Internet FAQ

Software | 01.03.00

Uvedená kontrola se týká pouze revize a teoreticky by asi bylo možnénainstalovat do anglických Windows 2000 český Internet Explorer tehdy, pokud by byl v novější verzi/revizi než ten, co...





Uvedená kontrola se týká pouze revize a teoreticky by asi bylo možné
nainstalovat do anglických Windows 2000 český Internet Explorer tehdy, pokud by
byl v novější verzi/revizi než ten, co je integrální součástí instalace W2K.
Prakticky (protože česká lokalizace má pochopitelně zpoždění) je však
pravděpodobnější, že český IE bude starší než anglický, a pokud by číslo revize
české verze časem předběhlo tu původní z instalace W2K, patrně již bude k
dispozici česká verze celých W2K.
P.S. Jeden ale nikdy neví, co se při míře pověstné integrace MS produktů stane
nedávno jsem instaloval českou MS Office 2000 do Windows NT 4.0 Workstation s
nainstalovaným anglickým MSIE a OE 5.0, a výsledkem byl počeštěný Outlook
Express).
Routing ve Windows 98
Můžete mi prosím poradit, jak "routovat" internetový provoz pod Windows 98 z
jedné síťové karty na druhou? Prý to jde pomocí nějakých "čachrů" v systémovém
registru.
Funkce routeru (směrovače/brány) pro řízení internetového provozu, respektive
sdílení připojení jednoho počítače dalšími ve stejné lokální síti není ve
Windows 98 standardně obsažena. Použití pracovní stanice s tímto operačním
systémem pro zajištění funkce brány lokální sítě do Internetu (v principu je
lhostejné, zdali je primární připojení přes modem, nebo druhou síťovou kartu z
jiné lokální sítě) je však dnes poměrně běžné a předpokládá použití některého z
programů pro sdílení připojení v lokální síti. Většina z nichž se z
jednoduchých proxy-serverů vyvinula v plnohodnotné routery/firewally/maila DNS
servery.
Pokud chcete jednodušší řešení "zdarma", můžete použít utilitu pro sdílení
připojení, nově obsaženou ve Windows 98 SE (Second Edition). K té ale mají
náročnější uživatelé (k nimž pravděpodobně patříte) řadu výhrad. Při vyšších
nárocích na výkon, spolehlivost a bezpečnost propojení bych vám raději
doporučil skvělý český produkt WinRoute ,
provozovaný nejlépe pod Windows NT/2000.
Čtení pošty bez vyzvednutí
Potřebuji i z domova monitorovat zprávy ve firemním mail-boxu. Nehodí se mi
však, abych měl některé zprávy vyzvednuté doma a některé na firemním počítači.
Jak to lze vyřešit?
V zásadě existují dvě možnosti: Především naprostá většina poštovních klientů
(včetně Outlook Expressu a Netscape Messengeru) umožňuje pro každý POP3 účet
nastavit volbu typu "Zanechat na serveru kopii zprávy" ("Leave messages on
server"), při jejímž použití klient při vyzvedávání pošty zprávy jenom kopíruje
a nesmaže je ze schránky na poštovním serveru. Pokud si tuhle volbu zaškrtnete
pouze na domácím počítači, budete mít kompletní poštu jen ve firmě a naopak.
Druhou alternativou může být případný přístup k vaší schránce přes WWW
rozhraní. Kromě free-mailu toto nabízejí i mnozí provozovatelé hostingových
služeb ověřte si to u správce/poskytovatele vašeho mail-serveru. Takové
rozhraní totiž pouze prohlíží obsah schránky, a pokud zprávy neoznačíte pro
vymazání a nepotvrdíte jejich zrušení, zůstanou na serveru uloženy beze změny.
Výhodou pochopitelně je, že do své schránky se tak můžete podívat kdykoliv z
jakéhokoliv počítače, na němž funguje webovský prohlížeč, aniž byste museli mít
k dispozici poštovní program s nakonfigurovaými účty pro vaše schránky.
