PC ve svižném tempu!

Software | 01.02.04

Věřte nebo nevěřte, ale váš počítač dokáže daleko více, než si možná myslíte.Stačí jen znát ty správné fígle, jež zaktivují doposud skryté rezervy, a to aniž by vás to ně...





Věřte nebo nevěřte, ale váš počítač dokáže daleko více, než si možná myslíte.
Stačí jen znát ty správné fígle, jež zaktivují doposud skryté rezervy, a to
aniž by vás to něco stálo.

Už se vám zase zdá počítač pomalý? Vskutku než se spustí textový procesor nebo
aplikace pro práci s grafikou, uběhne snad celá věčnost. Při hraní her se
musíte spokojit s hrubou grafikou. Sledování filmů na počítači vám kvůli
neustálému zasekávání se nepřináší žádný požitek. Co si počít zase kupovat nový
počítač? Nebo snad vyměnit pomalé komponenty za rychlejší? Ani jedno, ani druhé
zkuste si jednotlivé komponenty počítače vyladit!
Každá hardwarová součástka se dá tím nebo oním způsobem upravit. Důvody, proč
se takové operace vůbec provádějí, jsou různé: od kolísání produkce, výkonové
rezervy kvůli bezpečnosti, strategického plánování až k marketingové strategii
apod. Proto se klidně může stát, že výrobce mikroprocesorů nebo čipů do
grafických karet již vyrábí daleko výkonnější produkty než ty, které v té době
ovládají trh, protože nemá dost těch obyčejných. Tím se stává, že často prodá
špičkové komponenty vlastně pod cenou jako produkty střední třídy. Komu se
kupříkladu takový čip podaří sehnat, může u něj bez větších problémů zvýšit
výkon o 30 až 40 procent. Velmi podobná je situace u vypalovaček. Výrobce se
zabývá vývojem jedné hardwarové platformy a tu vybavuje různými verzemi
firmwaru, jež poskytují takový rozsah funkcí, jaký odpovídá jeho postavení na
trhu tohoto typu hardwaru. Dokonce i samotná Windows XP obsahují skutečné
"poklady", které jsou ale úzkostlivě utajovány jenom proto, aby si zákaznici
byli nuceni koupit dražší serverové verze tohoto operačního systému.
Někdy ale výrobci hardwaru sami chtějí, abyste si sami svůj zakoupený hardware
sami vyladili. Tak kupříkladu pevné disky mají zabudovánu funkci, s jejíž
pomocí můžete (a smíte) zvýšit rychlost pevného disku. V závislosti na tom,
čemu dáváte přednost, si můžete prostřednictvím speciálního softwaru vybrat
mezi režimem minimální hlučnosti nebo naopak maximální rychlosti disku. Tímto
způsobem můžete zkrátit přístupovou dobu pevného disku až o 30 procent, a to
bez jakéhokoliv rizika!
Dalším příkladem jsou produkty určené pro sítě WLAN. Mnozí výrobci okamžitě po
vytvoření nových ovladačů či updatu firmware dávají světu vědět o jejich
existenci, protože instalací těchto updatů je možné rychlost přenosu u
rozlehlých sítí až zdvojnásobit.
Pokud vše stručně shrneme, můžeme říci, že pro využití veškerého potenciálu
vašeho hardwaru potřebujete pouze trochu času a ochoty zariskovat. Mějte ale
neustále na vědomí, že všechny dále popisované tipy provádíte na vlastní
nebezpečí. V nejhorším případě můžete komponentu úplně zničit. U mnoha
vylaďovacích akcí mimo jiné rovněž ztrácíte na danou komponentu záruku.
Pro otestování vašich úspěchů s vylaďováním komponent jsme pro vás v tabulce
Zdarma dostupné benchmarky připravili sadu programů pro prověření výkonu vašeho
počítače. Některé z nich rovněž najdete i na našem CD.

Pro maximální výkon mikroprocesoru

Pokud se rozhodnete zmobilizovat poslední výkonové rezervy vašeho počítače, je
právě mikroprocesor velmi vděčným objektem. Právě rychlost výpočetní centrály
počítače se dá docela pěkně urychlit. Nesmí se to ovšem přehnat, jinak se celý
systém začne chovat nestabilně. V nejhorším případě vám procesor odejde v
důsledku svého přehřátí.

1)Vyladění procesoru AMD Athlon 64 FX pomocí BIOSu

Procesory Athlon 64 od firmy AMD lámou výkonové rekordy již v konfiguracích
nastavených přímo z výroby. Mají však na víc? Důkladně jsme je prověřili. Na
Athlonu 64 neexistuje kvůli integrovanému řadiči paměti nastavení pro frekvenci
systémové sběrnice, jak je jinde obvyklé. Referenční frekvenci systému
nastavenou na 200 MHz udává křemíková součástka. A právě na tomto místě můžete
ladění začít, pokud ale máte v BIOSu základní desky k dispozici odpovídající
položku. Pokud tomu tak není, je třeba ji získat, a to nejčastěji modifikací
BIOSu (viz článek BIOS pro profesionály publikovaný v PC WORLDu č. 10/2003).
V našich testech jsme se nejprve zabývali Athlonem 64 FX-51, umístěným na
základní desce Asus SK8N s čipem Nforce 3. Tento špičkový model procesoru od
AMD byl výrobcem nastaven na frekvenci 2,2 GHz (11 x 200 MHz). V BIOS Setupu
základní desky SK8N se nachází v menu Advanced/CPU Configuration položka CPU
OverClock in MHz, jež je nastavena na hodnotu 200. Označením této položky a
stiskem klávesy se dá tato hodnota vymazat. Na její místo nyní
můžete napsat libovolnou trojcifernou číslici, ovšem maximálně údaj 300. Pozor
na zadání příliš vysoké hodnoty! Zkoušejte přetaktování Athlonu 64 FX-51 po
krocích 5 MHz. Zadejte tedy hodnotu 205, potvrďte ji stiskem klávesy a
změny uložte přes klávesu .
Nyní zkuste, zda se vám počítač spustí a zda se nahraje operační systém. Potom
spusťte nějakou na výkon náročnou aplikaci, jakou je kupříkladu 3D Mark 2003, a
tou zatěžujte procesor nejméně 10 minut. Pouze pokud vám počítač nezatuhne a
obrazovka nezačne zamrzat, můžete zvýšit frekvenci o dalších 5 MHz. Jakmile
dosáhnete maximální hodnoty frekvence, kterou váš procesor unese, zpravidla se
vám nepodaří spustit operační systém. V tomto případě restartujte počítač a v
BIOSu nastavte nejvyšší hodnotu frekvence, při které vám systém běžel bez
problémů. Jestliže vám počítač při bootování zatuhne, vytáhněte zástrčku
napájení počítače ze zdi a na krátkou dobu i baterii na základní desce. Znovu
spusťte počítač a v BIOS Setupu vyberte volbu Load BIOS Default, čímž nastavíte
v BIOSu standardní parametry. Nyní pokračujte v ladění po menších krocích. Při
našich pokusech se nám podařilo provozovat Athlon FX-51 stabilně na frekvenci
2,34 GHz (11 x 213 MHz) bez toho, abychom nějakým způsobem vylepšovali chlazení
procesoru. Při použití silnější kombinace větráčku a chladiče by určitě bylo
možné procesor přetaktovat ještě více.
Kandidát na přetaktování číslo dvě byl Athlon 64 3200+, umístěný na základní
desce MSI K8T Neo s čipovou sadou VIA K8T800. Tento procesor je nastaven z
výroby na frekvenci 2 GHz (10 x 200 MHz). V BIOS Setupu desky K8T Neo naleznete
v menu Frequency/Voltage Control položku CPU FSB Clock, kterou můžete nastavit
až na hodnotu 280. Při přetaktování postupujte podobně jako u Athlonu 64 FX-51.
U našeho Athlonu 64 3200+ se podařilo opět bez dodatečného chlazení dosáhnout
frekvence 2,31 GHz (10 x 231 MHz), tj. zvýšit frekvenci o 15 procent!

