DirectX jako součást historie 3D hraní - 2. díl

Software | 06.10.10

Rozhraní DirectX od Microsoftu patří bez jakýchkoliv pochybností mezi standard hojně využívaný při vývoji počítačových her. Není tomu ale tak dávno, kdy se DirectX muselo potýkat s nepřízní osudu a odmítáním.





1. díl seriálu: https://pcworld.cz/software/historie-directx-i-11761

 

DirectX 1.0 - září 1995

Tato první verze DirectX ještě 3D prostředí nepodporovala – příslušné komponenty Direct3D se objevily později. Přes to všechno uvedením této verze představovalo první krok k operačnímu systému Windows jako k operačnímu systému multimediálnímu. U této verze mají programátoři možnost přímo přistupovat k hardwaru. A  hra Doom zde sehrála naprosto klíčovou roli – Microsoft totiž oslovil firmu id Software s nabídkou na prezentaci nové verze hry právě s tímto novým rozhraním. A tak se objevila verze této dnes již klasické počítačové hry, tentokrát s označením Doom 95.

DirectX 2.0 - červen 1996

Po devíti měsících od uvedení DirectX 1.0 se objevuje nová verze DirectX, tentokrát s označením 2.0a, jež se instaluje společně s Windows 95 a NT 4.0. DirectX se tak s výhledem do budoucna stávají stabilní součástí Windows. Díky Direct3D se konečně do systému dostávají již dlouho očekávané a citelně postrádané komponenty pro 3D grafiku. Nová verze DirectX 2.0a obsahuje navíc i DirectPlay, což je rozhraní umožňující hru více hráčů přes internet. Tuto možnost pak Microsoft velmi působivě ukazuje na konferenci GDC hraním hry Mech Warrior 2 přes internet.

DirectX 3.0 - září 1996

Zakrátko po uvedení DirectX 2.0 přichází DirectX 3.0, které u odborné veřejnosti a nejen u ní pozvolna vzbuzují živý zájem. Tento balíček s novou verzí rozhraní DirectX od Microsoftu je jako první považován za skutečně vyzrálý. Současně se v tuto dobu objevují první hry, které ke svému spuštění vyžadují nainstalované DirectX a které již nelze spustit v prostředí MS-DOS. DirectX 3.0 dokáží potěšit zejména mužskou část počítačových hráčů. Díky novinkám technického charakteru se v počítačové hře Tomb Raider 2 (na rozdíl od předchozí verze) již neobjevují žádné ostré hrany tam, kde být nemají. To, co má být kulaté, je skutečně kulaté – alespoň v provedení na úrovni tehdejších technických prostředků.

DirectX 5.0 - červenec 1997

Verze DirectX 5.0 je přímým následovníkem DirectX 3.0b, jelikož verze s označením 4 nikdy uvedena nebyla. Řada programátorů totiž čekala až na novinky oznámené ve verzi 5.0, takže se Microsoft rozhodl verzi DirectX 4.0 vůbec neuvádět. Mezi novinkami v této verzi byla mimo jiné hardwarová podpora 3D prostorového zvuku, několik nových funkcí pro zpracování grafiky a podpora Force Feedback.

DirectX 6.0 - srpen 1998

Do verze DirectX 6.0 přibyla řada dalších rozšíření, a to zejména v oblasti 3D grafiky. Své místo tedy zde našly Single-pass Multitexturing, Bump Mapping, Texture Compression a Stencil Buffer. Tato verze zároveň jako první podporovala instrukční sadu 3DNow. Inovovaná verze 6.1 pak přidala ještě podporu zvuku pomocí Direct Music.

DirectX 7.0 - září 1999

Verze 7.0 pokračovala v již zahájené strategii rozšiřování 3D funkcí. Objevila se zde řada funkcí, jako je kupříkladu Vertex Blending, Cubic Environment Mapping atd. Objevila se úplně nová technika označovaná jako TnLHAL, došlo k vylepšení 3D zvuku, integrovala se podpora DLS2 a jednalo se o první verzi s plnou podporou jazyka Visual Basic.

DirectX 8.0 - listopad 2000

Ve verzi 8.0 došlo ke sjednocení grafického a zvukového rozhraní, konkrétně DirectX Graphics a DirectX Audio. Jako tradičně zde přibyla řada funkcí pro 3D grafiku. Verze 8.1 se pak vyznačovala rozšířením DirectMusicProducer, DirectShow a DirectX Graphics.














Komentáře