Kouzla s pevnými disky

Software | 01.12.04

Účetnictví, pracovní materiály, pracně provedená nastavení systému - prostěvše, co se na vašich pevných discích nashromáždí, se často dá jen těžko nahradit. Přečtěte si, jak ...





Účetnictví, pracovní materiály, pracně provedená nastavení systému - prostě
vše, co se na vašich pevných discích nashromáždí, se často dá jen těžko
nahradit. Přečtěte si, jak s těmito velmi citlivými počítačovými komponentami
správně zacházet a jak bez pohromy čelit všem problematickým situacím, které se
mohou u pevných disků vyskytnout.

Poškození pevného disku znamená, že vaše data jsou ztracena - a proti takové
katastrofě se nikdo z nás dokonale bránit nedokáže. Vždyť pevný disk je vlastně
jednou z nejcitlivějších počítačových komponent: nárazy, příliš vysoké teploty
nebo nevhodné zacházení se vám za určitých okolností mohou vymstít tím, že
pevný disk vypoví službu. Klidu nepřidá, ani když pevný disk pracuje příliš
hlasitě, není rozpoznána celá jeho kapacita nebo se vytváření diskových oddílů
nevydaří tak, jak jsme si představovali. A právě tady se vám budou naše tipy
snažit nabídnout řešení. Budou mít vskutku široký záběr - počínaje radami, jak
si vybrat správný pevný disk a jaká pravidla dodržovat během každodenního
provozu a konče třeba sadou možností, jak zachránit data v případě havárie.

Instalace
Předpokládejme, že jste si právě koupili úplně nový pevný disk, který jste
následně přidali k ostatním komponentám v počítačové skříni. Bez problémů se
vám podařilo disk nakonfigurovat, upevnit a propojit datovým kabelem se
základní deskou. BIOS nový disk po zapnutí počítače automaticky detekoval a vy
jste ho naformátovali a vytvořili na něm diskové oddíly. Pokud se vám při
instalaci disků některý krok nepovedl podle vašich představ, nezbývá, než se
obrnit trpělivostí, protože někdy je potřeba trochu experimentovat, než uvedete
pevný disk do provozu.

1.Windows a (nebo) BIOS neukazují správnou kapacitu disku
Problém: Podle výrobce má váš nový pevný disk o něco větší kapacitu než ukazuje
BIOS či Windows.
Řešení: Činí rozdíl ve velikostech asi 7,4 procenta? Pak odpověď na náš problém
spočívá v rozdílném výpočtu kapacity u výrobce pevného disku, popřípadě u
výrobce BIOSu a autora softwaru. Pro výrobce disků se v tomto případě 1 KB
rovná 1 000 B (103), 1 MB se rovná 1 000 000 B (106) a konečně 1 GB se rovná
1000000000 B (109). Oproti tomu autoři softwaru interpretují 1 KB jako 1024 B
(210), 1 MB jako 1 048 576 B (220) a 1 GB jako 1 073 741 824 B (230). Windows
tedy skutečně ukazují celou kapacitu vašeho disku, jenom ji počítají jinak.

2.Nelze využívat celou kapacitu disku
Problém: Váš nový disk má podle výrobce kapacitu 180 GB, ale Windows ukazují
velikost pouze v rozmezí 127-137 GB.
Řešení: Windows pro rozpoznání správné kapacity pevného disku potřebují, aby
BIOS spolupracoval s patřičnými ovladači. Nejprve prověřte, zda nehlásí špatnou
velikost disku i samotný BIOS. Pokud tomu tak je, obstarejte si od výrobce vaší
základní desky update BIOSu a ten na základní desku nahrajte.
Pokud ani poté Windows nerozpoznají správnou velikost disku, pak v operačním
systému chybí příslušný ovladač. Řešení problému pak závisí na verzi Windows,
kterou používáte.
Windows 2000/XP: V případě Windows XP je obvykle nutné nainstalovat minimálně
Service Pack 1 nebo novější, v případě Windows 2000 pak minimálně Service Pack
3 nebo vyšší. Oba je možné stáhnout na WWW stránkách Microsoftu.
Pakliže bude tento krok bez odezvy, zkuste spustit Editor registru tím, že z
nabídky Start vyvoláte příkaz Spustit a do dialogového okna Otevřít zapíšete
příkaz regedit. Přesuňte se do klíče
Hkey_Local_Machine\System\CurrentControlSet\Services\atapi\Parameters a v něm
vytvořte hodnotu typu DWORD s názvem EnableBigLba a přiřaďte jí hodnotu 1.
Windows 98/ME: Pro tyto verze Windows bohužel Microsoft žádný ovladač
neposkytuje. Pokud však je vaše základní deska uvedena v seznamu na internetové
stránce support.intel.
com/support/chipsets/iaa, pak vyřeší váš problém zdarma dostupná aplikace Intel
Application Accelerator.
Pokud pro vaši základní desku neexistuje žádný vhodný update BIOSu či ovladače,
pak je ještě možné problém vyřešit zakoupením zvláštní karty s IDE řadičem, za
všechny lze uvést třeba kartu Promise Ultra 100 TX2.
Upozornění: Pokud používáte ve Windows možnost uvedení počítače do úsporného
režimu či do režimu spánku, pak byste si v každém případě měli nainstalovat
opravný balíček Microsoftu s označením Q331958, abyste zabránili možné ztrátě
dat.

3.Chybí vám software k pevnému disku
Problém: Koupili jste si nový disk a při jeho vybalení zjišťujete, že k němu
výrobce nedodal žádný software.
Řešení: Prakticky všichni výrobci pevných disků nabízejí na svých internetových
stránkách (většinou pod odkazy Service nebo Support) freewarové programy, které
slouží k testování disků, dále pomáhají při jejich instalaci či vytváření
diskových oddílů, popřípadě umožňují provést nízkoúrovňové formátování. Některé
z nich dokáží rovněž změnit režim Ultra-DMA. Pro běžné použití však takové
utility nejsou většinou vůbec potřeba. Přesto jsme pro zájemce řadu takových
programů shromáždili na našem CD. Jejich seznam je uveden v rámečku s názvem
Zdarma dostupné utility výrobců pevných disků. Pokud na našem CD žádnou vhodnou
utilitu pro svůj disk nenaleznete, můžete vyzkoušet nástroje od jiných výrobců.
Některé z nich totiž pracují i s disky od jiných firem, přičemž některé funkce
mohou zůstat nedostupné. Typickým příkladem je Drive Fitness Test od firmy
Hitachi, který najdete i na našem CD.