Home-Page v novém okně MSIE
Dá se nějak zařídit, aby se v novém okně prohlížeče (MSIE 5.0) automaticky
nastavila jako startovací stránka moje home page, a ne poslední otevřená
stránka?
Pokud máte na mysli nové okno otevírané přes Ctrl-N, pak se chování Internet
Exploreru ovlivnit pravděpodobně nedá. Můžete však místo nového okna spustit
úplně novou instanci Exploreru (kliknutím na ikonku v Hlavním panelu nebo
jakkoliv jinak nabídka Start, odkaz na Desktopu, horká klávesa...), která pak
pochopitelně nastavenou domovskou stránku otevře. Stojí vás to sice o něco
větší režii (hlavně víc operační paměti), ale okno prohlížeče je pak zcela
nezávislé a v případě zhroucení browseru nepadá s mateřskou aplikací, což
mnohdy také není k zahození.
Otevírání stránek v novém okně prohlížeče
Dá se nějak nastavit, aby se "odkliknuté" odkazy v MSIE5.0 otevíraly v
aktuálním a ne novém okně?
To, jestli se po kliknutí na odkaz otevře příslušná stránka v nové okně nebo
ne, závisí zcela na tvůrci stránky (otevření v novém okně se musí v HTML
dokumentu explicitně uvést buďto pro celou stránku, nebo v parametru TARGET u
tagu Anchor pro jednotlivé odkazy). Pokud tudíž kliknete na odkaz, u něhož
autor stránky otevření v novém okně požaduje, nemůžete tomu zabránit. Poněkud
jiná je situace v případě, že se chcete zbavit oken s reklamou, která se po
otevření stránky otvírají automaticky viz následující příspěvek.
Jak se zbavit "pop-up" oken s reklamou
Při procházení Webu občas narazím na stránku, která na mne doslova vychrlí
množství nových oken prohlížeče s různými reklamami. Protože někdy bývají
takové stránky i zřetězené (např. první otevře dvě další, a ty každá také dvě,
atd.), je jejich neustálé "ruční" zavírání poměrně zdlouhavé. Lze tuto funkci
prohlížeče nějak vypnout?
Odstranění tzv. "pop-up" oken můžete zajistit poměrně snadno tak, že
vypnete/zakážete v prohlížeči podporu JavaScriptu. Nové okno po otevření
inkriminované stránky totiž otvírá jednoduchý skript, prováděný na straně
klienta. Tím se ale také připravíte o mnohé aktivní prvky (různá menu a další
efekty) na všech prohlížených stránkách. Proto je ideální, když se podaří ze
stránky ještě před jejím natažením do prohlížeče odfiltrovat pouze
inkriminovaný příkaz a ostatní neškodné skripty se pak nechají prohlížečem
provést. Funkci takového speciálního filtru lze nalézt u některých
proxy-serverů a především u speciálních utilit pro odfiltrovávání reklamy
(zpravidla kvůli úspoře času i datových přenosů). Mezi kvalitní utility z této
oblasti lze zařadit např. AtGuard či freewarový Naviscope. Přesto, že se jejich
použitím zbavíte mnoha obtěžujících oken, vždy ale riskujete, že přijdete o
nějakou zajímavou informaci nebo že po přefiltrování nebude stránka zcela
funkční záleží na vašich konkrétních zkušenostech.
Levné bezdrátové propojení
Četl jsem na Internetu zmínku o levných bezdrátových síťových adaptérech od
firem InfoMedia a Siemens, ale nedaří se mi najít žádné podrobnosti nebo firmu,
která to v tuzemsku dodává? Můžete mi poskytnout nějaké informace?
Podle výrobců pravděpodobně nešlo o bezdrátové síťové karty, ale o bezdrátové
sériové porty (krabička nahrazující sériový kabel rozhraní typu RS-232
bezdrátovým pojítkem). Ty vyrábí po světě několik výrobců s různými parametry a
pracující v různých kmitočtových pásmech.
