Zjednodušte si život

Internet | 01.11.04

Máte někdy pocit, že v dnešním přetechnizovaném světě ztrácíte občas kontakt srealitou a zařízení, vychytávky či různé programy, které si tak často kupujete, vám často místo ...





Máte někdy pocit, že v dnešním přetechnizovaném světě ztrácíte občas kontakt s
realitou a zařízení, vychytávky či různé programy, které si tak často kupujete,
vám často místo zpříjemnění života přinášejí starosti? Jak jsem dlouhodobým
sledováním zjistil, u počítačových sítí to platí dvojnásob. Proto v tomto
článku a jeho pokračováních bych se chtěl podělit o svoje zkušenosti z oblasti
síťování. Ale nebojte se, nebude se jednat o školení pro správce sítí, ale
spíše o tipy, jak si "síťařskou techniku" bezbolestně vychutnat, ať je vaše
povolání jakékoliv.

Dovolte pár slov úvodem: Počítačové sítě prostě miluji. Podle mého názoru
znamenaly zásadní zvrat v komunikaci mezi lidmi, ke kterému se dají kromě
knihtisku Johanna Gutenberga přirovnat snad ještě dva předchozí vynálezy -
telefon Grahama Bella a mobilní telefon Ostena "mobila" Makitaliho. Přístup k
informacím a komunikace mezi lidmi je díky počítačovým sítím mnohem jednodušší,
rychlejší a do vynálezu "spamu" byla i efektivnější.

Kdy dráty a kdy bezdráty?
Zkusme začít třeba něčím jednodušším. Nechali jste se zlákat všudypřítomnou
propagací bezdrátových sítí a teď nevíte, co si počít? Nefunguje vám připojení
správně, prostupnost se vám zdá malá a dosahy ještě menší? Je pár bolestivých
míst, o kterých se u bezdrátových sítí Wi-Fi standardu až tak často nemluví.
Takže si nyní projdeme realitu a potom přijde pár slíbených tipů a triků, co s
tím.
• První ošemetnou záležitostí bezdrátů je limitovaný počet kanálů, které jsou
pro bezdrátové sítě pracující v pásmu 2,4 GHz k dispozici (platí zejména pro
standardy 802.11b a 802.11g). Koupíte-li si libovolné bezdrátové zařízení, máte
v konfiguračním menu sice k dispozici 13 kanálů, ale jen 3 z nich se vzájemně
nepřekrývají - tudíž se neruší. Jsou to kanály 1, 6 a 11.
• Druhým problémem je nesoulad teoretické a reálné rychlosti přenosu. Zařízení
se běžně označují jako 11, 54 nebo dokonce turbo či nitro 108 Megabit, ale
reálně zvládají méně než polovinu rychlosti uvedené v názvu. Navíc s počtem
současně připojených uživatelů prostupnost klesá. A klesávíce než jen lineárně.
Pokud máte bezdrátový "54Mbit" přístupový bod pracující podle standardu
802.11g, tak s jedním taktéž "géčkovým" klientem dosáhnete při dobré kvalitě
signálu rychlosti přenosu pod 25 Mb/s. Ale pozor, jakmile se objeví druhý
"géčkový" uživatel, přístupový bod ztratí skoro čtvrtinu předchozí rychlosti. A
najednou je z 25 Mbitů slabých 18 Mbitů za vteřinu. Ale ne pro každého
uživatele, ale pro oba současně, protože bezdrát využívá sdílené pásmo. A ještě
horší je, když přidáte klienta s kartou 802.11b. Přístupový bod totiž při
současné komunikaci s "g" a "b" klientem musí měnit způsob modulace a průměrná
přenosová rychlost padá a padá.
• Do třetice tu máme dosah. Většina výrobců udává dosah na volném prostranství
s integrovanou anténou 100 metrů. Pravdou je, že na volném prostranství dosah
takový skutečně je, ale jakmile přemístíte přístupový bod a mobilní klienty do
budovy, zjistíte že i dvacet metrů bývá někdy mnoho. Wi-Fi pracuje na frekvenci
2,4 GHz a má dobrou prostupnost spoustou materiálů. Kvalitní filtr pro signál
však tvoří železobeton a jakákoliv zeleň. Útlum signálu průchodem přes dvě zdi
v panelovém domě vám připomene fyziku středních škol, kapitolu o elektrickém
poli, odstavec Faradayova klec.
• Nakonec bezpečnost. Divili byste se, kolik bezdrátových sítí se stále spoléhá
pouze na hlídání MAC adres a možná trochu šifrování 40bitovým klíčem. Pravda,
ve většině případů se provozovatel špatně zabezpečené WLAN stane cílem krádeže
připojení k internetu - tzv. "warpingu", může být poškozen i jinak. Například
spamem odesílaným z jeho reálné IP adresy, zavirováním nebo odposlechem
komunikace.