4.Paralelní instalace Windows se nedají jasně identifikovat
Problém: Na pevném disku máte dvě instalace Windows XP - jednu pro obvyklou
práci a jednu pro testování systému. Při spouštění počítače nabízí bootovací
manažer Windows obě varianty pod stejnými jmény. Vy byste chtěli každé z
instalací přiřadit vlastní popis.
Řešení: Modifikujte soubor BOOT.INI. V něm je totiž uvedeno, které varianty
bude bootovací manažer při spouštění počítače nabízet a kde se nacházejí.
Poklepejte proto v Ovládacích panelech na ikonku Systém a přesuňte se na
záložku Upřesnit. V poli Spuštění a zotavení systému klepněte na tlačítko
Nastavení a v poli Spuštění systému stiskněte tlačítko Upravit. V textovém
editoru se vám nyní otevře soubor BOOT.INI. V odstavci [operating systems] pak
v uvozovkách uvidíte jména nainstalovaných operačních systémů. Nyní můžete
jejich název změnit podle svých představ a nakonec soubor uložit.
Tip: Pokud vedle sebe instalujete několik různých operačních systémů,
instalujte ten nejnovější vždy jako poslední. V opačném případě vám starší
verze Windows přepíše bootovací sektor novější verze a tu pak již nespustíte.

Diskové oddíly
Vytváření diskových oddílů je uměním samo o sobě. Samozřejmě, že rozdělit nový
disk na jednotlivé oddíly dokáže snad každý. Problém nastává teprve tehdy, když
je třeba již existující oddíly spojit do jednoho nebo naopak spojit volné místo
na několika discích.

5.Jeden diskový oddíl je malý, jiný zase příliš velký
Problém: Na jednom pevném disku máte dva diskové oddíly. Na jednom z nich již
začíná docházet místo, ale na druhém ještě nějaké místo volné je. Vy nyní
chcete oba oddíly spojit do jednoho, aniž byste ztratili data na kterémkoliv z
nich.
Řešení: Pomocí programů pro práci s diskovými oddíly, jejichž zástupcem je
kupříkladu Partition Magic, se dají dva oddíly spojit do jednoho, ovšem za
předpokladu, že jejich písmenka jdou v abecedě za sebou (kupříkladu C: a D:) a
pokud jsou formátovány stejným systémem souborů - například NTFS. Dále nesmíte
spojit dva oddíly, pokud se na každém nachází nějaký operační systém. V opačném
případě se může stát, že už počítač nespustíte. K sobě nejdou ani dva oddíly
formátované v různých verzích NTFS nebo s různými velikostmi jednotlivých
clusterů. Spojit nemůžete ani komprimované oddíly. Kvůli výše uvedeným omezením
je možná lepším řešením, pokud jeden oddíl na úkor toho druhého zvětšíte. To
jde v případě Partition Magicu bez problémů a bez omezení.

6.Při spoustě diskových oddílů se ztrácí přehled
Problém: Ve svém počítači máte dva disky, každý o kapacitě 20 GB. Na jednom z
nich se nachází systémový oddíl o velikosti 4 GB. Zbylá kapacita, stejně jako
celý druhý disk, je bez oddílů. Obě volné oblasti byste chtěli sloučit do
jednoho diskového oddílu, abyste si udrželi lepší přehled.
Řešení: Ve Windows 2000 a XP Professional existuje pro tento problém řešení,
takzvané dynamické disky. Ty totiž nepoužívají klasické partition tabulky, a
proto umožňují vytvářet oddíly rozprostírající se po několika discích - stejně
tak je možné vytvářet diskové oddíly Raid. Dynamické disky však mají dvě
závažné nevýhody: k datům na nich uloženým se ve Windows 95/98/ME a XP Home
nedostanete. Navíc je nemůžete bez ztráty dat převést zpět na standardní
diskové oddíly.
Ve Windows 2000 a XP Professional vytvoříte dynamické disky takto: v Ovládacích
panelech poklepejte na ikonu Nástroje pro správu a zde na ikonu Správa
počítače. V levé části okna označte položku Správa disků a klepněte pravým
tlačítkem myši na šedé políčko s označením Disk 0 (1). Z kontextového menu
vyberte příkaz Převést na dynamický disk. Během této operace zůstanou všechna
data nedotčena. V následujícím okně vyberte disk, jehož se má přeměna týkat.
Poté klepněte pravým tlačítkem myši na oblast bez diskových oddílů a z
kontextového menu vyberte příkaz Vytvořit svazek. Jako typ svazku zadejte
Rozložený. V dalším kroku pak vyberte oba disky a pod položkou Velikost zadejte
kapacitu, kterou má každý disk na dynamickém disku obsadit. Nakonec přiřaďte
diskům potřebná písmenka a diskové oddíly zformátujte.

Ladění výkonu pevného disku
Pokud pevný disk pracuje příliš pomalu, pak jej doporučujeme nejdříve
defragmentovat. Nic to nestojí a výsledek je znát. Po defragmentaci totiž
nemusí čtecí a zápisová hlavička hledat části nějakého souboru po celém disku,
ale má je uspořádány pěkně za sebou. Program pro defragmentaci se nalézá v
nabídce Start/Programy/Příslušenství/Systémové nástroje a jmenuje se příznačně
Defragmentace disku. Ostatně zvýšení rychlosti po provedení defragmentace si
můžete ověřit některým z benchmarkových programů, kterým je například
Tecchannel Benchmark Suite. Na druhou stranu to ovšem není pouze defragmentace,
která určuje rychlost počítače.

