Neznámé tipy pro vaše Windows

Software | 01.03.04

Přepadla vás nostalgie, když jste při úklidu našli v šuplíku starou hru achtěli byste si ji zahrát? Nebo co takhle si zpestřit práci u počítače změnou vzhledu Windows? Víte, že mů...





Přepadla vás nostalgie, když jste při úklidu našli v šuplíku starou hru a
chtěli byste si ji zahrát? Nebo co takhle si zpestřit práci u počítače změnou
vzhledu Windows? Víte, že můžete využít klávesové zkratky pro výběr barevných
schémat ve Windows? Nebo vám snad Windows tloustnou? Naordinujte jim
odtučňovací kúru! Toto a ještě řadu dalších menších či rozsáhlejších tipů vám
nabízíme v tomto článku. Přečtěte si, co se v žádných oficiálních příručkách
nedozvíte!

1)Pracovní plocha:Rychlé přepínání vzhledu jednotlivých prvků

Problém: Ve své každodenní práci na počítači musíte ve Windows často vytvářet
screenshoty, a potřebujete tak mít Windows pro tuto činnost nastavena ve
standardním zobrazení jednotlivých prvků, jakož i neutrální pozadí pracovní
plochy. Jinak ovšem raději pracujete se svým vlastnoručně nastaveným barevným
schématem. Váš kolega zase potřebuje barevné schéma používat pouze pro práci s
jedním programem.
Řešení: Prostřednictvím jedné dobře ukryté volby funkce Možnosti usnadnění se
dá pomocí pevně definované klávesové zkratky rychle přepínat mezi dvěma
barevnými schématy pracovní plochy. Pro nasazení této funkce poklepejte v
Ovládacích panelech na ikonu Možnosti usnadnění a na záložce Zobrazení
stiskněte vpravo nahoře v poli Vysoký kontrast tlačítko Nastavení. V tomto
dialogovém okně umístěte zatržítko do políčka Používat klávesovou zkratku. Od
této chvíle můžete pro změnu barev používat kombinaci kláves Shift>. V poli Vysokokontrastní schéma zobrazení si pak vyberte
ze seznamu alternativní barevné schéma podle jeho názvu, například Standardní
nastavení.
Po potvrzení všech nastavení a stisku klávesové zkratky Shift> se zobrazí dialogové okno, které potvrďte stiskem tlačítka
OK. Ti nedočkavější mohou použít i klávesu Enter.
Nové použití stejné kombinace kláves zase nastaví barevné schéma původní.
Windows si pamatují aktuální zobrazované schéma i při odhlašování a následném
přihlašování, případně i restartování počítače. Ve Windows XP má pak toto
přepínání ještě další efekt, neboť popisovanou funkci můžete používat i pro
přepínání mezi novým vzhledem XP a klasickým zobrazením.
Všeobecným vedlejším produktem zmiňované funkce je to, že při výběru
alternativního barevného schématu Windows zřetelně zvětší písmo v Internet
Exploreru. Ostatně není se čemu divit, neboť tato funkce je původně určena pro
usnadnění čtení a psaní na počítači. Jestliže vám zvětšené písmo nevyhovuje,
nebo vám snad dvě barevná schémata na výběr nepostačují, pak můžete využít
následující alternativu: na našem CD vám nabízíme freewarovou utilitu Enhanced
Color System 3.0 pracující z příkazového řádku. Také je možné si ji stáhnout z
internetové adresy http://www.e-sushi.cjb.net (SETUP.EXE, 89,3 KB, určena pro
Windows 98/ME, 2000 a XP). S touto aplikací můžete pracovat s libovolným počtem
předem uložených barevných schémat a nastavením fontů pro jednotlivé prvky
Windows. Mezi nimi a výchozím stavem pak můžete velmi rychle a pohodlně
přepínat.
K tomu účelu si nastavte barvy všech prvků a otevřete si program Příkazový
řádek. Přepněte se do složky, kam jste zmiňovanou utilitu nainstalovali,
například příkazem cd C:\Program Files\Ecs. Aktuální nastavení barev si uložíte
například do souboru barvy1.ecs tímto příkazem:
ecs.exe save barvy1.ecs
Uložené schéma si pak nastavíte do systému příkazem:
ecs.exe barvy1.ecs
Aplikace se ale daleko pohodlněji používá, pokud si pro výše uvedený příkaz
vytvoříte zástupce. Vytvořte si zástupce k souboru ECS.EXE a poté na něj
klepněte pravým tlačítkem myši a z kontextového menu vyberte příkaz Vlastnosti.
Do políčka Cíl: pak přidejte za popis cesty k souboru programu mezeru
následovanou názvem souboru jako parametrem. Poklepáním na zástupce se pak v
systému nastaví barevné schéma představované tímto souborem.