Vcelku zajímavé produkty InfoMedia, které zmiňujete, jsou passé kvůli u nás
neveřejnému kmitočtovému pásmu. Sada Siemens Gigaset (cca 8 000 Kč za dva
konce, dosah do 300 m na volném prostranství), odvozená od stejnojmenné řady
bezdrátových domácích telefonů, je zajímavá, ale nehodí se všude, zejména kvůli
nemožnosti připojení externí antény. Pokud směrově nevyhovuje postavení na
okenní parapet "za sklo", je kvalitní spojení mezi budovami málo pravděpodobné.
Asi nejlevnější (ale i nejpomalejší 1 Mb/s) variantou bezdrátové LAN v
klasickém pásmu 2,4 GHz jsou na našem trhu síťové prvky značky Proxim. Jedna
strana včetně směrové antény okolo 10 000 Kč v cenách bez DPH.
Je-li v obou místech, která chcete propojit, společný rozvod kabelové televize,
je ideální propojení pomocí kabelových modemů. Pokud vaše "kabelovka" zavede
Internet, měla by v rámci jedné sítě/segmentu/sídliště fungovat komunikace i
mezi stanicemi stejně jako na společném segmentu sítě ethernet.
Modem se spojí, ale nelze zobrazit žádné stránky
Svůj starý interní ISA modem Zoltrix jsem daroval kamarádovi. Instalace
proběhla v pořádku, veškeré parametry jsou nastavené dobře (ověřeno i u
technické podpory VOLNÝ), a přesto se modem sice připojí (proběhne kontrola
uživatelského jména a hesla), ale nezobrazí žádnou stránku. Podle hlášení ve
stavové řádce prohlížeče se po zadání adresy najde server, pak probíhá
otevírání stránky a asi po minutě (aniž by načetl alespoň jedno písmeno)
zahlásí, že stránku nelze zobrazit. Máme podobné počítače (Celeron 333, 32 RAM,
OS Windows 98, MSIE 4 a 5) a u mne vše fungovalo bez problémů.
Bohužel neuvádíte, jakou přesně chybu Internet Explorer zobrazuje. Ta chybová
stránka vypadá na první pohled vždy stejně, ale dole je sice strohý, avšak
přeci jen podrobnější popis chyby, z něhož by se dalo přesněji usoudit na
konkrétní problém.
Příčinou popisovaného chování může být s největší pravděpodobností nedostupnost
některého ze serverů poskytovatele, na kterých je komunikace závislá. Může se
jednat jak o DNS servery, tak o přístupovou bránu (gateway) nebo proxy-server
(pokud jej používáte). Doporučuji zkontrolovat správnost adres zmíněných
serverů a jednotlivě ověřit jejich dostupnost alespoň příkazem ping.
Druhou možností je, že spojení kvůli poruchám na telefonní lince krátce po
připojení zamrzne (spojení nespadne, ale jeho průchodnost se kvůli rušení blíží
nule). Pak by se měl ale na téže lince podobně chovat i jiný modem.
Kopírování souborů mezi vzdálenými počítači
Potřeboval bych kopírovat soubory z jednoho FTP na druhé FTP nebo z WWW na FTP,
aniž by soubory šly přes můj počítač. Jde to?
Přímé kopírování z jednoho serveru na druhý na základě pokynů třetího klienta
umožňuje protokol FTP již poměrně dlouho a většina novějších FTP klientů je
podporuje umí to i poslední verze populárního souborového manažeru Windows
Commander. Mnohé servery, aby předešly nadměrnému zatížení, však tuto činnost
nebudou povolovat anonymním uživatelům.
Stažení souboru z WWW serveru tak, aby byl pro vás dostupný na jiném serveru
přes FTP, není přímo možné, ale musíte mít na příslušném serveru (zpravidla
UNIX) přístupová práva pro uživatelský terminálový přístup. Pak můžete přes
Telnet spustit nějaký jednoduchý (textový) prohlížeč, stáhnout požadovaný
soubor do svého lokálního adresáře a odtud jej pak stáhnout přes FTP.
Jak to vypadá s AO/DI?
Mám dotazy ohledně technologie AO/DI. Je už v provozu (nebo kdy bude), zda se
mohu připojit z domova a co k tomu budu potřebovat ?
