Taháky z počítačové školy - Tentokrát o Linuxu

Software | 01.05.00

Pokud jste používal zavaděč LILO pro nastartování obou systémů, znamená to, žeLILO bylo uloženo v MBR vašeho pevného disku. Při instalaci Windows 98 byl ovšem MBR přepsán, tím pád...





Pokud jste používal zavaděč LILO pro nastartování obou systémů, znamená to, že
LILO bylo uloženo v MBR vašeho pevného disku. Při instalaci Windows 98 byl
ovšem MBR přepsán, tím pádem bylo zrušeno i LILO. Pomocí zavaděče LILO se tedy
teď k Linuxu nedostanete, náprava je ale snadná.
Na váš windowsovský disk si nahrajte program LOADLIN.EXE (bývá dostupný snad ve
všech distribucích Linuxu) a binární obraz jádra Linuxu, který používáte (často
je označován vmlinuz nebo podobně). Nyní doporučuji ukončit Windows přechodem
do DOSu a napsat "loadlin.exe vmlinuz root=/dev/hdXY ro", kde /dev/hdXY
označuje nativní kořenovou partition Linuxu (pokud se jedná o IDE disk, pokud
jde o SCSI disk tak /dev/sdXY atp.).
Linux by měl bezproblémově nastartovat, tak jak tomu bylo před reinstalací
Windows. Nyní stačí jen obnovit zavaděč LILO v MBR spuštěním programu
/sbin/lilo. Toto musíte samozřejmě provést jako uživatel "root".
? V naší firmě používáme jako WWW server počítač s OS Linux RedHat 5.2. V
lokální síti máme několik Novell Netware serverů. Často potřebuji různá data,
zejména obrazovou a textovou dokumentaci připravovanou kolegy, dostat z
novellového serveru na náš WWW server.
Zatím jsem vše řešil pomocí FTP, ale slyšel jsem, že v Linuxu je možné k
novellovským serverům přistupovat elegantněji.

Ano, tak to jste slyšel dobře. Linux už dlouhou dobu obsahuje podporu protokolu
IPX.

Říkáte že používáte RH Linux 5.2, takže pokud jste na systému neprováděl žádné
velké změny, podpora IPX a NCP by měla být v jádře zapnuta. Budete potřebovat
doinstalovat balík ncpfs, v případě RedHatu nejsnáze ve tvaru RPM. Dále
předpokládám, že ve vaší síti používáte Ethernet. Budete muset nastavit IPX pro
ethernetovou kartu. Jestliže ve vaší síti již běží IPX provoz, lze rozhraní
nastavit automaticky odposlechem. Automatické nastavení provedete takto:
"ipx_configure -auto_interface=on -auto_primary=on".
Upozorňuji, že tento postup není vždy korektní. Ruční nastavení rozhraní
provedeme takto: "ipx_interface add -p eth0 802.3" pro ethernetovou kartu eth0
a ethernetové rámce 802.3.
Programem ifconfig zkontrolujte, zda je IPX pro vaši ethernetovou kartu
skutečně nastaveno. Nyní je možné programem ncpmount připojit novellový síťový
svazek takto: "ncpmount -S novell_server -U user /mnt/novell".
? Jsem začínající uživatel Linuxu. Zajímalo by mne, zda existují WWW servery se
sharewarovými programy pro Linux podobně jako www.winfiles.com pro systém
Windows.
Vzhledem k tomu, že na drtivou většinu programů pro Linux se vztahuje licenční
ujednání GPL, je poměrně nepřesné hovořit ve většině případů o sharewaru. Tyto
programy jsou volně šiřitelné včetně zdrojových kódů, i když samozřejmě pro
Linux vznikají programy na komerční bázi, případně sharewarové. Pokud se ptáte
na WWW servery s databází programového vybavení pro Linux, jmenujme www.
linuxberg.com nebo slibně se rozvíjející www.linuxapps.com. Tyto servery jsou
svou strukturou velmi podobné vámi jmenovanému www.
winfiles.com, tzn. programy jsou tříděny do kategorií podle funkce, je zde
uveden stručný popis, odkazy na domácí stránky atd.
? Zajímalo by mne, jaké jsou možnosti programování pod OS Linux.

Vaše otázka je velmi široká a není možné na ni v krátkosti odpovědět. Neuvádíte
co vlastně chcete programovat, případně jaký programovací jazyk chcete použít.
Podívejme se tedy nejdříve na kompilované jazyky. Jedním ze základních pilířů
operačního systému Linux je, tak jako i v jiných UNIXech, překladač jazyka C. V
případě Linuxu se jedná o překladač GCC, který byl vyvinut v rámci projektu
GNU, jako spousta jiných programů. Je tedy k dispozici zdarma. GCC je jedním z
nejlepších překladačů, jaké kdy byly vytvořeny. GCC obsahuje moderní standardy
jazyka C, vychází tedy z ANSI-C, ale má řadu dalších rozšíření. GCC je i
překladačem jazyka C++, včetně vlastností AT&T 3.0 C++ a podporuje i objektová
rozšíření Objective-C a Object-oriented-C. Pro příznivce jazyka Pascal jmenujme
dva překladače, a to GPC a FreePascal. Oba jsou moderní překladače jazyka
Pascal, vycházející z normy ANSI Pascal. GPC navíc obsahuje řadu rozšíření
definovaných normou ANSI Extended Pascal a mnohá další. Pro složité numerické
výpočty se stále používá jazyk Fortran. Jeho GNU verze nese název G77. Všechny
překladače GNU jsou 32bitové. Další informace na www.gnu.cz. V Linuxu jsou k
dispozici i kompletní programátorská prostředí. Zde jmenujme systémy RHIDE a
WPE. Jste-li zvyklí pracovat s Turbo překladači Borland, nebude vám práce v
těchto systémech dělat problémy.
Samozřejmě existují více či méně povedená prostředí pro systém X-Window. Pro
odlaďování programů, vytvořených překladači GNU, byl v rámci projektu GNU
napsán velmi efektivní a mocný debugger GDB.
Prostředí typu WPE nebo RHIDE s ním samozřejmě spolupracují a umožňují tak
pohodlné ladění kódu programu.

