Sdílení souborů na Internetu a sítě P2P - základní technologický přehled

Hry | 25.11.09

Jedním z hlavních důvodů pro využívání Internetu bylo vždy stahování či výměna souborů. Platí to jak pro e-mailové služby, chat (IRC) a newsgroups (Usenet), tak pro FTP přenosy, tak i pro web či pro dnes již historický gopher.





Během posledních 10 let v oblasti stahování souborů z internetu velmi vzrostla úloha tzv. výměnných sítí typu peer-to-peer, z nichž je v poslední době asi nejpopulárnější síť s protokolem Bittorrent, která má řádově desítky miliónů uživatelů a desítky klientů (μTorrent, Vuze/Azureus). Fenoménem posledních 5 let je pak i rostoucí obliba veřejných komerčních webových serverů pro sdílení souborů (filehosting), z nichž nejznámější je patrně Rapidshare.com, ale v širším smyslu se sem dají zařadit i systémy, které řeší spolupráci více lidí na jednom dokumentu či synchronizaci souborů (Google Docs resp. Humyo.cz).

Sítě peer-to-peer

Pojem sítě peer-to-peer (P2P, „rovný s rovným“) je velmi obecný. Znamená vlastně jakoukoliv síť, kde probíhá nějaká symetrická komunikace či interakce mezi počítači (každý z nich umí iniciovat či naopak na základě vnější iniciace/požadavku vykonat potřebné transakce a operace). Nelze tedy její uzly funkčně rozlišit na dva rozdílné klasické druhy - klienty a servery. V důsledku toho je potlačena klasická centrální úloha serverů a vzniká jeden hybridní, univerzální druh počítačového uzlu – tzv. servent (často se i zde ze setrvačnosti používá název klient). Decentralizace Internetu, která začala již kdysi dávno v době Usenetu (1979) a Fidonetu (1984, systémy BBS), je tedy pomocí sítí P2P dovedena opravdu do důsledků. Rovnocennost všech počítačů v síti však neznamená, že je tato síť ve všech uzlech homogenní co do kvantitativních parametrů jako jsou např. rychlost připojení, objem sdílených dat, lokální konfigurace, rychlost procesingu apod. Označení P2P se však v posledních letech stalo téměř mediálním synonymem právě pro internetové výměnné sítě (tj. systémy pro sdílení souborů), i když na tomto principu může fungovat i mnoho jiných typů aplikací – třeba aplikace pro distribuované výpočty, šíření novinek a zpráv, hlasová komunikace a chat (IRC, Skype, Qnext, DKMessenger) či P2P vysílání internetových rádií a TV stanic. Mediální stereotypy také v podstatě ztotožnily sítě P2P (pro sdílení souborů) s pirátskou činností. Aniž bychom se snažili postihnout, do jaké míry tomu tak skutečně je, je třeba poznamenat, že např. síť Bittorrent je s výhodou využívána i k legálnímu šíření velmi velkých programů a souborů (linuxové distribuce) a existují též torrentové katalogy a trackery, které evidují a pomáhají šířit jen legální (např. filmový) materiál charakteru public domain (http://www.legittorrents.info/, http://beta.legaltorrents.com/, http://www.publicdomaintorrents.com/, http://www.jamendo.com/en/), tj. ten, který je zcela legálně zdarma. Celý článek naleznete na PCWorld.cz!














Komentáře