2)Spouštěcí možnosti pro příkazový řádek

Problém: Na grafickém rozhraní příkazového řádku představovaném souborem
CMD.EXE již dlouho neshledáváte nic zvláštního. Kromě toho vám citelně chybí
jednoduchý způsob jeho ovládání a možnost využití technologie drag&drop.
Řešení: V porovnání se souborem COMMAND.
COM známým z Windows 95/98/ME udělal příkazový řádek CMD.EXE z Windows 2000/XP
z hlediska komfortu obrovský krok kupředu. Neboť i když na první pohled budí
svým spartánským vzhledem dojem naprosté nekonfigurovatelnosti, dá se jeho
chování prostřednictvím dávkového souboru velmi jednoduše upravit. Namísto
abyste spouštěli příkazový řádek jako soubor CMD.EXE, zkuste si raději na
pracovní plochu umístit zástupce, který bude mít v políčku Cíl: následující
příkaz:
cmd.exe /k c:\windows\cmdstart.bat
Pokud se zmíněný soubor nachází na jiném místě, než je v příkazu uvedeno, je
třeba cestu patřičně upravit.
Jako relativně obsáhlý příklad pro vylepšení funkcí příkazového řádku můžeme
uvést dávkový soubor CMDSTART.BAT o velikosti 2,54 KB, který naleznete na našem
CD. Zmíněný soubor vám nabízí pro využití sadu různých praktických maker,
známých pod souhrnným názvem Doskey. Ta směřují především k vylepšení práce při
manipulaci se složkami a k integraci Průzkumníka, dále k poskytnutí
nejrůznějších informací k souborům, jakož i pro podporu technologie drag&drop.
Příkazový řádek se tak automaticky přepne do složky, v níž se nachází myší
uchopený objekt (soubor, složka nebo disk), a prozradí vám o něm řadu
informací. Několik příkladů:
1. Do jednotlivých složek se tak můžete dostat zadáním několika málo písmen.
Tak např. do složky obsahující objekty na pracovní ploše se dostanete příkazem
d. Cesta ke složce, z níž jste tento soubor spouštěli, zůstane uložena a můžete
se k ní znovu vrátit prostřednictvím příkazu -.
2. Po zadání příkazu xd \sendto program CMD.EXE prozkoumá postupně všechny
složky Sendto dostupné na lokálním pevném disku, a při nalezení poslední se
zastaví a všechny nalezené cesty uloží. Nyní si je můžete nechat všechny vypsat
příkazem pushd, anebo se do nich postupně přepínat těmito příkazy: nebo popd.
Počet nalezených složek je pak uveden v liště okna příkazového řádku.
Na tomto místě ještě můžeme připomenout, že příkazem + si můžete cestu k
aktuální složce rovněž uložit manuálně.
3. Po zadání příkazu select \normal.dot se v Průzkumníku otevřou všechny
složky, které obsahují soubor s tímto jménem. Navíc se soubor uvedený v příkazu
automaticky ve složce označí.
4. Jakmile na zástupce příkazového řádku upustíte nějaký soubor, ukáže se vám v
příkazovém řádku mimo jiné i v registru přidělený soubor, sloužící k otevírání
tohoto typu souborů. Cesta k takto uchopeným objektům pak bude uložena do
proměnné %$%, abyste mohli tuto cestu pohodlně používat ve spojení s příkazy
dalšími, kupříkladu jako uedit32 %$% nebo copy %$% a:.
5. Vedle měnících se údajů v liště okna příkazového řádku vám ještě změna barev
připomíná skutečnost, že se v paměti pro složky (Pushd) nacházejí ještě nějaké
názvy složek.
Výše popisovaný dávkový soubor nabízí ještě spoustu dalších vymožeností, jež
vám mají práci s příkazovým řádkem co možná nejvíce zpříjemnit. Upravením
obsahu dávkového souboru v libovolném textovém editoru si můžete nepotřebné
funkce snadno odstranit, a naopak ty chybějící doplnit. Kromě toho si můžete
velikost a čitelnost textu okna příkazového řádku nastavit přes kontextové menu
Vlastnosti a záložku Písma, případně si lze podle svého snadno nastavit i
parametry na záložce Rozvržení.