7.Při přehrávání zvukových či video souborů je disk pomalý
Problém: Při práci s audio či video soubory nejste spokojení s rychlostí
pevného disku.
Řešení: Instalace dalšího pevného disku udělá s vaším počítačem přímo divy.
Pokud tento disk nainstalujete jako zdvojený k prvnímu disku a zřídíte na něm
(nebo na jeho části) systém Raid 0, bude zvýšení rychlosti čtení a zápisu
velkých souborů se zvukem a videem velmi přesvědčivé. Je však důležité
upozornit na to, že všechny soubory s videem a se zvukem, všechen software a
odkládací soubor musí být umístěny na disku se systémem Raid 0. Pouze odtud se
totiž mohou načítat rychleji.

8.Druhý disk je v počítači málo využitý a zbytečně spotřebovává elektřinu
Problém: Chtěli byste druhý pevný disk, který máte v počítači, tu a tam
vypnout, abyste šetřili elektřinu. Zároveň se tím sníží i hlučnost počítače a
stejně tak se i teplota bude držet na minimální hodnotě.
Řešení: Víte, co je u externích disků připojených přes rozhraní USB či Firewire
samozřejmostí, ale co diskům v počítači chybí? Ano, je to vypínač.
Nejjednodušší řešením je proto přeměna interního disku na externí. K tomu
potřebujete pouze externí krabici s vypínačem. Na trhu se dají sehnat například
skříně s rozhraním USB 2.0.
Nechcete žádné externí zařízení? Pak máte dvě možnosti:
1. Udělejte kompromis a vsaďte na režimy úspory energie, jimiž disponují
samotná Windows. Tak můžete Windows donutit k tomu, aby disky vypnula, pokud
nebudou po nějakou pevně stanovenou dobu používány. Zmíněnou dobu můžete
například ve Windows XP nastavit v Ovládacích panelech poklepáním na ikonu
Možnosti napájení, a to na záložce Schémata nastavení napájení pod položkou
Vypnout pevné disky. Nevýhodou je, že toto nastavení se vztahuje na všechny
disky v počítači, takže ho nelze použít pouze pro váš druhý disk. Jako zlatou
střední cestu doporučujeme nastavit údaj Po 20 minutách.
2. Udělejte si vypínač sami. Tuto činnost by však měli provádět pouze zkušení
uživatelé. Vypínač namontujte na napájecí kabel, nikoliv na datový. Kromě toho
byste se měli ujistit o tom, že je na datovém kabelu připojen pouze pevný disk
- elektronika u vypnutého pevného disku může negativně ovlivňovat datový signál
a tím rušit komunikaci jiného disku.

9.Nepřeslechnutelný pevný disk: hluk vás znervózňuje
Problém: Už nemůžete hluk vydávaný vašim diskem nadále snést, protože se při
něm špatně soustředíte na práci. Také chcete umístit počítač do obýváku, kde by
hluk byl skutečně na obtíž.
Řešení: Snížení hlučnosti disku už dnes nepředstavuje nepřekonatelný problém.
Od konce roku 2000 jsou prakticky všechny pevné disky vybaveny funkcí AAM
(Automatic Acoustic Management), která vás staví před otázku - má být váš disk
především rychlý, nebo má raději pracovat potichu? V tichém režimu se hlavička
disku pro čtení a zápis pohybuje daleko pomaleji. Důsledkem je skutečnost, že
přístup k datům je o 20-50 procent pomalejší.
Pro aktivaci funkce AAM potřebujete zdarma dostupný software Silent Drive,
který naleznete na našem CD. Je určen pro Windows 2000 a XP. Ovládání programu
je velmi intuitivní.
Alternativou ke zmíněné utilitě je rovněž zdarma šířená aplikace Hitachi
Feature Tool, kterou také naleznete na našem CD. Oficiálně je určena pouze pro
disky Hitachi nebo IBM, ale podle našich zkušeností funguje i u pevných disků
jiných výrobců. Program obvykle vytvoří bootovací disketu, pomocí níž spustíte
počítač. Po automatickém rozpoznání disku se přesuňte do menu Features/Change
Acoustic Level a zde vyberte pod položkou Enable (User defined value) hodnotu
mezi 128 a 254. Hodnota 128 odpovídá nejtiššímu režimu a 254 režimu
nejhlučnějšímu. Akustický rozdíl mezi těmito krajními hodnotami si můžete
vyzkoušet. Provedené nastavení pak zůstane aktivní i po restartu počítače. Při
použití položky Disable funkci AAM deaktivujete. Pak bude disk běžet opět v
nejrychlejším režimu.

Zabezpečení dat
Kdybyste tak dokázali s dostatečným předstihem rozpoznat, že má váš pevný disk
na kahánku, pak by byly všechny starosti o data zbytečné. Ale tak jednoduché to
u žádného pevného disku (naneštěstí pro nás uživatele) není. Všechny novější
typy disků sice podporují technologii SMART (Self Monitoring Analysis and
Reporting Technology), jež vás dokáže při prvních známkách poškození pevného
disku včas varovat. Ovšem aby se k vám taková zpráva dostala, je třeba
nainstalovat speciální utilitu využívající právě technologii SMART. Ale ani
poté není riziko ztráty dat stoprocentně vyloučeno. Proto je nutné včas učinit
potřebná opatření.

10.Změna konfigurace: péče o stabilní systém
Problém: Nainstalovali jste si Windows XP a nakonfigurovali je podle svých
požadavků. Vše funguje bez potíží. Chtěli byste mít proto možnost se vždy k
takové stabilní konfiguraci vrátit.
Řešení: Zálohujte si tuto instalaci vytvořením obrazu (image). Velmi pohodlně
to jde prostřednictvím aplikací jako jsou True Image 7, Drive Image 7 nebo
Norton Ghost 2003. Pokud se váš počítač stane nestabilním, nebo pokud se budete
chtít z nějakých jiných důvodů vrátit ke stabilní výchozí konfiguraci, stačí
pouze tento obraz nahrát. To provedete prostřednictvím bootovací diskety nebo
CD, a to i tehdy, pokud Windows nejdou už ani spustit. Image stabilní
konfigurace se dá uložit i na jiný disk nebo na DVD.
Způsob vytvoření obrazu závisí na použité aplikaci. Většinou stačí zadat
písmeno disku, od něhož chceme obraz vytvořit, dále písmeno disku, na nějž
budeme obraz ukládat a konečně název souboru, který bude obraz obsahovat. Obraz
byste však neměli vytvářet pouze jednou, nýbrž v pravidelných intervalech.

