Tajné triky pro Windows XP

Software | 01.04.05

Každý má ve svém počítači data, u nichž by určitě nechtěl, aby je viděl kdokolinepovolaný. Ať se jedná o údaje o našich příjmech či výdajích, všemožné literární pokusy či...





Každý má ve svém počítači data, u nichž by určitě nechtěl, aby je viděl kdokoli
nepovolaný. Ať se jedná o údaje o našich příjmech či výdajích, všemožné
literární pokusy či obrázky různého charakteru. Jak ale tyto soubory ochránit
před ostatními uživateli našeho počítače a jak zabránit tomu, aby se k nim
pomocí počítačové sítě nedostal někdo nepovolaný?
Windows 2000 a XP patří mezi systémy, které může používat více uživatelů.
Slouží k tomu transparentní způsob přihlašování, jasné oddělení dat
jednotlivých uživatelů a možnost zabezpečení sdílených prostředků. Ideální
nastavení zabezpečení počítače (totiž takové, aby každý uživatel směl pouze
tam, kam mu správce počítače dovolí) však není vůbec snadné. Pokusili jsme se
pro vás rozmotat klubko všech možných přihlašovacích procedur, zásad skupin,
přidělování práv, konfigurací uživatelů či počítačů nebo nejrůznějších možností
pro sdílení prostředků. Relativně snadno přístupná jsou pravidla pro
přihlašování uživatelů. O něco složitější je situace při nastavování autorizace
oprávněných uživatelů či uživatelských skupin, konfigurace zásad skupiny nebo
přímé přidělování přístupových práv jednotlivým souborům a složkám.
Prostřednictvím našich tipů a triků ale bude vše jasné i méně zkušeným
uživatelům, případně těm, kdo přecházejí na Windows XP z verzí Windows 9x/ME.
Samozřejmě, že se každá Windows (a zvláště Windows XP Home) chovají trochu
jinak. Po přečtení článku však bude záležet pouze na vašem rozhodnutí, do jaké
míry chcete svůj počítač zabezpečit.

Přihlašování a Zásady skupiny
Windows 2000, XP Professional i Windows XP Home (i když v tomto případě se
značnými omezeními) jsou z hlediska zabezpečení na daleko vyšší úrovni než
Windows 98/ME. Rozhodujícím činitelem je zde systém souborů NTFS (viz odstavec
Přístupová práva na diskovém oddílu NTFS). I když Windows 2000/XP instalujeme
na systém souborů FAT32, stejně nabízejí mnohem lepší zabezpečení před
neoprávněným přístupem při přihlašování, během provozu i při použití konzoly
pro zotavení než Windows 9x/ME. A právě obecné systémové politiky jsou tématem
první části.

1)Zabezpečení při přihlašování do systému
Přihlašovací dialogové okno při lokálním přihlašování neúprosně vyžaduje zadání
v systému existujícího uživatelského jména a k němu příslušného hesla. To se
může zdát jako dostatečné zabezpečení a také tomu tak teoreticky je. Prakticky
je však celý systém zabezpečený až tehdy, pokud budete respektovat několik
užitečných zásad.
Uvítací obrazovka Windows XP ukazuje všechny na počítači existující účty
(představované uživatelským jménem); operační systém je tak otevřenější než při
použití klasického přihlašovacího dialogového okna, v němž musí uživatel zadat
i příslušné uživatelské jméno. Upřednostňovaný způsob přihlašování do systému
můžete nastavit pomocí Ovládacích panelů, poklepete-li na ikonu Uživatelské
účty a následně stisknete odkaz Změnit způsob přihlašování a odhlašování
uživatelů.
Zabezpečení systému při přihlašování je samozřejmě pryč, pokud se v něm
vyskytují uživatelská jména, která nevyžadují zadání hesla. Zní to sice
triviálně, ale o to je to důležitější, jelikož některé v systému přednastavené
uživatelské účty zadání hesla vůbec nevyžadují. Situace je o to horší, že
většina uživatelů o existenci takových účtů vůbec neví. Například ve Windows XP
Home je účet Administrator standardně nastaven tak, aby při přihlašování
nepotřeboval zadání hesla. Důsledkem je, že prakticky každý uživatel může nad
takovým počítačem získat neomezenou kontrolu, pokud počítač spustí v nouzovém
režimu a při přihlašování vybere účet Administrator, případně pokud spustí
počítač a přihlásí se po spuštění Konzoly pro zotavení jako administrátor. Tuto
kritickou chybu odstraníte tím, že na příkazovém řádku zadáte příkaz:
net user administrator
Pokud je povolen standardní účet Guest, pak se do systému rovněž může dostat
kdekdo i bez zadání hesla. Neexistuje žádný závažný důvod, proč by měl být
přístup přes účet Guest (pro přihlášení na lokálním počítači) povolen. Dokonce
i když budete sdílet některé prostředky tohoto počítače (viz odstavec Windows v
síti) pro všechny uživatele v síti, nepotřebujete účet Guest povolovat. Pokud
se chce nějaký uživatel anonymně přihlašovat do sítě přes účet Guest, je třeba
v počítači provést několik nastavení pravidel právě pro tento účet. Lokální
přihlášení přes účet Guest na počítač však není ani v tomto případě nutné.