3)Staré hry na nových verzích Windows

Problém: Ve svém starém stole jste nalezli několik disket s hrami pro MS-DOS.
Tuto dnes již klasiku byste si nyní chtěli zkusit zahrát i na nových verzích
Windows. Jenže tyto hry se na vašem počítači zasekávají nebo zase běží příliš
rychle, přes nainstalovanou zvukovou kartu není vůbec nic slyšet, nebo nanejvýš
tak nějaké to pípnutí. Co s tím?
Řešení: V současnosti existuje poměrně značné množství utilit, s nimiž můžete
provozovat staré programy na velmi rychlých procesorech, aniž by běžely nějak
moc rychle. Problémem ale zůstává zvukový výstup, neboť hry určené pro systém
MS-DOS na zvukovou kartu přistupují přímo přes I/O adresu a hodnotu přerušení.
Současné zvukové karty zase umí pracovat pouze přes své ovladače určené pro
Windows. V případě, že používáte systémy Windows 95/98/ME, můžete si dnes ještě
poměrně snadno stáhnout ovladače z internetových stránek výrobce vaší zvukové
karty. Po jejich instalaci se zvuková karta tváří jako typ Soundblaster či
Adlib. Rovněž je možné u těchto systémů počítač jednoduše spustit přes
spouštěcí disketu v čistém prostředí MS-DOSu.
O něco těžší je to v případech, kdy používáte Windows 2000 či XP, neboť tyto
systémy nemají možnost spuštění v režimu MS-DOS. Stále sice zůstává možnost
spuštění počítače ze spouštěcí diskety, na počítači ale musíte bezpodmínečně
mít na pevném disku alespoň jeden diskový oddíl typu FAT nebo FAT32, případně
používat bootovacího manažera. Daleko lepší možností je ale použít Open Source
program Dosbox 0.6, který je určený pro Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP.
Naleznete jej na našem CD, popřípadě si jej můžete stáhnout též z internetové
adresy http://www.dosbox.sourceforge.net/download.php?main=1
(Dosbox0.60-win32-installer.exe, 641 KB). Tato utilita totiž ve Windows emuluje
systém MS--DOS běžící v reálném modu, tak jak to ostatně bylo u mikroprocesorů
řady 286/386, a zároveň též vytváří virtuální zvukovou kartu Soundblaster s
volně konfigurovatelnou I/O adresou a přerušením. Tak ani počítače s těmi
nejnovějšími zvukovými kartami bez odpovídajících zpětně kompatibilních
ovladačů nemusí při hraní starých MS-DOS her zůstat mlčet. Ani možnost
připojení joysticku nebo myši není problémem, neboť Dosbox nabízí odpovídající
podporu i pro ně.
Koneckonců program Dosbox není určený pouze pro Windows, nýbrž existují jeho
verze určené pro Linux, Mac OS X a ostatní 32bitové systémy. Přesný soupis
všech her, jež v emulátoru určitě běží, získáte v abecedně seřazeném seznamu na
adrese http://www.dosbox.sourceforge.net/comp_list.php?orderby=name&letter=a.
Předpokládejme, že máte na pevném disku v nějaké složce hru, kterou si chcete
prostřednictvím emulátoru spustit. Vezměte tuto složku a upusťte ji na ikonu
programu Dosbox. Emulátor tuto složku automaticky připojí jako disk C: a vy pak
můžete program spustit z emulovaného příkazového řádku stejným způsobem, jako
byste byli ve skutečném prostředí MS-DOSu.
Jestliže hra v takto simulovaném prostředí MS-DOSu nepoběží, nebo si s Dosboxem
jednoduše nebude rozumět, pak je tu další freewarová utilita ovládaná pomocí
menu s názvem Abandon Loader 0.8b. Je určena pro Windows NT4, 2000 a XP a
naleznete ji na našem CD, popřípadě na internetu na adrese http://www.angelfire.
com/realm/zeroone/aldownload.htm (Abandon_Loader_08b.exe, 2,84 MB). V tomto
případě si můžete hry pro MS-DOS spravovat, konfigurovat a spouštět
prostřednictvím grafického rozhraní, všechny parametry pro příkazový řádek pak
budou automaticky nastaveny při spuštění programu. Již hotové konfigurace pro
50 nejznámějších her má již v sobě Abandon Loader obsaženy, další se dají dle
potřeby dodatečně stáhnout.
Menší komplikací je zde podpora zvuku, neboť aby vám v příkazovém řádku pod
Windows byla podporována karta kompatibilní se staršími systémy, je nutno
nainstalovat program VDM Sound 2.0.4, jenž je určen pro Windows NT4, 2000 a XP.
Zmiňovanou utilitu si pak můžete stáhnout na internetové adrese
http://www.sourceforge.net/projects/vdmsound. Její velikost činí asi 1 MB.
Zmiňovaný Open Source program emuluje celou řadu starých ISA či PCI zvukových
karet včetně možnosti připojení joysticku a všechny zvuky pak posílají přes
zvukovou kartu nainstalovanou v počítači pod systémem Windows. Před spuštěním
samotné MS-DOS hry je ale nutno spustit právě aplikaci VDM Sound. Abandon
Loader aplikaci VDM Sound spouští před spuštěním vybrané hry automaticky, a to
se standardními hodnotami. Přes menu Options/VDMSound se pak dá zmiňovaný
emulátor přímo z Abandon Loaderu nakonfigurovat.
Smůlu však mají příznivci třeba hry Duke. Hry, jež využívají chráněný režim
(Protected Mode) procesoru, zpravidla ve většině emulátorů pod Windows vůbec
neběží.

