Windows ME zdarma? - funkce Windows ME a jejich alternativy pro Windows 95/98

Software | 01.01.01

S novou verzí Windows ME chce firma Microsoft ještě naposledy utržit nějakéfinance, předtím než se oba systémy Windows jeden určený pro běžné koncové uživatele a druhý pak pro prá...





S novou verzí Windows ME chce firma Microsoft ještě naposledy utržit nějaké
finance, předtím než se oba systémy Windows jeden určený pro běžné koncové
uživatele a druhý pak pro práci v síti definitivně sjednotí. V tomto článku se
budeme zabývat tím, jaké vlastně jsou nové vymoženosti Windows ME, ale hlavně
zda se tyto novinky nedají nějak zabudovat i do systémů starších.

U Windows ME je faktem to, že i když Microsoft při vytváření této verze
oznamoval, že půjde jen o drobná vylepšení, věnoval velkou pozornost vypilování
detailů. Potud jsou Windows ME jen dalším systémem postaveným na jádru Windows
9x, ovšem se zatím nejlepším zabezpečením ze všech operačních systémů Windows.

Vylepšeno. V systému jsme zatím nenašli žádné závažnější přehmaty, a vzhledem k
tomu, že Windows ME jsou založena na starším jádru, není třeba se nějakých
vážnějších chyb nijak obávat. Pokud váš počítač splňuje minimální hardwarové
požadavky kladené na instalaci a provoz tohoto operačního systému, na první
pohled není žádný důvod, proč byste neměli na tento systém přejít. Windows ME
vás nalákají na bohaté softwarové vybavení a nabízejí i systém zabezpečení
proti změně nastavení systému. Tento systém pro zajímavost naši američtí
kolegové nazvali "cool idiot proofing". To všechno patří ke kladům Windows ME.

Update není nutný. Mnoho lidí o Windows ME říká, že v médiích a také v
prohlášení Microsoftu se sice neustále mluví o programech Media Player nebo
Movie Maker, ale velice málo o operačním systému jako takovém. Přesnější
srovnání mezi Windows ME a jejich předchůdci, jakož i porovnání v softwarovém
vybavení vedou rychle k závěru, že update je poměrně drahý na to, co se jím dá
získat. Software dodávaný s Windows ME není totiž ani tak mimořádný, jako spíše
hodně vychvalovaný. Kromě toho je z větší části k dostání zdarma. Nová opatření
k ochraně systému mají některé chyby v designu, a tím tedy pouze relativní
hodnotu. Uměle odebraná možnost spuštění v režimu MS-DOS bude zkušenějšímu
uživateli zcela jistě chybět.

Freewarové a sharewarové alternativy. Rozhodněte se však na základě
následujících stránek sami, zdali se vám přechod na Windows ME vyplatí. Najdete
zde fundované technické analýzy zajímavých novinek systému Windows ME, také vám
dáme praktické návody k jejich použití a vyjmenujeme vám freewarové a
sharewarové alternativy pro Windows 95 a Windows 98.


1. OBNOVA SYSTÉMU

Další rozšíření ERU a programu Scanreg

Co tato funkce nabízí: Funkce Obnova systému ve Windows ME pokračuje tím, co
velmi skromně začalo funkcí ERU (Emergency Recovery Utility) ve Windows 95 a co
bylo vylepšeno ve Windows 98 funkcí Scanreg. Tato funkce se stará o pravidelné
zálohování systémových souborů a umožňuje v případě problémů vrátit se ke
dřívějšímu stavu systému.

V pozadí běží pomocí plánovače úloh program PC Health Scheduler for Data
Collection (PCHSHD.EXE), který se automaticky stará o každodenní vytváření
zálohy systému. Kromě toho je v nabídce Start k dispozici aplikace System
Restore představovaná souborem RSTRUI.EXE. Tato aplikace vám umožní v případě
problémů vrátit se k takovému stavu systému, který pracoval bez problémů. Kromě
toho také můžete vytvářet dodatečné zálohy, pokud se chystáte provádět některé
zásadní zásahy do systému (například při práci s registrem Windows).

V případě, že se do systému nenainstaloval žádný program, provede tato aplikace
pouze zkopírování souborů registru a několika INI souborů. O něco složitější je
vytvoření tzv. Restore point, česky řečeno záchytného bodu systému, ke kterému
je možné se v případě problémů vrátit. Tento druh zálohy se provádí, pokud
dojde ke změnám DLL knihoven a systémových souborů potom se zálohují i tyto.
Díky tomuto systému je pak možné se v případě nouze vrátit nejen k
zazálohovaným souborům registru, ale i ke starším verzím systémových souborů.
Kolik takových záloh si budeme moci dovolit, závisí na místu, jež máme dostupné
na našem pevném disku.

Zázraky ovšem samozřejmě čekat nemůžeme. Všechny programy, které jsme po datu
vytvoření zálohy nainstalovali, musíme nahrát znovu. Kromě toho zůstávají po
návratu systému ke dřívějšímu stavu na pevném disku nyní již nefunkční aplikace
a nejrůznější data, jež nám jenom zabírají místo.

Nevýhody: Aplikace zajišťující obnovu systému je značně náročná na místo na
pevném disku. Standardně je přednastaveno více než 10 procent kapacity disku.
Dalším drobným nedostatkem, který se však většinou nedá obejít, je skutečnost,
že záloha systému se nachází na stejném disku jako celý operační systém, což se
negativně projeví zejména při problémech s pevným diskem.