11.Chcete pravidelně provádět zálohy, ovšem často na to zapomenete

Problém: Soubory na pevném disku jsou pro vás bezpochyby velmi důležité. Přesto
stále zapomínáte na to, abyste svoje data zálohovali.
Řešení: Pomocí dalšího disku a systému Raid 1 budou všechny potíže se
zálohováním jednou provždy patřit minulosti. V režimu Raid 1 pracuje řadič se
dvěma pevnými disky tak, že vidíte pouze jednu logickou jednotku a zároveň je
postaráno o to, aby se všechna data zapisovala na oba disky současně. Pokud by
se jeden z disků poškodil, stále ještě existuje jeho přesná kopie.
Tip PRO PROFESIONÁLY: Windows 2000 Server poskytuje zdarma dostupnou podporu
pro Raid 1, která je prakticky totožná s řešením hardwarovým. Tuto funkci
můžete zpřístupnit i ve Windows 2000 a XP Professional. Jenom musíte celý
systém přesvědčit, že na něm vlastně běží Windows 2000 Server. Podrobný návod,
jak to zajistit, naleznete v článku PC ve svižném tempu, který byl uveřejněn v
PC WORLDu v čísle 2/2004. Úpravy v systémových souborech, které jsou v něm
popisovány, patří mezi ty velmi nebezpečné. Proto by je měli provádět pouze ti,
kteří přesně vědí, co dělají.

12.Problémy s teplotou: postarejte se o všechny disky
Problém: Před nedávnem jste do počítače přidali nový pevný disk a kvůli
nedostatku místa jste jej umístili přímo nad váš starý disk. Teď se obáváte,
aby se disky nepřehřály a nepoškodily se.
Řešení: Každý disk vydává teplo, a proto by měl být ve skříni umístěn tak, aby
okolo něj proudil vzduch a tím jej ochlazoval. Pokud to typ vaší skříně
neumožňuje, pak byste určitě měli pečlivě sledovat teplotu všech disků. Většina
pevných disků má na své vnitřní straně teplotní čidlo (informujte se u výrobce
disku). Naměřené hodnoty pak můžete načítat přes některou z utilit podporující
technologii SMART (viz rámeček SMART: včasné rozpoznání chyb na pevném disku).
Zobrazená teplota by nikdy neměla přesáhnout 55 ?C.
Pakliže váš disk žádným teplotním čidlem nedisponuje, je třeba na disk občas
sáhnout rukou a přesvědčit se, že se nepřehřívá. Také můžete koupit speciální
chladič určený pro chlazení pevných disků.

Prevence
Úspěšně jste zdolali všechny nástrahy instalace disku do systému. Pevný disk
nyní běží. Ale aby tomu tak bylo ještě hodně dlouho, měli byste se postarat o
to, aby měl pro svoji činnost optimální podmínky (viz rámeček s názvem
Optimální péče: 5 pravidel.

13. Disk je hlučnější, zatuhnutí systému častější
Problém: Už nějakou dobu pracuje pevný disk hlučněji. Také zatuhnutí systému
jsou čím dál častější.
Řešení: Pevný disk je pravděpodobně poškozený. Svoje data byste měli co
nejrychleji zálohovat (viz tip č. 10). Hlasité, jakoby skřípavé zvuky ukazují
na poničenou hlavičku disku. Hlavička disku, která zajišťuje zápis a čtení dat,
se například důsledkem nárazu poškodila, možná vyrazila částečku z povrchu
disku, což může mít časem katastrofální následky. Částečka dokáže poškrábat
povrch disku a tím disk natrvalo zničit. Testovací programy jako například ve
Windows obsažený Scandisk pak hlásí poškozená data. Podrobnější analýzu chyb
dokáže kromě Scandisku provést i řada utilit dodávaných přímo výrobci pevných
disků (viz tip č. 3).

14.Jsou vaše data na starém disku ještě v bezpečí?
Problém: Pevný disk vám už dlouhou dobu dobře slouží a je doposud naprosto
bezproblémový. Ovšem nikdy nevíte, zda ještě můžete jeho starým součástem
důvěřovat. Chtěli byste proto zjistit, zda je disk ještě pořád v bezvadném
stavu.
Řešení: Většina současných pevných disků vám o svém stavu ochotně poskytne
informace, a to díky technologii SMART (viz rámeček SMART: včasné rozpoznání
chyb na pevném disku). Proto co možná nejdříve nainstalujte program
spolupracující s technologií SMART. K mnoha diskům se takový software často
přikládá. Pokud výrobce vašeho disku žádný takový program neposkytuje, můžete
zkusit některý z freewarových nebo sharewarových programů. Pro tento případ se
hodí například zdarma dostupná utilita HDD Health, popřípadě sharewarový
nástroj Active Smart. Tyto programy načtou výsledky automatické diagnostiky z
firmwaru disku a budou vás varovat, pokud bude stav disku kritický.

