Šimon Chudoba (IQRF): Začít s IoT nikdy nebylo jednodušší

Ostatní |

Rozhovor o situaci na poli Internetu věcí a o tom, že pro průmyslové nasazení může být nejvhodnější právě české IQRF.

Šimon Chudoba (IQRF): Začít s IoT nikdy nebylo jednodušší







Internet věcí (IoT) hýbe světem technologií podobně jako před několika lety pojem cloud. Dělají ho všichni a nikdo. Ty, které to s IoT myslí vážně, sdružuje česká IQRF Alliance. Její šéf Šimon Chudoba vidí největší potenciál Internetu věcí v nasazení do průmyslové výroby. „Spíše než chytré ledničky řešíme třeba chytré turbíny v elektrárnách,“ říká Chudoba.

 

Internetu věcí jakoby dnes nešlo uniknout, dělá ho a mluví o něm snad každý druhý. Jaký je potenciál IoT?

Záběr IoT je velmi široký. Velkým tématem je teď jednoznačně průmysl. Troufám si tvrdit, že právě průmysl celou oblast Internetu věcí v brzké době potáhne kupředu. Už dnes pozorujeme, že ve velkém probíhá implementace chytrých zařízení a senzorů do míst, kde to dříve nepřicházelo v úvahu. Třeba proto, že instalace datové kabeláže ve výrobních halách znamená logisticky náročný a mnohdy až nemyslitelný zásah. Jen si představte, jak byste v hale o rozloze několika tisíc metrů čtverečních tahali komunikační kabely ke každému stroji…? Právě ve výrobě se proto díky bezdrátovým technologiím otevírá celá řada možností, jak Internet věcí efektivně využít.

 

Co přesně máte na mysli?

Výrobci strojů a různých zařízení můžou například sbírat data z aktuálního provozu a na základě nich ihned reagovat. Třeba poslat technika na opravu stroje ještě předtím než se porouchá. Díky Internetu věcí si mohou dovolit stroje sledovat, dlouhodobě je vylepšovat a od jejich prodeje přejít třeba k modelu pronájmu.

 

Existuje vůbec jasné a srozumitelné vysvětlení pojmu Internet věcí? 

Nevím, ale pokusím se o něj. (smích) Jako Internet věcí označujeme zařízení, která můžeme připojit k internetu. To samo o sobě ale nestačí. Aby se z takových zařízení stala zařízení chytrá, je potřeba umět zpracovávat data, která zařízení vysílají, a na základě nich vykonávat nějaké akce. Třeba rozsvítit světla. Nebo spustit topení. Chytrá domácnost, o které se v souvislosti s IoT mluví, je ale jen jeden z příkladů použití. Internet věcí je v současnosti spíše o chytrých městech, chytrých budovách a průmyslu 4.0. Ve městech je typickým příkladem veřejné osvětlení, parkování, způsob řízení dopravy. Díky Internetu věcí můžeme řídit automobilový provoz a odklánět ho v případě zhoršené kvality ovzduší a tak dále. S tím vším si Internet věcí poradí. Příležitostí implementace je mnoho a vždy záleží na konkrétní aplikaci.

 

 Laika by možná napadlo, proč ke komunikaci chytrých zařízení potřebujeme speciální sítě? Proč nevyužít Wi-Fi?

To je velmi dobrý dotaz. Síťový protokol Wi-Fi je všeobecně rozšířený a lidem známý. Zatímco Wi-Fi sítě jsou stavěny na velké množství dat a malý počet zařízení, u IoT sítí je tomu přesně naopak. Díky Wi-Fi můžeme typicky sledovat video stream, ale problém nastane, když se o to pokusíme spolu s dalšími stovkami lidí třeba někde konferenci. Znáte to – síť zkolabuje. Oproti tomu česká IoT technologie IQRF zvládne přenos výrazně menšího objemu dat než je zmiňované video, ale s přehledem propojí i přes deset tisíc zařízení v jednom místě. To vše bez výpadků či problémů s komunikací.

 

Deset tisíc zařízení zní docela nepředstavitelně, existuje nějaký realizovaný projekt, který vyžaduje řádově tisíce zařízení?

Jistě a ne jeden. Namátkou třeba systém veřejného osvětlení v Izraeli. Ten je v několika městech řízen prostřednictvím naší české technologie IQRF a celkem čítá na čtyřicet tisíc světel. A třeba ve Skotsku je nasazeno více než deset tisíc čidel. Monitorují tam situaci podél železničních náspů a chrání tak lidské životy před případným železničním neštěstím.

 

V čem jsou výhody technologie IQRF oproti konkurenčním a možná o něco známějším Sigfox nebo LoRa?

LoRa a Sigfox jsou technologie designované na sběr dat na relativně velkou vzdálenost v topologii hvězda – probíhá tam přímá komunikace mezi zařízením a bránou. Zatímco IQRF se soustředí spíše na lokální autonomní řízení v topologii MESH, kde každé zařízení funguje jako „přeposílač“ zpráv pro ostatní. Obousměrná komunikace umožňuje nejen sbírat data z čidel a senzorů, ale také řídit celé skupiny zařízení jako jsou světla, motory, relé, atd. Díky MESH topologii je navíc technologie IQRF velmi odolná a spolehlivá – a to i v tak náročných provozech jako jsou elektrárny či průmyslové haly, kde by nasazení LPWAN technologií z důvodu bezdrátového rušení vůbec nepřicházelo v úvahu. Například ve slovenské tepelné elektrárně Nováky řídí prostřednictvím IQRF 500 infrazářičů s příkonem téměř 2 MW a zajišťují tím rozmrazování uhlí a tím i stabilní dodávky elektrické energie do města Prievidza.