Pokud vám Windows ME nenastartují vůbec, nemáte žádnou možnost návratu do
předchozího stavu. Pokud pomocí spouštěcí diskety nastartujete do systému
MS-DOS, máte k dispozici pouze program Scanreg, známý z Windows 98, jenž můžete
použít k záchraně registru.

Jak to funguje: Program pro obnovu systému nabízí pro běžného uživatele,
odhlédneme-li od možnosti manuálního nastavení záchytných bodů systému, jen
velice málo možností konfigurace. Je možné zmenšit místo potřebné pro ukládání
záloh. To provedete pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací panely/Systém. Zde
klepněte na kartu Výkon a na této kartě stiskněte tlačítko Systém souborů. V
poli Nastavení nastavte posuvníkem v řádce Místo na disku k obnovení systému
kapacitu, kterou chcete vyhradit pro vytváření systémových záloh. Snížením
množství místa bude potom systém uchovávat těchto záloh méně.

Možné alternativy pro Windows 95/98: Výše popsaná funkce Windows ME vlastně
není nic jiného, než promyšlený systém kopírování souborů. Zálohu registru si
koneckonců provedete i sami, pokud si zkopírujete například na nějaký jiný disk
soubory SYSTEM.DAT a USER.DAT. Tuto zálohu můžete provádět v určitých
pravidelných intervalech. Totéž platí i o zálohování INI souborů, které také
můžete kopírovat manuálně. Přitom máte daleko větší jistotu, protože tato data
ukládáte na jiné, nezávislé médium.

Zálohování různých systémových souborů ale není zase až tak jednoduché, jak se
zdá. Komplexnější a velmi účinnou metodou se v tomto ohledu může zdát vytvoření
jedné úplné kopie celého systému, které jsme popisovali v minulých číslech.
Tento postup spočíval ve zkopírování složky Windows pomocí příkazu xcopy32 /k
/r /e /i /s /h c:\windows\*.* c:\backup\. Po pádu Windows se potom pomocí
příkazu operačního systému MS-DOS s názvem REN přejmenovala zálohovaná složka
Backup na Windows a tak se systém restauroval do podoby před kolapsem.



2. Ochrana souborů

Ochrana před nechtěnou změnou systémových nastavení

Co tato funkce nabízí: Ve Windows ME je dostupná funkce zajišťující sledování
jistých složek jakož i vybraných a zvláště důležitých systémových souborů před
jejich změněním. Tato funkce nabízí jak účinnou obranu proti osudným chybám
uživatele tj. nechtěné smazání, přesunutí, přejmenování, tak i proti nekorektně
pracujícím instalačním programům.

Způsob práce této nové funkce se dá lehce sledovat například pomocí cvičného
napadení některého důležitého souboru. Pokud zkusíte smazat například soubor
SYS.COM, tak se zdá, že se vám to úspěšně podařilo. Avšak po jedné, dvou
vteřinách je tento smazaný soubor opět zpátky. Přitom nehraje žádnou roli,
jakým způsobem, případně jaký soubor toto smazání provedl (Průzkumník, nějaká
aplikace nebo program MS--DOS). Předpokládáme-li, že firma Microsoft při výběru
těchto důležitých souborů a složek nic nepřehlédla, může tato funkce značnou
měrou přispět k integritě celého systému.

Jak to funguje: My jsme tuto funkci (jinak blíže nijak nedokumentovanou) velmi
podrobně prozkoumali a došli jsme k následujícím závěrům:

1. Všechny chráněné složky a soubory jsou ve formě seznamu uvedeny v souboru
FILELIST.XML, jenž se nachází ve složce Windows\System\Restore. Tento seznam
obsahuje okolo 850 položek.

2. Složky a soubory uvedené v tomto seznamu jsou střeženy rezidentním programem
STMGR.EXE (PC-Health-Manager), který se také stará o jejich pravidelné
zálohování.

3. Chybějící soubory Windows natahují ze složky _Restore. Zde však nejsou tyto
soubory pod svým obvyklým jménem, nýbrž pod relativně komplikovanými indexy s
příponou CPY.

4. Pro zajištění integrity složky _Restore (a vlastně i dalších systémových
složek) je k dispozici virtuální ovladač vxdmon, který se nachází v souboru
VMM32.VXD.

Poté, co se nám povedlo vypátrat tyto základní údaje, podařilo se nám také
funkci sledování složek a souborů použít rovněž na libovolnou jinou složku.
Pokud si chcete také tuto funkci podle našeho scénáře rozšířit i na svůj
počítač, předem jedno upozornění. Je třeba si uvědomit, že do všech takto
chráněných složek nebude moci žádná aplikace zapisovat. To bude u takové složky
možné až po odebrání ochrany.

Pozor: Níže popisovaný trik by měl provádět pouze zkušený uživatel Windows.

Nyní následují popisy jednotlivých kroků jak jdou za sebou:

1. Spusťte program Příkazový řádek a za prompt MS-DOS zadejte příkaz

kill /f stmgr.exe

Tímto příkazem sice trochu násilně, ale přece, ukončíte program
PC-Health-Manager. Soubor KILL.EXE, jenž představuje program Task-Killer,
najdete . Tento program, jehož funkci jsme popisovali v některém z minulých
čísel, se dá použít pro ukončení běžících procesů ve Windows.

2. Vytvořte si záložní kopii souboru FILELIST.XML v nějaké jiné složce a
původní soubor otevřete v programu Poznámkový blok.

