Konečně klid! I.

Software | 01.09.02

Neustálé bzučení vašeho počítače může člověku časem lézt pěkně na nervy. Ovšemnemusí tomu tak být. Vaši povykující bedýnku jednoduše ztišíte tím, že ji cíleně a efektiv...





Neustálé bzučení vašeho počítače může člověku časem lézt pěkně na nervy. Ovšem
nemusí tomu tak být. Vaši povykující bedýnku jednoduše ztišíte tím, že ji
cíleně a efektivně zvukově odizolujete.

Ať chcete či nechcete, faktem je, že nepřetržitý hluk vašemu zdraví zrovna
neprospívá a negativně se také podepisuje na vaší pracovní výkonnosti. Takovým
zdrojem neustálého hluku je i váš počítač se všemi jeho nejrůznějšími větráčky,
pevnými disky, CD a DVD mechanikami. Podle jedné z anket se 91 procent lidí
pracujících s počítačem cítí rušeno hlukem. Přitom podle seriózních vědeckých
výzkumů by stačilo snížení hladiny hluku o 6 decibelů [dB(A)] při práci u
psacího stolu, aby se zabránilo vzniku 52 % chyb a aby se značně snížilo riziko
nehod či onemocnění.

Shrnuto a podtrženo: Postarejte se o klid a ztište si svůj počítač! Nedá to zas
až tolik práce, pokud se na tuto záležitost pořádně zaměříte. V tomto článku
vám nabízíme k přečtení několik návodů a rad, jak s minimální námahou dosáhnout
maximálního efektu. Sami jsme vyzkoušeli několik cest vedoucích ke ztišení
počítače a vybrali jsme pro vás ty nejefektivnější. Ty vám v tomto článku
popíšeme včetně výsledků, kterých jsme při našich testech dosáhli.


Příprava: Stanovte ten největší zdroj hluku ve vašem počítači

Každý počítač vyžaduje, co se týče přístupu ke snížení jeho hlučnosti, svůj
individuální přístup. Velmi totiž záleží na tom, které komponenty způsobují
hlučnost počítače. Na tuto otázku si nejsnáze odpovíte, když sundáte boční
stěny počítače, pak jej zapnete a budete pozorně poslouchat hluk vycházející ze
vnitřku. Hlavními podezřelými zpravidla bývají chladič mikroprocesoru, zdroj a
větráček umístěný na grafické kartě či větráček umístěný přímo v počítačové
skříni. Mnozí výrobci počítačů na těchto komponentách šetří a neberou ohled na
jejich co možná nejnižší hlasitost při běžném provozu koneckonců se tyto
položky do seznamu obvyklých komponent počítače ani nezapisují.

Co se týká vašeho pevného disku, pak jeho hlučnost nejsnáze zjistíte během jeho
defragmentace.


Izolace: Jak zklidnit i ten nejhlučnější počítač

Pro každého je asi nejsnáze proveditelné ztišení počítače pomocí zvukově
izolačního materiálu. Tento způsob se však ne vždy vyplatí a samozřejmě může
rovněž přinést některé nesnáze. Jde o to, že izolace značnou měrou ovlivňuje
výměnu tepla uvnitř vašeho počítače. Jak tento problém co nejsnáze vyřešit a
jaké zkušenosti jsme my sami s různými materiály udělali, se dočtete v odstavci
Odhlučnění pomocí izolačních materiálů.

Nebojíte se zasáhnout do vnitřního uspořádání počítače? Další možností, jak
ztišit váš počítač, je totiž právě výměna komponent, které nadělají nejvíce
rámusu, například větráček na mikroprocesoru nebo zdroj, za jejich tišší
kolegy. Při výměně je ovšem zásadně důležité použít ty správné "náhradníky" a
při jejich montování do počítače zachovat několik pravidel. V našem článku si
tedy rovněž přečtete několik tipů pro nákup a instalaci jednotlivých komponent.

Rozčiluje vás svým hlukem zejména pevný disk? I na ten se zaměříme, a to v
části nazvané Tišší pevné disky.

A na čem máte postavený svůj počítač? Pokud neustále stojí na tvrdém podkladu,
měli byste tento stav co nejrychleji změnit. Tvrdá země totiž hluk počítače
významně zesiluje. Jako nejvhodnější podklad pro počítač se jeví koberec,
případně kus pěnové hmoty. Pro naše testy jsme použili 1 cm silnou desku z
pryže potaženou vrstvou látky.


Pomoc při rozhodování: Co vám prozradí výsledky našich testů

Prováděli jsme celou řadu testů, při nichž jsme měřili, o kolik tišší bude
počítač při použití různých metod odhlučnění. Snížení hlučnosti jsme potom
vyjádřili v decibelech [dB(A)]. Tato jednotka byla použita za podmínek daných
vyhodnocovací křivkou, realisticky popisující úroveň hlasitosti vnímanou
lidským uchem při hladině hluku pod 55 dB(A) při zapnutém hlukoměrném filtru A.
Abyste si mohli udělat hrubou představu o úrovni hluku, pak její snížení o 10
dB(A) vnímá člověk asi jako snížení hlasitosti na polovinu.

Hraniční hodnota pro úroveň hluku v okolí pracoviště je definována podle
pracovních nařízení na hladinu 55 dB(A) pro převážně duševní práci. Je-li tato
hodnota dlouhodobě překračována, může vést u člověka až k poruchám spánku.
Doporučená úroveň hluku se pohybuje v rozmezí 30-40 dB(A), což odpovídá
přibližně šeptání.

Pro ty, co si chtějí udělat ještě přesnější obrázek o tom, co to je decibel,
uvádíme tabulku s názvem Decibel: Co to je?, kde najdou seznam běžných zvuků a
jim odpovídající hodnoty právě v decibelech.


Nákup nehlučného počítače: Jak najít tichý počítač

Potřebujete stejně tak či tak nový počítač? Pak byste měli zjistit pokud možno
už při koupi, jak je na tom s hlučností. Mnozí výrobci se sice starají o to,
aby jejich produkt nedělal příliš velký rámus, přesto mnohé v současnosti
prodávané počítače jsou stále ještě dosti hlučné.

A jak v obchodě zjistíte, jak je nějaký počítač hlučný? Přístroj, který se vám
zdá tichý, se může u vás doma v obývacím pokoji projevit jako pekelný stroj.
Proto již při nákupu dbejte na to, zda je počítačová skříň dost mohutná, a že
výrobce použil u zdroje a větráčku mikroprocesoru málo hlučné komponenty. Kromě
toho byste měli dát přednost počítačům, u nichž nejsou žádné větráčky na
grafické kartě či v počítačové skříni.



