Virtuální svět pro náročné

Software | 01.02.05

S jedním z členů rodiny "virtualizačních" produktů firmy Microsoft jsme seseznámili již před časem a nyní nastala pravá chvíle předvést možnosti jeho pokročilého sourozence. MS Vir...





S jedním z členů rodiny "virtualizačních" produktů firmy Microsoft jsme se
seznámili již před časem a nyní nastala pravá chvíle předvést možnosti jeho
pokročilého sourozence. MS Virtual Server představuje zcela jiný rozměr práce s
emulovanými počítači než základní Virtual PC a je též v podstatě jediným
seriózním konkurentem propracovaných produktů firmy VMware "serverové" řady.
Zásadní rozdíly oproti "desktopové" variantě, o níž jsme psali minule, jsou při
práci s Virtual Serverem patrné na první pohled, již od instalace. Obsluha i
provoz jsou realizovány formou jakéhosi globálního virtuálního prostředí, které
lze nezávisle konfigurovat a do něhož jsou spouštěny jednotlivé emulované
počítače. Faktickou realizaci tohoto modelu zajišťuje - jak jinak - "pravá"
služba (service) Virtual Server a jednou z velkých výhod, jež jsme nesmírně
ocenili, je její ovládání prostřednictvím prohlížeče ve formě dynamických
webových stránek. Ovšem bez problému vše zvládal jen Internet Explorer, třeba
Mozilla/Firefox byla úspěšná jen částečně.
Koncepčně není existence virtuálních strojů tak pevně svázána s jejich
emulovanými hardwarovými prostředky, takže lze nezávisle definovat kolekce
potřebných pevných disků v různých variantách, stejně jako pojmenované,
důsledně oddělené virtuální síťové segmenty. V případě disků rozhodně zaslouží
pozornost tzv. rozdílová varianta, díky jejímuž nasazení budete schopni
vytvořit mnoho variant modelovaných konfigurací s poměrně malými nároky na
fyzický diskový prostor. Nezávislost síťových segmentů ocení především návrháři
zabezpečení, třeba při testování firewallů a demilitarizovaných zón.
Samotný vzhled a rozvržení administrátorské webové konzole jsou poměrně
zdařilé. Uživatel má výborný přehled o běžících emulovaných strojích, jejich
momentálním zatížení a využití fyzických prostředků samotného "nosného"
počítače. Typické postupy, jako definování nových PC, práce s disky či
konfigurace sítí, jsou přehledné a bezproblémové a totéž platí pro úpravu
nastavení již bežících strojů.
Pro samotnou práci v prostředí emulovaných počítačů je možné využít buď
klientskou aplikaci, jež výrazně připomíná okno Virtual PC, nebo též vzdálené
připojení pomocí rozhraní internetového prohlížeče, který nasměrujete na
správný port. Internet Explorer za pomoci speciálního ActiveX prvku naváže
spojení s běžící službou a grafické rozhraní plně emuluje, to je překvapivě
dostatečně rychlé a dobře použitelné. Pokud přenos zabezpečíte pomocí SSL, tak
je i přiměřeně bezpečné. Takto navržené rozhraní je opravdu cenným počinem.
Pojďme k několika faktickým údajům. Virtual Server jsme provozovali na počítači
s 2,5 GHz Celeronem a 1 GB operační paměti s OS Windows XP Professional. Při
třech hostovaných strojích (2x Windows Server 2003, 1x Win XP Professional
SP2), jímž jsme dohromady propůjčili cca 600 MB paměti, běželo vše poměrně
svižně a bylo možné provádět řadu experimentů s dobrou časovou odezvou. Pro
urychlení a celkové zlepšení výkonnosti nezapomeňte do hostovaných strojů
nainstalovat z virtuálních CD obrazů tzv. Virtual Machine Additions. V případě
produkčního provozu je pochopitelně vřele doporučováno provozovat službu na
serverové řadě Windows.
Virtual Server představuje ve své kategorii bezesporu výborné řešení. Na jedné
straně je zde propracovaná koncepce, dobrá výkonnost, příznivě řešené
licencování (!!!), na straně druhé "drobnosti", jako třeba nepochopitelná
absence podpory USB zařízení ve virtuálních strojích či nemožnost přímo
definovat síť se službou NAT do "živého" prostředí.

MS Virtual Server 2005
K recenzi poskytla firma: Microsoft, s. r. o. Vyskočilova 1461/2a, Praha 4,
http://www.microsoft.cz
Cena: 16 550 Kč (Standard), 33 500 Kč (Enterprise)












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.