3. Je vcelku logické, že i samotný soubor FILELIST.XML patří mezi chráněné a
tedy i sledované soubory, takže v obsahu tohoto souboru je i záznam o něm
samém. Proto vyhledáme v souboru FILELIST.XML řádek

%WinSys%\restore\filelist.xml

a smažeme jej.

4. Abychom nyní mohli aktivovat ochranu pro námi vybranou složku, vložíme pod
skupinu a tam pod skupinu řádek

X:\cesta

Zde písmeno X: označuje disk, ve kterém se složka nalézá, a slovo cesta
označuje úplnou cestu ke složce, jež má být chráněna.

Poté, co provedeme tuto úpravu, soubor uložíme.

5. Nyní spusťte program Editor registru (REGEDIT.EXE) a vyhledejte klíč
Hkey_Local_Machine\System\CurrentControlSet\Services\VxD\VxDMon

V tomto klíči se nachází hodnota FirstRun, jejíž údaj změňte z N na Y. Po
restartu počítače bude vámi vybraná složka zařazena mezi chráněné.

Tento příklad otevírá otázku střežení systémových souborů a zkušení uživatelé
si sami mohou pomocí této metody rozšiřovat anebo redukovat nové funkce Windows
ME.

Neexistuje alternativa pro Windows 95/98: Funkce sledování systémových složek a
souborů je novinkou a technickým výdobytkem Windows ME. Starší verze Windows
nemají v tomto ohledu co nabídnout. Toto vylepšení integrity systému je ale
velmi draze vykoupeno zejména nutností běžících rezidentních služeb a
složitostí, které spotřebovávají systémové prostředky (zejména výkon
procesoru). Samotný PC-Health-Manager vyžaduje permanentně 8 MB operační paměti
a jednotlivé zálohy spotřebovávají na pevném disku poměrně hodně místa.



3. Komprimace dat

Komprimace dat s dobrou integrací do operačního systému

Co tato funkce nabízí: To, co firma Microsoft nabízela u Windows 98 pouze jako
součást balíku PLUS, se stalo standardní součástí příslušenství Windows ME. O
čem že to mluvíme? Jedná se o funkci komprimování složek. Při typické instalaci
bez výběru komponent se tato funkce neinstaluje. Dá se však kdykoliv
doinstalovat pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací panely/Přidat nebo odebrat
programy. Zde klepneme na kartu Instalace Windows a v položce Systémové
nástroje zaškrtneme volbu Komprimované složky. Windows ME dávají najevo již při
volbě minimální instalace, že instalují pouze základní funkce systému. Všechny
tři DLL soubory, představující rozšíření Komprimované složky, se umístí do
složky Windows\System. Jedná se o tyto soubory DZIP32.DLL pro komprimaci,
DUNZIP32.DLL pro rozbalení a ZIPFLDR. DLL pro integraci této funkce do
prostředí Windows a ke konfiguraci komprimovaných souborů. Od tohoto okamžiku
můžete komprimovat soubory tím, že je označíte například v programu Průzkumník
a pomocí kontextového menu a příkazu Odeslat, který se v něm nachází, vyberete
volbu Komprimovaná složka.

Komprimovaný archiv ve formátu ZIP se vytvoří v té složce, z níž jste soubory
do tohoto archivu komprimovali. Název archivu bude totožný s názvem posledního
označeného souboru, který je součástí tohoto archivu, s příponou ZIP. Pro
přístup do archivu můžete zadat i heslo. Další možnosti komprimace bohužel
nejsou k dispozici: není možné si například zvolit ani stupeň komprimace, a ani
automatické smazání původních souborů po jejich přidání do archivu.

Co se týče velikosti komprimace, dosahuje právě takové hodnoty jako při použití
klasických komprimačních programů jako jsou Winzip či Winrar, a díky svému
jednoduchému používání vycházejí běžnému uživateli maximálně vstříc. Uživatelem
vytvořené soubory se dají poklepáním spustit přímo z otevřeného archivu, pouze
spouštěcí soubory vyžadují před použitím dekomprimaci. Komprimované archivy
jsou zabaleny ve standardním formátu ZIP, a proto mohou být otevírány a
rozbalovány všemi dostupnými komprimačními programy typu Winrar nebo Winzip.

Jak to funguje: Vždy je možné komprimovat najednou pouze ty soubory, jež se
nacházejí v jedné složce. Archiv se vytvoří na cestě, které odpovídá umístění
souborů a jednoduše se dá vytvořit klepnutím pravým tlačítkem na soubor a
výběrem příkazu Komprimovaná složka z menu Odeslat. Již existující archivy se
dají rozšířit použitím technologie drag&drop. Takto je možné do komprimované
složky přidávat soubory z jiných složek. Technologie drag&drop funguje jak při
otevřené komprimované složce, tak i u ikony této složky. Pokud použijete druhou
metodu přidávání složky do archivu, má samotný průběh komprimace sklon k
problémům při zobrazení, to znamená, že data přidaná do archivu se vám tak
dlouho neukáží, dokud neprovedete nějakou jinou akci pomocí technologie
drag&drop při otevřeném okně Komprimované složky. Ochrana archivu heslem platí
při přidávání do archivu pouze pro obsah archivu, jaký byl v okamžiku vytvoření
hesla. To znamená, že přidané soubory jsou bez ochrany, dokud nezopakujete
zadání hesla.

