Televize & Rádio pro nové tisíciletí

Internet | 01.05.00

WebTV Systém WebTV vznikl ve spolupráci firem Microsoft, Philips a Magnavox. Jedná se v podstatě o televizní přijímač napojený na Internet, který vedle klasického sledování televize ...





WebTV

Systém WebTV vznikl ve spolupráci firem Microsoft, Philips a Magnavox. Jedná se
v podstatě o televizní přijímač napojený na Internet, který vedle klasického
sledování televize umožňuje i pohodlné surfování po Síti a přijímání a
odesílání elektronické pošty. Pro pohodlnější servis existuje dokonce i
bezdrátová klávesnice, která umožňuje spojení i na vzdálenost 20 metrů. Před
tím, kdo na takovou dálku vidí na televizní obrazovce co píše, klobouk dolů.
Nepříjemným nedostatkem je nemožnost posílání a přijímání souborů ve formě
attachmentu, neboť přístroj nemá žádnou možnost na vkládání disket nebo jiných
přenosných médií. Zprávy jsou uchovány pouhých 14 dnů, a pokud si speciálně
nezažádáme o prodloužení, neodvratně zmizí.
Jelikož Microsoft není pověstný tím, že by spal na vavřínech, nejnovější verze
bude nabízet možnost digitálního nahrávání televizních programů, takže přibude
i funkce videopřístroje. Nejdříve se bude jednat o pouhou půlhodinku, začátkem
příštího roku již však nový set top box nabídne celých 14 hodin záznamu.
Microsoft, který kompletně vlastní systém WebTV, nedávno ohlásil spolupráci s
koncernem Thomson/RCA (Microsoft vlastní 7 procent firmy Thomson) na vývoji
řady televizních produktů, nejdále je zatím vývoj digitálního videopřístroje.
Podle všeho bude nový přístroj určitou kombinací WebTV a osobního digitálního
videa, které již známe v podobě TiVo a ReplayTV. Tyto přístroje jsou schopné
nahrávat televizní signál na pevný disk (místo na klasické videokazety),
hlavním trhákem je však možnost oddělit nahrávání a přehrávání (při přehrávání
se dále nahrává), takže si můžeme odskočit uvařit kávu a nepřijdeme přitom o
důležitý gól. Z poměrně mlhavých zpráv, které mluvčí Microsoftu nabídl, není
jasné, jestli se jedná o rozšíření nabídky systému WebTV, nebo jestli Microsoft
hodlá dělat konkurenci sám sobě. Je však možné, že Microsoft se pouze snaží
nabídnout celou škálu produktů, lišících se servisem a samozřejmě i cenou.
Nejlevnější je dnes WebTV Classic za pouhých 100 dolarů, na opačné straně
cenové škály bude stát nový Dish Player, který by měl stát kolem 500 dolarů.
Samotný provoz není o nic levnější nežli kabelová nebo satelitní televize,
nejlevnější kombinace stojí 20 dolarů měsíčně, a každá další kombinace znamená
sáhnout hlouběji a hlouběji do kapsy. A možností je opravdu dost, nabídka 500
kanálů je věru více než dostatečná.
Současně se jedná i o co možná největší propojení dvou systémů, WebTV a MSN.
Jelikož však počet zákazníků stagnuje, je Microsoft nucen k nejrůznějším
reklamním akcím, snažícím se přilákat další zákazníky. V poslední době se o to
snaží především odpuštěním dvou měsíčních poplatků za připojení k Internetu (25
dolarů měsíčně).
Gigant v pohybu

Velice podobnou cestou se vydává také America Online. Snaží se dostat své
zákazníky od počítače k televiznímu přijímači. Ve spolupráci s firmou Philips
připravuje set top box, jenž by spojil klasický televizní signál se službou
on-line, která firmu AOL proslavila. První přístroj, nazvaný AOLTV, by se na
trhu měl objevit letos v létě. Bedýnku připojíme k televizní, kabelové nebo
satelitní anténě, další dráty povedou k telefonní zásuvce a televizi. Potom se
už jen nalogujeme do sítě AOL a můžeme současně pozorovat televizi a posílat
e-mail kamarádovi na Nový Zéland. O obraz nepřijdeme, pouze se o něco smrskne.
Pokud se ovšem v té samé chvilce chce manželka dívat na oblíbenou soutěž,
nebude asi nadšená, když si před jejíma očima budeme korespondovat s blonďatou
přítelkyní. Celý systém je založen na pečlivých statistikách, informujících o
tom, že celých 25 procent uživatelů sítě AOL touží po spojení televize a
Internetu. Lidé očividně prahnou po současné možnosti slyšet ve zprávách, že
nějaká společnost přichází s novým revolučním produktem, a kliknutím myši si
koupit akcie dotyčné firmy. America Online se dušuje, že její novinka se
fundamentálně liší od konkurenčního systému WebTV, podle dosud dostupných
informací se však zdá, že se jedná v podstatě o totéž. Jeden trumf však AOL
skutečně třímá 20 milionů spokojených zákazníků, což je více než 20x více nežli
necelý milion lidí napojených na WebTV.
Řešení od MeTV.com