Decibel: Co to je?

Podle pracovních nařízení je na pracovišti povolena trvalá hlučnost maximálně o
velikosti 55 dB(A). Co to konkrétně znamená, si uvědomíte nejsnáze porovnáním
se zde uvedenými hodnotami.



Odhlučnění pomocí izolačních materiálů

Ten, kdo si chce dát s odhlučněním svého počítače pokud možno co nejméně práce,
pravděpodobně zvolí metodu izolování počítačové skříně některým ze zvukově
izolujících materiálů. Toto řešení však zdaleka není samospasitelné a vůbec ne
nejideálnější. Vyvstává totiž další problém, a to ten, že izolační materiály
neizolují pouze zvuk, ale rovněž zabraňují úniku tepla z počítače.

Přes stěny počítače totiž odchází do okolí 30-40 % tepla, které se v tomto
případě zadrží ve skříni, a v důsledku toho se teplota všech komponent uvnitř
zvýší. A co se stane pak? Máte-li ve skříni větrák měnící výkon v závislosti na
teplotě, po provedení izolace bude pracovat daleko rychleji a tím také
hlučněji. Kromě toho se trvale zvýšená teplota zcela jistě podepíše na
životnosti všech komponent uvnitř počítače.


1. Co nakoupit: Náklady na montáž a materiál

Izolační materiál pro osobní počítač by měl co nejlépe pohlcovat zvuk, ale
naopak co možná nejméně izolovat tepelně což však běžně dostupné korkové
materiály nedokáží. V tomto bodě na nás nepřesvědčivěji zapůsobila sada
Silentstar (podle velikosti stojí od 27 do 60 eur, tedy podle nynějšího kurzu
asi 900-1 800 Kč, a je dostupná například na internetové adrese
http://www.low-noise.de). Další její výhodou je to, že existuje v provedení pro
mini-, midia big tower a dále existují i sady pro ty, kteří tohoto materiálu
potřebují o něco více. Jako alternativu vám můžeme doporučit také dobrý
Noiseblocker Evolution EQ (jeho cena se pohybuje okolo 60 eur a je dostupný
například na internetové adrese http://www.com-tra.de).

Neméně důležité pro nás byly i náklady na montáž. Nejrychleji se samozřejmě
pracuje se sadami, které jsou již přímo naměřeny pro váš typ počítačové skříně,
například materiál Magic-Fleece pro Chieftec Midi Tower (cena se pohybuje okolo
50 eur, k dostání je například na internetu na adrese
http://www.noisecontrol.de).

Principiálně jsou samolepicí materiály pohodlnější než ty, u nichž musíte
používat speciální tavnou pistoli, jak je tomu například u jinak velmi vhodného
materiálu Pro Silence Basic Pack (cena se pohybuje okolo 40 eur pro minia
miditower a okolo 50 eur pro big tower; zakoupit se dá na adrese
http://www.silentmaxx.de).

Existuje rovněž i možnost zakoupit si přímo skříň, která je už tímto
odhlučňujícím materiálem vybavena, ovšem zde vám stejně práce a času jako u
lepení zabere vyndání komponent ze staré skříně a jejich následné vložení do
skříně nové.

Všímejte si rovněž zápachu jednotlivých materiálů. Tak kupříkladu sada Akasa,
která stojí okolo 21 eur a je k sehnání na internetové adrese
http://www.overclockingcard.de, je typická svým velmi štiplavým zápachem.



2. Montáž: Kolik plochy počítačové skříně smíte bez obav pokrýt

Zpravidla se polepují pouze části bočních stěn, víko, dno, zadní stěna, zdroj,
šachty pro disky a diskové mechaniky a vnitřní strany umělohmotného krytu
skříně. Přitom by ale měly všechny větrací otvory potřebné pro průchod vzduchu
zůstat otevřené. Čestná výjimka z tohoto pravidla platí pro větrací otvory na
bočních stěnách skříně, které se zakrýt mohou.

Pokud si koupíte sadu izolačního materiálu, naleznete v něm kousky různé
tloušťky. Zatímco na stranu proti základní desce můžete použít ten nejsilnější
materiál, ty tenčí jsou vhodné zejména na šachty disků a diskových mechanik,
zdroj a na drobná místa vedle základní desky.

Nalepte tedy všechen materiál a po nalepení jej pevně přitiskněte. Dávejte
přitom pozor na to, aby se pozice izolačního materiálu nedala změnit. Místa
potřebná pro zkompletování skříně musí zůstat volná, aby skříň byla těsná.
Nedoporučujeme vám zužitkovat veškerý materiál za každou cenu, neboť zbytky,
které vám zůstanou a nalepíte je někam jen proto, aby vám nezbyly, asi sotva
nějak významně přispějí k zvukové izolaci vašeho počítače.



3. Použití: Dobrá zvuková izolace, ale snadné zvyšování teploty

Podle našich zkušeností se jako nejlepší produkt ukázal Set Silentstar, jenž u
našeho počítače s mikroprocesorem Pentium III (bez větráčku regulujícího výkon
podle teploty) dokázal pracovat až o 4,8 dB(A) tišeji. Teplota uvnitř skříně
vzrostla ze 42 na 44 ?C což ovšem není žádný důvod ke znepokojení. Významnou se
ukázala spojitost s typem větráčku. Když počítač pracoval s větráčkem
regulujícím svůj výkon v závislosti na teplotě uvnitř počítače, bylo ztišení
počítače daleko menší, neboť větráček pracoval rychleji a tedy část úsilí
vynaloženého do zvukové izolace přišla vniveč. Při testu na počítači s
mikroprocesorem Athlon s větráčky na procesoru a zdroji regulujícími otáčky v
závislosti na teplotě jsme dokázali při použití materiálu Pro Silence snížit
hladinu hluku maximálně o 3,3 dB(A). Při použití větráčků bez regulace v
závislosti na teplotě bylo zklidnění ještě o 1 dB(A) větší. Přitom teplota
uvnitř skříně se nezměnila.


Konečně klid! II.