15.SMART utilita bije na poplach a zjištěné hodnoty takovému stavu neodpovídají
Problém: Utilita spolupracující s diskem přes technologii SMART vám ohlašuje
problém, ale hodnoty zjištěné z firmwaru tomuto stavu neodpovídají.
Řešení: Informace získané pomocí technologie SMART nepředstavují reálné
hodnoty, jako je například počet označených, popřípadě vyřazených sektorů.
Jedná se o přepočtené hodnoty, přičemž záleží více méně na výrobci disku, jak
se zjištěné hodnoty budou přepočítávat. Přesto jsou tyto údaje dobrým výchozím
bodem. Čím nižší hodnota, tím hůře na tom váš disk je - v nejhorším případě
může dojít k překročení kritické hodnoty - tu můžete zjistit v parametru
Threshold.
Chcete znát skutečná fakta? Pak je nejlepší možností použít utilitu Active
Smart, v níž si můžete přes menu View/View SMART Raw data zobrazit konkrétní
hodnoty.
Jakmile vás utilita poprvé varuje, že něco není v pořádku, je nutné okamžitě
udělat zálohu - koneckonců jistota je jistota. Samozřejmě, že existují
parametry - výrobci jim říkají spíše atributy, jež jsou méně znepokojující než
ostatní. Je-li například hodnota parametru Current Pending Sector Count
kritická nebo se značně odlišuje od jiných, je to jen omezené vysvětlení
blížícího se konce disku. Neboť v tomto atributu jsou započteny všechny sektory
označené jako podezřelé - takže vedle fyzicky poškozených sektorů zahrnuje i
sektory, které jsou díky přerušenému zápisu nečitelné pouze dočasně. Při
nejbližší vhodné příležitosti disk zkusí do těchto sektorů zapsat nějaká data a
ve většině případů úspěšně.
Pouze pokud i další pokus o zapsání dat do takového sektoru selže, je takový
sektor poškozený a je pak z disku s konečnou platností vyřazen, tedy už nebude
používán. Při běžné práci si těchto událostí ani nevšimnete.
Počet poškozených sektorů vychází z atributu Reallocated Sector Count - to je
rozhodující parametr. Sektory označené jako vyřazené se totiž nedají opravit. A
když se tyto s konečnou platností označené sektory hromadí, je to první důvod,
proč si dělat starosti. Konečně fyzické poškození disku, vyvolané například
nějakou malou částečkou, může spustit lavinovité šíření vyřazených sektorů.

16.Externí disk: Windows nejdou nainstalovat
Problém: Chcete si nainstalovat Windows na externí USB pevný disk, abyste měli
svůj systém neustále připravený a abyste jej měli k dispozici na různých
počítačích. Instalace se však vždy předčasně přeruší.
Řešení: Myšlenka zní velice lákavě, ale ani nám se nepodařilo nainstalovat
Windows na USB pevný disk. BIOS mnoha základních desek sice dokáže
interpretovat USB pevné disky tak, aby si aplikace nevšimly rozdílu mezi EIDE
disky a USB disky. To však funguje pouze tehdy, když aplikace přistupuje na
disk přes funkci int 13h. Takže i instalace Windows zpočátku probíhá velmi
dobře - dočasné soubory se nakopírují, detekují se všechny dostupné jednotky
atd. Ale jakmile chce instalační program použít vlastní ovladače, je konec.
Pomoci by mohl teoreticky ovladač pro USB pevné disky, který by se nahrál během
instalace podobně jako SCSI ovladač. V době psaní tohoto článku však žádný
takový ovladač k dispozici dosud nebyl.

17.Poškozená tabulka souborů
Problém: Při každém spouštění počítače prověřuje Scandisk pevný disk a kontrolu
končí hlášením, že je poškozena tabulka souborů. Windows se nespustí.
Řešení: Tabulka souborů nebo přesněji Master File Table (MFT) obsahuje odkaz na
každý soubor na diskovém oddílu. Při poškození MFT se Windows automaticky
obracejí na její kopii. Je-li i tato poškozená, obdržíte výše zmiňované chybové
hlášení vydané Scandiskem.
Tato chyba ukazuje na fyzické poškození disku, při němž se zpravidla nedá už
nic dělat (viz tip č. 22).
Přesto byste alespoň měli zkusit pomocí prostředků Windows disk naformátovat.
Možná není poškozen a bude jej možné i nadále používat. Ovšem data uložená na
disku budou nenávratně pryč. Můžete ale jako poslední možnost zkusit soubory
obnovit, a to prostřednictvím nějaké utility, která se na obnovování souborů
zaměřuje (viz tip č. 19).

18.Po zatuhnutí systému se Windows odmítají spustit
Problém: Systém zatuhnul. Po restartování počítače se objeví pouze obrazovka s
výpisem z BIOSu. Potom zůstává obrazovka černá.
Řešení: Možná se poškodil Master Boot Record (MBR). V něm jsou uloženy
programy, které potřebuje operační systém ke svému spuštění. BIOS potom nemůže
nalézt žádný operační systém a Windows se potom nemohou spustit. MBR ale lze
velmi snadno opravit. Způsob opravy závisí na verzi Windows.
Windows 2000/XP: spusťte počítač pomocí instalačního CD Windows. K tomu účelu
musíte BIOS nastavit tak, aby v něm byla CD mechanika nastavena v pořadí
bootování jako první. Návod naleznete v článku BIOS od A do Z, který byl
publikován v čísle 7+8/2004 na str. 32 v odstavci Bootování. Pokud máte vše
správně nastaveno, objeví se vám po spuštění počítače hlášení Stiskem libovolné
klávesy spustíte systém z CD... Jakmile se objeví uvítací obrazovka instalace
Windows, stiskněte klávesu , čímž spustíte opravu systému v Konzoli pro
zotavení a přihlašte se k té instalaci Windows, kterou chcete opravit. Nyní
zadejte příkaz fixmbr, aby se mohl zapsat nový záznam MBR. Pak by se měla
Windows bez problémů zase spustit a vaše data by potom měla být zase plně
přístupná.
Windows 95/98/ME: Spusťte počítač v režimu MS-DOS. K tomu použijte spouštěcí
disketu nebo instalační CD Windows. Nezapomeňte v BIOSu nastavit správné pořadí
zařízení, z nichž se má pokoušet bootovat. Postup byl popsán výše. Potom z
diskety nebo z CD spusťte příkaz fdisk /mbr.
Pokud nebylo příčinou vašich potíží poškození MBR, musíte zkusit data obnovit
pomocí některé z utilit pro obnovu dat (viz tip č. 19).