2)Zabezpečení při zadávání hesla
Na rozdíl od přihlašovacích jmen, která lze zadat libovolně - velkými písmeny,
malými písmeny či oběma druhy - vyžadují Windows při psaní hesla přesné zadání
velkých nebo malých písmen (heslo je tzv. case-sensitive). Další požadavky na
jeho podobu můžete nastavit v Nastavení zabezpečení (vyvoláte je stiskem
tlačítka Start/Spustit, do políčka Otevřít: napíšete příkaz SECPOL.MSC). Zde
poklepejte na položku Zásady účtů a dále klepněte na položku Zásady hesla (není
k dispozici ve Windows XP Home). Ze zde dostupných voleb můžeme doporučit
například požadavek na minimální délku hesla nebo povolení zásady Heslo musí
splňovat požadavky na složitost. Znamená to, že každé heslo, které má tomuto
požadavku vyhovovat, musí splňovat tři ze čtyř kritérií, tj. musí obsahovat
velká písmena, malá písmena, číslice a znaky. Změna nastavení této zásady nemá
vliv na již existující hesla, platí pouze pro nově zadaná hesla či při změnách
již existujícího hesla.
Přesvědčte se, že se z každého účtu ze skupiny administrátorů dají změnit
všechna hesla a nastavit všechny politiky pro zabezpečení systému. Na druhou
stranu čím méně administrátorských účtů v systému existuje, tím lepší je
zabezpečení při přihlašování do systému.

3)Administrátoři a uživatelé s omezenými přístupovými právy
Pro zjednodušení přidělování přístupových práv rozlišují Windows mezi
nadřazenými uživatelskými skupinami a ostatními. Každý uživatelský účet v
počítači patří minimálně do jedné skupiny. Dialogové okno Uživatelské účty ve
Windows XP dokonce zná standardně pouze dvě skupiny: správce počítače a účty s
omezeným oprávněním. Toto rozdělení je však velmi zjednodušené, jelikož se účty
s omezeným oprávněním dělí na další podskupiny. Každý správce počítače by měl
minimálně vědět, že sem patří podskupiny uživatelů se standardním oprávněním,
omezeným oprávněním a Guests.
Tip: Prostřednictvím nikde nedokumentovaného příkazu control userpasswords2 se
můžete i ve Windows XP dostat k dialogovému oknu pro uživatelské účty, kde je
možné nastavit podrobnější nastavení omezení jednotlivých uživatelů.
Nezapomeňte ale, že ve verzi Windows XP Home mezi uživatelem se standardním a
omezeným oprávněním žádný rozdíl neexistuje.
Pokud nejsou pro jednotlivé uživatelské účty nastavena žádná další omezení,
kupříkladu pomocí konzoly Gpedit nebo stanovením přístupových práv na diskovém
oddílu NTFS, pak o tom, co může uživatel přihlášený pod určitým uživatelským
účtem na počítači provádět, rozhoduje pouze příslušnost k té či oné skupině
uživatelů. Například uživatel Tom nesmí provádět to, co uživatel Administrator,
pokud ovšem nepatří do stejné skupiny uživatelů.
Uživatelské účty ve skupině Administrators a ve skupině účtů s omezením mají v
každém případě globálně přidělena rozdílná práva, a to i tehdy, pokud systém
nemá žádný diskový oddíl typu NTFS a tedy není možné jednotlivým souborům a
složkám přidělovat přístupová práva. Uživatelské účty ze skupiny Administrators
smějí v počítači provádět v podstatě vše, a proto mohou například nastavit
omezení i pro ostatní účty ve skupině Administrators. Uživatelé s omezeným
oprávněním samozřejmě nemohou vytvářet nové účty a měnit nastavení účtů (a
rovněž nemají přístup k utilitám Gpedit, Secpol a Lusrmgr). Všechny zásahy s
globálním účinkem na systém jsou rovněž zakázány - týká se to například
instalace ovladačů, písem či instalace programů do složky Program Files. Dále
je zakázáno provádět jakékoliv změny v registru, v systémových službách, typech
souborů, nelze měnit čas nebo nastavení sdílení síťových prostředků. To samé
platí i pro přístup do Správce disků, defragmentaci nebo i pro možnost
nastavení systémových proměnných či nastavení Koše.
Členové skupiny Users však mohou upravovat svůj vlastní profil. Účtům ze
skupiny Power User (uživatel se standardním oprávněním) - nejsou k dispozici ve
Windows XP Home - je povoleno ještě o něco více, například instalovat aplikace
do libovolné složky, měnit nastavení systémového času, tiskáren či napájení.
Pro všechny běžné a nejen ryze administrátorské činnosti postačí pracovat pod
účtem ze skupiny Power User, často je dostatečný i účet ze skupiny Users.
Kromě apletu Uživatelské účty existuje v Ovládacích panelech ve Windows 2000 a
XP Professional Správce místních uživatelů a skupin. Spustíte jej příkazem
LUSRMGR.MSC. Tato utilita je prakticky nepostradatelná v případě, kdy chcete
vytvořit svoje vlastní uživatelské skupiny.
Tip: V systému Windows XP Home modul LUSRMGR.MSC chybí. Pro vytvoření nové
uživatelské skupiny proto použijte následující variantu příkazu net:
net localgroup /add
Pro odstranění skupiny nahraďte parametr /add parametrem /delete.
Pokud u nějakého účtu zrušíte jeho členství ve všech skupinách, ať již
prostřednictvím příkazu net nebo LUSRMGR.MSC, přesunou jej Windows automaticky
do skupiny uživatelů s omezeným oprávněním (Users).
Kromě doposud jmenovaných standardních uživatelských skupin ještě existuje
skupina Everyone. Nemyslí se tím v pravém slova smyslu každý uživatel, jak by
se mohlo podle překladu do češtiny zdát, nýbrž je to skupina pro všechny v
systému autorizované uživatele včetně uživatelů Guest - toto byste měli mít na
paměti, pokud chcete obsah svého počítače zpřístupnit opravdu každému.