2)Konečně: Software pro přetaktování přímo od Intelu

Poměrně dlouho ztěžovala firma Intel život všem, kdo se pokoušeli přetaktovávat
procesory. Pevně nastavené multiplikátory u Pentií a Celeronů a žádné možnosti
pro nastavení výkonu procesoru v BIOSu základních desek Intelu získaly této
firmě pověst toho, kdo překazí zkušenějším uživatelům každou radost. Nyní Intel
zveřejnil první informace o svém programu Desktop Control Center na internetové
adrese www.intel.com/design/motherbd/software/dcc/index.htm, odkud si jej
můžete i stáhnout. Pro majitele relativně nových základních desek od Intelu
bude jistě zajímavé, pokud se na tento software podívají blíže. Intel na svých
internetových stránkách mluví o optimalizaci nastavení paměti a čipové sady.
Pro přetaktování důležité veličině, kterou je frekvence systémové sběrnice
(FSB), se sice výslovně nezmiňuje, ovšem je možné ji měnit v rozsahu -2 až +4
procenta. Také je možné měnit frekvenci sběrnic PCI a AGP, nastavovat otáčky
větráčků a nastavit si tak optimální poměr mezi jejich hlučností a výkonem,
měnit parametry nastavené v BIOSu apod. Rovněž je možné provádět zátěžové testy
jednotlivých komponent.
Radost z toužebně očekávaného programu je však zkalena skutečností, že program
pracuje pouze na takových základních deskách Intel, jež jsou označovány jako
"performance", případně jako "enthusiast". Mezi takové desky patří kupříkladu
typy D875PBZ či D865PERL.

3)Základní deska firmy Intel s možností přetaktování

Mnozí uživatelé považují základní desky od firmy Intel velmi stabilní a
spolehlivé. Vedle jistě vysoké kvality výroby má Intel ještě jeden velký klad,
kterým je skutečnost, že na rozdíl od řady jiných výrobců základních desek
nejde až na samotné hranice výkonu komponent alespoň doposud tomu tak bylo.
Základní desky D845PEBT2, D865PERL a D875PBZ totiž už mají v BIOSu k dispozici
volbu pro zvýšení frekvence systémové sběrnice. Zmíněnou funkci Intel
pojmenoval jako Burn-In Mode a naleznete ji v položce Advanced. Roztomilé na
této funkci je, že předtím, než se dostanete do režimu Burn-In, zobrazí se vám
varování, že vyšší nastavení frekvence snižuje stabilitu systému a rovněž může
snížit životnost komponent. Kdo by si to pomyslel?

4)Bezpečné přetaktování FSB

Současné procesory se obvykle dají zrychlit pouze přes systémovou sběrnici
Front Side Bus (FSB). Vnitřní multiplikátor procesoru, z něhož se ještě s
pomocí FSB stanovuje frekvence procesoru, se totiž změnit nedá. Nevýhodou
vysoké frekvence FSB je to, že z této hodnoty odvozují svoje frekvence i
sběrnice AGP či PCI, které pak běží na jiných hodnotách, než na jaké jsou
stavěny. Grafické karty a pevné disky, jež s nimi komunikují, pak na tuto
skutečnost reagují daleko citlivěji než kupříkladu procesor.
Většina výrobců základních desek má pro tento problém řešení. V BIOS Setupu si
najděte položku AGP/PCI Frequency v některých BIOSech jsou pro každou sběrnici
položky zvlášť, tedy AGP Bus Speed a PCI Bus Speed. Obvykle je naleznete v menu
Advanced Chipset Settings, případně Frequency Control. Tady můžete určit
frekvenci AGP a PCI nezávisle na frekvenci FSB. Tímto způsobem tedy můžete
cíleně přetaktovávat pouze procesor.

5)Základní desky MSI: Dynamické přetaktování

Na plné pecky pouze tehdy, když je to nutné: MSI zabudovala do svých základních
desek novou technologii, kterou nazvala Dynamic Overclocking Technology (DOT).
Tímto nastavením zadáváte, o kolik procent můžete zvednout frekvenci procesoru,
aniž by to mělo vliv na frekvenci sběrnice AGP či PCI. Funkce DOT pak
přetaktuje procesor pouze tehdy, pokud jeho výpočetní výkon není pro právě
spuštěnou aplikaci dostatečný.
Výhodou této technologie je to, že procesor není přetaktovaný neustále, čímž se
snižuje množství vyprodukovaného tepla a i spotřeba elektrické energie je
nižší. Pokud používáte na procesoru větráček regulující svůj výkon v závislosti
na teplotě, klesne i hladina hluku produkovaného větráčkem. Nehledě k tomu, že
i životnost procesoru se snižuje pomaleji.
DOT technologii aktivujete tak, že se v BIOS Setupu přesunete do menu
Frequency/Voltage Control. Zde si zvolte možnost Dynamic OverClocking. Na výběr
nyní máte několik úrovní výkonu Private, Sergeant, Captain, Colonel a General.
Tyto úrovně vždy zvyšují frekvenci o 1, 3, 5, 7, popřípadě o 10 procent. Pokud
tedy máte Pentium 4 na frekvenci 3,2 GHz (16 x 200 MHz), pak při volbě Private
se frekvence systémové sběrnice zvýší o jedno procento na 202 MHz. Vaše Pentium
4 pak pracuje na 3,232 GHz. Při volbě General získáte pak slušných 3,52 GHz.
Můžete však volbu General vyzkoušet přímo, aniž by přitom hrozilo nějaké
riziko. Dokonce i když počítač při bootování zatuhne ještě dříve, než se
stačíte dostat do BIOS Setupu, existuje jedno řešení: Zapněte a vypněte
čtyřikrát napájení počítače DOT pak nastaví všechny svoje parametry automaticky
do výchozího stavu. Ve většině případů by měl počítač bez problémů nabootovat a
spustit operační systém. Pak byste měli prověřit stabilitu počítače v
přetaktovaném stavu kupříkladu prostřednictvím nějaké 3D hry. Pokud počítač
zatuhne nebo pokud bude zamrzávat obraz na monitoru, jednoduše nastavte pro DOT
nějakou nižší úroveň.
Nyní podporují dynamické přetaktování základní desky MSI 865PE Neo2-FIS2R pro
Pentium 4 a K8T Neo pro Athlon 64. Ta posledně zmíněná dokonce umožňuje při
volbě Commander přetaktovat Athlon 64 až o 15 procent. Je třeba upozornit, že u
čipové sady Intel 865PE je frekvence sběrnice synchronizována s frekvencí
operační paměti, takže při použití DOT přetaktováváte současně i frekvenci
operační paměti. Zatímco u značkových paměťových modulů je desetiprocentní
zvýšení frekvence zpravidla bez problémů, pro levnější moduly to může znamenat
příliš mnoho. Pokud používáte neznačkové paměťové moduly, nemusí být zatuhnutí
počítače při přetaktování automaticky způsobeno procesorem. Zkuste v těchto
případech proto operační paměť stabilizovat, a to tím, že pro ni zvýšíte
napětí. To provedete tak, že se v BIOS Setupu přesunete do menu
Frequency/Voltage Control
a u položky DDR Power Voltage zvýšíte hodnotu o 0,05 V. Pokud tato metoda
nepomůže, nezbývá nic jiného, než v DOT snížit úroveň přetaktování procesoru a
tím pádem i operační paměti.
Firma MSI v budoucnu počítá s tím, že technologii DOT bude integrovat nejen do
základních desek, nýbrž i do grafických karet. I ostatní výrobci plánují
zavedení podobných funkcí do svých výrobků, a někteří tak již dokonce učinili.