Pokud vám přístup ke Komprimovaným složkám pomocí kontextového menu
Odeslat/Komprimované složky připadá hodně rozvláčný, můžete si složku s názvem
Komprimované složky dodatečně zkopírovat na pracovní plochu. Poté můžete
komprimovat soubory jednoduše pomocí technologie drag&drop.

Sharewarové alternativy pro Windows 95/98: Cenově výhodné, případně zcela
bezplatné komprimační programy jsou k dispozici ve dostatečném množství. Pro
uživatele Windows 95/98 lze doporučit například sharewarový program Winrar
2.71, jejž najdete nebo na internetové adrese www.rar.cz/index.html
(Wr271cz.exe, 651 KB), nebo program Winzip verze 8.0, který opět naleznete nebo
na internetové adrese www.winzip.com (1,2 MB). Program Winrar zvládá například
kromě vlastního formátu RAR také formát ZIP a dovede i rozbalovat soubory CAB
od firmy Microsoft. Obě aplikace nabízejí velmi dobrou integraci do prostředí
operačního systému Windows a spoustu dalších dodatečných funkcí.

Pokud si nainstalujete program Winrar, objeví se vám v kontextovém menu u
souborů dvě nové položky. Položka Přidat do automaticky
vytvoří nový archiv ve stejné složce jako daný soubor. Položkou Přidat do
archivu se dostanete do okna, ve kterém můžete nastavovat další parametry.



4. Media Player 7

Přehrává všechny dostupné multimediální formáty

Co tento program nabízí: Jako tomu bylo i v předchozích verzích programu Media
Player 6.x, i program Media Player 7 dovede přehrávat všechny dostupné
digitální formáty, ať již hudební nebo video. Všechny podporované formáty lze
zjistit pomocí menu Soubor/Otevřít v položce Soubory typu. Nově jsou k této
aplikaci přidány tzv. skiny, jejichž pomocí se dá měnit vzhled Media Playeru,
Vizualizace (vizuální efekty) a Knihovna médií. Tyto nástroje však nejsou
zrovna postaveny na intuitivním ovládání. Pomocí programu Media Player 7 ale
můžete kopírovat na pevný disk Audio CD a převádět je na úsporný formát MP3
nebo WMA souborů, anebo opačným způsobem vypalovat na kompaktní disk MP3 a WMA
soubory ve formátu pro klasická AudioCD (formát CDA). Posledně jmenovaná funkce
však vyžaduje Adaptec-Plug-in, který ale v programu Media Player po instalaci
Windows ME doposud chybí. Při kopírování Audio CD na pevný disk používá program
Media Player namísto formátu MP3 formát WMA od firmy Microsoft. Většina
přehrávačů však stejně podporuje oba formáty.

Firma Microsoft svůj formát WMA vychvaluje až do nebe: "You can squeeze twice a
much music into the same amount of space" (český překlad zní Na stejně velké
množství místa můžete uložit až dvakrát více hudby). Tuto větu můžete najít na
Internetu na adrese
http://windowsmedia.com/mediaguide/cooldevices/cooldevices.asp. Samozřejmě jsme
si hned toto tvrzení ověřili a porovnali jsme 128 Kbit MP3 s 64 Kbit WMA.
Kvalita zvuku u WMA formátu se ukázala jako znatelně horší. O to více je
zajímavé, že jako standard pro grabování CD (menu Nástroje/Možnosti karta
Zvukový disk CD) je v poli Nastavení kopírování nastavena Kvalita kopie na 128
Kb/s tj. stejnou hodnotu jako u formátu MP3. Při 128 Kb/s (tedy 16KB/s, což
odpovídá 960 KB/min., tj. necelý 1 MB za minutu) se nedá proti formátu WMA nic
namítat, ovšem v tomto případě vyžaduje stejně velké množství místa na disku
jako formát MP3.

Jak to funguje: Díky velkému počtu ovládacích prvků je zpočátku zacházení s
programem Media Player trochu zamotané. Zvláště se to týká práce s
multimediálními soubory pomocí Knihovny médií. Tato práce vyžaduje alespoň na
začátku trochu cviku.

Jako první krok se nám jeví nejužitečnější vyhledání všech multimediálních
audioa videosouborů na našem počítači a jejich načtení do Knihovny médií. Tato
akce se provede pomocí menu Nástroje/Hledat v počítači mediální soubory...
Potom klepněte na položku Knihovna médií a vyberte vlevo nahoře položku Nový
seznam stop. Ten si můžete nazvat třeba Hardrock. Pokud si pak klepnete na
položku Všechna zvuková média, zobrazí se vám v pravé části okna všechny
zvukové multimediální soubory a vy si můžete do vámi vytvořené položky Hardrock
umístit pomocí technologie drag&drop vybrané zvukové soubory. Při výběru
souborů můžete uplatnit funkce kláves a známé z programu
Průzkumník. Klávesa umožňuje výběr více položek, takže při klepání myší
na jednotlivé položky při této stisknuté klávese můžete vybírat z celého
seznamu jen ty soubory, které se vám hodí. Klávesa umožňuje souvislý
výběr více položek, takže stačí klepnout na začátek řady položek, kterou chceme
umístit jinam, a při stisknuté klávese stisknout položku, která je na
konci řady. Jednoznačně nejrychlejší způsob, jak úplně všechna data z Knihovny
médií odstranit, spočívá ve smazání souborů ve složce Windows\All
Users\Application Data\Microsoft\Media Index.