4)Umístění programů do seznamu cest, které prohledávají Windows

Problém: Některé programy na svém počítači používáte tak zřídka, že se vám
nevyplatí vytvářet si pro ně zástupce v nabídce Start nebo na pracovní ploše.
Jednoduše je spouštíte přes nabídku Start/Spustit. Jenže pokud se vámi
požadovaný program nenachází v systémem prohledávaných složkách Windows,
nestačí vám pouhé zadání spouštěcího souboru, nýbrž musíte pokaždé vypisovat na
příkazový řádek kompletní cestu k souboru, popřípadě se v Průzkumníku proklepat
stromem složek až ke kýženému souboru.
Řešení: Jakmile v dialogovém okně Spustit zadáte jméno programu ke spuštění,
hledají jej Windows nejprve v systémem prohledávaných složkách a následně ve
speciálním klíči v registru. Pokud nejsou Windows při hledání v žádném z
případů úspěšná, zobrazí odpovídající chybové hlášení. Existují však tři
způsoby, jak menší utility integrovat do složek prohledávaných Windows.
1. Pokud se jedná o jeden EXE soubor nevyžadující žádné další DLL knihovny či
konfigurační soubory, stačí jej jednoduše zkopírovat do jedné ze složek
určených k vyhledávání Windows, kupříkladu \Windows.
2. Pokud se jedná o složku, v níž máte celou řadu pomocných utilit, bude patrně
nejjednodušším řešením zadat cestu k ní do proměnné Path. Tím přidáte zmíněnou
složku ke složkám prohledávaných Windows a operační systém tak najde všechny
zde umístěné programy, jejichž názvy zadáte v dialogovém okně Spustit nebo i v
Příkazovém řádku. Ve Windows 95/98/ME doplňte do souboru AUTOEXEC.BAT do řádku
path=... cestu ke složce oddělenou středníkem. Ve Windows 2000/XP to samé
uděláte v Ovládacích panelech poklepáním na ikonu Systém. Musíte však být pro
provedení této operace být přihlášeni jako administrátor. Klepněte proto v okně
Vlastnosti systému na záložku Upřesnit a zde na tlačítko Proměnné prostředí.
Zde se nachází proměnná Path dvakrát. V horním seznamu se nacházejí proměnné,
platné pouze pro aktuálně přihlášeného uživatele. Spodní seznam ukazuje
systémové proměnné nastavené pro všechny uživatele počítače. Celý seznam pak
můžete upravovat poklepáním na vámi zvolenou systémovou proměnnou.
3. Windows rovněž ukládají odkazy na různé aplikace do registru, a to do klíče
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\AppPaths. Jako
jeho podklíče pak jsou jména jednotlivých spustitelných souborů.
Pokud sem budete chtít přidat další aplikace, můžete použít i zkratky, jako
například P.EXE místo PSPAD.EXE pro textový editor Pspad. V našem případě tedy
vytvoříme podklíč s názvem P.EXE a jako údaj hodnoty řetězce (Výchozí) zadáme
úplnou cestu k souboru, v našem případě G:\Program Files\PSPad\PSPad.exe. Když
následně do dialogového okna zadáme písmeno p, spustí se nám textový editor
Pspad. Firma Microsoft této možnosti využila k tomu, aby omezila spouštění již
vysloužilých programů jako WRITE.EXE a namísto nich aby se spouštěly programy
novější, v tomto případě WORDPAD.EXE.
Program Příkazový řádek se však řídí pouze údaji uvedenými v systémové proměnné
Path. Zadání příkazu p na příkazový řádek tedy ke spuštění editoru Pspad
nepovede. Kupodivu však funguje příkaz start p.

5)Nedokumentováno: Pomalejší dia-show
Problém: K promítání svých snímků z dovolené často používáte ve Windows XP
vestavěnou diashow. Interval pěti sekund mezi zobrazením dvou snímků je však
příliš krátký na to, abyste stačili okomentovat vše, co je na obrázku vidět.
Problém: Firma Microsoft nepředpokládala možnost nastavení časového intervalu
mezi dvěma snímky. Přesto se dá tento interval vhodnou úpravou registru změnit.
Spusťte příkazem REGEDIT.EXE Editor registru a přesuňte se do klíče
Hkey_Current_User\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\ExplorerShellImageVi
ew a zde vytvořte novou hodnotu typu DWORD. Jako údaj hodnoty v desítkové
soustavě zadejte časový interval mezi dvěma snímky, a to v milisekundách takže
intervalu 15 sekund bude odpovídat hodnota 15 000. Prohlížeč obrázků a faxů
(SHIMGVW.DLL), což je aplikace odpovídající za spuštění prezentace, však
akceptuje i hodnoty menší než je standardních pět sekund.
Upozornění: Pokud budete chtít během prezentace jeden či více obrázků otočit,
stačí stisknout klávesovou zkratku pro otočení o 90 stupňů po směru
hodinových ručiček a pro otočení o 90 stupňů proti směru hodinových
ručiček.

