Zásady schvalování koncových zařízení

Internet | 01.07.99

Telekomunikační síť je velmi složitá makrostruktura, která může úspěšněpracovat pouze za přesně stanovených pravidel a postupů. Jakýkoliv zásah do telekomunikační sítě musí b...





Telekomunikační síť je velmi složitá makrostruktura, která může úspěšně
pracovat pouze za přesně stanovených pravidel a postupů. Jakýkoliv zásah do
telekomunikační sítě musí být důkladně zvážen, neboť může nepříznivě ovlivnit
správný chod celého systému.

Telekomunikační síť lze v podstatě rozdělit na dvě části:
- Část, která je v majetku příslušné správy spojů a svou činností zabezpečuje
výstavbu příslušné spojové cesty mezi dvěma či více účastníky telekomunikační
sítě tato zařízení se nazývají veřejnými.
- Každý účastník musí mít k dispozici tzv. telekomunikační koncové zařízení
(TKZ) účastnické zařízení, prostřednictvím kterého je schopen služeb veřejné
sítě využívat. Telekomunikační koncová zařízení se nazývají neveřejnými
zařízeními.
Je zřejmé, že zařízení veřejná i neveřejná mohou spolu úspěšně spolupracovat
pouze za předpokladu, že budou beze zbytku splněny podmínky jejich vzájemného
propojení, a to buď přímo, t.j. prostřednictvím spojovacího vedení, nebo
nepřímo, prostřednictvím elektromagnetických vln. Podmínky vzájemného propojení
telekomunikační sítě a koncových zařízení je nutno naprosto jasně a jednoznačně
definovat. Obecné povinnosti a zásady stanoví zákon o telekomunikacích (1),
jehož jednotlivé pasáže jsou následně rozpracovány soustavou dalších obecně
závazných právních předpisů, až do odborných technických detailů, které jsou
podrobně obsaženy v příslušných normách a spojových předpisech.
V každé vyspělé zemi si proto stát vytváří orgán, který svou komplexní činností
zajistí předpoklady k tomu, že se k telekomunikační síti připojují pouze
zařízení, jež svými vlastnostmi a parametry splňují stanovené podmínky. Proces,
v průběhu kterého se toto prověřuje, se nazývá schvalování.

Hlavní důvody schvalování telekomunikačních koncových zařízení jsou:
- chránit existující telekomunikační sítě a jejich obslužný personál,
- chránit uživatele koncového zařízení,
- zabránit rušení a nežádoucímu ovlivňování činnosti telekomunikační sítě ke
škodě ostatních uživatelů sítě z důvodu používání nevhodných zařízení.
Ochrana telekomunikační sítě, jejího obslužného personálu a uživatele spočívá
zejména v tom, že u koncového zařízení, které obsahuje síťový napájecí zdroj,
se tento kontroluje z hlediska elektrické bezpečnosti. U zařízení, jež obsahuje
síťový zdroj, může dojít z různých důvodů k průniku nebezpečného napětí do
linky, nebo na ovládací prvky či kryt zařízení.
Otázky rušení a nežádoucího ovlivňování se netýkají jen telekomunikační sítě,
ale i výpočetní techniky, zabezpečovacích a ovládacích systémů, telemetrických
zařízení a dále též i při vysílání a příjmu rozhlasu a televize. Znamená to, že
se zjišťuje, jestli je příslušné zařízení elektromagneticky kompatibilní.
Každé zařízení osazené elektronickými prvky je schopné generovat celou škálu
nežádoucích rušivých signálů, které mohou omezit a v krajním případě
paralyzovat správnou činnost jiných elektronických zařízení provozovaných v
blízkém nebo vzdáleném okolí.
Pokud příslušné zařízení splňuje požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu,
znamená to, že toto zařízení není ovlivňováno a ani neovlivňuje okolní zařízení.
Že se nejedná o nezanedbatelný prvek, lze usuzovat i z toho, že jednou z
nejvýznamnějších směrnic Rady ES se stala směrnice č. 89/ /336/EEC ze 3. 5.
1989 "O sbližování zákonů členských států, týkajících se elektromagnetické
kompatibility". Tato směrnice musí být v každém členském státě přeložena do
národního jazyka a schválena národními vládami jako zákon nejpozději do 1. 1.
1996. Od tohoto data vstupuje v platnost v zemích Evropského společenství
směrnice Rady ES, podle které nesmí být na trh v zemích ES uveden žádný výrobek
osazený elektrickými a elektronickými prvky, pokud nemá certifikát na
elektromagnetickou kompatibilitu.
Je samozřejmé, že pokud by naše země nepřijala v oblasti telekomunikačních
koncových zařízení stejnou zásadu, stane se odkladištěm pro výrobky, které
podmínkám směrnice rady ES nevyhoví.
Česká republika jako stát k Evropské unii přidružený má v podstatě obdobnou
povinnost, s tím rozdílem, že pro ni zmíněné směrnice či rezoluce nejsou ještě
závazné, a že některé věci, jako např. vzájemné uznávání certifikací, musí být
upraveny mezinárodními smlouvami (zatímco pro členské státy EU tuto oblast
upravují právní předpisy Evropské unie).
Legislativní úpravy, které Česká republika přijme, budou mít ráz předpisů
povahy veřejnoprávních, t. j. zákon a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.
V současné době platí zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a k tomuto zákonu (4) jsou vydány jako prováděcí předpisy nařízení
vlády ČR (5), (6), (7) a (8).V případě telekomunikačních zařízení se jedná o
přesně a jednoznačně definované hodnoty telekomunikačních parametrů (k
odpovídajícím druhům zařízení), jako například: impedance vedení, správné
vysílací a přijímací úrovně přenášeného signálu, velikost hlukového a šumového
pozadí, parazitní modulace, úroveň potlačení harmonických kmitočtů atd., které
jednotlivě, nebo ve vzájemné kombinaci významně zhoršují spolehlivost úrovně
poskytovaných telekomunikačních služeb.
Pod vedením Českého normalizačního institutu je v plném proudu proces
postupného přebírání norem ISO, ETSI a evropských norem, které se týkají
bezpečnosti, elektromagnetické kompatibility a rozhraní s telekomunikační sítí.
Výsledkem této činnosti bude soubor norem, kterými budou pro všechny výrobce
bez rozdílu jednoznačně stanoveny vlastnosti a parametry koncových zařízení,
metodiky zkoušek a metody měření těchto parametrů. Tím budou zároveň vytvořeny
podmínky pro eventuální uznávání certifikátů shody vlastností a parametrů
výrobků, vydaných schvalujícími orgány v zahraničí, případně nálezů
akreditovaných zahraničních zkušeben.
Uvedené skutečnosti plně korespondují s Globální koncepcí pro certifikaci a
zkušebnictví Rady ES a se Směrnicí Rady ES 91 1263/EEC týkající se koncových
telekomunikačních zařízení.