Důležité upozornění: Pokud soubory v Knihovně médií přejmenujete nebo smažete,
týká se to jen tohoto seznamu, ale nikdy to neplatí pro soubory samotné. Pouze
v případě, že multimediální soubory přesunete do "Koše", který se zde nazývá
Odstraněné položky, a pokusíte se odtud soubory odstranit, objeví se dialogové
okno, jež se vás zeptá, zda chcete tyto soubory trvale odstranit z pevného
disku. Tato volba je však standardně nastavena jako deaktivovaná.

Pokud budete chtít deaktivovat vizualizace, odpovídající položku nenajdete pod
menu Zobrazit/Vizualizace, nýbrž pod menu Zobrazit/Nástroje pro přehrávání.

Alternativy pro Windows 95/98: Firma Microsoft si program Media Player 7
nevyhradila pouze pro uživatele operačního systému Windows ME. Tato aplikace je
také dostupná na www.microsoft.com/windows/windowsmedia, a co více, je dostupná
zdarma jako download (Wmp7.exe, 9,12 MB). Navíc: pokud si tuto aplikaci
stáhnete z Internetu, pak ji dostanete zcela kompletní. Obsahuje totiž
například také Adaptec-Plug-In, potřebný pro vypalování na kompaktní disky.
Tuto kompletní verzi vám samozřejmě nabízíme i . Uživatelům Windows ME se
doporučuje dodatečné komponenty stáhnout po instalaci Windows ME, samozřejmě
pokud tu možnost mají.

Uživatelé pracující s operačním systémem Windows 95 se mohou tímto přehrávačem
vybavit jen tehdy, mají-li nainstalovaný program Internet Explorer 4. V tomto
případě to však znamená, zejména kvůli programu Windows Player, který
spotřebovává velké množství operační paměti, větší požadavky na prostředky
systému, jak již bylo zmíněno zejména na operační paměť a výkon procesoru.

Pokud opravdu velice nutně nepotřebujete pro práci s multimediálními soubory
tak rozsáhlou aplikaci, doporučujeme vám nainstalovat si nějaký speciální
program pro přehrávání zvukových souborů například freewarový Winamp verze 2.7
(Winamp27_full.exe, 2,1 MB, najdete ji , případně na internetové adrese
www.winamp.com). Zvláště na starších počítačích jako je třeba Pentium 133 běží
tato aplikace bezproblémově.



5. MSN Gaming zone

Ostatní hráči čekají na Internetu

Co tato funkce nabízí: Komu je líto, že třeba hru Srdce musí neustále hrát jen
proti počítači, tomu nabízejí Windows ME způsob, jak se dostat ze samoty do
společnosti (i když jen virtuální). K operačnímu systému Windows ME bylo
přiloženo pár on-line her, ve kterých si dotyčný může zahrát s ostatními hráči
přes Internet. Při startu hry jakou je například Srdce v Internetu, se váš
počítač připojuje k serveru MSN Gaming Zone. Pokud se přihlásí dostatek
zájemců, hra může začít. Hráči dostanou přiřazena standardní jména Hráč 1 až
Hráč 4. Možnost volby vlastního jména není možná. Zobrazí se vám také původ
hráče, čili ze kterého státu pochází nebo spíše jakou jazykovou verzi Windows
ME používá.

Pokud během hry hráč vypadne, převezme jeho úlohu počítač a hraje se dál.
Dokonce je možný i jakýsi způsob komunikace s ostatními hráči, i když jen
pomocí přednastavených dialogů, jež se automaticky překládají do jazyka
soupeřů. Vlastní komentáře není možné posílat. Při našich pokusech bylo možné i
před oficiálním uvedením Windows ME si s někým bez nějakého dlouhého čekání
zahrát.

Freewarové a sharewarové alternativy pro Windows 95/98: Je vcelku pochopitelné,
že náruživí hráči na uvedení Windows ME nečekali. Všechny rozsáhlejší síťové
hry, například Command&Conquer nebo Half Life, vám nabízejí možnost nefalšované
internetové bitvy. Navíc je k dispozici také celá řada jiných her, ze kterých
můžeme uvést třeba Hearts nebo Backgammon, jež jsou dostupné jako freeware,
případně shareware.

Vyhledávání spoluhráčů u méně rozšířených internetových her může nějakou tu
chvíli trvat. Na první pokus se nám podařilo zahrát si sharewarovou hru
Hardwood Hearts (najdete ji nebo na internetové adrese
www.silvercrk.com/download.htm (Heartsb53.exe, 6,08 MB). Tento od pohledu velmi
přívětivý program má velmi snadnou konfiguraci i ovládání.

Dříve než začnete hrát, měli byste se v každém případě dokonale seznámit s
pravidly každé hry, protože ta se někdy od standardních pravidel odlišují. Tak
velmi dobrý hráč hry Srdce (Hearts) sotva vyhraje v Hardwood Hearts, pokud se
dobře neseznámil s trochu odlišnými pravidly této hry. Hardwood Hearts nabízejí
jako celá řada jiných podobných her možnost nejprve si hru nacvičit off-line
proti počítači.

Všechny internetové hry obsažené ve Windows ME si můžete zdarma stáhnout na
adrese http://zone.msn.com. Najdete tam také ještě spoustu dalších her,
například šachy.



