Mladí vědci z České republiky bojují na soutěži Intel ISEF

Novinky | 12.05.10

V neděli 9. května byla v kalifornském San José oficiálně zahájena celosvětová soutěž v oboru vědy a techniky určená pro studenty středních škol – Intel ISEF.





Elita mladých českých vědců, nadějných studentů středních škol, se tento týden v kalifornském San José účastní finále celosvětové soutěže Intel ISEF. V tvrdé konkurenci více než 1500 studentů z 50 zemí se snaží přesvědčit mezinárodní porotu, ve které zasedá bezmála 1200 vědeckých špiček včetně nositelů Nobelových cen, že právě jejich projekt je nejlepší.

Českou republiku na nejprestižnější vědecké soutěži reprezentuje pět projektů od sedmi autorů, kteří zvítězili ve státních soutěžích SOČ (Středoškolská odborná činnost) a Amavet. Na Intel ISEF od pondělí 10. května po několik dní sdílejí své nápady, prezentují originální výzkumné projekty a soutěží o přibližně 80 milionů korun ve stipendiích a dalších cenách. Na toho nejlepšího potom při pátečním vyhlášení čeká Cena Gordona Moorea, která bude letos předána vůbec poprvé. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Dva další finalisté obdrží Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů. Na ostatní úspěšné finalisty v sedmnácti vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku, lékařství až po společenské vědy a ekologii čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim pomohou otevřít vědeckou kariéru v jejich oboru.

O přízeň poroty se budou ucházet čtyři individuální projekty a jeden týmový od studentů z České republiky. Inteligentní kybernetické vozítko studentky Střední průmyslové školy elektrotechnické v Pardubicích Moniky Svědirohové je řízeno dálkově přes bluetooth a je vybaveno kybernetickou rukou a sadou infračervených čidel. Autorka chce na svého prvního robota, konstrukčně provedeného ze stavebnice Lynxmotion, kterému pro jeho barvu říká Žluťásek (viz http://robotika.cz/articles/brimstone/cs), přidělat kameru, aby bylo schopné monitorovat prostor, a přidat optická čidla na sledování čáry. Prakticky lze vozítko s pohonem na všechna čtyři kola využít v rizikových situacích, kdy je žádoucí vyhnout se nasazení lidské síly.

Na pomezí fyziky pevných látek a chemie se pohybuje práce Patrika Čermáka, který je stejně jako Monika Svědirohová studentem Střední průmyslové školy elektrotechnické v Pardubicích. Patrik Čermák začal už ve druhém ročníku střední školy zkoumat vlastnosti krystalických materiálů, které by byly na základě termoelektrického jevu použitelné jako chladič či naopak termoelektrický generátor. Jeho výzkum si klade za cíl zkoumat potenciál stávajících materiálů a vyvíjet nové, které by dosahovaly lepší účinnosti a vyšších úspor energie. V době, kdy se tenčí zásoby ropy a boom prožívají alternativní zdroje energie, nezřídka založené právě na termoelektrických jevech, jde o perspektivní projekt.

Do oboru vývoje nových léčiv přesahuje projekt Jana Máchala z Gymnázia Brno-Řečkovice. Gymnazista se ve své práci soustředil na tvorbu některých supramolekulárních komplexů a aduktů léčivých látek, které jsou účinné při léčbě neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby. Přínosem jeho práce byl vznik nových preparátů, u kterých lze vzhledem k jejich léčivým účinkům uvažovat o testování a stanovení biologické účinnosti.

Další velmi perspektivní oblastí současné vědy je výzkum nanočástic. Barbora Pavlíková, spolužačka Jana Máchala z Gymnázia Brno-Řečkovice, si dala za cíl připravit nanočástice oxidu kobaltnato-železitého působením ultrazvuku na roztok dvou prekurzorů. Nanočástice tohoto oxidu jsou využitelné v mnoha oblastech (moderní technologie, medicína, katalýza aj.) především díky svým výhodným magnetickým vlastnostem. Práce je plnohodnotnou částí výzkumu přípravy nanočástic ultrazvukem a v budoucnu může být rozšířena.

O kvalitách svého týmového projektu se budou snažit přesvědčit porotu Jan Paták, Martin Ron a Jan Mareš. Studenti Gymnázia v Sušici navrhli počítačem řízený testovací prototyp stroje na vertikální navíjení trubek z uhlíkových vláken. Díky jejich poznatkům bude možné optimalizovat technologii svislého navíjení karbonových trubek tak, aby ji bylo možné uplatnit v průmyslové výrobě kompozitů.














Komentáře