Poznejte nejrozšířenější předsudky v oblasti počítačů - 4. díl

Software | 15.09.10

Čím je kabel dražší, tím je lepší! Opakované doplňování inkoustu do již použitých patro zničí vaši tiskárnu! Podobná tvrzení jsme podrobili důkladným testům, abychom zjistili, nakolik jsou pravdivá a nakolik se jedná pouze o předsudky a pověry.





I přes všechna tvrzení se ukazuje, že Windows Vista nakonec nebyla až tak pomalým operačním systémem, jak se říkalo. Ani není příliš pravděpodobné, že vám vyhoří počítač, pokud jej otevřete bez antistatického náramku. Přesně takové lži, polopravdy či zavádějící informace se šíří světem techniky. A může za to zejména internet. Proto jsme se rozhodli vyhledat ta nejčastější tvrzení, která na internetu kolují jakožto zaručené pravdy, abychom prověřili, která z nich při podrobnějším testování obstojí a která naopak patří spíše do říše pohádek.

Jak se říká jedno krásné české přísloví: „Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“. Na každém tvrzení může být kousek pravdy nebo se může zakládat na zcela hodnověrném základu. Proto jsme se při prozkoumávání rozhodli pravdivost testovaných tvrzení oznámkovat čísly od 1 do 4, přičemž číslo 1 odpovídá zcela pravdivému tvrzení a číslo 4 naopak trestuhodnému výmyslu. Ostatně říká se, že čísla nikdy nelžou.

1. díl článku: http://pcworld.cz/software/nejrozsirenejsi-predsudky-okolo-elektroniky-a-pocitacu-i-11501

2. díl článku: http://pcworld.cz/hardware/nejrozsirenejsi-predsudky-okolo-elektroniky-a-pocitacu-ii-11502

3. díl článku: http://pcworld.cz/software/nejrozsirenejsi-predsudky-okolo-elektroniky-a-pocitacu-iii-11504

 

Tvrzení č.10: Internet Explorer je ve srovnání s ostatními prohlížeči méně bezpečný

Hodnocení: 4

Každý zkušenější uživatel určitě „ví“, že Chrome, Firefox či Safari jsou pro brouzdání internetem daleko bezpečnější. Ale je tomu skutečně tak? Abychom zjistili, jak se věci mají ve skutečnosti, podívejme se na pololetní přehled s názvem Internet Security Threat Report, který poskytuje firma Symantec.

Tento přehled obsahuje celkový počet nahlášených zranitelných a slabých míst pro rok 2009. Zde zjistíme, že u Firefoxu jich bylo 169, u Safari jich bylo 94, u Internet Exploreru jen 45 a u Google Chrome dokonce 41. Abychom získali aktuálnější údaje, obraťme se na United States Computer Emergency Readiness Team (US-CERT), který spravuje jakousi národní databázi zranitelných míst (National Vulnerability Database), což se seznam všech nahlášených počítačových zranitelností. Zde najdeme, že během posledních tří měsíců se objevilo 51 zranitelností pro Safari (a to jak pro mobilní, tak desktopovou verzi), 40 zranitelností pro Chrome, 20 pro Firefox a 17 pro Internet Explorer.

Tato čísla samotná samozřejmě nejsou tím nejlepším ukazatelem bezpečnosti prohlížeče. Přece jen prohlížeč, který má klidně 100 bezpečnostních trhlin, kde se ovšem odstraní následující den po jejich objevení, je daleko bezpečnější než prohlížeč s jednou bezpečnostní trhlinou, jejíž odstranění trvá měsíce.

Podle přehledu ze Symantecu byla v roce 2009 průměrná doba mezi objevením bezpečnostní trhliny a jejím odstraněním u Internet Exploreru a Firefoxu necelý jeden den, pro Google Chrome to bylo 2 dny a pro Safari neuvěřitelných 13 dní. Z těchto údajů je jasně vidět, že si Internet Explorer vede poměrně slušně. Nicméně ještě předtím, než se případně rozhodnete přejít zpět na Internet Explorer, nezapomeňte zvážit ještě některé další faktory.

Aktualizujte. V roce 2009 byl druhým nejčastějším webově orientovaným útokem ten, který v Internet Exploreru využíval bezpečnostní trhlinu opravenou už někdy v roce 2004 (v roce 2009 byl útok veden na neaktualizované počítače). Nejnovější verze Internet Exploreru s číslicí 8 by tedy měla být dosti bezpečná, nicméně pokud používáte starší verzi Internet Exploreru, rozhodně přejděte na tu nejaktuálnější.

Váš internetový prohlížeč je jen tak bezpečný, jak jsou bezpečné jeho zásuvné moduly. Firma Symantec zjistila, že zásuvný modul ActiveX od Microsoftu (který je v Internet Exploreru standardně povolen) patřil mezi ty nejméně bezpečné, protože se u něj objevilo 134 trhlin. Na druhém místě se umístila Java SE s 84 trhlinami, následoval Adobe Reader se 49 trhlinami, dále Apple QuickTime s 27trhlinami a konečně Adobe Flash Player se 23. Z toho vyplývá, že byste se měli mít na internetu na pozoru zejména při návštěvách webů, které využívají zásuvné moduly prohlížečů.

Být na předním místě nepřináší jen výhody. Ať je to jak chce, Internet Explorer je stále nejpoužívanějším internetovým prohlížečem na světě, což mimo jiné znamená i to, že na sebe váže pozornost počítačových pirátů daleko více než ostatní prohlížeče.