 

Sympatické je i to, že IQRF je technologie původem česká...

A její provoz je zdarma! Což v oblasti IoT také není úplně zvykem. (úsměv) IQRF je možné nasadit bez jakýchkoliv dalších poplatků za pokrytí či provoz sítě. Fungovat může i na baterky. Díky lokálnímu řízení je také nezávislá na cloudu a data tak mohou zůstat přímo v lokalitě konkrétního podniku. To zástupci průmyslu, kdy data často vůbec nesmí opustit výrobní areál, s povděkem kvitují.

 

Zmiňoval jste zatím samé zahraniční projekty, můžeme na IQRF narazit i někde u nás v Česku?

Na 40 různých místech v Praze například sledují pomocí IQRF průjezd cca 23 tisíc vozidel denně.  Na Smíchovské průmyslovce hlídá IQRF kvalitu vzduchu. Nechodí tam třeba zrovna vaše děti? Jeden z pražských systémů parkování pro handicapované je také řízen naší technologií. A třeba v Brně řídí IQRF osvětlení známého Červeného kostela.  Jak je vidět, členové IQRF Alliance realizují IoT projekty už mnoho let. Dokonce ještě dříve než se o jakékoli IoT mluvilo. (úsměv)

 

Co vás přivedlo k nápadu založit alianci?

Viděli jsme, že každá firma musí realizovat každý projekt od A do Z. Tedy vyvinout si vlastní zařízení, řídící jednotku (gateway), cloud, back-end, front-end, mobilní aplikaci, řešení prodat a ještě zajišťovat údržbu. Tento přístup je ale velmi neefektivní, protože každý nemůže umět vše. Naší vizí je, že každá společnost se bude soustředit na to, co umí nejlépe a svůj produkt, řešení či službu poskytne ostatním členům aliance, zvláště pak integrátorům. Ti už jsou schopni jednotlivá zařízení poskládat do funkčních celků a podle potřeb zákazníka velmi efektivně nabídnout komplexní řešení. Toto se jinak než úzkou spoluprací mnoha firem z různých oborů dosáhnout nedá. A proto jsme založili IQRF Allianci. Jsem velmi rád, že můžu říct, že naše aliance dnes velmi dynamicky roste a rychle se rozjíždí i vzájemná spolupráce členů na různých projektech.

 

Jak tedy takový „alianční“ projekt vypadá?

Představte si – na základě mediální masáže – třeba majitelé kancelářských budov chtějí jít s dobou a také využít výhod Internetu věcí. Poptávají nějaké IoT řešení, komunikují s integrátorem, ale jasnou představu nemají. Integrátorovi ale chybí portfolio výrobků, které by mohl integrovat a zákazníkovi nabídnout. Na druhé straně výrobci zase neví, co vyrábět a vzniká patová situace. Aliance poskytuje komunikační platformu, tak aby integrátoři mohli výrobce nasměrovat a ti pracovali na produktech, které jsou opravdu potřeba. Na vzájemné spolupráci tak vydělají všichni.

 

IQRF v číslech

2004 počátek vývoje české IoT technologie, od 2008 na trhu

¼ milionu aktivních zařízení

40 tisíc světel veřejného osvětlení v Izraeli

80+ členů IQRF Alliance z 18 zemí světa

25 účastníků prvního setkání v roce 2015

200+ účastníku IQRF Summitu na jaře 2017

 

Kdo jsou členové IQRF Alliance?

Celý projekt organicky roste z České republiky, z členů můžu zmínit například provozovatele datacenter Master Internet, O2 nebo fakultu informatiky ČVUT a další. Ale fungujeme i mezinárodně. Členy máme od Tchaj-wanu přes Indii, celou Evropu až po Spojené státy. Takže pokud má třeba česká firma zájem o zahraniční zakázky, je docela dobře možné, že se její produkt díky spolupráci v alianci  dostane na opačnou polokouli. Začít s IoT opravdu nikdy nebylo jednodušší než dnes.

 

Jak to myslíte?

Situace se oproti roku 2013, kdy jsme alianci spouštěli, radikálně proměnila. Dnes třeba mají firmy k dispozici IoT Starter kit, díky kterému si mohou vyzkoušet, jak jednoduché je vdechnout IoT projektům život. K uživatelské dokonalosti celý projekt dotáhli vývojáři z brněnského studia MasterAPP, kteří pro uživatele vyvinuli i mobilní aplikaci pro ovládání celého kitu. Integrátoři si tedy dnes mohou postavit IoT řešení během několika dnů a už za pár týdnů ho nasadit u svého zákazníka. Tak dynamické dnes IoT díky pilotním projektům skutečně je!

 

A proto vlastně IQRF Alliance vznikla?

Přesně tak, integrátoři by měli navést výrobce, co vyrábět. Otestovat pilotní projekty a pochopit, že z několika menších pilotních řešení teprve vypadne „ten pravý“ produkt. Takže pokud bych měl říct, o čem v dnešní době je Internet věcí, tak o pilotních projektech. O tom, umět rychle, levně a flexibilně postavit pilotní projekt. A že je možné to celé dělat přímo tady od nás z Česka.

 

 

Šimon CHUDOBA (36) působí na pozici předsedy IQRF Alliance. Ta sdružuje společnosti angažující se v oblasti Internetu věcí. Absolvent elektrotechnické fakulty brněnské VUT se na poli IoT pohybuje od roku 2013, kdy přišel do firmy MICRORISC vyvíjející technologii IQRF. Svoje profesní aktivity soustředí na propojování jednotlivých hráčů v oboru a v neposlední řadě i edukaci a zvýšení povědomí o možnostech nasazení IoT v praxi.

 

 


 



Úvodní foto: Master Internet













Komentáře