Doporučení bez drátu
Doufám, že vám nepřipadám k bezdrátovým sítím příliš kritický, protože jsem
ještě nezačal psát o síťování prostřednictvím Bluetoothu. Nevadí. Po mnoha a
mnoha zkušenostech z praxe vám mohu doporučit používat bezdrátové sítě ve dvou
případech. A to tam, kde nemůžete natáhnout UTP kabel pro klasický 10/100
Ethernet nebo tam, kde potřebujete zůstat mobilní. Kabel je rychlejší,
bezpečnější, levnější, ale pořád je to kabel. Je příjemné sedět s notebookem
připojeným k internetu na zahradě nebo kdekoliv v bytě, ale je naprosto
zbytečné mít bezdrátově připojený stolní počítač vzdálený 5 metrů od brány pro
připojení k internetu. Také se alespoň trochu podívejte na zabezpečení, protože
WPA šifrování v kombinaci se zamezením broadcastingu názvu SSID (názvu vaší
bezdrátové sítě) znemožní i tomu nejlepšímu hackerovi připojit se na váš účet k
internetu. Použijte zařízení, které umí automaticky volit vhodný kanál, nebo si
před ruční volbou kanálu programem Network Stumbler zmapujte, na jakých
kanálech a s jakou silou signálu existují jiné bezdrátové sítě ve vašem okolí.

3Com Office Connect Wireless 11g Travel Router
Pro větší pohodu si kupte zařízení s co nejjednodušší obsluhou a více funkcemi.
Velmi se mi líbí multifunkční krabičky, které mohou pracovat jako přístupový
bod, internetová brána nebo bezdrátový klient. Příkladem takového zařízení je
například 3Com Office Connect Wireless 11g Travel Router, což je krabička,
která se vejde do kapsičky u košile a po provedení úvodní konfigurace již stačí
posuvným přepínačem nastavit, jakou funkci má provádět. Doma ji použijete jako
bránu pro připojení k internetu. V tomto režimu ji připojíte 10/100
ethernetovým portem ke kabelovému nebo DSL modemu a krabička si sama stáhne IP
adresu přidělenou operátorem. Spustí v sobě firewall, překlad adres a DHCP
server a všem autorizovaným bezdrátovým klientům umožní snadný přístup k
internetu. Pokud již bránu k internetu máte, krabičku přepněte do režimu
přístupového bodu. Pokud ji nepozorovaně během celodenního jednání u zákazníka
připojíte do nejbližší počítačové zásuvky, s největší pravděpodobností si
dlouhá a nudná jednání nečekaně zpříjemníte přístupem k internetu a e-mailům.
Pomocí tohoto zařízení můžete svůj počítač připojit k existující bezdrátové
síti, a i když zrovna nemáte po ruce bezdrátovou kartu, krabičku prostě
přepnete do klientského režimu a na ethernetový port připojíte svůj počítač. To
vše s krabičkou, která váží 80 gramů a stojí kolem 3 tisíc korun.

Asus WL-330 Pocket Wireless Access Point
Dalším užitečným zařízením je například Asus WL-330 Pocket Wireless Access
Point, zařízení stejně velké, které sice neumí pracovat jako internetová brána,
ale v záloze má jinou funkci, nazvanou WDS - bezdrátový distribuční systém.
Pokud ji přepnete do WDS režimu, krabička pracuje jako přístupový bod. Nemusíte
ji připojit do počítačové sítě kabelem, poněvadž data určená jiným mobilním
klientům těm nepřímo připojeným k tomuto přístupovému bodu, umí současně
bezdrátově předávat dál jinému přístupovému bodu. Ano, tímto způsobem sice
ztratíte minimálně polovinu přenosové rychlosti přístupového bodu, ale někdy se
tato funkce prostě může hodit.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.