Odhlučnění pomocí izolačních materiálů

Náklady: 600-1 800 Kč
Čas: 20-45 minut
Snížení hlučnosti: 3,3-4,8 dB(A)
Hodnocení: Doporučení: Silentstar, podle velikosti v ceně 27-60 eur, dostupné
na internetové adrese http://www.low-noise.de



Výměna zdroje

Výměna zdroje může ke zklidnění vašeho počítače přispět velmi výrazně. Ovšem
při této operaci je namístě koncentrace a preciznost, neboť v opačném případě
byste mohli způsobit na hardwaru počítače více škody než užitku. A proto pozor
na takové výrobky tišící váš počítač, u nichž musíte vyměňovat pouze část
zdroje, jako například jenom větráček. To je třebas příklad sady firmy Verax (v
případě zájmu si podrobnější informace můžete najít na internetové adrese
http://www.verax.de; cena tohoto výrobku se pohybuje okolo 150 eur, variantu
bez větráčku pro grafickou kartu pořídíte již za 115 eur například na
internetové adrese http://www.pcsilent.de). Zdroj může však otevřít pouze
elektrikář, protože člověku neznalému hrozí nebezpečí úrazu elektrickým proudem.


1. Co nakoupit: Jak naleznete skutečně tichý zdroj

Ne každý drahý zdroj je i zdrojem tichým. Výrobci počítačů se totiž především
zaměřují na jeho výkon, a proto se zcela určitě vyplatí informovat předem.
Hodnotám, které udává výrobce ty uspokojivé jsou v rozsahu od 19 do 22 dB(A)
byste měli věnovat patřičnou pozornost. Ovšem pozor: Tyto údaje platí jen při
běhu naprázdno a o tom, jak bude zdroj hlučet při plném výkonu, vám řeknou jen
málo.

Při výběru zdroje se právě velmi doporučuje zaměřit se na jeho chlazení, neboť
právě zde se vyskytuje příčina hluku. Má váš zdroj pouze jeden jediný větráček
na zadní straně, nebo má vespod ještě jeden? Dvojvětráčkové uspořádání je v
tomto případě tou lepší volbou. Podporuje totiž naprosto ideální proudění
vzduchu v počítači, a to zepředu zespoda směrem dozadu a nahoru. Tím obecně
vylepšuje teplotní poměry uvnitř počítače, a za příznivých okolností pak nejsou
třeba žádné další větráčky na jiných komponentách uvnitř. Je jasné, že
samozřejmým předpokladem, aby zdroj i se dvěma větráčky běžel tiše, je to, aby
se jednalo o speciální tiché typy větráčků s možností regulace jejich výkonu v
závislosti na teplotě.



2. Co nakoupit: I výkon zdroje je velmi důležitý

Nezbytným požadavkem na zdroj není jen to, aby pracoval pokud možno co
nejtišeji, ale aby nabízel i dostatečný výkon. Pokud výrobce zdroje uvádí, že
je tento vhodný pro osazení do počítačů s procesory Pentium 4, případně Athlon,
pak jeho výkon bohatě stačí i pro systémy s jinými procesory. Pro obyčejného
uživatele výkon zdroje 350 W bohatě postačuje.

Většina počítačových skříní dnes podporuje standardní formát ATX, ovšem není
tomu tak u všech. Existují tak počítače, jež jsou koncipovány pro zdroje
zrcadlově převrácené. U typů, kde se větrák zdroje připevňuje na zdroj
dodatečně, si musíte zjistit, zda máte pro něj ve skříni dostatek místa. Další
věcí, jež bezpochyby zaslouží vaši pozornost, jsou konektory. Máte v počítači
dost zástrček toho správného druhu pro připojení větráčků? U mikroprocesoru
Pentium 4 totiž potřebujete pro základní desku ještě jeden speciální čtyřpólový
konektor. Z dalších drobností, které bezpochyby stojí při výběru zdroje za
povšimnutí, je vypínač umístěný na zdroji, anebo třeba zvláštní zástrčka pro
připojení monitoru.

Upozornění: Firma AMD prováděla test zdrojů, přičemž na adrese
http://www.amd.com/de-e/Processors/ProductInformation/0,,30_118_1274_759^1039^10
53,00.html uveřejnila seznam všech doporučených zdrojů pro počítače s
mikroprocesorem Athlon.



3. Montáž: Snadno, jednoduše a rychle

Dříve než se pustíte do práce, musíte bezpodmínečně odpojit všechny napájecí
kabely a vytáhnout napájecí šňůru ze zdi! S datovými kabely většinou nebudete
potřebovat dělat vůbec nic. Odstraňte všechny šroubky, kterými je zdroj
připevněn na počítačové skříni, a starý zdroj vyměňte za nový. V této chvíli je
třeba připomenout, že nový zdroj by měl ve skříni velmi pevně držet, jinak by
mohlo dojít k vibracím celé skříně počítače a tím i ke vzniku dalšího hluku.

Po upevnění zdroje zapojte všechny komponenty a spusťte počítač. Během startu
počítače bedlivě sledujte, zdali všechny větráčky bezvadně fungují. Pokud tomu
tak není, okamžitě vypněte počítač.



4. Použití: Co přináší výměna zdroje

Při našich testech jsme jednoznačně dosáhli nejnejvětšího úspěchu se zdrojem
Pro Silence 420 Watt Gold Edition (podrobnější informace naleznete na adrese
http://www.silentmaxx.de, cena zdroje se zde pohybuje okolo 90 eur). U našeho
počítače s mikroprocesorem Pentium III se nám podařilo snížit úroveň hlučnosti
o 10 dB(A). Za sníženou hlučnost jsme zaplatili zvýšením teploty procesoru asi
o 6 ?C, což je relativně hodně, nicméně to není nic závažného.

Za povšimnutí při našich testech rozhodně stálo chování zdroje Enermax 353 W
EG365P-V(E) (je k dostání na internetové adrese http://www.comtech.de a stojí
okolo 75 eur), týkající se jeho velmi silné závislosti úrovně hlučnosti na
zatížení počítače. Po půlhodinovém intenzivním testu pracoval zdroj až o 2,3
dB(A) hlasitěji. Větráček regulující svůj výkon podle teploty pracoval při
zátěži maximálně hlučně. U podobných zdrojů se stejným druhem větráčku jsme
přitom žádnou takto silnou závislost hlučnosti na zatížení počítače
nezaznamenali.