6)CIA a MIB pro procesor a operační paměť

Abychom hned na počátku předešli nedorozumění: Ani americká tajná služba, ani
film "Men in Black" nemají s procesorem a s operační pamětí nic společného.
Jedná se totiž o víceméně zautomatizované funkce pro přetaktování procesoru CPU
Intelligent Accelerator (CIA) a operační paměti Memory Intelligent Booster
(MIB) vytvořené firmou Gigabyte.
CIA funguje na podobném principu jako DOT (viz předcházející tip). Zde však
frekvenci systémové sběrnice nezvyšujete pouze o 1, 3, 5 či 7 procent, nýbrž
rovněž o 5, 10, 15 nebo dokonce 20 procent. Procesor pak pracuje na své obvyklé
frekvenci nastavené z výroby a jeho rychlost se zvyšuje pouze v případě
potřeby. CIA neovlivňuje činnost větráčků s rychlostí otáček v závislosti na
teplotě procesoru, neboť ten zvedá svoje otáčky až tehdy, když teplota v jádře
procesoru překročí 40 ?C. CIA má stejné výhody jako DOT menší produkci tepla,
úsporu elektrické energie a menší hlučnost, která se výrazně projeví při
snižování frekvence procesoru.
Funkci CIA si zaktivujete, pokud si v BIOS Setupu v menu Frequency/Voltage
Control nastavíte položku C.I.A. Function na hodnotu Enabled. Ve volbě C.I.A
Frequency (MHz), jež se nachází hned pod ní, pak zadejte číslem potřebnou
hodnotu přetaktování v procentech.
Funkce MIB u operační paměti zkracuje přístupovou dobu a čas potřebný pro
zpracování dat. Tak například snížíte počet čekacích cyklů pro naplnění
paměťových modulů novými daty. Pak operační paměť pracuje asi o 10 procent
rychleji. Navíc MIB analyzuje nainstalovanou operační paměť a nastavuje pro ni
pouze takové maximální parametry, které je schopna unést. To je pro nás
obrovská výhoda, neboť nám odpadá komplikované manuální nastavování parametrů a
navíc MIB tímto využívá paměť skutečně optimálně.
MIB si povolíte v BIOS Setupu v menu Advanced Chipset Features v položce Memory
Intelligent Booster, kterou nastavte na Enabled. V současné době obě funkce
nabízejí základní desky Gigabyte GA-8IPE1000, GA-8IPE1000L, GA8-IPE1000PRO a
konečně GA-8PENXP, ale pouze ve verzi Revision 2.0. Dřívější modely se nedají
na tuto úroveň dostat ani updatem BIOSu.

Tip pro profesionály
7)Zvýšení napětí při přetaktování procesoru

Při přetaktovávání procesoru je často docela užitečné zvýšit napětí pro jeho
napájení. Činnost mikroprocesoru se tak stabilizuje, ačkoliv se produkuje větší
množství tepla a měnič napětí je daleko více zatížený.
Většina základních desek má v BIOS Setupu v menu PC Health Monitor či Frequency
Voltage Control položky pro manuální nastavení napájení jádra procesoru. Jedná
se zpravidla o položky Vcore Adjust, případně CPU Vcore. Napájení jádra
procesoru je však možné jen do té míry, do jaké to Setup BIOSu dovolí.
Rizikachtiví uživatelé si však mohou tyto hranice rozšířit modifikací parametru
Voltage. Pro provedení takové operace však musí svoji základní desku dobře znát
a musí umět dobře pájet. Pokud se totiž takový pokus nepodaří, můžete celou
základní desku zpravidla vyhodit.
Princip je u všech základních desek podobný. Mezi patřičný pin regulátoru
napětí procesoru a uzemnění se připájí rezistor o určité velikosti odporu.
Regulátor napětí si pak bude kvůli přidanému rezistoru, že dodává do procesoru
příliš malé napětí a hodnotu napětí zvedne.
Způsobů, jak modifikovat napětí pro napájení procesoru, je na internetu celá
řada a pro spoustu typů základních desek. Pro zájemce lze doporučit kupříkladu
adresu www.vr-zone.com/guides, kde stačí klepnout na odstavec Motherboard
Modding Zone. Spoustu informací lze nalézt i na internetové adrese
www.ocinside.de v menu Workshop a odkazu Mainboard solder guides.

Vyladění výkonu grafické karty

Pokud si občas rádi jen tak pro relaxaci zariskujete při hraní her s 3D
grafikou, nemělo by vám stačit pouze urychlení činnosti procesoru. I grafická
karta v sobě skrývá netušené rezervy. Nyní vám prozradíme, jak z ní dostat
ještě více obrázků za sekundu, a to zdarma.

8)Přetaktování grafické karty přes utilitu Riva Tuner

Řada výrobců grafických karet nedává k dispozici vlastní utilitu pro
přetaktování. Frekvence čipu a paměti se však dá velmi pohodlně zvyšovat
prostřednictvím freewarového programu Riva Tuner, který vám nabízíme na našem
CD, případně si jej můžete stáhnout z internetové stránky
www.guru3d.com/rivatuner (RIVATNER20RC142.ZIP, 1,08 MB). Po instalaci utility
klepněte na záložce Main na tlačítko vedle nápisu Customize, který se nachází v
řádku s názvem vaší grafické karty. A již první obrázek s popiskem Customize
low level settings vede k menu pro přetaktování. Nejprve je nutno povolit volbu
Enable low level hardware overclocking. Potom byste měli restartovat počítač,
aby mohl Riva Tuner načíst standardní hodnoty frekvence vaší grafické karty.
Nyní si můžete nastavit frekvenci čipu a paměti, aniž byste museli používat
okliku přes nainstalované ovladače vašeho grafického zobrazovače. Horním
posuvníkem s názvem Core clock si nastavíte rychlost čipu vaší grafické karty,
spodním s názvem Memory clock pak rychlost paměti. Stiskem tlačítka Test
nastavení potvrdíte. Vámi provedená nastavení jsou však platná pouze pro toto
spuštění počítače. Po restartu počítače se všechna nastavení vrátí do původních
parametrů. Jestliže budete chtít mít vámi nastavené hodnoty natrvalo, zatrhněte
volbu Apply overclocking at Windows startup. Riva Tuner pak zapíše vámi
nastavené hodnoty do registru a bude je nastavovat při každém spuštění Windows.

9)Přetaktování i přes zákaz v BIOSu

Ten, kdo by chtěl přetaktovat čip grafické karty ATI Radeon 9500 Pro nebo 9700,
má smůlu. BIOS těchto karet v sobě obsahuje ochranu proti přetaktování.
Prostřednictvím utilit, jakými jsou například sharewarový Powerstrip 3.47
(naleznete jej na našem CD, případně na internetové adrese www.entechtaiwan.com
jako soubor PSTRIP-I.ZIP o velikosti 1,04 MB), freewarový Riva Tuner (viz
předchozí tip), případně zdarma dostupný Radclocker 1.800d (je k mání na
internetu na adrese www28.brinkster.com jako soubor o velikosti 147 KB), sice
můžete zdánlivě jejich frekvenci zvýšit, jejich skutečná rychlost se však
nezmění.
Přetaktování se vám podaří pouze tehdy, když si do grafické karty nahrajete
modifikovaný BIOS, jenž ochranu proti přetaktování neobsahuje. Takový BIOS se
liší od své originální varianty s ochranou proti přetaktování pouze v jedné
hexadecimální hodnotě trochu šikovnější kutilové si tuto hodnotu změní přes
hexadecimální editor. Podrobnější informace k tomuto tématu získáte v diskusním
fóru na internetové adrese www.rage3d.com, pod odkazem Radeon Tweakers,
Tweaking and Overclocking ten správný příspěvek má nadpis "I fixed the
Radeon9500ProBios. It\s now overclockable."
Daleko jednodušeji ale rozhodně ne s menším rizikem to jde s balíčkem utilit
Radflashplus, jenž koluje na internetu. Návod na jeho použití naleznete v
rámečku Prolomení Radeonu: Pryč s ochranou proti přetaktování. Až se vám podaří
nahrát modifikovanou verzi BIOSu, můžete si přenastavit hodnoty frekvence podle
libosti, a to kupříkladu přes utilitu Powerstrip.

