Středoškoláci z ČR uspěli na světové soutěži pro mladé vědce Intel ISEF

Novinky | 17.05.10

V pátek 14. května byly v kalifornském San José slavnostně vyhlášeny výsledky největší celosvětové soutěže v oboru vědy a techniky určené pro studenty středních škol – Intel ISEF.





S prací nazvanou Perspektivní termoelektrické teluridy získal 3. místo v kategorii Materiály a bioinženýrství Patrik Čermák, student Střední průmyslové školy elektrotechnické v Pardubicích. Patrik Čermák začal už ve druhém ročníku střední školy zkoumat vlastnosti krystalických materiálů, které by byly na základě termoelektrického jevu použitelné jako chladič či naopak termoelektrický generátor. Jeho výzkum pohybující se na pomezí fyziky pevných látek a chemie si klade za cíl zkoumat potenciál stávajících materiálů a vyvíjet nové, které by dosahovaly lepší účinnosti a vyšších úspor energie. V době, kdy se tenčí zásoby ropy a boom prožívají alternativní zdroje energie, nezřídka založené právě na termoelektrických jevech, se jedná o jednoznačně perspektivní projekt.

V kategorii týmových projektů uspěli studenti Gymnázia v Sušici Jan Paták, Martin Ron a Jan Mareš. Jejich počítačem řízený testovací prototyp stroje na vertikální navíjení trubek z uhlíkových vláken zaujal odbornou porotu oboru mechanického inženýrství natolik, že mu udělila 3. místo. Díky poznatkům z tohoto projektu bude možné optimalizovat technologii svislého navíjení karbonových trubek tak, aby ji bylo možné uplatnit v průmyslové výrobě kompozitů. S cenou je spojená i prémie 1 000 amerických dolarů. Oceněný tým z Gymnázia v Sušici spontánně uvedl, že cena je pro ně výbornou motivací pro další studium a práci.

Dvě třetí místa ve světovém finále soutěže, která je považována za vědeckou olympiádu středoškolské mládeže, jsou velkým úspěchem nejen samotných studentů, ale také jejich učitelů, školitelů a škol. Soutěžící zvítězili ve státních soutěžích SOČ (Středoškolská odborná činnost) a Amavet. Na Intel ISEF od pondělí 10. května několik dní sdíleli své nápady, prezentovali originální výzkumné projekty a soutěžili o přibližně 80 milionů korun ve stipendiích a dalších cenách. Jejich projekty a prezentace hodnotila mezinárodní porota, v níž zasedlo bezmála 1200 vědeckých špiček včetně několika nositelů Nobelových cen.

 



Tomu nejlepšímu ze všech 1611 finalistů byla při dnešním vyhlášení udělena Cena Gordona Moorea, zakladatele společnosti Intel, která byla letos předána vůbec poprvé. Udělila ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Za výzkum v oblasti chemie ji získala patnáctiletá Amy Chyao, jež vyvinula fotosyntetizér pro fotodynamickou terapii (PDT), novou metodu léčby rakoviny, jež využívá světelnou energii k aktivaci léčiv, jež ničí rakovinné buňky. Dva další finalisté obdrželi Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů. Na ostatní úspěšné finalisty v sedmnácti vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku, lékařství až po společenské vědy a ekologii čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim pomohou otevřít vědeckou kariéru v jejich oboru. O jejich kvalitách svědčí, že 44 % účastníků Intel ISEF 2010 jsou již držiteli vědeckého patentů nebo se o něj uchází.

Další projekty středoškoláků z ČR, kteří se zúčastnili finále Intel ISEF 2010 v San José


Inteligentní kybernetické vozítko studentky Střední průmyslové školy elektrotechnické v Pardubicích Moniky Svědirohové je řízeno dálkově přes bluetooth a je vybaveno kybernetickou rukou a sadou infračervených čidel. Autorka chce na svého prvního robota, konstrukčně provedeného ze stavebnice Lynxmotion, kterému pro jeho barvu říká Žluťásek (viz http://robotika.cz/articles/brimstone/cs), přidělat kameru, aby bylo schopné monitorovat prostor, a přidat optická čidla na sledování čáry. Prakticky lze vozítko s pohonem na všechna čtyři kola využít v rizikových situacích, kdy je žádoucí vyhnout se nasazení lidské síly.

Do oboru vývoje nových léčiv přesahuje projekt Jana Máchala z Gymnázia Brno-Řečkovice. Gymnazista se ve své práci soustředil na tvorbu některých supramolekulárních komplexů a aduktů léčivých látek, které jsou účinné při léčbě neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby. Přínosem jeho práce byl vznik nových preparátů, u kterých lze vzhledem k jejich léčivým účinkům uvažovat o testování a stanovení biologické účinnosti.

Další velmi perspektivní oblastí současné vědy je výzkum nanočástic. Barbora Pavlíková, spolužačka Jana Máchala z Gymnázia Brno-Řečkovice, si dala za cíl připravit nanočástice oxidu kobaltnato-železitého působením ultrazvuku na roztok dvou prekurzorů. Nanočástice tohoto oxidu jsou využitelné v mnoha oblastech (moderní technologie, medicína, katalýza aj.) především díky svým výhodným magnetickým vlastnostem. Práce je plnohodnotnou částí výzkumu přípravy nanočástic ultrazvukem a v budoucnu může být rozšířena.














Komentáře