Pirátský software se zabydlel v domácnostech

Novinky | 22.01.09

Loni se dařilo potírat pirátství zejména ve firmách. V domácnostech nelegálního softwaru naopak přibývalo, a to zejména prostřednictvím internetu. Letošní protipirátské kampaně se zaměří opět na firmy s méně než sto zaměstnanci.





 

Rok 2008 byl ve znamení masového šíření nelegálního softwaru prostřednictvím internetu. Tento trend je patrný hlavně v domácnostech – na rozdíl od firem v nich množství nelegálního softwaru stoupá. „Levná výpočetní technika a rychlý internet jsou vhodným podhoubím pro šíření nelegálního softwaru. Dlouholetý trend ústupu softwarového pirátství se tak možná dočasně zbrzdí,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance). 

 

V Česku se podle zatím poslední analýzy BSA za rok 2007 užívá 39 procent softwaru nelegálně. Jaká bude nejaktuálnější bilance pirátství za rok 2008, se ukáže až v květnu, kdy bude zveřejněna nová výroční studie za rok 2008. „Případný pokles bude pravděpodobně o procentní bod. Nicméně i udržení míry pirátství na 39 procentech bude úspěchem. Na míru pirátství bude mít vliv hlavně tempo šíření pirátského softwaru v domácnostech,“ řekl Hlaváč. Česko doposud patří mezi 30 zemí s nejnižším výskytem nelegálního softwaru. Nicméně ztráty tuzemského softwarového odvětví stále rostou a představují zhruba 2,9 miliardy korun.

 

Protipirátské kampaně se zaměří na firmy do sta zaměstnanců

BSA se letos bude snažit snížit míru pirátství dalšími kampaněmi ve firemním sektoru. Tam se daří dlouhodobě pirátství úspěšně potlačovat. „Naším cílem je letos plošně oslovit další desítky tisíc firem v odvětvích s vysokou mírou pirátství. Budeme se navíc snažit ve spolupráci s výrobci softwaru cíleně vytipovávat firmy, které užívají nelegální software dlouhodobě,“ řekl Jan Hlaváč.

 

Úzkou spolupráci například potvrdily společnosti Adobe a Autodesk, jejichž softwarové tituly se hojně pirátsky kopírují. „Posílili jsme tým pro odhalování nelegálního užívání našich produktů. Většinou se nám povede případy pirátství vyřešit mimosoudně. V opačném případě předáváme tyto kauzy právnímu zastoupení BSA, které učiní další právní kroky,“ řekl manažer společnosti Autodesk Jan Bucek. 

 

Protipirátské kampaně se zaměří hlavně na firmy s méně než stem zaměstnanců. Z prosincové analýzy BSA totiž vyplynulo, že ve firmách se zhruba padesáti zaměstnanci se vyskytuje nejvíce pirátského softwaru. „Nejméně se pirátský software vyskytuje ve firmách s 250 a více počítači. Naopak menší firmy se o legálnost softwaru často vůbec nezajímají. Příčinou je neznalost či ignorování licenčních podmínek a mnohdy i snaha ušetřit na nákupu potřebných licencí,“ vysvětlil Jan Hlaváč. 

 

Nezájem manažerů malých firem o potírání pirátství potvrdila i prosincová anketa BSA, která se zaměřila na firmy s méně než stovkou zaměstnanců. Více než polovina respondentů (53 %) nevěděla, kdo je ve firmě za software zodpovědný, a další polovina (56 %) uvedla, že se doposud nezajímala o to, jak se softwarem správně hospodařit. „Na tento typ firem se opakovaně zaměříme i v letošních kampaních, které předběžně plánujeme na jaro a podzim,“ uvedl Jan Hlaváč.

 

Nelegální mohou být i počítačová písma

Překvapením pro mnoho firem bylo loňské sdělení BSA, že elektronická písma, takzvané fonty, mohou podléhat licenci podobně jako počítačové programy. „Na písma se v praxi často vztahují i multilicenční podmínky, které v závislosti na výši platby za licenci stanovují, v kolika počítačích smí být písmo užíváno,“ řekl Jan Hlaváč. 

 

Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací – kancelářských typu MS Office či grafických nebo publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Mnoho fontů si však uživatelé stáhnou také z internetu, aniž si ověří původ a legální možnosti užívání těchto písem. Dopisy, časopisy, knihy či jiné dokumenty obsahující text jsou tedy v Česku mnohdy publikovány s využitím nelegálně vlastněného elektronického písma. „Pokud by se tvůrci nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by některým tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod a pokuty,“ dodal Jan Hlaváč.

 














Komentáře