6. Movie Maker

Úprava videosnímků dostupná pro běžného uživatele

Co tento program nabízí: Úkolem programu Movie Maker je doplnění a jakési
završení multimediálního vybavení operačního systému Windows ME. S pomocí
tohoto programu můžeme upravovat a archivovat soubory videa. Program Movie
Maker rozpoznává všechny známé formáty videa, vyjma formátu MOV a RM. Zdroje
dat se mohou nacházet i na externím zařízení. Pokud máte patřičně vybavenou
televizní kartu, můžete například nahrávat videosekvence pomocí videokamery. S
pomocí této karty se dají také na pevný disk nahrát videosekvence z televizního
přijímače, a dokonce je pak pomocí jednoho tlačítka na liště nástrojů můžete
posílat elektronickou poštou. Obecně se dá říci, že požadavky na hardwarové
vybavení značně stoupají s délkou zpracovávaného videosnímku. Digitální videa
potřebují nejen značné množství místa na disku, ale kromě toho by měl být
počítač vybaven výkonným mikroprocesorem a nejméně 128 MB operační paměti.
Navíc pokud není počítač vybaven zvukovou kartou, nedá se tento program vůbec
spustit.

Program Movie Maker ukládá upravené soubory videa v zásadě ve svém vlastním
formátu WMV. Tento formát je daleko úspornější, co se týká místa, než například
nekomprimované soubory AVI.

Jak tento program funguje: Program Movie Maker prohledává videosekvence a podle
střihů je rozděluje na klipy (snímky). Každý klip se pak v okně úprav zobrazí
jako miniatura (thumbnail). Poklepáním na jednotlivý klip se nám tento spustí v
přehrávacím okně vpravo. Pokud chcete použít jen část tohoto klipu, zvolte v
menu Zobrazit příkaz Časová osa. Tím se vám ve spodní části okna zobrazí přímka
s časovými údaji. Na tuto osu přetáhněte klip, ze kterého chcete vyjmout
nějakou sekvenci, a to pomocí myši (podržte ukazatel myši nad značkou
posuvníku, kurzor se změní na oboustrannou šipku potom můžete posunutím
posuvníku nastavit začátek a konec výřezu). Kurzor se také může změnit na tvar
šipky směřující vzhůru takto se nastaví místo, odkud má být klip spuštěn. Další
možností je nastavení počátečního a koncového bodu střihu pomocí menu
Klip/Nastavit počáteční bod střihu, a následně pomocí menu Klip/Nastavit
koncový bod střihu tento způsob se dá použít v případě, že máme nastaveno
zobrazení Scénáře (menu Zobrazit/Scénář). Přetahováním pomocí myši můžeme tento
výřez zařadit na kterékoliv místo celého scénáře. Další klipy potom můžeme do
scénáře přidávat opět buď přetažením myši do scénáře, nebo pomocí menu
Klip/Přidat do scénáře či časové osy. Můžete také označit část sekvence od
počátku po určitý bod. K tomu slouží příkaz Rozdělit z menu Klip. Současným
označením dvou nebo více klipů můžete provést jejich sloučení, a to pomocí
příkazu Sloučit, jenž se opět nachází v menu Klip.

Jak již bylo uvedeno výše, vybrané klipy se objevují v dolní části okna. Na vás
je, abyste je uspořádali tak, jak mají jít časově za sebou. K tomuto scénáři
můžete nahrát i mluvený komentář.

Program Movie Maker neumožňuje vkládání textu (titulků) do vytvořeného scénáře.
Klepnutím na menu Soubor/Uložit film se ukončí úprava vámi vytvořeného díla.
Objeví se dialogové okno, ve kterém se zvolí kvalita přehrávání. Hlavním
kritériem přitom je rychlost připojení na Internet, například Video pro server
WWW (56 Kb/s) nebo Video pro elektronickou poštu a dvoukanálovou síť ISDN (128
Kb/s). Pokud zvolíte možnost ISDN (nezávisle na tom, zda video chcete poslat
nebo ne), získáte film kvalitnější, ale také samozřejmě bude vyžadovat více
místa na pevném disku.

Freewarové a sharewarové alternativy pro Windows 95/98: Zájemce o práci a
úpravu videa, který si nechce pořizovat Windows ME, může dosáhnout plné
funkčnosti programu Movie Maker kombinací obou těchto programů:

1. Sharewarový program Personal AVI Editor (najdete jej nebo na internetové
adrese www.flickerfree.com/Pae1_shareware.html, Pae155.exe, 1,19 MB)

2. Freewarový program Video Mail Studio (najdete nebo na internetové adrese
www.digitalmediaworks.com/Products/VideoMailStudio.html, Vms30119.exe, 2,49 MB)

Aplikace Personal AVI Editor pracuje a ukládá výlučně ve formátu AVI. Dokáže
ale i importovat data ve formátu BMP a WAV. V porovnání s programem Movie Maker
má o něco více možností konfigurace (dostupné v menu Plug In Modules). Pomocí
druhé zmíněné aplikace můžete hotové videosnímky připravené ve formátu AVI
převést do komprimovaného formátu ASF. Také posílání videa pomocí elektronické
pošty je možné, ovšem pouze oklikou přes internetovou stránku výrobce tohoto
programu.



