Tučňák ve světě účetnictví - zákazníci žádají Linux

Software | 01.07.02

Operační systém Linux byl v posledních letech mediálně "proprán" opravdudůkladně. Od prozatím nerealizovaných ambicí o nasazení tohoto systému ve větší míře na běžné desktopy p...





Operační systém Linux byl v posledních letech mediálně "proprán" opravdu
důkladně. Od prozatím nerealizovaných ambicí o nasazení tohoto systému ve větší
míře na běžné desktopy přes racionální diskuse o využití v serverové oblasti
jsme se dostali do doby, kdy tomuto OS mimo jiné vyslovují (a realizují) velkou
podporu i silní hráči na celosvětovém trhu. Uživatele však, jak jinak, zajímají
především reálné možnosti využití, neboť stará pravda říká, že systém bez
vyhovujících aplikací jakoby nebyl. Rádi bychom vás zde seznámili s řešením,
jež má skutečnou podobu a díky němuž zákazníci opravdu mají důvod instalovat
Linux i v případě programů, u nichž to dosud rozhodně nebylo zvykem.

Společnost Aktis je prvním producentem na tuzemském trhu, jenž reálně nabízí a
implementuje ekonomický systém na platformě Linux. Sám výrobce do projektu
vstupoval sice po předběžných konzultacích se zákazníky, jež do jisté míry
ospravedlňovaly vývoj tímto směrem, avšak přeci se značnou dávkou očekávání.
První měsíce reálného nasazování nového systému ABRA G3 však ukázaly, že zájem
předčí původní optimistická očekávání.


Linux na svém místě

Zcela nový produkt ABRA G3 byl od počátku (1. polovina roku 1997) zamýšlen jako
systém klient-server s třívrstvou architekturou. Právě důsledné oddělení
serverové části a "tlustého", relativně soběstačného a komfortního klientu na
uživatelské stanici umožnilo později zvolit jako jednu z platforem Linux.
Výrobce si byl pochopitelně vědom, co klienti používají na běžných stanicích, a
proto v první fázi vsadil na serverovou stranu. Zde se totiž Linux buďto běžně
vyskytuje, případně představuje zajímavou a srovnatelně náročnou variantu i při
zcela nové instalaci. V současné době je tedy nabízen a u zákazníků
implementován ekonomický systém, u nějž je možno si vybrat ze dvou rovnocenných
serverových variant na Windows a Linuxu.

Cesta k tomuto stavu samozřejmě byla poměrně trnitá, neboť využití unixové
platformy s sebou přineslo řadu dalších problémů. Jedním z klíčových rozhodnutí
byla volba databázového SQL serveru, jenž běží v pozadí jako nezbytný datový
motor. Přestože již v prvotním návrhu figurovala InterBase firmy Borland a
dříve využívaná FoxPro byla jednoznačně opuštěna, několikrát se během
vývojového období tvůrci neubránili pokušení využít MS SQL Server.

Vše ovlivnily především dvě okolnosti: jako vývojové prostředí bylo již na
počátku zvoleno Delphi, a v průběhu roku 2000 byla InterBase uvolněna firmou
Borland do oblasti Open Source. Když poté stejná firma uvedla nástroj Kylix,
jakési dvojče Delphi do prostředí Linuxu, Aktis neváhal a vzápětí oznámil cíl
portovat svůj systém na tuto platformu. Bezesporu právě proto, že v podstatě
první RAD nástroj na Linuxu jim dovolil využít stávající zdrojový kód s
relativně malými úpravami.


Souvislosti netušené

Příprava takto náročného systému, jakým nesporně pokročilý ekonomický software
s distribuovanou architekturou je, přinesla rovněž řadu dalších potíží. Jedním
z hlavních úskalí bylo řešení míry nezávislosti aplikačního serveru na
operačním systému, což samozřejmě souvisí i se stabilitou a výkonností. Na
počátku stálo v té době pochopitelné rozhodnutí využít implementaci
distribuovaných systémů od Microsoftu, tedy tzv. DCOM. Později během vývoje
však nastaly vážné potíže a vývojáři sáhli k poměrně odvážnému kroku, jenž
nakonec rovněž pomohl k možnosti portace na Linux byla vyvinuta vlastní,
platformově nezávislá varianta DCOMu. Filozoficky podobným způsobem byla
vyřešena i otázka programových modulů, kde tvůrci sáhli k vlastnímu způsobu
registrování potřebných DLL souborů nezávisle na operačním systému. Dalším
zajímavým postupem je využití technologie XML při vnitřních přesunech dat. I v
tomto případě bylo připraveno řešení, jež využívá parser nezávislý na
platformách Microsoftu.

Horké chvilky tvůrci rovněž zažili v poslední fází vývoje kvůli již zmíněné
databázi InterBase. Na počátku roku 2002 byla zjištěna závažná chyba ve verzi
6.01, projevující se pouze na Linuxu. Úsilí problém řešit dospělo až k vlastní
opravě a kompilaci zdrojových kódů databáze (resp. jejího klonu FireBird), což
nakonec situaci zachránilo. O dobře odvedené práci zde svědčí i fakt, že
samotná firma, jež FireBird sestavuje, přijala opravné postupy Aktisu do své
nové distribuce.


Vize realitou

Ekonomický software je nesporně klíčovým programovým vybavením prakticky každé
firmy. Domnívám se, že implementace tohoto druhu aplikace na platformu Linux je
reálná cesta jak ukázat, že tento operační systém má své pevné místo i mimo
vyhraněné oblasti, jimiž jsou klasické síťové služby či firewally. Důvěru
reálných zákazníků (a ne nezávazných experimentátorů) si může získat jedině
opravdový a fungující software, jejž někdo v praxi potřebuje a využívá.

Systém ABRA G3 pravděpodobně čeká zajímavá budoucnost. Strategické úvahy jsou
směrovány také na klienta zásadní volbou je, zdali bude portován na Linux či
spíše převeden na "tenkou" formu, nezávislou na platformě. Ve hře je rovněž
tvorba otevřeného rozhraní, takže se možná dočkáme praktické realizace dalšího
marketingového hitu, webových služeb.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.