10)Urychlení práce grafické karty přes BIOS

BIOS Setup nabízí několik možností, s nimiž můžete ze své grafické karty dostat
více rychlosti. Je jasné, že přetaktování čipu a paměti grafické karty je
mnohem efektivnější, přesto však chceme upozornit ty, kteří dosáhli na samé
hranice výkonu, aby si pro jistotu zkontrolovali, zda odstranili veškeré
překážky také v Setupu BIOSu i zde se totiž dá získat nějaká ta kapka výkonu
navíc.
Nejdůležitější nastavení naleznete v menu Advanced, Chip Configuration. Tam
můžete kupříkladu nalézt volbu AGP Mode, případně AGP Capability. Pro ideální
nastavení rychlosti je třeba nastavit ten nejrychlejší režim AGP, který karta
podporuje.
Rovněž v menu Advanced, Chip Configuration se nachází volba AGP Fast Write
Control či AGP Fast Write. Ta dovoluje procesoru, aby data grafiky posílal do
grafické karty přímo, bez okliky přes operační paměť. Tento režim podporují
všechny novější grafické karty a čipové sady proto tuto volbu můžete bez obav
povolit.
Položka AGP Aperture Size vám umožňuje stanovit, kolik operační paměti si smí
grafická karta vzít pro sebe jako rozšíření paměti vlastní. Rozhodně by to
nemělo být méně jak 64 MB, více jak 128 MB zase nepřináší žádný výkonový nárůst.
Někdy se v BIOS Setupu objevuje položka AGP Master 1 WS Write/Read. Při
nastavení na Enabled se zkracuje čekací doba, kdy grafická karta provede čtení
nebo zápis do paměti. V některých případech může toto nastavení činnost
počítače zpomalovat. Pak ji nastavte na Disabled.
U volby Video Memory Cache Mode nastavte, pokud je to možné, parametr USWC,
popřípadě UCWC. Potom se budou data zapisovat do paměti grafické karty
zapisovat efektivněji.

Optimalizace výkonu pevného disku

Jestliže téměř každý den upravujete hudbu či videa, nebo máte co dělat s
databázemi, zacházíte s ohromným množstvím dat. Vzhledem k tomu, že při těchto
operacích potřebujete často přistupovat na pevný disk, je právě rychlý pevný
disk takřka k nezaplacení. Nyní vám sdělíme, jak z vašeho starého pevného disku
vymámit jeho skryté rezervy.

11)Raději rychleji než tišeji

Od konce roku 2000 přicházejí na trh všechny IDE pevné disky s funkcí, která
vás staví před rozhodnutí: Má váš disk pracovat co nejrychleji, anebo co
nejtišeji? Tato technologie se nazývá Automatic Acoustic Management (AAM). V
tichém režimu se hlavička disku pro čtení/zápis nepohybuje tak prudce. To sice
snižuje produkci hluku, ovšem přináší to prodloužení přístupové doby o 20 až 50
procent. Hluk, který pevný disk vydává tehdy, když nic nečte ani nezapisuje,
funkce AAM odstranit neumí. Při sekvenčním přístupu na disk se přenosová
rychlost mění jen málo.
Míra ovlivňování výkonu pevného disku funkcí AAM závisí na vámi používaných
aplikacích. Pokud se musí hlavička disku často umisťovat na různé pozice, což
se projevuje právě hlukem, je orientace na hluk víceméně jasná. Přitom platí,
že pokud potřebujete svůj disk nastavit na maximální výkon, což nastává při
práci s hudbou, videem či databázemi, pak byste měli funkci AAM deaktivovat.
Pro nastavení disku můžete využít například zdarma dostupnou utilitu Hitachi
Feature Tool. Lze ji získat na internetové adrese
www.hgst.com/hdd/support/download.htm jako soubor o velikosti 1,8 MB. Je sice
oficiálně určena pouze pro pevné disky Hitachi, podle našich zkušeností však
pracuje i s ostatními disky. Aplikace vytvoří spouštěcí disketu, ze které
spustíte počítač. Po automatickém rozpoznání pevného disku se v menu Features
vyberte položku Change Acoustic Level a zvolte Disable. Nyní vám pevný disk
poběží v tom nejrychlejším režimu. Můžete však rovněž vybrat volbu Enabled
(User defined value) a zde zadat hodnotu mezi 128 do 254, Hodnota 128 přitom
odpovídá nejtiššímu režimu a hodnota 254 režimu nejhlučnějšímu. Po stisku
tlačítka Test si sami můžete vyzkoušet rozdíl.

12)Defragmentace pro profesionály

Čím je pevný disk plnější, tím více budou data na něm při ukládání
fragmentována neboli rozkouskována. Čím více jsou data fragmentována, tím déle
trvá přístup k nim pevné disky totiž pracují nejrychleji, pokud mohou data číst
sekvenčně, tj. hned za sebou, protože se čtecí hlavička disku nemusí znovu
umisťovat na jiné místo na disku. Proto byste měli svůj disk pravidelně
defragmentovat. Pokud se zeptáte, jak často by se měla defragmentace provádět,
tak to závisí na tom, jak moc plný pevný disk je a jak často ukládáte nebo
odstraňujete na disku velké soubory takový průměrný pevný disk stačí pak
defragmentovat po několika měsících. Utilitu pro defragmentaci disku naleznete
v nabídce Start/Programy/Příslušenství/Systémové nástroje/Defragmentace disku.
Po spuštění programu si vyberte disk, který má být defragmentován a stiskněte
tlačítko OK nebo Defragmentovat.
Defragmentace ve Windows NT a 2000 v sobě skrývá jeden háček. Defragmentace
totiž neprobíhá u některých důležitých oblastí na disku. Mezi nimi je například
jádro systému souborů NTFS, nazývané rovněž zkratkou MFT (Master File Table).
MFT obsahuje pro každý soubor pro něj důležité informace jako jeho velikost,
přístupová práva či datum jeho modifikace. Teprve až Windows XP dokáží svými
vlastními prostředky defragmentovat i MFT. Pokud používáte Windows NT4 nebo
2000, jako alternativu pro program Defragmentace disku ve Windows vám můžeme
doporučit aplikaci Diskeeper od firmy Execsoft (30denní zkušební demoverzi o
velikosti 19 MB si můžete stáhnout z internetové adresy www.execsoft.com.

13)Raid: Více místa a rychleji

Chcete rychlejší pevný disk. A měl by mít i větší kapacitu. To není žádný
nesplnitelný sen kouzelné slůvko, které toto všechno vyčaruje, se nazývá Raid
(viz rámeček Systémy Raid jejich výhody a nevýhody). Pokud máte na svém
počítači nainstalována Windows 2000 nebo XP Professional, můžete se k tomuto
systému dostat zcela zdarma. Je to pro vás novinka? Není divu, Microsoft se se
zabudováním podpory systému Raid-0 nijak zvlášť nechlubil, systémy Raid 1 a
Raid 5 jsou oficiálně podporovány pouze v serverových verzích Windows. Ve
skutečnosti je ale všechno trochu jinak. Dokonce prý i výrobci řadičů Raid se
pokoušeli zdarma dostupnou podporu Raid-0 ve Windows utajit. Vždyť jim jde
především o to, aby svůj hardware prodali, zvláště když se ukazuje, že tyto
komponenty jsou většinou srovnatelné se softwarovým řešením. I u hardwarového
řešení totiž většinu zátěže přebírá procesor. A dokonce i když řadič má svůj
vlastní procesor, nebývá tento nijak závratně rychlý. Jedinou výhodou
hardwarového řešení pro podporu Raid tak zůstává jeho možnost využití ve
Windows 98, ME a XP Home, jež jinak Raid vůbec nepodporují.
V následujících tipech vám popíšeme, jak si můžete ve Windows 2000 a XP
Professional vytvořit zdarma systém Raid-0, Raid-1 a Raid-5. Podrobnější
informace k této technologii pak rovněž můžete najít v nápovědě Windows.