4)Ochrana souborů při bootování přes externí média
Po spuštění počítače může uživatel spustit Konzolu pro zotavení. I tato velmi
jednoduchá utilita ovládaná z příkazového řádku žádá pro zpřístupnění všech dat
heslo administrátora. Toto je standardní nastavení, které lze změnit pomocí
Zásad skupin, konkrétně pomocí utility GPEDIT.MSC. Jedná se o zásadu Konzola
pro zotavení: Umožnit automatické přihlášení správce.
Ochrana vůči neoprávněnému přístupu k datům je však prakticky bezcenná, pokud
se počítač spustí prostřednictvím externího média. Pro přístup k datům na
diskovém oddílu FAT32 stačí spouštěcí disketa systému MS-DOS, pro diskový oddíl
NTFS pak CD s libovolnou distribucí Linuxu, popřípadě Windows PE (získáte je
instalací PE Builderu ve verzi 3.1.3 jedná se o freeware, který naleznete na
našem CD , popřípadě na internetové adrese http://www.nu2.nu/pebuilder).
Dokonce i konzola pro zotavení z Windows 2000 přihlásí uživatele do systému
Windows XP, aniž by vyžadovala zadání hesla. Pokud se tedy na vašem počítači
nacházejí nějaká důvěrná data, jež by se mohla hodit i někomu jinému, pak byste
měli určitě v BIOSu zakázat možnost bootování z CD a z diskety a přístup do
BIOSu chránit heslem. Ještě lepším řešením je použití šifrování dat na diskovém
oddílu NTFS.

5)Zásady skupiny v GPEDIT.MSC
Modul snap-in s názvem GPEDIT.MSC, který patří do Microsoft Management Console
(MMC.EXE), obsahuje několik set možností globálního nastavení zabezpečení
systému. Právě z něj vychází konzola SECPOL.MSC, jež nabízí pouze část velmi
rozsáhlé konzoly GPEDIT.MSC. Zásady skupiny definované v modulu GPEDIT.MSC ve
skupině Šablony pro správu závisí na obsahu ADM souborů, které se nacházejí ve
složce %windir%\system32\GroupPolicy\Adm. Ve Windows XP Home moduly GPEDIT a
SECPOL chybí a nelze je doinstalovat.
Jak již bylo zmíněno, po otevření souboru GPEDIT.MSC získáte přístup k velkému
množství globálních (Konfigurace počítače) a uživatelských (Konfigurace
uživatele) nastavení. Jedná se vesměs o údaje z registru, které je možné
prostřednictvím tohoto modulu pohodlně zpřístupnit a dosáhnout požadované
konfigurace počínaje pracovní plochou, přes nabídku Start a zásady účtu až k
zákazu spouštění libovolných programů. Na tomto místě vás musíme varovat před
příliš velkým experimentováním. Několik ukvapených klepnutí myší v GPEDITU může
způsobit zablokování systému na těch nejnevhodnějších místech, můžete dokonce
zrušit přístup ke svému účtu či naopak dosáhnout značného oslabení zabezpečení
systému.
Při používání GPEDITU proto musíte postupovat nejen obzvlášť pečlivě, nýbrž je
nutno zachovávat následující pravidla, která jsou spíše technického rázu:
1. GPEDIT lze spustit, jak je zřejmé, pouze z účtu, který patří do skupiny
Administrators.
2. Změna nastavení v GPEDITU vede ke vzniku souboru s příponou POL. Naleznete
jej ve složce %windir%\system32\GroupPolicy nebo ve složce \Machine nebo \User
nebo v obou, podle toho, zda byla změněna konfigurace počítače nebo uživatele.
3. Cesta %windir%\system32\GroupPolicy je na diskovém oddílu NTFS přístupná
pouze pro členy skupiny Administrators.
4. Windows výše zmiňovaný POL soubor ve složce \Machine či \User načítají po
přihlášení uživatele do systému, a to pro každý účet zvlášť.
Z výše uvedeného plynou pro nás jako administrátory dvě upozornění. Za prvé:
omezení stanovovaná přes modul GPEDIT, ačkoliv jsou většinou určena pro účty s
omezeným oprávněním, smíme definovat pouze my jako správci počítače. Za druhé
platí, že musíme dávat velmi dobrý pozor, abychom omezení definovaná v POL
souboru omylem neaplikovali na špatné uživatelské účty. Nejjednodušeji se oběma
výše zmíněným problémům vyhnete takto:
1. Přihlaste se do systému Windows 2000 a tam zobrazte dialogové okno
Uživatelské účty. Ve Windows XP vynuťte podobné dialogové okno pomocí již
zmíněného příkazu control userpasswords2.
2. Přemístěte uživatelský účet, který budete chtít konfigurovat, dočasně do
skupiny Administrators.
3. Nyní se přihlaste do systému pod přihlašovacím jménem toho účtu, který
budete upravovat, a spusťte Gpedit. Zde nastavte pro tento účet všechna
omezení, jež vyžadujete.
4. Přejmenujte soubor REGISTRY.POL na .POL - tato operace je
nutná, protože tím se vyhnete tomu, aby se provedená nastavení projevila i v
jiných účtech.
5. Nakonec se přihlašte do systému jako administrátor a upravovaný účet
přesuňte zase zpět ze skupiny Administrators do skupiny, kam původně patřil.
Pokud pomocí Gpeditu vytvořené POL soubory nesmažete, ale přidělíte jim nějaké
výstižné názvy, pak můžete později již existující politiky uživatelských účtů
pomocí několika málo kroků dále upravovat a nemusíte začínat úplně znovu.
Pokud se divíte, že se Microsoft touto problematikou zabýval tak intenzivně a
zašel až do takových podrobností, vysvětlení je vcelku prosté. Popisované
Zásady skupiny jsou určené zejména pro domény, které se zřizují na síťových
serverech. Se zde popisovaným způsobem nasazení pro případ operačního systému s
několika uživateli na jednom počítači Microsoft určitě nepočítal.