7. Vylepšení systému

Kosmetické změny některé vás potěší, ostatní už tolik ne

Změny v systému: Co se týká úsilí firmy Microsoft o další vylepšování
operačních systémů tak, aby byly pokud možno co nejsnáze ovladatelné, projevila
se u operačního systému Windows ME snaha o jejich připodobnění k systému
Windows 2000. Zásadní změny oproti operačnímu systému Windows 98 se týkají
především pomoci on-line, dále vyhledávání složek a souborů, nabídky Start,
vzhledu a popisu počítačů dostupných v počítačové síti, jakož i rozšířených
nebo naopak zjednodušených možností pro ovládání nastavení složek. Objektivně
zhodnotit tyto změny je prozatím dosti problematické. Většinou se totiž jedná
spíše o "kosmetiku" v nastavení než o nějaké zásadnější proměny. Mnohý uživatel
například zcela jistě přivítá, že ikona Okolní počítače, která se ale nyní
přejmenovala na Místa v síti, po otevření zobrazí pouze definovaná připojení a
ikonu Celá síť. Jiný uživatel si naopak bude stěžovat, že už se mu nezobrazuje
jeho pracovní skupina, na jejíž zobrazování byl zvyklý. Jednoznačně užitečné je
následující vylepšení: pokud budete vypínat počítač, dostanete hlášení, že k
tomuto počítači je připojen nějaký uživatel, a to se jménem počítače, kterého
se to týká. Fakt, že z nabídky Start dočasně vymizí méně často používané
položky, jež však jsou dostupné po klepnutí na dvojitou šipku na konci menu,
shledávají mnozí jako velmi praktické a další zase jako matoucí.

Předělání on-line pomoci na formát HTML zcela jistě zlepšilo přehlednost, a
pokud je k dispozici připojení k Internetu, je díky možnosti aktualizace daleko
flexibilnější, na druhou stranu ale i relativně pomalé.

Jak to funguje: Zde vám uvedeme několik rad, jak se s novinkami v tomto systému
co možná nejrychleji seznámit.

1. Jedno velmi malé užitečné rozšíření představuje možnost nastavení lišty
nástrojů v okně programu Průzkumník. Doposud tuto funkci bylo možné použít
pouze v programu Internet Explorer.

Klepněte v programu Průzkumník pravým tlačítkem na lištu nástrojů a z
kontextového menu zvolte příkaz Vlastní. V dialogovém okně, které se objeví,
můžete nejen odstranit nepotřebná tlačítka a přidat další, nýbrž i aktivovat
některé další funkce.

2. Náhled pro soubory obrázků ve formě miniatur je nyní možné nastavit přímo v
menu Zobrazit/Miniatury. Kromě vylepšení přístupu k této volbě se prakticky nic
jiného nezměnilo. Pokud budete mít tento typ zobrazení nastaven u velkých
grafických souborů, bude zobrazení odpovídajících miniatur trvat poměrně hodně
dlouho.

3. Pokud zvolíme typ zobrazení obsahu složky s názvem Podrobnosti, máme v menu
Zobrazit dostupný příkaz Zvolit sloupce.... Tímto příkazem si můžeme nastavit,
jaké sloupce mají být při zobrazení Podrobnosti viditelné a jaká má být jejich
šířka. Je tedy možné si podle svých požadavků nastavit, které infomace o
složkách a souborech nám mají být dostupné.

4. Standardní položky v nabídce Start se dají upravovat, klepneme-li pravým
tlačítkem na Hlavní panel a z kontextového menu zvolíme příkaz Vlastnosti. Dále
zvolíme kartu Upřesnit. Zde můžeme například rozhodnout, zda chceme mít v
nabídce Start dostupnou složku Oblíbené, nebo zda ji odstraníme. Další možností
nastavení je to, zda budeme chtít, aby se nám obsah složek Dokumenty, Obrázky
nebo Ovládací panely zobrazoval přímo v nabídce Start ve formě roletových menu,
nebo zda chceme, aby se nám při otevření těchto složek jejich obsah zobrazoval
v novém okně.

Na kartě Obecné oproti dřívější verzi Windows přibyla také volba Používat
individuální nabídky, která zajistí zobrazování pouze nejčastěji používaných
položek v nabídce Start. Pokud tuto volbu vypneme, dostaneme nastavení stejné
jako u minulých verzí Windows.

5. Přehled o všech registrovaných typech souborů najdete pomocí menu Nástroje/
Možnosti složky na kartě Typy souborů. Na rozdíl od dřívějších verzí dovoluje
tento dialog třídění podle přípon.

Alternativy pro Windows 95/98 dostupné zdarma: Možnosti nastavení systému
Windows jsou dány zejména možnostmi v nastavení registru. Mnohé z toho, co
Windows ME právě zčásti nabízejí přímo pomocí různých dialogových oken, se dá
ve starších verzích Windows dosáhnout za pomoci malých skriptů také. Pro
důležitá nebo pro zvláště oblíbená nastavení se však dají použít také různé
pomocné utility, ze kterých můžeme jmenovat například Poledit (Policy.exe, 84,5
KB) nebo Tweak-UI (obě najdete ). Předkládáme vám verzi pro Windows 95
(Tweak95.zip, 63 KB), verzi pro Windows 98 (Twekui98.exe, 113 KB) a nejnovější
verzi určenou pro všechny systémy Windows od verze 95 výše (Tweakui95.exe, 110
KB).



8. Režim MS-DOS

Ovladače operačního systému MS-DOS zakázané, ale možné

Co nabízí tato chybějící funkce: Doposud jsme popisovali takové ty
charakteristické funkce Windows ME, jež starší verze Windows nemají, ale které
se dají (alespoň většina) tou či onou formou nahradit, v nejjednodušším případě
stažením některého z freewarových programů z Internetu. Naproti tomu však
existuje jedna vlastnost, kterou Windows ME už nemají. Touto možností je
schopnost spuštění, případně restartování počítače v režimu MS-DOS a nahrání
ovladačů pro systém MS-DOS.