AO/DI je technologie umožňující přenos dat v netarifikovaném služebním kanálu
linky ISDN rychlostí až 9 600 Kb/s. Je to v podstatě velmi levná varianta slabé
pevné linky, placená např. v USA paušálem od 3 do 5 USD. Současná situace
ohledně AO/DI v ČR by se dala charakterizovat jako "ticho před bouří".
Všeobecně se sice očekávalo, že Český Telecom který v roce 1999 sliboval, že s
AO/DI počítá od roku 2000 rozjede první nabídku této služby v rámci pilotního
projektu, ale zatím k tomu bohužel nedošlo. Osobně si myslím, že si ji nechá v
záloze až na příští rok, kdy mu bude na nově liberalizovaném telekomunikačním
trhu každá faktická výhoda k nezaplacení.
Z hlediska uživatele zatím není jasné, kde a za kolik by kupoval IP konektivitu
(přístup do Internetu). Zmiňovaný paušál totiž pokrýval samotný přenos dat v
servisní síti ISDN, nikoliv připojení jako takové. Po stránce technického
vybavení koncového uživatele bude AO/DI pravděpodobně znamenat asi tolik, že
bude muset při nákupu koncových ISDN zařízení (modem, ústředna...) požadovat
modely s podporou této technologie.
Jak zjistím majitele mailboxu?
Lze nějakým způsobem zjistit, komu patří e-mailová adresa, zejména když je to
třeba v doméně seznam.cz, atlas.cz, email.cz a podobně?
V podstatě jedinou možností je poslat na tu adresu e-mail s prosbou, ať vám
příjemce napíše, kdo je. Jiná cesta pro běžného uživatele vlastně ani
neexistuje, protože na free-mail serverech lze účet zřídit v podstatě anonymě,
a ISP zase chrání data svých klientů, a mimo vážné případy (např. policejního
vyšetřování) je neposkytují.
Pokud sám majitel schránky netouží zůstat v anonymitě, můžete jeho osobní údaje
najít také v některém z veřejných serverů e-mailových kontaktů (LDAP serverů
např. lide.seznam.cz nebo lide.atlas.cz), nebo pokud vlastní či spravuje
nějakou doménu, pak i v databázi osobních kontaktů RIPE (opět se však jedná o
neověřená data).
Neomezená doba připojení za jediný impuls
Před nedávnem jsem se začal zajímat o možnost připojení k Internetu a uvažuji o
jeho pořízení i domů. V souvislosti s tím jsem slyšel, že při dial-up připojení
z analogové ústředny se za každé přihlášení (hovor) účtuje jen jeden impuls bez
ohledu na dobu na Internetu strávenou. Je to pravda a platí to i u služby
VOLny.cz?
Ano, v síti Telecomu stále existuje určité malé (a stále se snižující) procento
těch nejstarších analogových ústředen, které neumožňují časovou tarifikaci
místních hovorů. Kromě toho, že musíte mít linku z "té správné" ústředny (lze
si to ověřit na Telecomu prostým dotazem, zda je na vaší lince časová
tarifikace místních hovorů až ji zruší, měli by vám to předem oznámit), je také
nutné, aby uzel poskytovatele, k němuž se připojujete, měl modemy na
standardním čísle. Hovory mimo standardní síť (čísla začínající devítkou, v
Praze Dattel a v celé republice čísla pro I99/2000) jsou totiž tarifikovány
podle času na všech ústřednách. Vzhledem k tomu, že většina přístupových bodů
VOL (síť poskytovatele služby VOLný Video On Line), je přepojena na tarif
I99/2000, pravděpodobně byste platil stejný tarif jako ostatní uživatelé a při
pravidelném silnějším provozu je pro vás výhodnější platit za připojení nízký
paušál a daleko víc ušetřit na telefonních poplatcích.
P.S. Pokud máte opravdu linku na takové staré ústředně, počítejte s pomalým
spojením rychlost 24 Kb/s bývá v takových případech úspěchem, a nemůžete
dosáhnout více než 33,6 Kb/s.
Náklady spojené s připojením přes telefon
Vím, že za připojení k Internetu po telefonu budu muset platit měsíční paušál
poskytovateli a také protelefonované impulsy Telecomu. Jaké další výdaje mne
ještě při zavádění a provozu domácího připojení čekají (připojení přes běžnou
analogovou telefonní stanici)?