19.Nelze otevřít soubor
Problém: Windows se při otevírání souboru zaseknou, popřípadě aplikace, v níž
soubor otevíráte, hlásí chybu při načítání souboru.
Řešení: Soubor ještě není definitivně ztracen. Možná je poškozen pouze jeden
sektor, tedy jenom jedna malá část souboru. Budete-li mít trochu štěstí, může
se vám podařit pomocí programu pro obnovu dat nepoškozené části souboru
zachránit. V případě produktu firmy Kroll Ontrack dostanete současně utilitu
pro obnovu a opravu souborů současně. Nabízí totiž utilitu Easy Recovery Lite,
kterou najdete i na našem CD. V ní jsou k dispozici moduly pro opravu souborů
vytvořených ve Wordu a pro opravu ZIP archivů. Verze Professional pak zvládá
obnovu typů souborů vytvářených většinou kancelářských aplikací.
Často objevující se poškození sektorů mohou signalizovat brzký konec disku,
proto byste měli co nejrychleji provést zálohu obsahu celého disku a zároveň se
pokusit získat data o stavu disku, pakliže tento disk podporuje technologii
SMART.

20.Osudné formátování: všechna data v nenávratnu!
Problém: Omylem jste ve Windows spustili na svém disku formátování diskového
oddílu, čímž jste smazali data, která nyní potřebujete.
Řešení: Pokud jste prováděli nízkoúrovňové formátování pomocí speciální
utility, pak se zpravidla nedá dělat vůbec nic. Při tomto způsobu formátování
jsou totiž přepisovány jednotlivé sektory. Jinak je tomu u formátování
prostředky Windows. V takovém případě se jedná o smazání obsahu disku. Operační
systém už sice data najít nedokáže, fyzicky tam však přítomna jsou. V tomto
případě můžete svá data s trochou štěstí a při použití speciálních utilit
zachránit. Na našem CD vám nabízíme tu nejvýkonnější - Easy Recovery
DataRecovery Trial. Další variantou je program Get Data Back od firmy Runtime.
Dejte disk, z něhož budete data zachraňovat, pokud možno do úplně jiného
počítače, nainstalujte program pro obnovu souborů a spusťte jej. Program zkusí
obnovit všechna data, která dosud ještě nebyla přepsána, a to s větším či
menším úspěchem. Když se rozhodnete nějaký program pro obnovu dat koupit,
přesvědčte se předtím, kolik souborů se dá obnovit pomocí demoverze. Většina
demoverzí totiž sice nenabízí možnost obnovit všechny soubory, ale poskytne
alespoň seznam všech obnovitelných souborů a v některých případech (třeba u
textových souborů či obrázků) poskytne i jejich náhled.

21.Vytváření oddílů se přerušilo a data jsou nedostupná
Problém: Chtěli jste změnit rozložení diskových oddílů na vašem pevném disku,
ale Partition Magic během tohoto procesu zatuhnul. Po restartování počítače se
už operační systém nespustil.
Řešení: Šance, že byste mohli data zachránit, není příliš velká. Přesto byste
to měli zkusit pomocí utilit pro obnovu souborů (viz tip č. 19). Prověřte si
některou z demoverzí, která data na disku jsou ještě obnovitelná. Pokud se vám
nepodaří nic zachránit pomocí utilit pro obnovu souborů, je načase obrátit se
na specializované firmy.

22.Po otřesu už počítač nefunguje
Problém: Máte spuštěný počítač a náhle do něj omylem strčíte. Po tomto nárazu
se ale už počítač nepodaří spustit - pevný disk nefunguje. Data, která se na
něm nacházejí, jsou ale pro vás opravdu nenahraditelná. Jinými slovy, musíte je
za každou cenu nějak obnovit.
Řešení: Nejprve důkladně prověřte kabely, jimiž je disk připojen k základní
desce a k napájení. Možná se jen některý z kabelů uvolnil nebo poškodil. Pokud
je zde všechno v pořádku, pak pozor: nespouštějte počítač a v žádném případě
nezkoušejte data obnovit pomocí programu pro obnovu dat, ani na disk nechoďte
se šroubovákem. Vše, co provedete, by mohlo již poškozenému disku ještě více
ublížit. Obraťte se na profesionální firmu, která disk rozebere a opraví ve
speciálních bezprašných laboratořích.
Některé firmy vám nabídnou analýzu poškození vašeho pevného disku zdarma,
včetně informací, která data by se dala zachránit a kolik vás to bude stát.
Jiné si nechávají zaplatit i za analýzu. Obecně platí, že cena obnovení se
pohybuje řádově v tisících až desetitisících korun.


Poradce při nákupu: jak najít ten správný pevný disk
Ten, kdo nahrává hudbu nebo natáčí filmy, zakrátko zaplní prakticky libovolně
velký pevný disk. Pak bude tedy muset koupit disk nový. Ale jaký? Při koupi
nového pevného disku je dobré mít k dispozici několik drobných rad, jimiž se
vyplatí řídit.

Příslušenství: pro zkušeného kutila zbytečné
V obchodech s výpočetní technikou se často prodávají pevné disky pouze v tzv.
bulk verzi - tedy bez kabelu, šroubků, příručky a softwaru. Zkušenému uživateli
to úplně stačí, protože má drobnější součástky většinou do zásoby doma. K
samotné instalaci mu pak stačí pouze znát informaci o rozmístění jumperů - ta
je vytištěna přímo na disku. Začátečníkovi se naopak jistě bude hodit o něco
dražší tzv. Retail Kit. Jedná se o kompletní balíček se vším, co je k instalaci
do počítače a k zprovoznění disku potřeba.

Rychlost: jak rychle se disk otáčí
Většina pevných disků pro stolní počítače pracuje při 5 400 nebo 7 200 otáčkách
za minutu. Zásadním pravidlem, které zde platí, je následující: čím rychleji se
disk otáčí, tím kratší je jeho přístupová doba - tím rychleji se tedy nahrávají
data, jež jsou většinou roztroušena po celém disku. Na druhou stranu jsou disky
otáčející se při 7 200 otáčkách za minutu o něco hlučnější a také se v
porovnání se svými kolegy s 5 400 otáčkami za minutu více zahřívají.