Smysl a účel operačního systému Windows bez systému MS-DOS není zcela jasný.
Firma Microsoft tvrdí, že zrušení režimu MS-DOS zvýší stabilitu systému a
rychlost nahrávání jednotlivých ovladačů. Dalším argumentem, o jehož
pravdivosti ale nemůže být pochyb, je ten, že Windows bez režimu MS-DOS
startují rychleji. Takto získané vteřiny však nejsou podle našeho názoru
dostatečným důvodem pro to, aby se takové ovladače jako jsou Ramdrive nebo Ansi
bez nějaké adekvátní náhrady nenahrávaly. Údajné zvýšení stability rovněž není
žádným pádným argumentem. Přinejmenším takové ovladače jako jsou Ramdrive, Ansi
nebo EMM386 nijak ve Windows 95 nebo i Windows 98 neškodily a jejich používání
je i dnes pro velký počet uživatelů nepostradatelné. Kromě toho většina
nástrojů pro opravu problémů v operačních systémech pracuje toliko v systému
MS-DOS. I operační systém Windows ME ostatně startuje na jádru MS-DOS (MS-DOS
Kernel), takže je dosti nepochopitelné, proč nám v této verzi Windows firma
Microsoft přístup do režimu MS-DOS zakázala.

Konfigurace prostředí MS-DOS: Součástí operačního systému Windows ME však
doposud jsou soubory CONFIG.SYS a AUTOEXEC.BAT, ale pouze z důvodu zpětné
kompatibility. Všechny systémové proměnné uvedené v těchto souborech jsou
přesunuty do registru Windows. Při startu jádra DOSu (DOS-Kernel)
představovaného souborem IO.SYS jsou výše uvedené soubory zcela ignorovány.

Alespoň můžete konfigurovat prostředí pro aplikaci Příkazový řádek MS-DOS. Tuto
konfiguraci můžete provést ve Windows ME pomocí souboru MSCONFIG.EXE, nebo
můžete nastavení zapsat přímo do registru Windows
(Hkey_Local_Machine\System\CurrentControl-Set\Control\SessionMa
nager\Environment). Kromě toho můžete pomocí nového souboru s názvem
CMDINIT.BAT, jenž se nachází ve složce Windows\Command, provést drobná vyladění
nastavení programu Příkazový řádek MS-DOS. Tímto vyladěním se myslí například
zavedení ovladače Doskey apod. Výše uvedený dávkový soubor se potom spouští
automaticky při každém zavolání souboru COMMAND.COM. Rezidentní programy a
ovladače pochopitelně tímto způsobem zavést nemůžete.

Ovladače systému MS-DOS pod Windows ME: Jádro systému MS-DOS představované
souborem IO.SYS, jenž se nachází přímo na pevném disku, se zásadním způsobem
liší od tohoto souboru, který se nachází na spouštěcí disketě systému Windows
ME. Ještě si připomeneme, že spouštěcí disketa se dá vytvořit buď při instalaci
Windows ME, nebo pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací panely/Přidat nebo
odebrat programy klepnutím na kartu Spouštěcí disketa. Soubor IO.SYS na disketě
slouží, jak jsme si ostatně již zvykli, k nahrání ovladačů systému MS-DOS a pro
volbu některé položky ze startovací nabídky, která je definována v souboru
CONFIG.SYS. Nabízí se tedy myšlenka, jednoduše zaměnit soubor IO.SYS na disku
za ten na disketě. Když jsme tuto možnost vyzkoušeli, zjistili jsme, že se nám
systém nenahrál. Ani obráceně, to znamená nastartovat systém z diskety, a pak
spustit Windows, to nešlo. Windows se jednoduše odmítla spustit.

Stačí ale pár téměř nepostřehnutelných změn ve startovacích souborech pro
systém MS-DOS, abychom zákaz prostředí MS-DOS ve Windows ME obešli. najdete
soubor ME&DOS.BAT, jehož spuštěním automaticky vytvoříte jednoduchou startovací
disketu, obsahující čtyři soubory IO.SYS, COMMAND.COM, CONFIG.SYS a
AUTOEXEC.BAT. Tato startovací disketa úplně pro podporu systému MS-DOS vystačí.
Po vás se jen vyžaduje vložení prázdné diskety do disketové mechaniky a
poklepání myší na ikonu dávkového souboru. Takto vytvořená disketa rovněž
zohlední možnou změnu názvu složky, kde jsou Windows nainstalována. Náš vzorový
dávkový soubor ukazuje příklad použití ovladače systému MS-DOS s názvem
ramdrive, jenž umožňuje vytvoření RAM disku (v našem případě o velikosti 8 MB).

Samozřejmě si můžete startovací disketu upravit podle vašich požadavků přidáním
nebo ubráním ovladačů, které potřebujete. V každém případě dbejte na to, aby se
vždy nahrál soubor IFSHLP.SYS uvedený v souboru CONFIG.SYS.

Soubor AUTOEXEC.BAT je nastaven tak, aby po nahrání grafického prostředí
systému Windows ME nebylo potřeba v žádném případě ze startovací diskety číst
nebo na ni zapisovat. I toto nastavení byste měli při svých úpravách
respektovat. V případě startování Windows přes disketu se startovací proces
prodlouží pouze o několik sekund.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.