Výměna zdroje

Náklady: 2 000-7 000 Kč
Čas: 8-15 minut
Snížení hlučnosti: 0,2-10 dB(A)
Hodnocení: Doporučení: Pro Silence Gold Edition, jehož cena se pohybuje okolo
90 eur a je dostupný na internetové adrese http://www.silentmaxx.de



Mikroprocesor & grafická karta

Šikovnost, opatrnost a trpělivost to všechno se od vás bude žádat, když se
rozhodnete pro výměnu chladiče. Ale i přes to všechno vás můžeme ujistit, že se
to vyplatí. V našich testech se výměnou chladiče na mikroprocesoru podařilo do
velké míry snížit hlučnost celého počítače, a to jak u procesorů firmy AMD, tak
i u procesorů firmy Intel. Náročnost celé operace a s ní související riziko
záleží zejména právě na typu procesoru. Chladiče u procesorů AMD Athlon se
zpravidla dají velmi snadno a rychle sundat a nasadit, zatímco u jejich obdob u
firmy Intel se tato operace může protáhnout na hodinu i více. Chladiče
procesorů AMD jsou tím pádem choulostivější a velmi snadno se mohou rozbít.

Tip: Zkontrolujte si po výměně větráčku jeho činnost a teplotu mikroprocesoru
prostřednictvím freewarové utility Motherboard Monitor, neboť již jen
několikaminutový výpadek větráčku vám může poškodit počítačové komponenty.
Program naleznete ve verzi 5.1.9.1 , případně si jej můžete stáhnout též na
internetové adrese http://mbm.livewiredev.com (MBM_5191.EXE, 1,54 MB).
Motherboard Monitor je určen pro Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP, a pokud si
to budete přát, může vás varovat vždy, jakmile vámi nadefinované hodnoty pro
komponenty ve skříni počítače budou překročeny což bude v případě, kdy se váš
hardware vyskytne v nebezpečí. V tomto okamžiku je pak nutné počítač
bezodkladně vypnout a prověřit funkčnost větráčků. Mezní teploty pro
mikroprocesory naleznete na internetových stránkách jejich výrobců
(http://www.intel.com a http://www.amd.com).

A nyní k samotnému programu trochu podrobněji. Samotný program samozřejmě
nemůže získat potřebné informace sám od sebe, ale potřebuje k tomu patřičné
senzory. Novější základní desky ve většině případů disponují alespoň jedním,
některé mají senzorů několik. U starších základních desek většinou žádné
senzory nenajdeme. V tomto případě se musíme tohoto hardwarového monitoringu
vzdát, neboť dodatečné vybavení základní desky senzory se z finančních důvodů
nevyplatí. Proto se vždy při nákupu nové základní desky informujte, zda na ní
jsou senzory, kolik jich je a kde jsou umístěny. Velmi bohatý seznam základních
desek se senzory můžete nalézt na internetové adrese http://mbm.livewiredev.com.

Upozornění: Řadu dat, které senzory poskytují, naleznete v BIOSu tyto hodnoty
jsou sice přesné, ale nejsou to ty, které bychom potřebovali, neboť nám ukazují
hodnoty bezprostředně po spuštění počítače, kdy ještě není dosaženo provozní
teploty. Naproti tomu program Motherboard Monitor získává data za běžného
provozu přímo ze senzorů a umožňuje nám je zobrazit v prostředí Windows.

Velmi dobře zpracovaný návod pro použití programu naleznete v nápovědě, k níž
se dostanete po stisknutí tlačítka "?". Poněkud obtížnější bývá nastavení
mezních hodnot. Jako první přiblížení navrhujeme zvolit teploty v rozsahu 30-60
?C, případně 65 ?C, ovšem pro přesnější data vás odkazujeme na internetové
stránky výrobců komponent, jak jsme ostatně uvedli výše. Nastavení hodnot
provedete snadno klepnutím na ikonu v pravé části Hlavního panelu a následným
zvolením příkazu Settings z kontextového menu. Stejným způsobem postupujte i
pro zobrazení všech hodnot, pouze s tím rozdílem, že z kontextového menu
zvolíte příkaz Dashboard.

Při nastavování mezních teplot je rovněž důležitá otázka přesného umístění
jednotlivých senzorů. Když je senzor umístěn přímo u zdroje tepla, například na
mikroprocesoru, je jasné, že bude měřit daleko vyšší teplotu než senzor
umístěný kupříkladu na PCI slotu. Zvláště u starších základních desek
vybavených senzory je jejich umístění často pod chladičem. Ještě jednou
upozorňujeme na to, jak je důležité stanovení přesného umístění senzoru, a
podle toho je také potřebné nastavit odpovídající mezní teploty.

Jestliže program Motherboard Monitor vyhlásí poplach, je třeba začít okamžitě
jednat a zjistit příčinu. To znamená prověřit funkčnost větráčku a případně jej
vyměnit. Pokud je příčinou přetaktování počítače nebo nový hardware, může
pomoci teplovodná pasta nebo další větráček.

Máte na mikroprocesoru připevněn větráček regulující svůj výkon v závislosti na
teplotě, a zdá se vám přesto hodně hlučný? Pak existuje ještě jedna možnost
chladit mikroprocesor softwarově. Takovým vhodným programem je sharewarová
utilita CPU Cool, jež je určena pro Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP. Nabízíme
vám ji ve verzi 7.1.1, ale lze ji také stáhnout na adrese
http://www.podien.onlinehome.de/CPUCOOL.HTM (CPUCOOL9.ZIP, 2,42 MB). Chlazení
procesoru v tomto případě probíhá tak, že se mikroprocesor přepne do úsporného
režimu vždy, když není vytížen. To umožní snížení otáček větráčku, a tudíž i
snížení jeho hlučnosti. Samotný program má ještě spoustu dalších funkcí,
ostatně podobných již výše popisovanému programu Motherboard Monitor. Tak
například dokáže zobrazit všechny možné údaje ze senzorů a varovat vás při
překročení vámi nastavených mezních hodnot apod.

Vlastníte tak výkonnou grafickou kartu, že musí mít vlastní větráček? Pak byste
se měli na něj zaměřit ve stejném slova smyslu jako v případě větráčku u
mikroprocesoru.



Konečně klid! III.

