Manažeři svalují vinu za pirátství na zaměstnance

Novinky | 31.07.10

Softwaroví piráti se nejčastěji vymlouvají na nevědomost, pochybení kolegů či nedostatek času legálnost softwaru ve firmě hlídat.





Softwaroví piráti se nejčastěji vymlouvají na nevědomost, pochybení kolegů či nedostatek času legálnost softwaru ve firmě hlídat. Vinu se snaží obvykle svalit na někoho jiného. Piráti z řad domácností se odvolávají na kamarády a argumentují špatnou znalostí dané problematiky. Průměrná výše odškodného za pirátství činí 240 tisíc korun.

"Já o pirátském softwaru vůbec nevěděl a navíc za to vůbec nezodpovídám!“ Taková je podle protipirátské organizace BSA nejčastější reakce manažerů či jednatelů firem, které čelí obvinění ze softwarového pirátství. „Byla to jen záložní kopie,“ nebo „to mi nainstaloval na počítač kamarád, já o tom nic nevím,“ – takto zase nejčastěji reagují domácí piráti, tedy ti, kteří užívají či distribuují nelegální software pro soukromé účely zejména v domácnosti.

Vyplývá to z analýzy nejčastějších tvrzení pirátů, jimiž odůvodňují své protizákonné jednání, kterou dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance). „Často se také piráti odvolávají na neznalost zákona a licenčních ujednání spjatých se softwarem, který nelegálně užívali,“ doplnil Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské aliance BSA.

V Česku se nelegálně užívá 37 procent softwaru. V důsledku tak podle výpočtů BSA ročně výrobci softwaru přicházejí o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. Průměrná výše odškodného, kterou přistižená firma musela zaplatit poškozeným výrobcům softwaru, se loni vyšplhala na 240 tisíc korun.

Valná většina tvrzení, jimiž se piráti hájí, se dá označit za obyčejné výmluvy, vyplývá z analýzy BSA. „Uvěřitelné jsou pouze argumenty, že manažeři přímo nepodporovali šíření pirátského softwaru, že pochybili jen tím, že se o problematiku nezajímali,“ dodal Hlaváč. Oproti minulým letům se podle BSA stále častěji objevuje tvrzení, že za problematiku zodpovídá někdo jiný. Na obhajobu ale takový argument rozhodně nestačí. „Management nemusí nelegální software přímo instalovat. Svůj díly viny může nést tím, že se nesnažil pirátství zabránit a přehlížením problému šíření nelegálního softwaru umožnil,“ varoval Hlaváč.

Nejčastější výmluvy softwarových pirátů (analýza případů evidovaných BSA za poslední cca tři roky)

1.    Za software nezodpovídám. Za legálnost softwaru zodpovídá někdo jiný, zejména správce sítě.
2.    O užívání nelegálního softwaru jsem vůbec nevěděl. Často zaznívá ve snaze zbavit se odpovědnosti.
3.    Na hlídání softwaru nemám čas.    Máme jiné priority související přímo s podnikáním a licence neřeším.
4.    Licence jsme zrovna chtěli nakoupit.    Protože naše firma příliš rychle roste či došlo k fúzi nebo akvizici a zatím jsme se k narovnání licencí nedostali.
5.    Licence jsou příliš drahé, chtěl jsem si je dokoupit, až se firma rozjede. Tento argument nejčastěji zazní u specializovaných firem (architekti, projektanti, grafici či konstruktéři), které používají nákladný specializovaný software.
6.    Software jsme pouze testovali a pak jej zapomněli odinstalovat.  Typická výmluva patřící mezi nejméně uvěřitelné. Je obvykle doprovázena argumentem, že přece není možné mít software stoprocentně pod kontrolou.
7.    Jde o záložní kopie. Častý argument pirátů distribuujících nelegální software, pokud se u nich najdou instalační soubory.
8.    To mi nainstaloval kamarád, já tomu vůbec nerozumím. Populární argument domácích pirátů. Uvěřitelné pouze v případě, že se jde o staršího uživatele nebo pokud byl nelegální software nainstalován při nákupu počítače.

Kůži na trh nesou nejčastěji správci výpočetní techniky

Vinu a odpovědnost za porušování autorských práv k softwaru se snaží vrcholový management obvykle svalit na někoho jiného. „Nejčastějším obětním beránkem jsou správci výpočetní techniky, ale i řadoví zaměstnanci či dodavatelé informační techniky,“ upozornil Jan Hlaváč. Mnohdy jsou totiž k pirátství nepřímo nuceni vedením firmy: „Například tím, že je nutí instalovat software na více počítačů, než dovolují licence. Případně že nechtějí investovat do prevence pirátství,“ dodal Hlaváč.

Zaměstnanci tlaku obvykle podlehnou, protože obavy ze ztráty zaměstnání bývají větší než z následků souvisejících s pirátstvím. „Tím se ale vystavují reálnému nebezpečí, že za pirátství budou nakonec pykat oni. Manažeři se za své zaměstnance zatím nikdy nepostavili,“ důrazně varoval Hlaváč. BSA proto potenciálně zodpovědným osobám doporučuje takové kroky důsledně odmítat: „Nejlépe písemně či jinou veřejnou cestou, například v zápisu z porady,“ doporučil Hlaváč.














Komentáře