14)Systém Raid zdarma: Příprava

Nasazení systému Raid ve Windows 2000 nebo XP Professional vyžaduje několikero
přípravných akcí. Pro systém Raid 0 budete potřebovat minimálně dva pevné
disky, pro Raid 1 rovněž dva disky a pro Raid 5 alespoň tři pevné disky. Dříve
než si softwarovou podporu pro Raid nainstalujete, doporučujeme vytvoření
zálohy všech dat. Zásahy do konfigurace pevného disku jsou v tomto případě
velmi důkladné a data by se při nich mohla zničit. Uspořádání a konfiguraci
vašich pevných disků provedete přes program Správa disků, jež se v obou
operačních systémech vyvolá přes nabídku Start/Spustit, když do políčka Otevřít
napíšete příkaz diskmgmt.msc. Pro použití softwarového řešení Raid se musí
pevné disky nejprve převést na dynamické. Standardně totiž mají disky napsány
ve sloupečku Typ položku Základní. Převod na disk dynamický provedete tak, že
si klepnete pravým tlačítkem myši na obdélník dole označující celý disk, jeho
jméno může být třeba Disk 0. Z kontextového menu nyní zvolte příkaz Převést na
dynamický disk. Tím se převedou všechny diskové oddíly na pevném disku na
dynamické. Pokud se vám v aplikaci Správa disků již projeví disk jako
dynamický, nemusíte provádět vůbec nic. Pozor ale u počítačů, u nichž máte na
výběr bootování z vícero operačních systémů; kupříkladu Windows 98 a ME vůbec s
dynamickými disky pracovat neumějí. Na výběr potom máte dvě možnosti buď se
vzdáte softwarové podpory pro Raid, nebo starších operačních systémů.

15) Instalace Raid 0

Jakmile si převedete váš pevný disk na dynamický, můžete si ve Windows 2000 a
XP Professional nainstalovat zdarma dostupný systém Raid 0. Spusťte si aplikaci
Správa disků a klepněte pravým tlačítkem myši na volnou kapacitu dynamického
disku, na němž budete chtít svazek Raid 0 (nazývaný jako rozložený svazek)
vytvořit, a konečně na příkaz Svazek. Objeví se průvodce pro vytvoření nového
svazku, v němž klepněte na tlačítko Dále a pak na Rozložený svazek a řiďte se
pokyny tohoto průvodce.

Tip pro profesionály
16) Raid 1/5: Rychlost & Bezpečnost

Považujete se za profesionála v oboru softwarových aplikací a umíte pracovat s
hexadecimálními editory? Pak si můžete ve Windows 2000 a XP Professional
odblokovat dokonce i systém Raid-1 nebo Raid-5. Microsoft tyto pokrokovější
varianty do svých systémů sice integroval, ovšem zároveň je i deaktivoval. My
vám nyní detailně ukážeme, jak modifikovat systémové soubory Windows XP
Professional, abyste mohli začít plně využívat systémů Raid. Ve Windows 2000 je
pak postup analogický. Jako hexadecimální editor budeme používat například
freewarovou utilitu MiTEC Hexadecimal Editor. Naleznete ji samozřejmě na našem
CD, popřípadě si ji lze stáhnout na internetové adrese http://www.mitec.cz
(HEXEDIT.ZIP, 547 KB).
Jak postupovat: Nejprve je třeba uvnitř souborů DMBOOT.SYS a DMCONFIG.DLL
prostřednictvím hexadecimálního editoru zaměnit umístění výrazů SERVERNT a
WINNT. Dalším krokem je potom náhrada položky servernt za winnt, a to uvnitř
souboru DMADMIN.EXE. Soubory DMADMIN.EXE a DMCONFIG.DLL naleznete ve složce,
kde máte nainstalována Windows, a to v podsložce \System32, soubor DMBOOT.SYS
pak v podsložce \System32\Drivers.
Modifikaci souborů provedete následujícím způsobem: Vytvořte si od všech tří
souborů záložní kopie a rovněž si tyto systémové soubory zkopírujte na diskety.
Soubory z disket si potom postupně otevřete v hexadecimálním editoru. Pro
rychlejší nalezení patřičných výrazů použijte funkci Edit/Find, do políčka pro
vyhledávání zapište výraz SERVERNT, popřípadě servernt. Pozor! V žádném případě
nesmíte zaměnit velká písmena za malá, a naopak. Taktéž je třeba přesně dodržet
pozici, na kterou máme výraz psát. Slovo WINNT pak tedy začnete psát přesně na
tom místě, kde začínalo slovo SERVERNT a obráceně. Vzhledem k tomu, že oba
výrazy jsou různě dlouhé (pět znaků u WINNT a osm znaků pro SERVERNT), přesunou
se i nulové bajty, které poznáte podle znaku tečky. Bohužel tečky odpovídající
nulovým bajtům neodpovídají znaku tečky na klávesnici, takže je musíte napsat
prostřednictvím hexadecimálních hodnot v sloupcích. Klepněte na hexadecimální
hodnotu, kterou chcete změnit, a přepište ji znakem 00. V pravé části okna se
pak objeví tečka odpovídající nulovému bajtu. Takto změněný soubor pak uložte
na disketu. Pro Windows XP pak uvidíte originální a modifikované soubory na
našich obrázcích.
Další potíž je v tom, že pokud se spustí na počítači operační systém, okamžitě
opraví modifikované soubory do původního stavu. Proto musíme do Windows
modifikované soubory dostat ještě před spuštěním operačního systému. Jestliže
máte Windows nainstalována na diskovém oddílu FAT32, spusťte počítač pomocí
spouštěcí diskety a soubory zkopírujte do libovolné složky prostřednictvím
příkazu copy. Pokud se jedná o pevný disk se systémem souborů NTFS, nastartujte
počítač z instalačního CD disku Windows a spusťte Konzoli pro zotavení (viz
nápověda Windows). Zde pak zkopírujte soubory do systému samozřejmým
předpokladem je, že máte k počítači administrátorská práva. Po restartu
počítače pak budete moci přes aplikaci Správa disků vytvořit diskové pole Raid
0, Raid 1 nebo v případě, že máte v počítači více než dva pevné disky, dokonce
systém Raid 5.

17) Rychleji s lepšími kabely

Pokud svůj pevný disk nepropojíte jemu příslušným kabelem, ztrácíte
pozoruhodnou část jeho výkonu. Kabel by totiž měl být tenký a maximálně 45 cm
dlouhý. Čtyřicetižilový kabel je ale vhodný pouze pro disky s podporou
maximálně Ultra DMA/33, pro režimy s vyšší přenosovou rychlostí budete
potřebovat 80žilový kabel. To samozřejmě neznamená, že by vámi oblíbené
zakulacené kabely s délkou až jeden metr nefungovaly, ale znáte to: výrobci
garantují optimální provoz pevných disků pouze při použití standardních kabelů.
Pokud kabel nesplňuje požadavky na něj kladené, mohou se při přenosu začít
vyskytovat chyby. Ty sice nevedou ke ztrátě dat, protože v IDE kanálu jsou
všechna data opatřena kontrolním součtem. Pokud něco "nesedí", přenos dat se
uskuteční znovu ale to právě systém zbrzďuje. Ve Windows XP pak kupříkladu máte
možnost zjistit, zda i na vašem počítači k takovým chybám dochází, a to když si
v Ovládacích panelech poklepete na ikonu Nástroje pro správu/Správa počítače.
Pod položkou Systémové nástroje zvolte odkaz Prohlížeč událostí/Systém.
Pokud se bude při přenosu vyskytovat hodně chyb, přepne se IDE kanál do
pomalejšího přenosového režimu, například z Ultra DMA/100 na Ultra DMA/66.
Jestliže se chcete, přesvědčit, zda to není i váš případ, přepněte se ve
Windows XP do Správce zařízení a rozbalte položku Řadiče IDE/ATAPI. Zde
poklepejte na odkaz Primární kanál IDE a na záložce Upřesnit nastavení si
můžete přečíst aktuální režim přenosu dat pro všechna na primárním kanálu
připojená zařízení.

Vytočení vypalovačky

Vypalujete často DVD disky a rozčiluje vás, že to tak dlouho trvá? Vězte, že
spoustu času ušetříte a svoji vypalovačku ve výkonu povzbudíte pomocí jiného
firmwaru pak vám bude pracovat až dvakrát rychleji.