6)Úklid v utilitě Msconfig: Odstranění neplatných položek

Problém: Utilita Nástroj pro konfiguraci systému (MSCONFIG.EXE) zobrazuje na
záložce Po spuštění všechny aplikace, jež se mají při startu systému spustit, a
přitom nabízí možnost jednotlivé položky v tomto seznamu deaktivovat. Bohužel
tyto položky v seznamu zůstávají dále. Zvláště v případech, kdy se nainstalují
programy obsahující v sobě Adware či Spyware, se záložka Po spuštění plní
položkami odkazujícími na nepotřebné a dlouho nepoužívané programy.
Řešení: MSCONFIG.EXE eviduje všechna umístění, která umožňují automatické
spouštění aplikací jedná se o složku Po spuštění, jednotlivé klíče v registru
Windows a některá místa v INI souborech. Seznam již deaktivovaných programů se
pak nachází v registru v klíči Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Shared
Tools\MSConfig\startupreg a ...\startupfolder. Chcete-li tedy seznam v Nástroji
pro konfiguraci systému zeštíhlit, odstraňte ve zmíněných podklíčích všechny
položky, které určitě nebudete nikdy potřebovat. Po restartu počítače bude
seznam v Msconfigu o něco kratší.

7)Windows zabírají příliš mnoho prostoru: Odstranění starých nepotřebných dat

Problém: Vedle systémových souborů vytvářejí Windows na počítači nejrůznější
další prvky jako dočasné soubory internetu, složky pro ochranu systému nebo
odkládací soubor. Celkové množství všech trvale Windows používaných dat daleko
překračuje velikost, kterou měla Windows při své nové instalaci. Často se pak
stává, že velikost diskového oddílu, jež se před instalací systému zdála
dostatečná, najednou vypadá malá.
Řešení: Většina přírůstků dat se dá při nedostatku místa bez obav postrádat.
Pouze proti nárůstu složky %windir%\System32 nic neuděláte. Sem totiž umisťují
instalované aplikace společně využívané programové knihovny.
Odkládací soubor: Otevřete si ve Windows XP Ovládací panely a poklepejte na
ikonu Systém. Přesuňte se na záložku Upřesnit a v poli Výkon stiskněte tlačítko
Nastavení. V dialogovém okně Možnosti výkonu, které se nyní otevřelo, klepněte
na záložku Upřesnit. V poli Virtuální paměť stiskněte tlačítko Změnit. Na tomto
místě pak můžete umístit odkládací soubor na jiný disk. Ve Windows 2000 se ke
stejnému nastavení dostanete o něco rychleji, a to přes Ovládací panely
poklepáním na ikonu Systém. Klepněte na záložku Upřesnit a poté stiskněte
tlačítko Možnosti výkonu. V poli Virtuální paměť stiskněte tlačítko Změnit.
Složka Temp: Jedná se o systémovou složku Windows určenou pro dočasné soubory.
Tato složka je definována pomocí proměnné prostředí. Můžete ji změnit v
Ovládacích panelech poklepáním na ikonu Systém, přesunem na záložku Upřesnit a
pole Proměnné prostředí. Při poklepání na položku TEMP si můžete zadat jako
složku pro dočasné soubory libovolnou složku. Tu samou operaci můžete pak
zopakovat i pro proměnnou TMP.
Dočasné soubory internetu (týká se všech verzí Windows): V Internet Exploreru
klepněte do menu Nástroje/Možnosti sítě internet a přesuňte se na záložku
Obecné. V poli Dočasné soubory internetu si můžete prostřednictvím tlačítka
Nastavení zjistit, kolik místa je pro tyto soubory vyhrazeno, stiskem tlačítka