Mikroprocesor & grafická karta

Náklady: 600-2 700 Kč (větráček mikroprocesoru)
500-1 200 Kč (větráček grafické karty)
Čas: 30-90 minut (Pentium)
20-40 minut (AMD)
15-30 minut (větráček grafické karty)
Snížení hlučnosti: 7,2-12,7 dB(A) (větráček mikroprocesoru)
4,2-5,5 dB(A) (větráček grafické karty)
Doporučení: Verax P16 (větráček mikroprocesoru, jehož cena se pohybuje okolo 70
eur, a výrobek je dostupný na internetové adrese http://www.pcsilent.de)
Zalmans ZM17CU (větráček na grafickou kartu, použití na vlastní nebezpečí) k
dostání je na internetu na adrese http://www.silentmaxx.de v ceně okolo 25 eur



1. Co nakoupit: Ne každý drahý větráček je také nehlučný

Pro každý jednotlivý typ mikroprocesoru existuje na trhu široký výběr chladičů
a mezi nimi je spousta údajně tichých modelů. Většina chladicích systémů se
skládá z větráčku a chladiče. Jelikož tím nejhlučnějším je právě větráček,
neměli byste při jeho výběru činit žádné kompromisy. V následující kapitolce
věnované přímo větráčkům si budete moci přečíst, které z nich skutečně pracují
potichu. Ovšem i samotný chladič jako spojovací článek mezi větráčkem a
mikroprocesorem ovlivňuje hlučnost provozu. Čím lépe vede teplo, tím pomaleji
se pak může větráček otáčet. Nám se jevil jako poměrně dobrý chladič Global Win
TAK 58 pro patici A (462) čili pro procesory Athlon a též pro patici firmy
Intel s označením 7/370/FCPGA do frekvence procesoru 1,7 GHz. Výše zmíněný
výrobek se dá sehnat na internetové adrese http://www.overclockingcard.de za
cenu okolo 36 eur. Má poměrně zdařilý design s hliníkovým jádrem, které je
ohrazeno lamelami rovněž z hliníku. Mnoho kvalitních chladičů je také vybaveno
ve spodní části měděnou destičkou, neboť měď velmi dobře odvádí teplo. V našem
testu ale pro zkoušený model Miprocool II od výrobce Tiger Electronics měď
zrovna nepřinesla žádné vylepšení ani co se týče hluku, ani co se týče teploty.

Pokud máte dostatek času a peněz, pak si pro snižování teploty procesoru můžete
zvolit systém založený na chlazení vodou. Vhodným zástupcem této skupiny
produktů je třeba sada Inovacool Kit 2 v ceně asi 230 eur, jež je k dostání na
internetové adrese http://www.overlockingcard.de. Vodní chlazení je prakticky
bezhlučné. Jeho montáž je však velmi riskantní a vyžaduje zručného člověka.
Také pasivní chladiče neprodukují žádný hluk, například Zalmans ZM17CU, který
je určen pro grafické karty. Stojí okolo 25 eur a je k dostání na internetu na
adrese http://www.silentmaxx.de. Skládá se pouze z jednotlivých měděných
plátků, které dobře vedou teplo, tedy bez jakéhokoliv větráčku. Protože pasivní
chladiče leží svou výkonností hluboko pod chladiči aktivními, hodí se tento
produkt pouze pro chlazení čipu grafické karty, pro chlazení mikroprocesoru je
nedostatečný.

Při výměně chladiče u grafické karty však mějte v každém případě na mysli, že
porušujete záruční podmínky, neboť nebezpečí poškození zvýšenou teplotou v
tomto případě o hodně roste.



2. Co nakoupit: Chladič nesmí být příliš těžký

Těžké chladiče mají tu výhodu, že při stejných otáčkách větráčku vykazují větší
výkon v chlazení než jejich lehčí kolegové. Hmotnost chladiče však může
mikroprocesoru velmi ublížit. Tak například doporučuje firma Noise Control při
montáži svého dosti neskladného chladiče Silverado, jehož hmotnost je pro
zajímavost 410 gramů, aby se potom s počítačem pokud možno vůbec nehýbalo.
Mohlo by totiž snadno dojít k ulomení umělohmotných úchytek patice procesoru.

Pokud přes všechna varování si budete chtít nějaký robustní a těžký chladicí
systém pořídit, v každém případě byste si měli prověřit, zda se vám skutečně do
počítačové skříně vejde, a to ještě nejlépe tak, aby neblokoval místo pro
vložení dalších komponent.



3. Montáž: Vyžaduje koncentraci a preciznost

Tak především je nutné upozornit na to, že procesory jako Intel Pentium III či
AMD Duron jsou velmi náchylné k mechanickému poškození a jedna poškozená hrana
bohatě stačí k tomu, abyste celý čip zničili. Nejprve odpojte počítač od
elektrické sítě a otevřete skříň počítače. Pro naprosto přesnou práci
potřebujete před vlastní výměnou chladiče vyndat základní desku ze skříně.
Poznamenejte si ale předtím umístění všech zástrček. Naproti tomu budete pro
výměnu chladiče na grafické kartě pouze potřebovat vyndat ji ze slotu. Základní
desku nebo grafickou kartu položte na nějakou měkkou podložku, například
pěnovku, abyste žádnou z komponent během práce nepoškodili. Vzhledem k tomu, že
pracovní postup se liší od jednoho typu součástky ke druhému, měli byste se
bezpodmínečně pečlivě seznámit s manuálem, dodaným k příslušné komponentě.

Obecně je důležité, aby samotný procesor byl naprosto rovný a jeho povrch aby
byl čistý, dříve než na něj nasadíte chladič. Pečlivě proto odstraňte naprosto
všechny zbytky, co zbyly po chladiči předchozím. K tomu vám pomohou vaše nehty
na rukou, a bude-li třeba, pak také nějaký roztok obsahující líh, kupříkladu
70% roztok lihu.

Upozornění: V žádném případě nepoužívejte na čištění procesoru žádné ostré
předměty, a to ani na odolný povlak nečistot, neboť už malý škrábanec může
procesor, případně čip grafické karty významně poškodit.

Na vyčištěný procesor nebo grafický čip poté naneste tenkou vrstvičku
teplovodné pasty, čímž zajistíte co možná nejlepší přenos tepla z procesoru do
chladiče. Některé chladiče používají pro lepší přenos tepla místo teplovodné
pasty speciální podložku, kterou stačí jednoduše na procesor položit.

Při nasazování chladiče musí být tlak, jímž působíte na procesor, co možná
nejrovnoměrněji rozložen, aby nedošlo k prasknutí některé části chladiče. Po
nasazení chladiče připojte jeho napájení, nejlépe přímo na síťový zdroj.