 

 


 

Tvrzení č.11: Pokud se budete pohybovat na „nezávadných“ stránkách, pak vám žádné nebezpečí nehrozí

Hodnocení: 4

Pokud jste někdy měli zavirovaný počítač, pak jste si možná všimli pozdvihnutého obočí u každého, komu jste to o tom vyprávěli. Vždyť přece pokud byste se chovali jako vzorný uživatel internetu a pohybovali se pouze po nezávadných stránkách, pak by se vám to přece nikdy nemohlo stát, ne?

Problém je v tom, že výše uvedené tvrzení je naprosto mylné. Alespoň to tvrdí ve firmě Avast Software, která vyvíjí známý antivir Avast. Jak říká technický ředitel (CTO) této firmy, Ondřej Vlček, pro každou napadenou doménu se dá najít dalších 99 domén s naprosto nezávadným obsahem, tyto domény jsou ovšem napadeny také. Tak například ve Velké Británii uživatelé mají daleko větší pravděpodobnost, že navštíví takovou doménu, která napadena, a přitom obsahuje ve svém názvu nikoliv slovo „sex“, ale kupodivu slovo „London“.

 

Při otevírání stránek s pornografií se vám tedy vůbec nemusí zavirovat počítač, je to svým způsobem i nežádoucí. Když se zamyslíte, přijdete na to, že provozovatelé těchto stránek jsou svým způsobem zcela závislí na počtu přihlášených návštěvníků a na návštěvnících, kteří jejich stránky navštěvují pravidelně, čímž jim vznikají zisky. Určitě se shodneme na tom, že zavirováním počítačů či nasazením spywaru provozovatelé těchto stránek příliš mnoho dalších zákazníků nezískají.

Mějte se však na pozoru, pokud navštívíte naprosto obyčejně vypadající stránku, která obsahuje v názvu okna spoustu lákavých klíčových slov, či stránku, která automaticky uspořádává okno prohlížeče. V tomto případě máte s největší pravděpodobností co dělat s malwarem – klidně se přitom může jednat o internetovou stránku s pornografií, ale třeba i se seznamem hotelů v Londýně.

 

 


 

Tvrzení č.12: Měli byste pravidelně provádět defragmentaci pevného disku

Hodnocení: 4

Pokud se mají na pevný disk ukládat nějaká data, pak je třeba rozhodnout, kam se na pevném disku budou ukládat. Pokud je na pevném disku málo místa, pak se musí soubory rozdělit na části a každá část uložit tam, kam se vejde. Při pozdějším načítání souboru se pak musí čtecí/zápisová hlavička pohybovat po celém disku, aby jednotlivé části souboru načetla znovu, což trvá déle, než kdyby se soubor nacházel celý na jednom místě. Toto vysvětlení je pravdivé a i zcela logické, nicméně v současné době již není ani zdaleka tak závažné, a to z následujících důvodů.

Pevné disky jsou větší. V dobách, kdy se kapacita pevného disku měřila v megabajtech, byla otázka fragmentace skutečně velmi aktuální. Tehdy nešlo jen o to, že se při čtení a zápisu musely hlavičky pohybovat po celém disku, ale značně nesourodé a rozkouskované bylo i místo, které se uvolnilo smazáním starších souborů, a tak při ukládání větších souborů nebyla jiná možnost, než jednotlivé části souborů vložit do uvolněných míst mezi rozsáhlými soubory.

V současnosti obvykle uživatelé mají na pevném disku více místa a procenticky využívají menší procento z kapacity disku, takže se čtecí/zápisové hlavičky nemusí až tak moc pohybovat. Pomáhá i větší množství operační paměti a optimalizace prováděná operačním systémem. Nové metody implementované ve Windows do značné míry ovlivňují důsledky, které má fragmentovaný disk na výkon celého operačního systému. Podle vývojářů pracujících na aktualizované verzi nástroje pro defragmentaci disku ve Windows 7 se na minimalizaci defragmentace disku podílí metody alokace v souborovém systému Windows, dále algoritmy pro dopředné načítání aplikací a využívání vyrovnávací paměti, a samozřejmě i relativně velká operační paměť RAM, která umožňuje ukládat data potřebná pro provoz operačního systému přímo do operační paměti, takže je není nutné je neustále zapisovat a následně načítat z pevného disku.

Pevné disky SSD se fragmentovat vůbec nemusí. Pevné disky SSD nemají ani diskové plotny, ani čtecí/zápisové hlavičky, které by se pohybovaly po plotnách disku. Disky SSD by se defragmentovat vlastně vůbec neměly, protože by docházelo k opotřebovávání jednotlivých buněk disků, čímž by se významně snižovala jejich životnost.

O defragmentaci se vůbec nemusíte nijak starat. Ve Windows Vista a Windows 7 se defragmentace provádí automaticky. Standardně je spuštění defragmentace nastaveno na středu v 1:00 hodin po půlnoci. Pokud není v tuto dobu počítač spuštěný, provede se defragmentace co nejdříve ve chvíli, kdy je počítač v nečinnosti. Defragmentace se spouští i ukončuje naprosto automaticky, a tak se jí vůbec nemusíte nijak zabývat.

Žádného rozdílu jsme si nevšimli. Když jsme prováděli testování defragmentace, vybrali jsme si z testovacího centra PC Worldu velmi intenzivně využívaný disk, který ještě nikdy nebyl defragmentován. Když jsme ale provedli testy výkonu počítače před defragmentací a po ní, žádný výrazný rozdíl jsme nezaznamenali.














Komentáře