Zobrazit soubory si zjistíte aktuální množství dat ve složce. Tlačítko
Přesunout složku vám dovolí určit, která jiná složka se má pro ukládání těchto
souborů používat. Posuvníkem si pak stanovíte maximální velikost této složky.
Funkce Obnovení systému: Tato funkce Windows XP vyžaduje relativně mnoho místa.
Bohužel se nedá nijak konfigurovat, ale pouze úplně vypnout, a to v Ovládacích
panelech poklepáním na ikonu Systém, konkrétně na záložce Obnovení systému.
Vypnutí zmíněné funkce však doporučujeme jen zkušeným uživatelům. Další
možností je nastavit přes tlačítko Nastavení pro tuto funkci menší množství
místa. Na méně než 200 MB to ve Windows XP ale stejně nejde.
HIBERFIL.SYS: Dobrých 500 MB místa získáte vypnutím podpory režimu spánku. K
tomuto účelu poklepejte v Ovládacích panelech na ikonu Možnosti napájení a na
záložce Režim spánku zrušte zatržení u položky Zapnout podporu režimu spánku.
Kontrola systémových souborů: Přesunutí složky %windir%\System32\Dllcache,
která je za tuto funkci zodpovědná, je sice obtížné, ale ne nemožné. Ve verzích
Windows 2000 do Service Packu 1 vám pro definování alternativní složky pomůže
úprava v registru. Spusťte si soubor REGEDT32.EXE a přesuňte se do klíče
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\WindowsNT\CurrentVersion\Winlogon. V
pravé části okna Editoru registru pak vytvořte novou rozšiřitelnou řetězcovou
hodnotu typu REG_EXPAND_SZ se jménem SFCDllCacheDir. Jako údaj hodnoty zadejte
cestu ke složce, která má sloužit jako výchozí pro umístění zálohy systémových
souborů.
Ve Windows 2000 se Service Packem 2 a vyšším, včetně Windows XP, byla výše
uvedená položka registru zablokována. Teprve až oprava souborů SFC.DLL (Windows
2000), popřípadě SFC_OS.DLL (Windows XP) ležících ve složce %windir%\System32,
ji znovu může aktivovat. K tomu účelu otevřete příslušnou verzi DLL souboru
vyskytující se ve vaší verzi Windows pomocí hexadecimálního editoru a přesuňte
se na příslušnou adresu (viz tabulka Adresy pro opravu SFC souboru). Nahraďte
výraz 8BC6 výrazem 9090. Změněný soubor pak uložte jako SFC.PAT (Windows 2000),
popř. jako SFC_OS.PAT (Windows XP) jak do složky %windir%\System32, tak i do
složky %windir%\System32\Dllcache.
Původní soubor se nedá nahradit, dokud běží Windows. Proto spusťte počítač z
instalačního CD disku Windows a spusťte si Konzoli pro zotavení. Zde
přejmenujte ve Windows 2000 soubory ve složkách \System32 a \System32\
Dllcache pomocí následujících příkazů:
ren sfc.dll sfc.old
ren sfc.pat sfc.dll
Ve Windows XP postupujte analogicky se souborem SFC_OS.DLL. Po příštím spuštění
počítače můžete upravit registr způsobem uvedeným výše. Po dalším restartu
počítače by se měla vytvořit nová složka pro kontrolu systémových souborů. V
opačném případě je možné si ji vynutit příkazem
sfc /scannow
Původní složku Dllcache pak můžete bez obav odstranit.
Tip pro profesionály: Ochrana systémových souborů se dá i zcela vypnout, a to
tak, že v registru v klíči Hkey_Local_Machine\Software\
Microsoft\WindowsNT\CurrentVersion\
Winlogon vytvoříte novou hodnotu typu DWORD s názvem SFCDisable a přiřadíte jí
hexadecimální hodnotu FFFFFF9D. Tip však funguje u Windows 2000 se Service
Packem 2 a vyšším.