Doporučení: Spusťte počítač při otevřené skříni a prověřte, zda chladič, nebo
spíše větráček, skutečně pracuje. V opačném případě je třeba počítač okamžitě
vypnout, jinak vám celý procesor shoří!



4. Použití: Ne vždy je nový chladič přínosem

Výsledky našich testů s bezhlučnými chladiči mikroprocesorů byly značně
rozkolísané. Bezkonkurenčním vítězem se stal chladič Verax P16 určený pro
Pentium 4 na patici 478. K dostání je na internetové adrese
http://www.pcsilent.de a jeho cena se pohybuje okolo 70 eur. Tento chladič
dokázal u našeho počítače s mikroprocesorem Pentium 4 snížit hladinu hluku až o
12,7 dB(A), a to přitom dokázal teplotu procesoru udržet na stejné úrovni jako
byla u hlučného chladiče původního. To je naprosto bezkonkurenční úspěch.

Na druhé straně nejhorší výsledky jsme získali u chladiče Miprocool II od firmy
Tiger Electronics, jenž byl určen pro mikroprocesor Athlon do verze 2100+ a
Pentium III do frekvence 1,33 GHz. Pro porovnání se jeho cena pohybuje kolem 50
eur a je k sehnání na internetové adrese http://www.lindenberger.com. Ačkoliv
vzhledem k jeho vybavení sestávajícímu z měděné destičky, větráčku s výkonem
regulovaným v závislosti na teplotě včetně velkých lopatek větráčku se dalo od
něj čekat jen to nejlepší, na našem počítači s mikroprocesorem Athlon byl o
plných 7,2 dB(A) hlučnější. A tuto hlučnost nemohl kompenzovat ani jeho výkon.
Procesor byl totiž při testu s tímto chladičem průměrně o 3 ?C teplejší v
porovnání s jeho předchůdcem, jenž byl neznačkový (noname).

U testů prováděných na grafické kartě byly naše výsledky daleko jednotnější.
Tak například s chladičem od firmy Verax určeným pro grafickou kartu jsme
dosáhli snížení úrovně hlučnosti až o 5,5 dB(A).



Větráčky do počítačových skříní a další

Že jsou větráčky zdrojem hluku, o tom není pochyb. Nicméně díky takovým
vymoženostem, jakými jsou regulace otáček v závislosti na teplotě, speciálně
uzpůsobený tvar lopatek a obzvláště vysoce kvalitní ložiska, pracují některé
modely značně tišeji než většina jejich lacinějších kolegů, kteří převažují ve
většině běžných počítačů. Užasnete, když vám prozradíme, na kolik vás takový
přechod na tišší větráček přijde. A když ještě ke všemu máte ve svém počítači
kromě větráčku na procesoru a zdroji navíc větráček v počítačové skříni, pak
byste právě u něj měli pečlivě zauvažovat o jeho správné volbě. Větráčky se do
skříní počítačů instalují vcelku snadno a jsou i cenově poměrně výhodné.
Ostatně u počítačů s mikroprocesorem Athlon se tyto větráčky vyskytují velmi
často kvůli zajištění nezbytného dodatečného chlazení.

1. Co nakoupit: Rozhodněte se pro větráček regulující výkon v závislosti na
okolní teplotě

Jistě jste si již prohlédli skříň vašeho počítače a tedy i víte, jak velkým
větráčkem ji můžete vybavit. Ovšem jak najít ten nejtišší typ větráčku z celé
té spousty sortimentu na našem trhu? Za prvé významně omezíte výběr již tím, že
se zaměříte pouze na výrobky představující větráčky s výkonem regulovaným na
základě teploty. Faktem totiž je, že tyto modely pracují značně tišeji než ty
obyčejné, a to zejména tehdy, kdy počítač není plně vytížený. Rychlost otáček
větráčku je totiž odvislá od teploty okolního prostředí. Není-li tedy chlazení
právě potřeba, otáčí se rotor větráčku jen pomalu a tím nenadělá tolik hluku.
Při vzrůstu teploty se otáčky rotoru plynule zvyšují. Regulace však nefunguje u
všech modelů stejně dobře. Nejlepší zkušenosti jsme učinili s regulovatelnými
větráčky od firem Papst a Verax. Modely bez regulace výkonu v závislosti na
teplotě jsou vždycky tím horším řešením, protože v každém okamžiku pracují na
plný výkon a tedy i s maximální hlučností.



2. Co nakoupit: Speciálně tvarované lopatky větráčku snižují jeho hlučnost

Tvar lopatek významným podílem určuje, s jakou účinností bude proud vzduchu
veden na místo, kam je potřeba. Čím menší je tato účinnost, tím hlučněji
větráček pracuje. V tomto ohledu existuje mnoho rozdílů, přičemž asi nejvíce
pozitiv mají podle našeho názoru větráčky s radiálním tvarem lopatek
produkované firmou Verax. Podle výrobce pracují přibližně rychlostí od 1 200 do
3 400 otáček za minutu. V porovnání s otáčkami obyčejných větráčků, které točí
asi 5 000krát za minutu, je to skutečně dost málo. Rovněž důležitá je velikost
lopatek. Čím je větší, tím pomaleji a také tišeji se mohou větráčky
regulovatelné v závislosti na teplotě otáčet. Dalším významným faktorem jsou
ložiska rotoru. Firma Papst kupříkladu pracuje se speciálními kuličkovými
ložisky. Firma Global Win zase vyrábí větráčky s relativně výhodným poměrem
cena/výkon.

Konečně klid! IV.

Větráčky do počítačových skříní a další

Náklady: 300-700 Kč za větráček o rozměrech 40 x 40 mm
600-1 500 Kč za větráček o rozměrech 80 x 80 mm
Čas: 15-20 minut
Snížení hlučnosti: 0,2-5,5 dB(A)
Hodnocení: Doporučení: Papst 3412NGMV, jenž je k dostání asi za 30 eur na
internetové adrese http://www.papst.de

3. Montáž: Výměna větráčku je jednoduchá, rychlá a pohodlná

Výměna větráčku ve skříni počítače není nijak zvlášť náročná. Vyšroubujte
nejprve z počítačové skříně starý větráček a odpojte jeho napájecí kabel.
Pozor: Nedotýkejte se při této operaci lopatek větráčku, neboť byste mohli
velmi snadno poškodit ložisko. Nyní namontujte větráček nový. Nezapomeňte
všechny šroubky pevně dotáhnout, abyste tím zamezili vzniku jakýchkoliv dalších
vibrací. Takto vzniklý hluk by se skříní ještě zvětšil a výhoda tichého
větráčku by se tímto úplně vytratila. Nakonec připojte napájení větráčku
nejlépe přímo ke zdroji elektrického proudu.