Pokud se zajímáte o interpretované jazyky, najdete jich na Linuxu celou řadu,
od PERLu, Tcl/Tk přes Pythoon až k dnes poměrně oblíbenému PHP a mnoho dalších.
? Stáhl jsem si z Internetu distribuci RedHat Linuxu a vypálil ji na CD. Z
tohoto CD mi ale bohužel nejde nainstalovat. Pokud obsah CD prohlížím ve
WINDOWS, vše vypadá normálně. Jestliže obsah CD překopíruji na pevný disk,
instalace z něj proběhne bez problémů. Jak tomu mám rozumět?
Bohužel se nezmiňujete o tom, jak jste vlastně CD vypálil. Budu předpokládat,
že nějakým standardním programem v systému Windows.

Na CD-ROM se používá jednoduchý normalizovaný souborový systém ISO9660. Tento
systém má spoustu omezení, proto byl rozšířen systémem RRE (Rock Ridge
Extension). RRE se běžně používá v mnoha operačních systémech a je
standardizován. Ovšem Windows přicházejí se svým vlastním standardem Joliet,
případně Romeo. Takže pokud jste CD vypálil, tak pravděpodobně některým z výše
uvedených souborových systémů.
Tento souborový systém ovšem jádro na instalační disketě nepodporuje.
Doporučuji stáhnout z Internetu přímo ISO file dané distribuce, který se na
serverech velice často vyskytuje, nebo nechat ISO file vytvořit někým
zkušenějším (použít program mkisofs atd.).
Pokud ale Linux nainstalujete, máte vyhráno. S CD-ROMy se souborovými systémy
Joliet a Romeo budete moci pracovat v Linuxu bez problémů.

? Slyšel jsem, že je možné nainstalovat Linux na PC bez toho, abych pro něj
vytvářel speciální oddíly na disku.
Ano, tato možnost tu skutečně je. Linux podporuje speciální souborový systém
UMSDos, který umožňuje přistupovat k dosovskému oddílu, tak jako by se jednalo
o linuxový datový souborový systém. Umožňuje tedy poměrně jednoduchým způsobem
vytvářet dlouhé názvy souborů, vlastnická práva a další důležité parametry
linuxového souborového systému.
Z tohoto vyplývá, že je možné do dosové partition nainstalovat systém Linux
(nějakou speciální distribuci, která toto umožňuje). Tuto metodu instalace
doporučuji spíše pro základní seznámení se systémem, rozhodně ne pro náročnější
praktické využití. Vyzkoušejte třeba Monkey Linux, jehož instalace se vejde na
zhruba pět disket (obsahuje ale například i systém X-Window), takže si ji
můžete pohodlně odnést domů a vyzkoušet.
? Používám již dlouhou dobu na svém počítači RedHat Linux 5.1 ke své plné
spokojenosti. Nedávno jsem vyměnil grafickou kartu za novou s čipem S3 Trio3D.
Nepodařilo se mi kartu kvalitně rozchodit v X-Window a používám ji pouze s
VGA16 X-serverem, tedy s velmi omezenými možnostmi.
Pokud jste systém RH 5.1 neupgradoval, pak verze systému X v této distribuci je
XFree86 3.3.2, což je verze poměrně stará. Naproti tomu karty s čipem S3 Trio3D
jsou vcelku novou záležitostí.
Z uvedeného vyplývá, že X-server v distribuci RH 5.1 tuto kartu nepodporuje.
Musíte použít XFree86 ve verzi alespoň 3.3.5 a provést změny v souboru
/etc/X11/XF86Config. Sekce "Device" bude pro vaši kartu obsahovat tyto položky:
"VideoRam 4096" a "ChipID 0x8a10". Pro tuto kartu používejte server XF86_SVGA.
Nyní by měla "X-ka" fungovat bez problému. Bližší informace o systému XFree86 a
používaných grafických kartách pro tento systém najdete na www.xfree86.org.
? Zajímalo by mne, jak je to s Linuxem na jiných platformách než PC. Konkrétně
se mi jedná o starší pracovní stanici SUN.

Operační systém Linux byl převeden na mnoho platforem, počítače s procesory
SPARC nevyjímaje.

Osobně používám SparcLINUX na počítači SPARC Station 20 s procesorem SuperSparc
již více než rok, k plné spokojenosti své i ostatních, kteří ho využívají.
Počítač má 96 MB RAM, obsahuje dva SCSI disky (1GB a 2GB Barracuda) a SCSI CD
mechaniku. Běží na něm Apache web server, MySQL server, SMTP server (sendmail),
PPP server pro komutované připojení modemem zvenčí a mnoho dalších aplikací.
Se systémem jsem velmi spokojen a mohu Linux pro stanici SUN vřele doporučit.

V současnosti lze použít kompletní distribuci Linuxu právě pro počítače SUN.
Podobně je např. připravena RH distribuce pro stroje s procesory Alpha.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.