8)SCF soubory: Příkazy API jako textový soubor

Problém: V panelu Snadné spuštění se nachází ikona Zobrazit plochu. Když na ni
klepneme pravým tlačítkem myši a z kontextového menu zvolíme příkaz Vlastnosti,
objeví se nám jako typ souboru Windows Explorer Command s příponou SCF. Pokud
tento soubor otevřeme v textovém editoru, projeví se tento soubor jako textový
s tím, že jeho obsah je tvořen několika příkazy. Chtěli bychom získat někde
ještě další příkazy, jež bychom mohli v tomto typu souboru použít.
Problém: Množství příkazů použitelné v souborech typu Windows Explorer Command
je omezeno. Přípona SCF znamená Shell Command File. Jedná se o jednoduché
textové soubory, jež mají vždy stejnou strukturu. První tři doposud známé
příkazy jsou jednoduché příkazy typu API (Application Programming Interface),
které se používají pro Windows a Internet Explorer. Za vlastní zobrazení plochy
pak odpovídá příkaz ToggleDesktop, jemuž odpovídající skriptový soubor vypadá
takto:
[Shell]
Command=2
IconFile=explorer.exe,3
[Taskbar]
Command=ToggleDesktop
Místo příkazu ToggleDesktop můžete za výraz Command= zadat kupříkladu příkaz
explorer, kterým spustíte Průzkumníka. Stejně tak i Internet Explorer se dá
spustit včetně panelu Oblíbené (Kanály) přes SCF soubor. Za tuto skutečnost
odpovídá příkaz Channels:
[Shell]
Command=3
IconFile=shdocvw.dll,-118
[IE]
Command=Channels
Za výraz IconFile pak můžete zadat i libovolný soubor ikony s příponou ICO.