4. Použití: Výměna větráčku je nejsnazší a nejrychlejší cestou ke snížení
hlučnosti

Největší vliv měla výměna větráčku v počítačové skříni při našich testech u
nejhlučnějšího počítače, v jehož útrobách byly takové větráčky hned dva. Poté,
co jsme provedli jejich výměnu za větráčky od firmy Papst s regulací výkonu v
závislosti na teplotě, pracoval počítač asi o 4,5 dB(A) tišeji. Při výměně se
konkrétně jednalo o modely 3412NGMV a 4312MV, přičemž jejich cena je okolo 30
eur, případně 52 eur a jsou k dostání na internetové adrese
http://www.papst.de. Při plném zatížení, tedy při vysokých otáčkách obou
větráčků, se úroveň hlučnosti snížila na pouhé 2 dB(A). Teplota ovšem zůstala
pořád konstantní. Pro výměnu větráčku jsme potřebovali ani ne 15 minut ztišení
počítače tímto způsobem tedy bylo velmi rychlé.



Tišší pevné disky

Už i váš pevný disk už vás začíná rozčilovat tím svým neustálým hlukem a co je
možná ještě horší, ten rámus co se ozývá, pokud je z něj potřeba načíst,
případně na něj zapsat nějaká data. Pevný disk můžete ztišit softwarově, a to
pomocí speciální funkce implementované v těchto komponentách, anebo
prostřednictvím speciální zvuk izolující skříňky. Další alternativou může být i
koupě nového pevného disku. Během loňského roku se totiž vyráběly pevné disky,
jež jsou ve srovnání s jejich předchůdci daleko tišší. Přesto byste měli při
výběru pevného disku obětovat trochu jeho výkonu a vybrat si model, který
pracuje maximálně při 5 400 otáčkách za minutu například Maxtor D540X 4D080H4.
Obecně totiž platí, že čím se pevný disk rychleji otáčí, tím je hlučnější. A
pevné disky obecně patří k těm největším zdrojům hluku v počítačích.

1. Softwarové snížení hlučnosti: Nevýhodou je snížení výkonu

Softwarově můžete pevný disk ztišit prostřednictvím speciálních utilit pro tzv.
Automatic Acoustic Management (AAM). Tato funkce je sice podle všech
předpokladů implementována ve specifikaci pro ATA/Atapi6, pravdou ale také je,
že je necháno na libovůli výrobce pevných disků, zda ji do firmwaru svých
výrobků zabuduje, či ne. Pakliže váš pevný disk výše zmíněnou funkci podporuje,
pak jej můžete ztišit právě takto, ovšem zaplatíte za to sníženým výkonem
disku. Po aktivaci této funkce se totiž čtecí/zápisová hlava pohybuje o něco
pomaleji, čímž narůstá přístupová doba k uloženým datům. Přesnější informace o
nárůstu přístupové doby se můžete dozvědět na adrese
http://www.tecchannel.de/hardware/505/3.html.

A jak je to vlastně s podporou funkce AAM u pevných disků? Ne všechny tuto
funkci podporují. Firmy IBM, Maxtor a Seagate jsou jejími průkopníky a několik
svých novějších modelů již touto funkcí vybavily. Firma Western Digital je bude
za krátkou dobu následovat.

Připravili jsme pro vás dvě utility: První z nich je program IBM Feature Tool,
který je určen pro disky firmy IBM a je zdarma dostupný i na internetové
stránce http://www.storage.ibm.com/hdd/support/download.htm#FeatureTool.
Utilita je určena pro operační systémy Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP
(IBMFTOOL-INSTALL.EXE, 1,75 MB, existuje i verze pro Linux soubor
IBMFTOOL-INSTALL-IMG.BIN, 1,40 MB). Dále k této utilitě patří ještě dva PDF
soubory obsahující dokumentaci (v angličtině). Soubor IBMFTOOL-MATRIX.PDF
obsahuje přehled pevných disků IBM a jejich specifikaci. Zde se také dozvíte,
zda váš pevný disk podporuje AAM. Další soubor s názvem IBMFTOOL_USERGUIDE.PDF
obsahuje manuál k programu IBM Feature Tool.

Druhou utilitou je freewarový program Amset 4.00, jenž je určen pro pevné disky
firmy Maxtor. Jak již bylo zmíněno výše, najdete jej , případně na internetu na
http://www.maxtor.com (SETACM.EXE, 156 KB). Program je určen pro operační
systémy MS-DOS, Windows 95/98 a NT4.

Potěšitelné je, že pokud budete pracovat s pevným diskem v režimu AAM, bude
sice pomalejší, na druhou stranu spotřebuje méně elektrického proudu a za
normálních podmínek se jeho životnost prodlouží.

Upozornění: Firmy IBM a Seagate dodávají podle svých vyjádření pevné disky v
režimu optimalizovaném na výkon, naproti tomu firma Maxtor dodává část disků
již od výroby s firmwarem nastaveným na tichý provoz. Koupíte-li si nový pevný
disk, nejprve prověřte, v jakém režimu vůbec pracuje. Při instalaci utilit
ovlivňujících AAM je obecně nutné dávat pozor na to, že se jedná o utilitu
určenou zejména pro operační systém MS-DOS, proto byste ji neměli pouštět v
operačních systémech Windows, neboť v těchto případech hrozí ztráta dat.

Vlastníte pevný disk od firmy IBM? Pak máte výhodu v tom, že instalační
software si vytváří svoji vlastní spouštěcí disketu. U disků od firmy Maxtor si
ji naproti tomu musíte sami vytvořit. K tomu účelu vložte do mechaniky disketu,
spusťte program Příkazový řádek a v něm zadejte příkaz sys c: a:. Na takto
vytvořenou spouštěcí disketu potom zkopírujte programové soubory aplikace Amset
a nastartujte počítač z diskety. Do tiššího režimu pak kupříkladu pevný disk od
firmy Maxtor uvedete, když v programu Příkazový řádek MS-DOS zadáte příkaz
Amset /quiet. V tomto případě budou do tiššího režimu přepnuty všechny pevné
disky Maxtor instalované na vašem počítači. Není možné do tohoto režimu
přepnout pouze jeden z nich.