Přístupová práva na diskovém oddílu NTFS
Pokud instalujete Windows 2000 nebo XP, pak byste měli i v případě, kdy pro to
neexistují žádné pádné důvody, tento systém instalovat vždy na diskový oddíl
typu NTFS. Ale i když instalujete operační systém na diskový oddíl typu FAT,
vždy jej můžete konvertovat na NTFS pomocí programu CONVERT.EXE. Na diskovém
oddílu NTFS máte jako administrátor daleko pestřejší možnosti, jak pro ostatní
uživatele vašeho počítače nastavit přístupová práva ke složkám a souborům.
Všechna práva k souborům a složkám včetně jejich šifrování jsou totiž vázána
výlučně na tento systém souborů.

6)Přidělování lokálních přístupových práv na diskovém oddílu NTFS
Lokální přístupová práva k jednotlivým souborům nebo složkám můžete přiřazovat
jak jednotlivým uživatelům (uživatelským účtům), tak celým uživatelským
skupinám. Existuje 14 oprávnění, která můžete povolit, nepovolit, odepřít nebo
ne
odepřít. Pokud je vybráno několik práv, pak se vždy prosadí to přísnější.
Zmíněná diferenciace slouží k tomu, aby bylo možné definovat přístupová práva
jinak pro člena skupiny a jinak pro celou skupinu.
Jako ukázkový příklad si představme následující situaci: mějme uživatelskou
skupinu Users, které přidělíme u nějaké složky právo pro zápis, na druhé straně
zase jednomu členu této skupiny toto právo odepřeme. Výsledkem je, že daný člen
skupiny právo zápisu do složky nemá. Pokud budete chtít ve Windows XP
Professional tato lokální práva přidělovat, musíte ze všeho nejdříve v
Průzkumníku v menu Nástroje/Možnosti složky na kartě Zobrazení zrušit zatržítko
u položky Použít zjednodušené sdílení souborů. Teprve potom se objeví po
klepnutí pravým tlačítkem myši na soubor či složku a po zadání příkazu
Vlastnosti záložka Zabezpečení. Ve Windows 2000 je zobrazení záložky
Zabezpečení standardně nastaveno.
Tip: Ve Windows XP Home popisovaná záložka úplně chybí. V rámečku Windows XP
Home: Přidělování lokálních práv vám prozradíme, jak ji do tohoto operačního
systému zabudovat.
Každý uživatel, který smí nějakým způsobem k objektu přistupovat, je uveden v
seznamu Název skupiny nebo jméno uživatele. Účty, jež v tomto seznamu nejsou
uvedeny vůbec, a to ani jako případní členové některé z uživatelských skupin,
nemají k tomuto objektu explicitně žádné právo přístupu. Pomocí tlačítek Přidat
a Odebrat můžete k tomuto objektu přidávat nové nebo odebírat existující
uživatele. Po stisku tlačítka Přidat Windows 2000 přímo zobrazí všechny
uživatelské účty a uživatelské skupiny. Windows XP vyžadují další dvě klepnutí
myší, nejprve na tlačítko Upřesnit a posléze na Najít .
Na záložce Zabezpečení, kterou, jak již bylo zmíněno, vyvoláme klepnutím
pravého tlačítka myši na objekt (soubor, složku či jiný prostředek) a následným
zadáním příkazu Vlastnosti, můžeme účtu (nebo skupině), která je uvedena v
seznamu objektů nejvýše, ve spodní polovině okna s popiskem Oprávnění pro ...
přiřazovat nebo odepírat například práva číst, zapisovat, měnit, spouštět nebo
i úplné řízení. Stačí pouze vybrat daného uživatele nebo skupinu a umístit
zatržítko do sloupečku Povolit, čímž přístup k objektu povolíte, nebo Odepřít,
čímž přístup k objektu zakážete.
Pokud byste chtěli skupině Users povolit přístup pro čtení k nějaké složce, ale
pouze pro jednoho z jejich členů, například Martinovi, toto právo odepřít, pak
označte v horní polovině okna danou skupinu. Ve spodní polovině nastavte právo
Číst na hodnotu Povolit, dále označte v horní polovině okna uživatele Martin a
jemu nastavte právo Číst na hodnotu Odepřít. Pokud byste u uživatele Martina
pouze zrušili zatržítko u práva Číst u hodnoty Povolit, uplatnilo by se právo
ke čtení nastavené pro celou skupinu a uživateli Martinovi by právo Číst
zůstalo přiděleno.
Prostřednictvím tlačítka Upřesnit na záložce Zabezpečení a po klepnutí na
libovolný účet se vám zpřístupní 14 nejrůznějších druhů práv, přístupných na
diskovém oddílu NTFS. Tyto položky dále upřesňují obecně nastavená práva v
předchozím dialogovém okně. Tak můžete například zakázat spouštění souborů, i
když jejich čtení povolíte. Navíc se v popisovaném dialogovém okně zpřístupní i
možnosti pro nastavení dědičnosti práv na podsložky a soubory v této složce
(viz tip č. 7).