Schvalování telekomunikačních koncových zařízení
Schvalování podléhají zařízení, která se přímo nebo nepřímo připojují ke
koncovému bodu telekomunikační sítě ČR ((1), ! 4, odst. 1).
Schvalování telekomunikačních koncových zařízení se provádí podle Vyhlášky
Ministerstva hospodářství č. 26/1996 Sb., o způsobu podmínkách a postupu při
ověřování a schvalování telekomunikačních koncových zařízení. Vyhláška byla
zveřejněna ve Sbírce zákonů České republiky, částka 8, ze dne 9. února 1996 (2).
Ve vyhlášce jsou zapracovány osvědčené zásady schvalovacích postupů ze zemí ES
a již aplikována hlavní ustanovení Směrnic Rady ES 89/336/EEC o sbližování
zákonů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a
91/263/EEC o přiblížení zákonů členských států týkajících se koncových
telekomunikačních zařízení včetně vzájemného uznávání jejich konformity.
Tím jsou vytvořeny podmínky pro harmonizaci schvalovacího postupu TKZ v ČR s
postupy v zemích ES, a tudíž i pro odstraňování překážek obchodu. Vyhláška
rovněž řeší otázku ochrany spotřebitele, ochrany telekomunikačních sítí před
nežádoucím vlivem neschválených TKZ s nezaručenými vlastnostmi a parametry,
včetně sankcí za uvádění neschválených zařízení do oběhu a jejich připojování
do telekomunikačních sítí.
Rozbory zahraničních zpráv spojů v telekomunikačně vyspělých zemích ukazují, že
živelně připojovaná neschválená TKZ způsobují více než 30 % všech problémů v
telekomunikační síti, a to mají černý trh soustavou zákonů silně pod kontrolou!

Co je schvalování
Schvalování je akt třetí nezávislé strany ve věci ověření shody požadovaných a
deklarovaných vlastností a parametrů příslušného výrobku.
Vyhláška č. 26/96 Sb. (2) určuje, že v České republice je schvalovací orgán:
Ministerstvo dopravy a spojů, ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD, odbor certifikace,
Hvožďanská 3, 148 00 Praha 4, telefon 02/ 7992 415, fax 02/793 67 09.
MDS, Český telekomunikační úřad, odbor certifikace je orgánem státní správy.
Správní řízení ve věci schvalování koncových telekomunikačních zařízení se
zahajuje podáním Žádosti o schválení telekomunikačního zařízení k připojení na
telekomunikační sítě v ČR podle ! 4, odstavce 1. (2). Při schvalování je
zjišťováno v autorizovaných nebo akreditovaných laboratořích, zda vzorek
telekomunikačního koncového zařízení odpovídá příslušným požadavkům stanoveným
technicko-normativními dokumenty (normy, technické a právní předpisy apod.) a
rovněž, zda výrobce poskytuje záruku servisu a případných oprav, a dále že
všechny výrobky dodané na trh České republiky budou trvale odpovídat vzorku
schváleného zařízení (včetně případných národních úprav) jedná se o tzv.
opakovatelnost výroby.
Výsledkem schvalování je rozhodnutí o schválení - administrativní doklad, který
prokazuje, že zařízení odpovídá určitým základním požadavkům. Tento doklad
zároveň autorizuje komercializaci a je podkladem pro povolení připojení a
provozování telekomunikačních zařízení.
K prodávanému zařízení musí být přiložena úplná, oboustranná kopie dokladu o
schválení zařízení, kterou by měl prodejce, stejně jako záruční list, potvrdit
datem prodeje, razítkem prodejny a podpisem prodávajícího. Na dokumentech o
schválení "rozhodnutí", vydaných po datu 1. 1. 1993, musí být originální otisk
razítka držitele schvalovacího dokumentu "rozhodnutí" nebo žadatele o
schválení. Kopie dokladu o schválení musí být stále k dispozici u provozovaného
zařízení pro účely kontrol, reklamaci jednání s organizacemi telekomunikací.
Při případné změně uživatele musí být kopie předána spolu se zařízením.
Dále by měl být přiložen návod k obsluze v českém (nebo slovenském) jazyce,
záruční list a ohlašovací list ve smyslu generálního povolení č. GP 07/1996
(3), obsahující schvalovací symbol.
Pokud se dodatečně prokáže, že vám bylo prodáno neschválené zařízení s falešným
schvalovacím dokladem, a proto vám je provozovatel sítě odmítne připojit, máte
ve smyslu Občanského zákoníku (9) právo odstoupit od smlouvy.

9 0425/JL












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.