EXKLUZIVNĚ: Intel Classmate PC

Ostatní | 25.06.07

Classmate PC je určené především pro školy nově se rozvíjejících trhů. I když tedy možnost, že se s ním setkáme na našem trhu je minimální, jde koncepčně o zajímavý produkt a nám se podařilo z Intelu jeden získat na zápůjčku.





Classmate jsme měli k dispozici s naším kolegou Lemonem (korespondent v Singapuru) jak na Computexu, tak i po dobu více než dvou týdnů zde v České republice. Celkově jsme používali Classmate téměř měsíc a nutno říci, že jsme si jej docela oblíbili. Výhrady jsme měli pouze k velikosti „pevného disku“ (tedy v tomto případě k flash paměti), ale dokážeme si představit, že by tento model byl vhodný i pro nasazení v některých „dospěláckých“ oblastech.




První, čím Classmate PC překvapí, je jeho hmotnost. Classmate váží okolo 1,4 kg, což je na počítač určený zhruba pro 10leté děti překvapivě hodně. Je to dost i pokud vezmeme v úvahu jeho rozměry 245 x 196 x 44 mm. Část hmotnosti sice připadne na použitou šestičlánkovou baterii, ale jiné notebooky vybavené 7palcovým displejem váží okolo 0,9kg a často i méně. Je to výsledek toho, že Intel rozhodně při oznámení úmyslu vyrobit Classmate PC nežertoval a notebook je skutečně odolný. Při této hmotností se sice dětem pronese, ale dokáže odolat i pádům a nárazů, kterým bude jistě vystaven. Sekundárně to dětem ztíží i možnost s nimi po sobě házet, ovšem přes hlavu bych s ním při třídní strkanici místo sešitu nechtěl dostat. Jde skutečně o masivní housing, který je schopen poskytnout dostatečnou ochranu až do úrovně záměrně vedeného pokusu o zničení.



Notebook jsme několikrát nechali spadnout ze stolu a s výsledkem jsme byli spokojeni. Při druhém pádu jsme sice chvilku přemýšleli, jak vysvětlit Intelu, proč jejich jediný demo kus pro střední Evropu jaksi nebootuje. Pak jsme si uvědomili, že baterie se občas musí nabíjet a bylo po problému :-). Na skutečně nijak šetrné zacházení reagoval notebook v okamžicích, které se mu hrubě nelíbily, vypnutím. Ale vždy se po zmáčknutí tlačítka pro zapnutí ochotně vrátil zpět k životu. Jediným kritickým místem je tak jeho 7“ LCD s rozlišením 800 x 480 pixelů. Displej určitě dokáže „vydýchat“ i nějaké to standardní upozornění, že je ve škole (v podobě přistání houby, křídy, gumy, nechtěného ťuknutí tužkou) - ale přímý zásah na „budku“ od rozzuřeného dítěte, kterému se nedaří vyřešit logickou úlohu, rozhodně nepřežije.



Porovnáme-li model XO-1 z projektu One Laptop Per Child (OLPC) – je fér říci, že ten jsme měli v ruce asi čtvrt hodiny na výstavě a navíc šlo o inženýrský vzorek (tedy prototyp) - proti Classmate PC, působí XO jako plastová hračka. Je samozřejmě levnější než Classmate PC, ale rozhodně nevydrží tolik co Classmate. Zastánci OLPC sice namítají, že cena je zde přednější, ale to není úplně pravda. OLPC není totiž charitativní akce – výrobcům tohoto zařízení přinese i zisk - byť minimální. A jako k obchodnímu počinu se přistupuje i k nasazení a dodávkám OLPC. Že by se OLPC spoléhalo na štědré dotace ze strany mezinárodních organizací jako je například UNICEF a dotace ze strany vlád zemí, kde hodlá OLPC nasadit? S těmi se od počátku projektu počítá, což není samozřejmě nic špatného a lze to i v určité míře přivítat. Ale nemělo by to znamenat rezignaci na jistou ekonomickou vyváženost projektu a zavádění přístupu „je to natolik levné, že je jedno kolik se jich rozbije“. Nízká pořizovací cena totiž nakonec stejně bude výsledkem štědrých příspěvků ze strany daňových poplatníků nebo přispěvatelů dobročinných organizací. U podobných projektů tomu tak bylo a vždy bude. A ani Classmate není výjimkou, i jeho nasazení bude záležet na financování a rozpočtu pro veřejné školství, což není segment, který by penězi oplýval v rozvinutých krajinách, natož v oblastech nově vznikajících trhů.



Classmate PC vydrží na baterii v závislosti na zátěži od dvou do čtyř hodin. Obvyklý čas výdrže při běžném používání při naší práci byl cca 2 hodiny 30 minut. Lze tak předpokládat, že při požadavcích, které na tento počítač může klást výuka, je i čas ke 4 hodinám reálný předpoklad. Classmate ovšem nepočítá s nedostupností elektrické energie v takové míře, jako XO-1, které má i mechanickou kliku pro „nouzové“ nabíjení. XO předpokládá výpadky energie po dobu i několika dní. Ač to může znít bezcitně, tam kde se počítá byť s občasnými výpadky elektrické energie – ať v důsledku přetížení sítě, nedostatku energie, špatného stavu vedení – je dítěti počítačová gramotnost v této podobě k ničemu. Stále totiž jde o vztahy mezi sociálními vrstvami, kde vládnoucí skupina nemá zájem na vyšší vzdělanosti. A v oblastech, kde je o podobné počítače zájem ze strany vlády, je tato schopna, byť někdy půjde o budování za cenu zrušení jiných projektů, elektrickou energií danou oblast zásobit již jenom z toho důvodu, aby nevypadala na mezinárodním poli neschopně nebo totálně zaostale.

Zdroje: IDG, IDC, PC WORLD, Intel. MIT, OLPC















Komentáře