7)Dědičnost a skutečná oprávnění
Dědičnost znamená, že práva nastavená pro jednu složku platí i pro její
podřazené objekty (podsložky a soubory v ní). Dědičnost práv může být
samozřejmě nastavena pouze u složek. Když klepnete na složku pravým tlačítkem
myši a z kontextového menu vyberete příkaz Vlastnosti, máte na záložce
Zabezpečení možnost nastavit přístupová práva. Když zde navíc stisknete
tlačítko Upřesnit, objeví se dialogové okno pro rozšířené nastavení
přístupových práv, kde můžete zadat, pro které objekty mají vámi nastavená
práva platit. Standardně jsou zde uvedena práva pro vybranou složku, její
podsložky a pro všechny soubory ve složce. Při poklepání na jednotlivé položky
v poli Oprávnění můžete v dialogovém okně, které se objeví, v poli Použít pro:
zvolit, kde chcete, aby přístupová práva platila - buď pouze ve vybrané složce,
nebo i ve všech jejích podsložkách. Kromě toho můžete dědičnost práv omezit
pouze na úroveň pod vybranou složkou. Ale pozor: za jistých okolností se tím
mohou odstranit všechna existující oprávnění na nižších úrovních.
Obráceně můžete pro soubory či složky jejich zděděná práva upravovat. K tomu
účelu v dialogovém okně Upřesnit nastavení zabezpečení, jež jsme popisovali v
minulém odstavci, zrušte zatržítko u položky Zdědit po nadřazeném objektu
položky oprávnění platné pro podřízený objekt a tyto položky sloučit s
položkami, určenými přímo pro tento objekt.
Jaká skutečná oprávnění k nějakému objektu pro každého uživatele platí, je
záležitost členství daného uživatele ve skupinách, dále dědičnosti a konečně
individuálních práv uživatele, která mu jsou pro daný objekt přiřazena nebo
odepřena. Není snadné to rychle zjistit, ale Windows XP je naštěstí dokáží
určit, a to na záložce Skutečná oprávnění. Zde si můžete vybrat libovolného
uživatele a zobrazit jeho skutečná přístupová práva. V operačním systému
Windows 2000 však musíte sami zjistit, jaká práva skutečně vlastníte. Světlou
výjimkou jsou účty administrátorů. I ty mohou být zdánlivě jinými
administrátory nějakým způsobem omezeny, ale plný přístup k systému je možné
velmi jednoduše vrátit zpět.

8)Účty administrátorů bez omezení přístupu
Pro žádný účet ze skupiny Administrators neexistují omezení přístupu. Je sice
možné nějakému účtu ze skupiny Administrators odepřít přístup k libovolným
souborům či složkám, v praxi to však nemá žádný smysl. Každý administrátor
totiž může jednoduše převzít vlastnictví libovolného souboru či složky a
přístupová práva si upravit podle svého.
Pokud chcete jako administrátor převzít vlastnictví složky, otevřete nejprve
dialogové okno Upřesnit nastavení zabezpečení (postup byl zmíněn v předchozích
tipech) a zde se přesuňte na záložku Vlastník. Tady vyberte konto
administrátora a stiskněte tlačítko Použít. Úplný přístup ke složce získáte
zase zpět, pokud dialogové okno se záložkou Zabezpečení nejprve zavřete, poté
hned zase otevřete, do seznamu skupin či uživatelů přidáte svůj účet a
přidělíte si právo Úplného řízení.

9)Zabezpečení dat pomocí šifrování na oddílech NTFS
Jak již bylo uvedeno v tipu č. 4, všechna pravidla pro přístup k souborům jsou
k ničemu, pokud existuje možnost dostat se k datům oklikou přes spuštění jiného
operačního systému. Ten, kdo chce zabezpečit svoje data i před tímto
nebezpečím, by měl použít možnost šifrování souborů na diskovém oddílu NTFS.
Tuto funkci nabízejí Windows 2000 a Windows XP Professional. Pro zašifrování
souboru nebo složky na ně stačí klepnout pravým tlačítkem myši a z kontextového
menu zvolit příkaz Vlastnosti. Na záložce Obecné je pak třeba stisknout
tlačítko Upřesnit. Svá data ochráníte, pokud zde umístíte zatržítko před
položku Šifrovat obsah a zabezpečit tak data a potvrdíte vše stiskem tlačítka
OK.
Tip: Soubory a složky můžete šifrovat také prostřednictvím kontextového menu.
Pro vytvoření potřebné položky kontextového menu si spusťte Editor registru a
otevřete klíč Hkey_Current_User\Software\Microsoft\Windows\
CurrentVersion\Explorer\Advanced. Zde vytvořte novou hodnotu typu DWORD s
názvem EncryptionContextMenu a s údajem hodnoty 1 a restartujte počítač.
Po zašifrování můžete soubor či složku používat stejně jako předtím, ale žádný
jiný uživatel, dokonce ani nikdo ze skupiny Administrators, nebude moci daný
soubor číst nebo kopírovat na disk se souborovým systémem FAT32. Výjimkou je ve
Windows 2000 Administrator (nikoliv skupina Administrators!). Zde je
administrátor standardně nastaven skutečně jako všemocný uživatel, neboť může
číst všechna šifrovaná data, a to jen díky tomu, že disponuje klíčem pro
obnovení dat.
Pokud byste disk se šifrovanými soubory připojili do jiného počítače nebo pokud
byste na něj znovu nainstalovali operační systém, ztratíte přístup ke všem
šifrovaným složkám a souborům. Z tohoto důvodu byste si rozhodně měli vytvořit
zálohu svého soukromého klíče. Tu uděláte tak, že spustíte Internet Explorer a
klepnete do menu Nástroje/Možnosti Internetu. Přesuňte se na záložku Obsah a
stiskněte tlačítko Certifikáty. Nyní si označte svůj klíč. Poznáte jej tak, že
jeho název vychází z vašeho přihlašovacího jména, je platný 100 let a v poli
Zamýšlené účely certifikátu je uveden popis Šifrování systému souborů. V dalším
kroku klepněte na tlačítko Exportovat a v průvodci vyberte položku Ano,
exportovat soukromý klíč, zadejte heslo a soubor s klíčem uložte kupříkladu na
disketu. Po instalaci nového systému importujte klíč tak, že na soubor
poklepete a následně zadáte přístupové heslo.