18) Vyladění klonů vypalovačky Pioneer DVR-105

Velkou výhodou je, že většina DVD vypalovaček má v podstatě velmi podobnou
architekturu. Často se totiž dá na internetu nalézt neoficiální firmware pro
některý ze základních modelů vypalovaček, a to většinou takový, který vám
poskytne řadu nových zajímavých možností. Tyto firmwary se dají nahrát i do
vypalovaček, které jsou "klony" těchto základních modelů. To je třeba příklad
vypalovačky Pioneer DVR-105, jež je v obchodě k mání taktéž pod označením
DVR-A05. Pro tuto základní mechaniku existuje modifikovaný firmware. Při jeho
použití vypaluje DVR-105 DVD disky dvojnásob rychleji, načítá DVD filmy rovněž
dvakrát tak rychle a k tomu z libovolného regionu (tzv. Region free mechanika).
Tento firmware se dá nahrát i do konstrukčně podobných DVD vypalovaček jiných
značek, jakými jsou například Asus DRW-0402P, I-O Data DVR-ABP 4, Logitech
LDR-42AK, Melco DVR-42TB, ST Trade DRW-AT5 a Teak DV-W50E. Pokud tedy vaše
DVD-R(W) vypalovačka pracuje s DVD-R čtyřnásobnou rychlostí, s DVD-RW
dvojnásobnou, s CD-R šestnáctinásobnou a s CD-RW osminásobnou rychlostí, pak
máte rovněž konstrukčně podobnou mechaniku a můžete zmíněný firmware použít
rovněž.
V následujících řádcích vám na vypalovačce Asus DRW-0402P popíšeme, jak update
firmwaru provést: Nejprve si obstarejte modifikovanou verzi firmwaru
vypalovačky Pioneer, a to na stránkách gradius.rpc1.org. Rozbalte stažený
soubor do libovolné složky a v libovolném editoru otevřete soubor REFINQ.DAT.
Změňte obsah druhého až čtvrtého řádku následovně:
ASUS DRW-0402P
// 1: Enter Key
ASUS // 2: Vendor Name
DRW-0402P// 3: Product ID
Při přepisování dbejte na to, aby všechny znaky // ležely přesně pod sebou. K
zarovnání používejte mezerník na klávesnici. V opačném případě se vám objeví
chybové hlášení Target not found. Provedené změny uložte. Nyní spusťte
příkazový řádek, popřípadě klepněte na nabídku Start/Spustit a zadejte cestu do
složky, kam jste rozbalili update firmwaru. Zadejte příkaz REFINQ.
EXE /F. Parametr /F (Force) umožní nahrání firmwaru o nižší verzi, než kterou
máte ve vypalovačce nyní. V opačném případě bychom skončili s chybovým hlášením
Model name of Kernel Part is not matched. Po restartu počítače pak BIOS
rozpozná naši původní mechaniku Asus DRW-0402P jako Pioneer DVR-105.
Pokud vlastníte konstrukčně podobnou mechaniku, podívejte se ve Správci
zařízení, jaký je přesný název výrobce a název modelu. Zadejte pak tyto údaje
velkými písmeny na odpovídající místo do souboru REFINQ.DAT. Zbylý postup je
pak stejný jako postup popsaný výše.

19)Osminásobná rychlost pro Plextor PX-708

DVD vypalovačka s osminásobnou rychlostí (v interním provedení označená jako
PX-708A, v externím pak jako PX-708UF) vypaluje z nedostatku vhodných médií
pouze čtyřnásobnou rychlostí. Vy to však můžete změnit.
Nejprve si ve Správci zařízení zkontrolujte, zda je firmware vypalovačky ve
verzi 1.01 nebo vyšší. Pokud tomu tak není, je třeba si z internetu na adrese
www.plextor.be (660 KB) stáhnout a nainstalovat jeho upgrade. Stažený upgrade
je použitelný pro Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP. Poklepejte v Průzkumníku na
stažený soubor. Žádný další program pro provádění upgradu firmwaru
nepotřebujete i když je to na internetových stránkách Plextoru napsáno! Upgrade
firmwaru nesmí být přerušen, a rovněž nesmí být v mechanice žádné médium.
Na internetové adrese www.plextor.be naleznete pod odkazy Technical
Services/Technology/Supported CD-R-RW/DVD+R-RW Media seznam všech médií, na
která může vypalovačka zapisovat osminásobnou rychlostí. Klikněte u odkazu
PX-708A na odkaz DVD+R. Pod výrazem Speed pak uvidíte maximální rychlost
testovaných médií.
Upozornění: Plextor doposud testoval pouze několik druhů médií. Například zde
nenaleznete DVD+R média (4x) od firem Sony a Maxell, na něž může být ve
vypalovačkách PX-708A a PX-708UF rovněž zapisováno osminásobnou rychlostí.

20)Z NEC 1000A na NEC 1300

Vlastníte 2,4násobnou DVD vypalovačku NEC 1000A s označením FCC-ID A3DND-1100A
GNX (viz zadní strana mechaniky)? Provedením firmwaru vypalovačky získáte
mechaniku s rychlostí čtyřnásobnou. A to není vše vypalovačka poté zvládne
doposud odmítaná DVD-R(W) média a rovněž DVD disky z regionu 1 (DVD disky z
USA). Update máte k dispozici na internetu na adrese etna.rpc1.org/nec. Tyto
nové schopnosti slibuje podle diskusních příspěvků verze 1eA1 7 (1.32). Na
zmíněné internetové stránce rovněž naleznete návod pro provedení upgradu. Kromě
nového firmwaru budete potřebovat ještě utilitu pro flashování. Ta zajistí
přenos firmwaru do vypalovačky. Rozbalte si proto oba programy. Nyní si
přejmenujte soubor firmwaru tak, aby obsahoval maximálně osm znaků. Přípona BIN
zůstane. Zkopírujte si soubory na spouštěcí disketu. Potřebné soubory pro
vytvoření spouštěcí diskety rovněž naleznete na internetu. Spusťte počítač ze
spouštěcí diskety, na příkazový řádek MS-DOSu zadejte příkaz nec1100a a
potvrďte stiskem klávesy . Objeví se vám seznam příkazů pro flashovací
utilitu. Pokud předpokládáme, že máte vypalovačku připojenu jako Master na
sekundárním kanálu, pak nahrajete nový firmware zadáním příkazu:
nec1100a -sec -mas -flash -
Upozornění: Utilita rovněž obsahuje příkaz pro zazálohování staré verze
firmwaru. Rozhodně vám doporučujeme si tuto zálohu vytvořit.

Optimalizace operační paměti

Dříve než procesor zpracuje jediný bajt, musí všechna data projít přes operační
paměť. Když procesor svoji práci dokončí, posílá tam data zpět. Jak vidno, je
paměť RAM velmi využívanou komponentou není proto divu, že správnými prostředky
se z ním dá vymáčknout ještě trochu výkonu navíc.

21)Rychle i s výhodnou čipovou sadou

Výrobci základních desek Asus a MSI svým způsobem převezli firmu Intel. Začaly
totiž na svých výrobcích s čipovou sadou 865PE nabízet funkci, kterou Intel
nabízí pouze u základních desek s dražší čipovou sadou 875P. Jedná se o tzv.
Performance Acceleration Technology (PAT), jež umožňuje čipu na základní desce
snižovat latenční dobu paměti a tím zvýšit rychlost práce celého systému. Pro
vás to konkrétně znamená, že u základní desky za asi 4 000 Kč dosáhnete
stejného výkonu jako u desky za 7 500 Kč. Na to už se vyplatí udělat si trochu
času. Technologie PAT však vám přináší užitek pouze tehdy, je-li frekvence FSB
nastavena na 200 MHz (neboli efektivních 800 MHz) a pokud používáte operační
paměť typu DDR-400.
Odpovídající volbu najdete v BIOS Setupu základních desek, jež uvádíme v
tabulce Základní desky s čipovou sadou 865PE a s funkcí PAT. V menu Advanced
Chipset Features, případně Advanced/Advanced Chipset Settings pak vyhledejte
položky s názvem Game Accelerator, Memory Performance, Performance Acceleration
Mode, popřípadě Aggresive Memory Mode. Pokud tyto položky nastavíte na volbu
Enabled nebo Turbo, použije čipová sada rychlejší časování paměti. Možná si ale
budete muset nahrát novější verzi BIOSu, jež tyto položky bude mít k dispozici.
Jak je to uděláno: Čipová sada 865PE pracující s efektivní hodnotou FSB o
velikosti 800 MHz (FSB 800) a s pamětí DDR 400 obvykle přenos dat spíše
zpomaluje. Data se totiž posílají přes několik mezipamětí, což rychlost přenosu
samosebou snižuje. Varianta čipové sady 875P naproti tomu používá rychlejší
přímý přístup. Výrobci základních desek u čipu 865OE použili jednoduchý trik.
Čipová sada totiž ve skutečnosti neví, že je frekvence FSB nastavena na 800
MHz. Myslí si, že stále pracuje na 533 MHz (FSB 533), a proto používá rychlý a
přímý přenos dat bez zbytečného a časově náročnějšího používání mezipamětí.