Měsíční paušál není jediná možnost platby poskytovateli. Existují služby zcela
zdarma (VOLný), zdarma k počítači (Contactel, AutoCont) či za symbolickou 1 Kč
(IOL pro předplatitele MF DNES). Výše paušálu se u ostatních poskytovatelů
pohybuje zhruba mezi 100 a 500 korunami a liší se podle dostupnosti
jednotlivých služeb. Na domácí použití je zpravidla nabízen zlevněný tarif (s
přístupem mimo špičku a o víkendu/svátcích), ale cena za plný přístup (možno i
přes ISDN) třeba u Contactelu je více než přijemných 169 Kč měsíčně. Někteří
poskytovatelé (např. IPNet) nabízejí také systém předplacených kupónů,
podobných mobilním tarifům Go!/Twist.
Co se týče poplatků za telefon, tak protože zatím v ČR nefunguje centrální
celostátní přístup k Internetu přes jednotné telefonní číslo, je důležité, aby
vybraný poskytovatel měl uzel (přístupový bod) ve vašem UTO. V opačném případě
totiž budete platit čas připojení jako meziměstský hovor (nebude pro vás platit
tarif Internet 2000).
Jednorázové náklady jsou pak tvořeny ev. zřizovacím poplatkem u ISP (většinou
se již nepožaduje, častější je ale vyžadovaná platba na čtvrtletí až rok
dopředu), poplatkem za zřízení telefonní stanice (pokud již nemáte, nebo chcete
druhou speciálně pro Intenet není nutné, ale nebudete mít při brouzdání
obsazeno "hlavní" číslo), případným poplatkem za přepojení stanice na digitální
ústřednu (pokud tam již nejste, za 100 Kč se to vyplatí, protože jinak vám
nepůjde spojení rychleji než 33,6 Kb/s) a konečně investicí do počítače (rovněž
pokud nemáte viz 10 tipů) a do 56k/V.90 modemu (od 1 500 Kč výše).
Navázání nedokončeného stahování z FTP
Lze libovolný FTP server nastavit tak, aby podporoval automatické navázání u
souboru "nedotaženého" po přerušení spojení?
Na většině novějších UNIXů (Linux) je toto nastaveno automaticky po instalaci,
anebo to alespoň lze nastavit dodatečně. Pod Windows NT, respektive IIS
(Internet Information Server) tato možnost dlouho nebyla k dispozici a údajně
to má být až nová vlastnost IIS 5.0.
Sestavovací impuls v tarifu Internet 2000
Co znamená "zvýhodnění podmínek" u Internetu 2000, když Telecom tvrdí, že se
ruší tzv. sestavovací poplatek (impuls ve 119. sekundě spojení), ale v novém
ceníku je tabulka uvádějící první impuls ve všech časových pásmech a po DVOU
minutách? Takže impuls tam je, ale nejmenuje se sestavovací!
Sestavovací poplatek u I99 (v podobě impulsu "navíc") je opravdu jeden impuls
navíc zcela mimo standardní tarifikaci ve 120. sekundě tak máte zaplaceno již
5,20 Kč.
V tarifu Internet 2000 je první impuls krátký ve všech tarifních pásmech, což
je o něco levnější. První 2 minuty neplatíte nikdy dvakrát, jen jinou sazbou
než minuty další nejmenší rozdíl je pochopitelně u nejlevnějšího tarifu. Nikdy
se ale opravdu nestává, že by byl I2000 dražší než tarif normální (maximálně se
při určité délce spojení oba tarify vyrovnají). Hlavním důvodem je
pravděpodobně snaha znevýhodnit kratší připojení tak, aby nebylo v rámci ČR
výhodnější provozovat v běžném styku IP telefonii. (Viz Generální povolení ČTÚ
z loňského roku, které dovoluje provozovat hlasovou službu prakticky
kterémukoliv podnikatelskému subjektu tehdy, kdy alespoň část celkové trasy
spojení probíhá jako data přes TCP/IP síť.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.