Windows v síti
Právo přistupovat k nějaké složce sdílené na síti, se ve Windows 2000 a XP řídí
stejnými pravidly jako kdyby se jednalo o přístup ke složce lokální. I zde
existují uživatelé a uživatelské skupiny s možností individuálního přiřazení
rozličných práv. Pouze Windows XP Home poněkud vybočují z řady. Považují totiž
vlastně každého uživatele, který přistupuje do systému z jiného počítače v
síti, za hosta (uživatele Guest - viz rámeček "Guest": Pohostinnost nezávislá
na systému).

10)Zabezpečené sdílení síťových prostředkůMístní oprávnění pro přístup k
nějakému objektu se nastavují na záložce Zabezpečení (pro Windows XP),
popřípadě na záložce Nastavení zabezpečení (Windows 2000). Klepneme-li na
nějakou složku pravým tlačítkem myši, pak budeme mít v kontextovém menu k
dispozici příkaz Sdílení a zabezpečení. Pokud jej vybereme, objeví se dialogové
okno, v němž je k dispozici záložka Sdílení. Na tomto místě můžeme jako
administrátoři systému přidělit složce jméno, pod kterým bude v síti sdílena, a
prostřednictvím tlačítka Oprávnění můžeme složce přidělit přístupová práva pro
všechny uživatelské účty nebo uživatelské skupiny, jež v počítači existují. Na
rozdíl od Windows 9x/ME může tedy ke sdílenému prostředku ze sítě přistupovat
pouze ten, kdo má na tomto počítači založen uživatelský účet. Ve Windows XP
Professional musí být pro přidělování práv splněn předpoklad, že je zrušena
volba zjednodušeného sdílení souborů, jak již bylo uvedeno v tipu č. 6.
Obecně platí, že všechny sdílené prostředky, k nimž mají mít přístup všichni
uživatelé z libovolného místa, musí mít právo přístupu pro uživatele Guest.
Windows XP Home, jak je uvedeno v rámečku "Guest": Pohostinnost nezávislá na
systému, znají v síti pouze přístup přes účet uživatele Guest. Pokud se
přistupuje k síťovému prostředku přes něj, není třeba žádné heslo.
Průzkumník Windows označuje sdílenou složku ikonkou složky se symbolem ruky,
daleko lepší přehled o všech sdílených složkách však poskytne speciální utilita
FSMGMT.MSC. Zobrazí totiž všechny sdílené prostředky včetně kompletní cesty k
nim, dále všechna oprávnění, jakož i všechny otevřené soubory. Navíc dokáže
sdílení prostředku zrušit nebo vytvořit znovu.
Ve Windows XP Home je utilita FSMGMT.
MSC omezena pouze na výpis sdílených prostředků. Tady musíte pro další operace
buď použít Průzkumníka, nebo na příkazovém řádku příkaz net share. Tento příkaz
vám kupř. ukáže, že složka \Documents and Settings\All Users\Dokumenty je pro
všechny automaticky sdílena jako SharedDocs. Toto sdílení pak můžete zrušit
příkazem net share shareddocs /delete.
Tip: Mějte neustále na paměti, že lokální přístupová práva ke složce či souboru
vždy dominují nad právy k souboru či složce jako sdílenému síťovému prostředku.
Pokud tedy například uživateli Martin přidělíte právo k nějaké složce, ale
lokálně mu odepřete právo ke čtení, nebude moci tento uživatel složku sdílet.
Každý přístup uživatele ze sítě tedy musí zdolat dvě překážky: první je právo
uživatele na přístup ke složce jako ke sdílenému síťovému prostředku, tou
druhou je vlastnictví lokálního oprávnění pro přístup k objektu.

11)Skrytí sdílených prostředků pomocí "$"
Pokud ve Windows 2000 nebo XP Professional otevřete konzolu Sdílené složky,
představovanou souborem FSMGMT.MSC, objeví se standardně každý diskový oddíl
jako sdílený pod názvem