Na jedno klepnutí

Místo okna pouze rámečky
Doposud jste si mohli v každé verzi Windows nastavit, zda se má při přesunování
zobrazovat obsah okna, nebo jestli stačí zobrazovat pouze rámeček. I ve Windows
XP je tato možnost k dispozici, jenom je důkladně ukryta v Ovládacích panelech.
Poklepejte v nich na ikonu Zobrazení a přesuňte se na záložku Vzhled. Nyní
stiskněte tlačítko Efekty a v následujícím dialogovém okně pak najdete položku
Během přetahování zobrazovat obsah okna.

Odstranění Hlavního panelu
Nastavení zobrazování obsahu okna při jeho přetahování, uvedené v předchozím
tipu, má u všech verzí Windows nikde nedokumentovaný vliv na Hlavní panel. V
nastaveních Hlavního panelu se vyskytuje možnost Automaticky skrývat Hlavní
panel, jež umožňuje nastavit, zda bude Hlavní panel na pracovní ploše
viditelný, nebo zda se bude zobrazovat pouze tehdy, když se posuneme ukazatelem
myši k odpovídajícímu okraji monitoru. V případě, že máte zobrazování obsahu
okna během přetahování povoleno, mizí Hlavní panel velmi jemně a pomalu, v
opačném případě mizí rychle bez animace.

Drag&stop
Přetahujete-li soubory a složky z Průzkumníka se stisknutým tlačítkem myši, pak
není třeba pro zrušení drag&drop operace tisknout klávesu . Pro zrušení
operace bohatě postačí stisknutí jiného tlačítka myši.

Starý typ třídění
Windows XP třídí názvy souborů jinak než jeho předchůdci. Tak kupříkladu
Průzkumník ukáže soubor 2.TXT před souborem 10.TXT, i když pořadí podle
standardu ASCII je jiné. Třídění ve Windows XP je obecně řečeno logičtější,
může však někdy způsobovat pěkné zmatky, zvláště když všechna svoje data
pojmenovávali s ohledem na předcházející typ třídění. Starý typ třídění si tak
můžete ve Windows XP nastavit úpravou registru v klíči
Hkey_Current_User\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Policies\Explorer,
pokud si zde vytvoříte novou hodnotu typu DWORD s názvem NoStrCmpLogical a jako
její údaj zadáte číslo 1.

Pohodlnější surfování
Pokud vlastníte myš s kolečkem a chcete trochu při surfování na internetu
nechat odpočinout svým očím, stiskněte klávesu a pohybujte kolečkem. Tak
si můžete nastavit velikost písma na internetové stránce.

Málo místa? Nevadí!
Jakmile se vám nějaký diskový oddíl téměř úplně zaplní, začnou vás Windows XP
obtěžovat nabízením nástroje Vyčištění disku. Tato otravná pop-up okna se však
dají velmi snadno deaktivovat. Spusťte si Editor registru a otevřete klíč
Hkey_Current_User\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Policies\
Explorer. Zde si vytvořte novou hodnotu typu DWORD s názvem
NoLowDiskSpaceChecks a jako údaj hodnoty zadejte číslo 1. Po restartu počítače
bude s hlášením o nedostatku místa na disku konec.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.