Kapacita: lepší je jeden velký disk
Otázka velikosti disku, který byste si měli pořídit, abyste po nějakou dobu
nemuseli řešit problémy s místem, závisí na aplikacích, které používáte. Když
se rozhodnete, že budete potřebovat kapacitu 160 GB, je pro vás určitě
výhodnější, pokud si pořídíte jeden disk o velikosti 160 GB než dva disky o
kapacitě 80 GB. Dva stejně velké disky budete potřebovat tehdy, když si budete
chtít zřídit systém Raid, například kvůli zvýšení přenosové rychlosti (viz tip
č. 7 a rámeček Efektivní rozdělení práce: zvýšení výkonu zdarma se systémem
Raid 0). Nevýhodou je, že si obsadíte další IDE kanál na řadiči. Zpravidla je
úroveň hluku a zahřívání systému při dvou pevných discích vyšší. Upřednostníte
tedy jeden disk s kapacitou 160 GB? Pak se nezapomeňte před jeho nákupem
ujistit, zda váš systém tak velký disk vůbec podporuje (viz rámeček Omezení
kapacity disků: od těchto velikostí začínají problémy) .

Notebook: míry jsou důležité
Při koupi pevného disku do notebooku byste si měli dát především pozor na to,
aby jeho rozměry byly naprosto identické s rozměry starého disku - většinou se
jedná o 2,5" disky s výškou 9,5 mm (neboli 0,37"). Instalaci disku do notebooku
provádějte pouze tehdy, pokud celá akce znamená pouze povolit šroubky nebo
vyndat baterii. Obtížnější instalace, kdy je třeba vyndat klávesnici nebo jiné
komponenty, byste měli nechat na odbornících z firmy, kde jste notebook
koupili. Tam mají speciální nástroje, jimiž lze snadno výměnu komponent
provést. Alternativou jsou externí disky, jež se dají připojit do USB či do
Firewire zásuvky, aniž byste museli notebook rozebírat. Jejich nevýhodou je, že
jsou pomalejší než disky interní.

Omezení kapacity disků: od těchto velikostí začínají problémy
Nové disky ve starém počítači - to je často jedna z překážek, která brání
rozpoznání veškeré kapacity disku (viz tip č. 2). V našem článku se při udávání
jejich kapacity budeme řídit stejnými parametry jako výrobci softwaru (viz tip
č. 1).
• BIOS hlásí špatnou kapacitu, pokud je disk větší než 504 MB: v tomto případě
je nutné provést update BIOSu, dále potřebujete diskový manažer, například
Diskmanager 5.06 od firmy Ontrack nebo Disk Manager 10.42 od firmy Samsung,
popřípadě speciální kartu s IDE řadičem (viz tip č. 2).
• BIOS u počítačů s diskem o kapacitě větší jak 2 GB při bootování zatuhne: v
tomto případě potřebujete update BIOSu, diskový manažer nebo kartu s IDE
řadičem.
• Maximální velikost diskového oddílu ve formátu FAT16 je 2 GB: pakliže
pracujete ve Windows 95 ve verzi A, nelze hranici 2 GB pro jednotlivé diskové
oddíly překročit. Proto se doporučuje upgrade systému. Všechny verze Windows od
Windows 95 B podporují rovněž souborové systémy FAT32, Windows NT4, 2000 a XP
navíc i NTFS - v současnosti nemají zmíněné systémy žádná omezení týkající se
maximální velikosti - jedinou výjimkou je hranice 32 GB.
• Maximální velikost jednoho souboru na diskovém oddílu se systémem FAT32 činí
4 GB: přejděte na souborový systém NTFS, který podporují Windows NT4, 2000 i XP.
• BIOS nedokáže rozpoznat disky s kapacitou větší než 7,9 GB, popřípadě při
bootování zatuhne: nahrajte do počítače nejnovější update BIOSu, použijte
diskový manažer nebo kartu s IDE řadičem.
• BIOS při bootování v systémech s diskem větším než 31,5 GB zatuhne: i zde
pomůže update BIOSu nebo karty s IDE řadičem. Použití diskového manažeru pomoci
nemusí. Pokud výrobce vaší základní desky nenabízí žádný update, můžete si na
internetu vyhledat nějakou modifikovanou verzi BIOSu na některé z neoficiálních
stránek například na adrese - http://wims.rainbow-software.org.
• Windows 95 ukládají data na disky o kapacitě větší než 32 GB s chybami: v
tomto případě musíte přejít na Windows 98 nebo vyšší.
• Scandisk obsažený ve Windows 98 ukazuje u disků větších než 32 GB chyby:
nainstalujte si pro program Scandisk opravný patch od Microsoftu.
• Windows 2000 a XP nedokáží vytvořit diskový oddíl ve formátu souborů FAT32
větší než 32 GB: použijte systém souborů NTFS, nebo vytvořte oddíl v jiné verzi
Windows, například ve Windows ME, popřípadě použijte utilitu dodanou výrobcem
disku.
• Fdisk ve Windows 98 ukazuje u disků větších než 64 GB špatnou velikost:
zadejte požadovanou velikost diskového oddílu v procentech velikosti jednotky.
Další možností je instalace opravného patche pro Fdisk od Microsoftu.
• Příkaz Format ve Windows 98/ME ukazuje u disků větších než 64 GB špatnou
velikost: chyba je pouze kosmetického charakteru, disk bude naformátován
správně.

Efektivní rozdělení práce: zvýšení výkonu zdarma se systémem Raid 0
Další pevný disk znamená více místa, to je jasné. Představuje rovněž docela
slušný nárůst výkonu počítače, pokud si navíc zřídíte systém Raid 0. Jedná se o
spojení dvou či více disků, které se pak v systému jeví jako jeden. Uvnitř se
však o práci spravedlivě dělí.

Princip: jak Raid 0 funguje?
Když svému příteli pomůžete například při tapetování, jde vám to bezpochyby
rychleji. Stejně tak je tomu i u pevných disků: pro otevření jednoho souboru se
musí najít všechny části otevíraného souboru roztroušené po celém disku. V
systému Raid 0 jsou naproti tomu všechny části souboru rovnoměrně roztroušeny
po obou (či více) discích a hlavičky pro zápis nebo čtení dat pracují
paralelně. Z toho vyplývá, že najdou jednotlivé části souboru daleko rychleji.
Spojení nalezených částí souboru je však pouze tak rychlé, jak to dovolí
nejpomalejší z disků. Nezapojujte proto do systému Raid žádné vysloužilé a
zastaralé disky!