$. V tomto případě se jedná o sdílení
pro účely administrace systému. Uživatel s právy administrátora tak může přes
síť z jiného počítače zapisovat a číst ze všech diskových oddílů. Znak $
způsobuje, že tato sdílení se neobjeví, pokud poklepete na jiných počítačích na
ikonku Okolní počítače nebo Místa v síti. Prostřednictvím příkazu \\ počítače>\C$ a s právy administrátora je však přístup k tomuto počítači možný.
A pokud jste účet administrátora a všechny ostatní účty ve skupině
Administrators vytvořili vy sami, nepředstavují tato sdílení žádné bezpečnostní
riziko. Pokud byste přesto výše zmiňovaná sdílení pro účely správy chtěli
zrušit, spusťte Editor registru a otevřete klíč
Hkey_Local_Machine\System\CurrentControlSet\Services\LanManServer\Parameters a
vytvořte zde novou hodnotu typu DWORD s názvem AutoShareWks a jako údaj hodnoty
napište číslo 0. Po restartu počítače budou všechna administrativní sdílení
pryč.
Upozornění: Stejným způsobem jako administrativní sdílení můžete nastavit i
svoje sdílené prostředky. Pokud za jejich název zadáte jako poslední znak $,
stanou se i tyto při poklepání na ikonu Okolní počítače nebo Místa v síti na
jiných počítačích neviditelnými. Tento způsob skrytí sdílených prostředků je
však účinný pouze v Průzkumníku Windows, proto raději všechna oprávnění
nastavte tak, aby se k nim nemohl dostat nikdo nepovolaný.

Centrála zabezpečení systému Windows
Způsob přihlašování do systému, bezpečnostní politiky a přidělování
přístupových práv pro složky a soubory na diskovém oddílu NTFS - to jsou
nejúčinnější prostředky, které Windows používají pro ochranu dat před
neoprávněným přístupem nebo pro bezpečné předávání těchto dat dále. Windows
však rovněž nabízejí několik utilit, jimiž můžete tato nastavení zabezpečení
ladit.
CACLS.EXE: K přidělování přístupových práv pro soubory a složky na diskových
oddílech NTFS můžete kromě grafických prostředků Windows použít i utilitu
CACLS.EXE. Chcete-li například uživateli Anna přidělit úplný přístup ke složce
C:\Program Files, použijte následující příkaz:
cacls C:\Program Files /g Anna:F
Informace o nejrůznějších dalších přepínačích získáte po zadání příkazu cacls
/?.
FSMGMT.MSC: Průvodce pro sdílené složky pomůže udržet přehled o všech sdílených
síťových prostředcích. Pokud na sdílenou složku klepnete pravým tlačítkem myši
a z kontextového menu zvolíte příkaz Vlastnosti, pak si můžete ve Windows 2000
a XP Professional prohlédnout a upravit přístupová práva k této složce (viz
také příkaz net share).
GPEDIT.MSC (2000, XP Professional): Editor pro zásady skupin je centrálou pro
celou řadu nastavení zabezpečení, zapisovaných do registru. Pokud chcete
nastavení nějaké zásady změnit nebo nějakou povolit, poklepejte na ni a
přiřaďte jí požadovanou hodnotu.
LUSRMGR.MSC: Tento správce místních uživatelů a skupin zobrazí všechny v
systému existující uživatele a jejich účty, skupiny a členství v nich. Zde je
rovněž můžete upravovat, mazat libovolné účty nebo vytvářet uživatelské účty
nové (viz také příkaz net user).
Net localgroup: Tento příkaz dovoluje dokonce i ve Windows XP Home vytvoření a
odstranění uživatelských skupin (net localgroup /add ).
Net share: Tento příkaz zobrazí všechny sdílené prostředky, vytvoří nová
sdílení (příkazem net share ) nebo odstraní
již existující prostředek.
Upozornění: Při sdílení pomocí příkazu net share mají všichni v systému
autorizovaní uživatelé a uživatel Guest práva ke čtení a k zápisu, samozřejmě
pokud to dovoluje nastavení přístupových práv na diskovém oddílu NTFS.
Net user: Příkaz net user se svými přepínači (viz příkaz net user /?) je jednou
z nejvýkonnějších alternativ ke konzole LUSRMGR.MSC. Běží na příkazovém řádku.
Zobrazí uživatelské účty, vytvoří nové (/add) nebo smaže existující (/delete),
aktivuje a deaktivuje účty (/active:yes a /active:no). S jeho pomocí se rovněž
dají nastavovat přístupová hesla (příkaz net user ). Nikde
není dokumentována možnost omezit přihlašování uživatelů na určité rozpětí
hodin, například pomocí příkazu net user /times:Po-Pá,14-18.
Příkaz net user /times:all zase výše nastavené časově
omezené přihlašování zruší.
XCACLS.EXE: Tuto utilitu naleznete v Resource Kitu Windows 2000, popřípadě na
našem CD. Funguje také ve Windows XP a nabízí - podle standardní utility
CACLS.EXE - podrobnější přidělování přístupových práv a především možnost
převzetí vlastnictví souborových objektů.