Upozornění: Utilita Amset rozeznává pouze pevné disky připojené k EIDE
rozhraní. U řadičů Raid se může přihodit, že tyto disky rozpoznány nebudou. Po
vypnutí a opětném zapnutí počítače budou disky pracovat v tišším režimu.



2. Snížení hlučnosti pomocí dalších doplňků: Méně hluku

Chtěli byste se současně a jednou pro vždy zbavit hluku vydávaného pevným
diskem při jeho provozu a při čtení/zápisu dat? Pak byste se rozhodně neměli
vyhýbat vybavení pevného disku dalšími součástmi. Jednou z výhodných investic
může být koupě nástavců tlumících vibrace pevného disku například rámečky No
Vibes, které můžete sehnat ve variantě pro jeden palec vysoké pevné disky za 23
a pro 1,6palcové pevné disky za 28 eur na internetové adrese
http://www.noisecontrol.de. Pevný disk je v tomto případě umístěn na dvě
gumičky, čímž jsou odděleny od počítačové skříně, která vibrace zesiluje.
Gumičky navíc vznikající vibrace tlumí. Pozor při montáži jestliže má váš disk
ostré hrany, měli byste je bezpodmínečně nejprve oblepit třeba páskou, aby
nepoškodily již zmíněné gumičky. Nejvíce nepříjemné je to, že poškozené gumičky
neprasknou hned, ale až za několik týdnů.

O něco dražší variantou jsou speciální šuplíky, které jsou zvukově izolovány.
Přibližně za cenu 40 eur seženete na internetové adrese http://www.pcsilent.de
šuplík Silent Drive. Než se rozhodnete pro koupi ať už rámečku nebo šuplíku,
vyzkoušejte, jestli máte pro ně v počítačové skříni dostatek místa.



Tišší pevné disky

Náklady: 0 Kč (software)
690-1 200 Kč (příslušenství)
Čas: 15 minut (software)
25-60 minut (příslušenství)
Snížení hlučnosti: 1,5-2,0 dB(A)
Hodnocení: Doporučení: Rámečky určené k montáži na pevný disk, jejichž cena se
pohybuje v rozmezí 23-28 eur. K dostání jsou na internetové adrese
http://www.noisecontrol.de



3. Použití: Nákup dalšího příslušenství se může vyplatit

Náš testovací počítač vybavený diskem Western Digital Caviar 153AA pracoval při
vynuceném nepřetržitém čtení/zápisu dat o 1,5 dB(A) tišeji, když byl vybaven
rámečky, než původně. Při umístění disku do speciálního šuplíku klesla úroveň
hluku ještě o něco více, a to o 2 dB(A).



CD a DVD mechaniky

Určitě řada z vás patří mezi uživatele, kteří vypalují CD disky, rádi
poslouchají při práci u počítače hudbu nebo pracují hodně s daty z CD disků.
Pak vás možná trochu znervózňuje ta hrozná zvuková kulisa, která doprovází
CD-ROM a DVD mechaniky. Jejich výrobci se neustále snaží zvyšovat jejich
rychlost, což má tu nevýhodu, že s rostoucí rychlostí roste i jejich hlučnost.
Taková 50rychlostní CD-ROM mechanika se točí rychlostí okolo 11 000 otáček za
minutu! Naše testy ukázaly ještě jednu skutečnost, a to že míra hlučnosti je
silně závislá na výrobcích jednotlivých mechanik. Tak například jsme zjistili,
že 40rychlostní mechanika Benq CRW-4012P pracuje daleko tišeji než mechanika
Plextor Plexwriter 40/12/40A.

A co proti tomu dělat? Koneckonců možnosti snížení úrovně hluku jsou zde
omezené. Nejprve zkontrolujte, zda máte mechaniku skutečně pevně namontovanou.
V opačném případě vznikají vibrace a ty jsou právě dost slyšet. Celá řada
CD-ROM a DVD mechanik se dále ještě nechá softwarově zpomalit, čímž se dá
snížit i jejich hlučnost. Jako vhodný software k tomuto účelu vám můžeme
doporučit sharewarový program CD Bremse, který je určen pro Windows 95/98/ME,
NT4, 2000 a XP. Naleznete jej ve verzi 1.21, případně si jej můžete stáhnout na
internetové adrese http://home.t-online.de/home/Joern.Fiebelkorn/cdbremse.htm
(CDBREMSE.EXE, 727 KB). Pro správnou funkci programu je vyžadován ASPI ovladač.
Pakliže se chcete dozvědět, zda i vaše mechanika s tímto programem spolupracuje
a do jaké míry se dá u ní snížit její rychlost, podívejte se na internetové
adrese http://www.cd-bremse.de do seznamu podporovaných mechanik.

Z hlediska hardwarového existuje další možnost, jak snížit úroveň hlučnosti
CD-ROM a DVD mechanik. Ta spočívá v přemístění vnitřních komponent počítače do
speciální skříně s přední zásuvnou deskou (záklopkou), která je zepředu
přikryje. Takovou skříní je například Chieftec CS 901. Bohužel není zvukově
izolována a dodává se bez zdroje. Stojí asi 76 eur a dá se sehnat na internetu
na adrese http://www.frozen-silicon.de. Když je záklopka umístěná před šachtami
pro diskové mechaniky uzavřená, do značné míry snižuje hlučnost mechanik ve
umístěných skříňce. Úroveň hluku můžete dále snížit i tím, že skříň včetně
klapky opatříte izolačním materiálem. Další skříň, kterou vám můžeme doporučit,
je Silentmaxx ST-11, jíž si můžete opatřit na internetové adrese
http://www.silentmaxx.de v provedení miditower za 116 eur a v provedení
bigtower za 136 eur. Opět se dodávají bez zdroje. Výhodou této skříně je, že už
je vyložena izolačním materiálem. Ovšem pozor: Ve standardním provedení není
záklopka zvukově izolována a za její vyložení korkem si výrobce účtuje dalších
asi 15 eur.

Varování: Jestliže se rozhodnete si takovou skříň opatřit, uvědomte si, že
existují programy, které ovládají vysunování a zasunování mechaniky. U nich
musíte bedlivě sledovat jejich činnost. Neboť když například program pro
vypalování zkusí při uzavřené klapce vysunout právě vypálený CD disk, může se
vypalovačka snadno poškodit.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.