22)Rychleji a stabilněji: Chlazení operační paměti

Pokud se rozhodnete zvýšit frekvenci operační paměti a stejně tak chcete
zkrátit přístupové doby do operační paměti, začnou se paměťové moduly zahřívat
jako nikdy předtím. Špatně větraná skříň a příliš vysoká teplota v místnosti
pak problém ještě vyostří. Proto byste se při přetaktování procesoru měli
starat rovněž o odvod tepla z paměťových modulů. Ostatně z předchozích tipů
jste se dozvěděli, že při přetaktování procesoru dochází i ke zvýšení frekvence
operační paměti.
Jestliže se již ve vašem počítači vyskytuje dost chladičů vydávajících
nepříjemný hluk, měli byste vzít do úvahy pasivní chladič. Už malinký chladič
umístěný na paměťový modul může učinit opravdové divy. Měli byste však vybírat
materiál s dobrou vodivostí tepla. Chladiče z hliníku sice nejsou špatnou
volbou, ale bezesporu lepší úroveň chlazení získáte až při použití chladičů z
mědi. Jako jeden za všechny můžeme uvést chladič Copper Ram Chip Cooler CRC-U01
od firmy Coolermaster. V jednom balení naleznete osm malých chladičů o
rozměrech 22 x 8 x 5 mm, které přilepíte jednu stranu na paměťových čipů, a to
je vše.

Urychlení provozu v počítačové síti

Nezáleží na tom, zda se k internetu připojujete přes DSL či přes modem, v obou
případech jistě stojíte o to, abyste zbytečně nemarnili čas a zároveň
očekáváte, že data budou do vašeho počítače proudit maximální rychlostí.
Zřídili jste si síť WLAN? Jak by se vám líbilo zvýšení její rychlosti na
dvojnásobek?

23)Optimalizace MTU

Jestliže do vašeho počítače neproudí data takovou rychlostí, jakou byste si
představovali, nemusí být vždy vina na druhé straně. Může se stát, že je to
naopak váš počítač, který není optimálně nakonfigurovaný. Jedním z důležitých
parametrů ovlivňující rychlost toku dat je MTU (Maximum Transmission Unit). Ten
určuje maximální velikost paketu dat při použití IP protokolu a vše, co je
větší než tato velikost, pak musí být před vlastním přenosem rozděleno. Je-li
tato velikost příliš malá, dochází k poklesu rychlosti toku dat, v případě
příliš velkého MTU se může stát, že v nejhorším případě data k cíli vůbec
nedorazí. V případě, že surfujete přes DSL, používáte protokol PPPoE (Point to
Point Protocol over Ethernet), u něhož je MTU nastaveno až na 1 492 bajtů. Pro
přenos prostřednictvím modemu se doporučuje maximální hodnota 576 bajtů. V
rámečku Zjištění hodnoty MTU pomocí prostředků operačního systému se dozvíte,
jak hodnotu MTU zjistit. Nový údaj MTU pak můžete zadat buď přímo do registru,
nebo můžete použít speciální software (viz tip č. 25).
Ve Windows XP například můžete nastavit hodnotu MTU pro vaši DSL přípojku v
registru následujícím způsobem. Spusťte si Editor registru a v něm se přesuňte
do klíče
Hkey_Local_Machine\System\CurrentControlSet\Services\NdiswanParameters\Protocols
\0 a v něm vytvořte nové hodnoty typu DWORD pojmenované ProtocolType,
PPPProtocolType a ProtocolMTU. Přiřaďte jim postupně hodnoty 800, 21 a 1492.

24)Nastavení optimální doby čekání na potvrzení příjmu paketu

Při přenosu dat na internetu musí počítač přijímající data potvrdit, že všechna
data přijal v pořádku. Počítač odesílající data však nečeká před odesláním
dalšího paketu na potvrzení o přijetí toho předcházejícího, jednoduše proto, že
by docházelo k velkým časovým prodlevám. Koneckonců už samotný přenos dat od
počítače vysílajícího data k počítači data přijímajícímu sám o sobě nějaký ten
čas zabere. Toto časové rozpětí se nazývá latence. Proto počítač odesílá další
pakety, ačkoliv ještě neobdržel potvrzení o přijetí předcházejících.
Ovšem někdy je třeba toto potvrzení provést po kolika bajtech je vyšlete, tak
to stanovíte prostřednictvím hodnoty velikosti okna (Receive Window neboli Okno
pro příjem). Tento údaj však nesmí být příliš vysoký, neboť by se při špatném
přenosu musely znovu odesílat ty pakety, které byly již přeneseny od místa
chybně přeneseného paketu dat. Výsledná hodnota je proto stanovena teoreticky v
závislosti na aktuální šířce pásma a momentální latenci. Při surfování na
internetu bohužel není ani výše zmíněn postup vhodný k doporučení, neboť
optimální hodnota se může lišit pro každé připojení, nebo dokonce i pro každou
internetovou stránku. V těchto případech se pak řídíme zkusmo nastavenými a již
dříve osvědčenými hodnotami. Zvláště u relativně pomalých připojení, například
přes modem by měl tento údaj být násobkem hodnoty (MTU-40).
Shrnuto a podtrženo: Pro připojení k internetu přes modem se jeví optimální
velikost okna 2 144 bajtů a více. U DSL přípojky pak použijte velikost 32 692
nebo 32 767 bajtů.
Velikost oken pak v registru nastavíte takto: Otevřete si ve Windows XP Editor
registru a přesuňte se do klíče
Hkey_Local_Machine\System\CurrentControlSet\Services\Tcpip\Parameters a zde
vytvořte novou hodnotu typu DWORD s názvem TcpWindowSize. Jako údaj hodnoty
zadejte číslo označující velikost okna.

25)Nastavení větší rychlosti pomocí softwaru

Šikovné freewarové utilitky DFŮ Optimierer, DFŮ Speed a na DSL orientovaný
T-DSL Speedmanager optimalizaci vašeho internetového připojení provedou za vás.
Co se týče jejich schopností ladění systému, jsou přibližně srovnatelné. DFŮ
Optimierer 1.10 (DFUEOPT.ZIP, 342 KB, dostupný na našem CD nebo na internetové
adrese www.wt-rate.com), navíc nabízí možnost otestování vašeho internetového
připojení pro provedení testu je nejlépe zadat nějakou internetovou adresu, z
níž se následně bude stahovat nějaký větší soubor. DFŮ Speed 2.2
(DFUE-SPEEDV2-2.ZIP, 356 KB, dostupný na našem CD nebo na internetové adrese
www.voodooclub.de/dfue-speed.html) jako přídavek zamezuje přístup k síťovým
sdíleným prostředkům z internetu (volba Port 139), a tuto možnost vám vřele
doporučujeme využívat. Speciální funkcí utility T-DSL Speedmanager 4.01
(TDSLSPEEDMGRSETUP.EXE, 1,23 MB, dostupné buď na našem CD, nebo na internetové
adrese nathan.dyns.cx/download/85.html, je možnost zaznamenávání aktuální
přenosové rychlosti, jakož i celkového množství přenesených dat.