Windows XP Home: Přidělování lokálních práv
Když ve Windows XP Home klepnete pravým tlačítkem na složku či soubor a z
kontextového menu zvolíte příkaz Vlastnosti, zjistíte, že záložka Zabezpečení
chybí. Teprve až v nouzovém režimu objevíte, že i Windows XP Home dokáží
přidělovat přístupová práva na diskovém oddílu NTFS. Dalším důkazem pak je
samotná existence utility CACLS.EXE.
Samotný Microsoft poskytuje pohodlné řešení, jehož původ sahá daleko do doby
před Windows XP. Microsoft Security Manager pro Windows NT4 Service Pack 4 je
doplňkovým modulem pro Microsoft Management Console (MMC), která do systémů
založených na NT technologii poskytovala podstatnou část zabezpečení. Pro
Windows XP Home jsou činnosti, kvůli nimž byl Microsoft Security Manager
vyvinut, v podstatě nezajímavé, ale o to zajímavější je nepřehlédnutelný
vedlejší efekt. Utilita totiž dokáže v Průzkumníku ve Windows XP Home zobrazit
chybějící záložku Zabezpečení.
Instalace je jednoduchá. Microsoft Security Manager naleznete na našem CD jako
samorozbalující archiv. Spusťte jej a jeho obsah se rozbalí do dočasné složky.
Přesuňte se do ní a klepněte pravým tlačítkem na soubor SETUP.INF. Z
kontextového menu pak vyberte příkaz Nainstalovat. Vzhledem k tomu, že se jedná
o anglickou verzi utility, budete u české verze Windows XP Home varováni před
kopírováním knihovny ESENT.DLL. Zde stiskněte tlačítko Ne, abyste si ponechali
českou verzi této knihovny. Po skončení instalace restartujte počítač a nyní
můžete přidělovat přístupová práva na diskových oddílech NTFS stejně jako ve
Windows XP Professional.
Sdílení ve Windows XP Home: Jen pro hosty
Na rozdíl od Windows XP Professional dokáží Windows XP Home sdílet složky na
diskových oddílech NTFS výlučně prostřednictvím zjednodušeného sdílení souborů.
Konkrétně to znamená, že složku umožníte sdílet buď všem uživatelům, nebo
nikomu. Windows XP Home při přístupu ke složce ze sítě nerozlišují jednotlivé
uživatele, nýbrž každý přístup definují jako kdyby přistupoval uživatel Guest
(neboli Host). Z přístupových práv se rozlišuje pouze mezi právem ke čtení a
právem k zápisu.
Takové zjednodušené sdílení se sice velmi jednoduše používá, má ale celou řadu
závažných nedostatků: princip autorizace uživatelů pomocí uživatelských účtů je
mimo hru a úroveň zabezpečení systému se náhle propadá na úroveň představovanou
systémy Windows 9x, kde sdílení prostředků platilo také obecně, ale alespoň
bylo možné přístup k nim zabezpečit heslem.
V této svízelné situaci však přece jen lze něco udělat. Jak již bylo zmíněno v
rámečku s názvem Windows XP Home: Přidělování lokálních práv, je možné záložku
Zabezpečení do systému instalovat, čímž můžete přístupová oprávnění k síťovým
sdíleným prostředkům upravit tak, že kupříkladu uživateli Guest přiřadíte
patřičná oprávnění pro čtení, zápis, změnu či možnost prohlížení obsahu složky.
Upozornění: Pokud účtu Guest úplně odepřete přístup k nějaké složce, nebude k
ní moci přistupovat ze sítě žádný uživatel. Známe ještě jeden nikde
nedokumentovaný trik, jak omezit okruh uživatelů nějakého sdíleného prostředku.
Spusťte příkazový řádek příkazem CMD.EXE a zadejte příkaz:
net user guest
čímž účet Guest opatříte heslem - standardně je heslo prázdné. Potom všichni,
kdo budou přistupovat ke sdílenému prostředku na počítači s Windows XP Home,
budou muset zadat heslo. Tím dostanete nejmodernější operační systém z roku
2005 (rozuměj Windows XP) alespoň na úroveň Windows 95.

"Guest": Pohostinnost nezávislá na systému
Při standardním nastavení není uživateli Guest vůbec povoleno se do systému
lokálně přihlásit. Měnit toto nastavení by určitě nebylo vhodné, neboť účet
Guest povoluje přihlášení do systému bez nutnosti zadání hesla. Pro přístup ke
sdíleným prostředkům z prostředí sítě to však může být někdy užitečné, protože
v opačném případě byste museli pro každého uživatele přistupujícího ze sítě
definovat na počítači vlastní uživatelský účet.
Windows 2000: V tomto systému je účet Guest úplně deaktivován - jak lokálně,
tak v síti. Pokud chcete zpřístupnit nějaký síťový prostředek všem uživatelům,
spusťte LUSMGR.
MSC, klepněte pravým tlačítkem na položku Guest, z kontextového menu vyberte
příkaz Vlastnosti a zrušte zatržítko u položky Účet je zablokován.
Aby se do systému nemohl přes účet Guest nikdo lokálně přihlásit, spusťte
SECPOL.MSC, zde vyberte postupně položky Místní zásady/
/Přiřazení uživatelských práv a ručně přidejte účet Guest do zásady Odepřít
místní přihlášení. Pro přístup do počítače ze sítě pak ve stejném dialogovém
okně odstraňte položku Guest ze zásady Odepřít přístup k tomuto počítači ze
sítě.
Windows XP Home: V tomto operačním systému smějí všichni uživatelé přistupovat
k tomuto počítači ze sítě, a to i přesto, že je účet Guest zdánlivě zakázán.
Proto není třeba provádět pro zajištění přístupu ze sítě do tohoto počítače
řádné další kroky.
Windows XP Professional: Přístup ke sdíleným prostředkům přes účet Guest zde
zajistíte stejně jako u Windows 2000 - tedy přes zásadu Odepřít přístup k
tomuto počítači ze sítě. Dialogové okno Místní uživatelé a skupiny (LUSMGR.MSC)
je v tomto případě poněkud zmatené. Podobně jako v systému Windows XP Home je i
tady účet Guest standardně deaktivovaný. Toto nastavení se však vztahuje pouze
a jedině na možnost lokálního přihlášení (v tomto případě se jedná spíše o
možnost nepřihlášení se).
Nezapomeňte, že přístup ke sdíleným prostředkům prostřednictvím účtu Guest je
možný jen v tom případě, kdy má uživatel Guest k danému prostředku minimálně
lokální právo ke čtení.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.