Raid 0 není pro každého
Spojení disků v režimu Raid 0 se dá provést dvěma způsoby - buď softwarově
(například v systémech Windows 2000 či XP po patřičných úpravách), nebo
hardwarově pomocí řadiče Raid. Samotná činnost v režimu Raid 0 ubírá systému
nějaké procento výkonu, který urychlením činnosti získal, to ale platí zvláště
pro softwarové řešení.
Pokud se jedná o práci na počítači například v kancelářích, kde se pracuje s
mnoha malými soubory, pak Raid 0 nepřináší vůbec žádné výhody. Jeho výhody se
projeví až při práci s takovými aplikacemi, které manipulují s velkými soubory
- pak je nárůst výkonu skutečně značný.

Stinná stránka: nedostatečná ochrana dat
Nárůst výkonu jste u systému Raid 0 zaplatili nedostatečnou bezpečností dat.
Části souborů jsou totiž, jak již bylo uvedeno výše, rovnoměrně rozdělené po
všech discích, takže soubor lze dát dohromady pouze tehdy, pokud všechny disky
fungují. Výpadek jednoho z nich způsobí, že všechna data na všech discích jsou
nepoužitelná. Nasazení režimu Raid 0 tedy vyžaduje při zálohování dat velkou
porci svědomitosti.

Klasika: hardwarové řešení systému Raid
Většina současných základních desek již z výroby nabízí řadič Raid (viz manuál
k základní desce). Nemá vaše základní deska takový řadič? Pak si jej můžete
snadno zakoupit. Jako příklad můžeme uvést Adaptec Serial ATA Raid 1210SA.
Hardwarové řešení pracuje s celými disky, na rozdíl od řešení softwarového, jež
zase pracuje s diskovými oddíly.

Softwarové řešení pro režim Raid zdarma
Pokud pracujete ve Windows 2000 nebo XP Professional, můžete místo řadiče
použít softwarové řešení režimu Raid 0 obsažené právě v těchto systémech.
Podrobný návod naleznete například na internetové adrese
www.tomshardware.com/howto/20010906/. Nevýhodou však je, že musíte všechny
disky, které budete chtít nasadit, převést na dynamické, a to se všemi
nevýhodami, jež tento systém přináší (viz tip č. 6). Ve srovnání s hardwarovým
řešením přináší softwarové řešení jen nepatrné zvýšení výkonu.

SMART: včasné rozpoznání chyb na pevném disku
Pevný disk většinou nehavaruje náhle, ale svůj konec oznamuje už dlouho předem.
Vezměme si například opotřebení ložisek: ložisko se otáčí stále obtížněji až do
doby, kdy přestane fungovat úplně. Když budeme měřit čas, který motorek
potřebuje, aby roztočil disk na provozní otáčky, můžeme pomocí tohoto údaje
snadno určit rozsah poškození ložiska a také včas zachránit naše data.
Přesně tento princip se skrývá za technologií SMART (Self Monitoring Analysis
and Reporting Technology). Je to vlastně záležitost elektroniky, která je
integrována v discích a která sleduje důležité parametry a protokoluje je. Tak
se rozpozná nejen rozsah poškození ložisek, nýbrž i další znaky, jako například
poškození povrchu disku - tady se jedná třeba o počet chyb při čtení z disku a
o počet vyřazených sektorů (viz tip č. 15).
V současné době patří podpora technologie SMART ke standardní výbavě pevných
disků. To samo ale nestačí. K úplnému využití technologie SMART potřebuje
uživatel také nějaký software, který stav disku zjistí a poskytne patřičné
informace. Při bootování je takovým programem zpravidla BIOS, u spuštěného
počítače musíte použít drobné utilitky. Jednou z velmi dobrých a přehledných je
sharewarový program Active Smart, zdarma je anglický HDD Health, mnohostranný
je Data Advisor, který naleznete i na našem CD v PC WORLDu č. 10/04 zdarma.

Optimální péče: 5 pravidel
Aby vám disk sloužil co možná nejdéle, musíte se o něj patřičně starat. Na
tomto místě uvádíme pět zlatých pravidel, jimiž byste se měli řídit.
Pravidlo první: Disk musí být za všech okolností dobře chlazen. Umístěte jej
proto pokud možno co nejdále ode všech ostatních komponent, aby okolo něj mohl
bez problémů proudit vzduch.
Pravidlo druhé: Vyvarujte se jakýchkoliv nárazů a otřesů. S disky by se v
žádném případě nemělo nenadále hýbat, pokud jsou v provozu. Například naprosto
nevhodné je stěhovat počítač na jiné místo, když je zapnutý.
Pravidlo třetí: Největším nepřítelem pevného disku je prach. Jestliže se mu
podaří proniknout dovnitř, pak můžete pevný disk rovnou odepsat. Proto v žádném
případě nesundavejte kryt disku!
Pravidlo čtvrté: Chraňte disk před vlhkem a před přímým slunečním zářením.
Pravidlo páté: Zabraňte kolísání napětí například instalací záložního zdroje
napájení - UPS.

Záchrana dat
Pevný disk stávkuje, takže se ke svým datům nemůžete dostat a naneštěstí nemáte
vytvořenou ani žádnou zálohu. Teď už se jedná jen o vyčíslení rozsahu škod.
Jaké jsou vaše šance? To závisí na tom, zda předpokládáte, že došlo k fyzickému
poškození dat, anebo zda jste data "jenom" smazali. Pokud z vašeho disku během
posledních hodin jeho provozu vycházely nějaké neobvyklé zvuky nebo pokud
častěji vynechával, jedná se o fyzické poškození. V tomto případě byste měli
svěřit obnovu dat profesionálům anebo raději data rovnou odepsat (viz tip č.
22). Nebo vám systém před nehodou zatuhnul, došlo k výpadku elektrického
proudu, nebo jste disk formátovali, vytvářeli diskové oddíly či mazali soubory?
Nemohlo se něco pokazit zde? V tomto případě můžeme zkusit logicky uvažovat, co
se asi mohlo stát (viz tip č. 19).












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.