26)Turbo rychlost pro vaši WLAN

Vlastníte-li síť WLAN podle standardu 802.11, pak byste se měli porozhlédnout
po internetových stránkách jejího výrobce. V současné době se totiž vyvíjejí
nové ovladače či updaty firmwaru, které umožňují vyšší přenosové rychlosti dat.
Tak kupříkladu již dnes můžete na internetových adresách
www.usr-emea.com/loc-index.asp?loc=czec firmy U.S. Robotics či www.d-link.com
firmy D-Link nalézt updaty ovladačů pro všechny 22 Mb/s produkty (802.11+), jež
mají rychlost zdvojnásobit.
Rovněž i pro 54 Mb/s produkty plánují výrobci jako Netgear (www.netgear.com)
updaty, jež mají dostupnou kapacitu více využívat pro data a méně pro funkce
přenosového protokolu. Pak by se kupříkladu v tzv. Burst režimu mohlo v jednom
kroku přenášet daleko více dat než je dnes možné. Celkově by tak mohla narůst
rychlost přenosu o 25 až 100 procent.

27) Rychlejší bootování bez zpožďování zaviněného sítí

Jestliže se váš počítač po zapojení do sítě spouští daleko pomaleji než dříve,
pak s největší pravděpodobností je tím vinno automatické přidělování IP adres.
Každý počítač, jenž má v síti komunikovat prostřednictvím protokolu TCP/IP,
potřebuje svoji IP adresu. Tu můžete přidělit tak, že klepnete pravým tlačítkem
na ikonu Místa v síti a z kontextového menu vyberete příkaz Vlastnosti. V
dialogovém okně pak poklepete na položku Protokol TCP/IP a v okně vlastností
protokolu pak můžete zvolit buď položku Získat IP adresu automaticky, anebo IP
adresu zadat ručně. Pro automatické získání IP adresy existují dvě možnosti:
Profesionálnější řešení využívá služeb tzv. DHCP serveru (Dynamic Host
Configuration Protocol) nebo tzv. Automatic Private IP Addressing (Apipa).
Pokud při spuštění počítače se nepodaří nalézt žádný DHCP server, použije se
pro vyhledání IP adresy Apipa a to může nějakou chvíli trvat.
Pakliže si sami spravujete vlastní malou síť a pojem DHCP vám nic neříká a ani
jste si nezadali pevnou IP adresu, pak váš počítač s největší pravděpodobností
použil právě Apipa. Ostatně se o tom můžete přesvědčit tak, že na příkazovém
řádku zadáte příkaz ipconfig. Jestliže se vám objeví IP adresa v rozsahu mezi
169.254.0.0 a 169.254.255.255, je Apipa aktivní. Pro zkrácení doby spouštění
počítače pak doporučujeme zadat počítači zapojenému v síti ručně nějakou pevnou
IP adresu, například v rozmezí 192.168.0.0 až 192.168.255.255.


Prolomení Radeonu: Pryč s ochranou proti přetaktování

Prostřednictvím modifikovaného BIOSu se dá odstranit ochrana proti přetaktování
u čipů grafických karet ATI Radeon 9500 Pro a 9700. Ovšem pozor! Nahrání nového
BIOSu není zcela bez rizika a pokud se nepovede, je celá karta zničena. Záruku
už stejně tak ztrácíte tím, že nahráváte BIOS, který nepochází přímo od výrobce.
Pro celou akci budete potřebovat balíček utilit Radflashplus, který se dá
stáhnout z internetu, a jednu prázdnou disketu.
Postupujte následovně:
1. Vytvoření spouštěcí diskety.
Vložte do mechaniky prázdnou disketu a z balíčku utilit spusťte program
DRDFLASH.EXE. Vytvoří se spouštěcí disketa.
2. Záloha původního BIOSu.
Po rozbalení balíčku najdete v podsložce \Ati_flash čtyři soubory. Zkopírujte
na disketu soubory ATIFLASH.CFG, ATIFLASH.EXE a DOS4GW.EXE. Spusťte počítač z
této diskety a na stavovém řádku MS-DOSu napište příkaz
atiflash -s 0 original.bin.
ORIGINAL.BIN představuje jméno souboru s původním BIOSem.
3. Vyhledání správné verze BIOSu.
Nejprve zjistěte, jaký typ paměti vaše grafická karta má. Identifikujete jej
pomocí rychlosti přístupu do paměti. Tato informace bývá vyražena přímo na
komponentách, a to jako poslední dvě číslice v identifikačním kódu obsahujícím
písmena a číslice. Tak kupř. pokud naleznete na komponentě kód
HYB25D128323C-3.3, znamená to, že přístupová doba do paměti je 3,3 nanosekundy.
Jakmile se vám podaří zjistit přístupovou dobu, víte, jaký typ paměti na své
grafické kartě máte. Nyní si přečtěte soubor README, který naleznete ve složce
BIOS\z. V něm zjistíte, který BIN soubor bude vhodný pro vaši grafickou kartu.
Tento soubor pak zkopírujte na bootovací disketu.
4. Nahrání nového BIOSu.
Nabootujte počítač z diskety a na příkazový řádek zapište
atiflash -f -p 0
Namísto výrazu soubor nového BIOSu zapište název toho BIN souboru, který jste
zjistili v kroku č. 3. Pro proběhnutí operace a restartu počítače máte svoji
grafickou kartu odblokovanou, takže si můžete nastavit frekvence na ty hodnoty,
které potřebujete.
Upozornění: Pokud při flashování BIOSu nefunguje vše tak, jak by mělo, znamená
to, že s kartou není něco v pořádku, takže na monitoru nic nevidíte. Zkuste
nejprve naslepo nahrát zpět původní verzi BIOSu to je ta, kterou jste si
vytvořili v kroku č. 2. Postupujte stejně jako v kroku č. 4 a jako soubor BIN
zadejte název BIN souboru se zazálohovaným BIOSem.

Systémy Raid: Výhody a nevýhody

Raid shrnuje volnou kapacitu několika pevných disků (v ideálním případě
stejných typů) v operačním systému do jednoho velkého pevného disku. Výhodou je
skutečnost, že získáte jeden obrovský pevný disk, ideální třeba pro velké
soubory obrázků či pro filmy. Dále vzrůstá přenosová rychlost dat, čtecí/
zápisové hlavičky jednotlivých přistupují k datům paralelně. Mezi
nejdůležitější typy pro Raid patří varianty Raid 0, 1 a 5. Při rozhodování,
kterou variantu použít, byste měli zvážit i jejich nevýhody.

Raid 0 rozděluje data jednoho souboru rovnoměrně mezi dva pevné disky.
-vysoká přenosová rychlost dat, zvláště u velkých souborů.
-velmi nízká bezpečnost dat. Pokud se jeden z disků poškodí, jsou ztracena data
na obou discích, proto je nutno provádět pravidelné zálohování.

Raid 1 ukládá jeden celý soubor na dva pevné disky (zrcadlení disků). V
případě, že se jeden z disků poškodí, může se pokračovat v práci s daty
uloženými na druhém disku.
-vysoká bezpečnost dat.
-přenosová rychlost dat je srovnatelná s rychlostí při použití pouze jednoho
disku.
-pro zajištění zabezpečení dat je nutno vyhradit 50 procent celkové kapacity
diskového pole.

Raid 5 dělí data včetně záložních informací (paritních bitů) rovnoměrně mezi
všechny pevné disky a dokáže právě na základě paritních bitů poškozené soubory
opravit.
-vysoká přenosová rychlost dat.
-vysoká bezpečnost dat.
-pro zajištění zabezpečení dat je nutno vyhradit 30 procent celkové kapacity
diskového pole.

Zjištění hodnoty MTU pomocí prostředků operačního systému

Pomocí příkazu ping spuštěným na příkazovém řádku si můžete zjistit, zda máte
na svém počítači optimálně nastavenou velikost MTU pro váš způsob připojení.
Tento příkaz vám na pr












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.