Dalším pokusem, jak spojit televizi s počítačem, je pokus firmy MeTV. com. V
současné době se přenášejí úryvky filmů v kvalitě, která je pozoruhodně dobrá i
při připojení pomocí 56 Kb/s modemu. V červnu navíc zahájí provoz firemní
portál, ze kterého si budou zákazníci s kabelovým nebo satelitním připojením
moci stahovat celé filmy a prohlížet je na televizi přijde to na zhruba 5
dolarů za film. Cena je pouze o něco vyšší nežli cena kazety v půjčovně, a
odpadnou dvě cesty tam a zpět. Ve firemní databázi je momentálně kolem 1 500
filmů, což je mnohem víc, než má na skladě běžná půjčovna videokazet.
V současné době je internetový přenos videa vzhledem k omezené šířce pásma
redukován na celkem nepatrný obrázek, který se krčí někde v rohu obrazovky.
MeTV spolupracuje s firmou Encoding.com na přenosu o rychlosti 100 až 700 Kb/s.
I tak si ale budeme od firmy MeTV.com muset zakoupit přístroj, jenž bude
bezdrátově přenášet videozáznam z počítače do konvenční televize. A to bude
znamenat sáhnout do kapsy pro dalších 200 dolarů. Dohoda s kabelovou a
satelitní televizí je přislíbena, ale k podepsání smlouvy je ještě daleko. V
plánu je i nová televize, která by měla mít zabudovaný miniaturní počítač,
takže dodatečná investice by odpadla. Je ovšem velice pravděpodobné, že nová
televize bude o ty dvě stovky dražší.
Broadband Box

Firma Broadcast.com se naopak snaží prosadit s novým přístrojem Broadband Box,
který je ve skutečnosti kombinací silného počítače s bezdrátovým širokopásmovým
přístupem k Internetu pomocí digitálního přenosu televizního signálu. Pod
kapotou se skrývá 600MHz procesor, mechanika DVD, 27GB pevný disk, karta
Ethernet a TV tuner. Tato novinka by současně fungovala také jako klasická
televize, její místo by proto bylo spíše v obýváku nežli v pracovně, i když by
přístroj bylo možné také používat jako výkonný počítač. Celá řada vývodů
umožňuje připojení digitální kamery, reproduktorů a druhého monitoru. Podle
tvrzení výrobce TV tunerové karty je systém připraven na příjem signálu o
rychlosti 2,5 MB za sekundu, což v praxi znamená zhruba 1 CD za pět minut. Při
takovéto rychlosti je video minimálně v kvalitě běžné televize. Celý systém se
zalíbil firmě Yahoo, která se připravuje firmu Broadcast.com koupit.
Prakticky se stejnou myšlenkou přichází firma Hauppage Digital, nabízející
kombinaci analogového a digitálního přijímače ve formě počítačové karty, kterou
zasuneme do existujícího počítače. Musíme sice hrábnout do kapsy pro 299
dolarů, ale po připojení kabelu kabelové televize a digitální antény můžeme
chytat jak kabelovou televizi, tak i program vysílaný digitálně firmou Advanced
Television Systems Committee nebo některou z 78 stanic vysílajících v USA
digitálně. K tomu ale musíme mít štěstí a bydlet poblíž některé z těchto
stanic. Software umožňuje měnit velikost obrazu na monitoru, takže se najde i
místo na současné prohlížení e-mailu.
Evropa vede

Digitální televize činí kupodivu výraznější pokroky v Evropě nežli v Americe.
Speciálně Anglie, která nepochopitelně zaostala ve vývoji kabelové a satelitní
televize, je odhodlaná tentokrát nezaspat dobu. Britské televizní stanice se
připravují na přechod od současných 5 analogových kanálů na 30 až 36 plně
digitálních kanálů. A při současném připojení televize na telefonní linku na
sebe nenechá příliš dlouho čekat ani dlouho předpovídaná interaktivní televize.
Celá akce má plnou podporu britské vlády. Tato podpora samozřejmě není nijak
idealistická, neboť vláda očekává tučné zisky (uvádí se částka kolem 8 miliard
liber) z prodeje náhle uvolněných frekvencí novým stanicím. Ale i tak se
nepředpokládá, že by přechod na digitální televizi začal před rokem 2006, jeho
dokončení se očekává kolem roku 2010.
Některé britské televize přitom už digitálně vysílají. První veřejná ukázka
byla již v roce 1993, a v současné době přijímá digitální záznam kolem 390 000
britských domácností. Plný rozvoj digitální televize současně bude neúprosným
konkurentem televize kabelové a satelitní, protože pro dokonalý obraz nebude
potřeba hyzdit dům přítomností satelitní antény. Dokud nebudou k dispozici nové
televizní přijímače, musí se zájemci o digitální televizi spokojit s dodatečnou
krabicí posazenou na televizním přijímači, což ale není pro mnohé příjemce
kabelové televize nic nového.
Sem tam nějaká žaloba

Na americkém kontinentu se o internetový přenos televizního signálu postarala
kanadská firma iCraveTV.com, když začala po Internetu vysílat zdarma hned 17
kanálů najednou, včetně hlavních amerických stanic ABC, CBS a NBC a kanadské
CBC. Nudící se osazenstvo kanceláří možná přivítalo možnost nenápadně sledovat
oblíbenou odpolední show, americké televizní společnosti vzaly novou službu
vážně a prostřednictvím Severoamerické asociace televizního vysílání vyhrožují
soudem. Podle jejich podání totiž iCraveTV.com porušuje autorská práva, neboť
nikdy nezažádala dotyčné společnosti o povolení, a samozřejmě neplatí žádné
licenční poplatky. A o to ve chvíli, kdy společnosti platí také 5 milionů
dolarů za jednu půlhodinovou show, jde především. K hrozícímu soudu se hodlá
připojit i Asociace amerického fotbalu, protože ta z důvodů udržení vysoké
návštěvnosti zakazuje vysílat určitá utkání v blízkých městech. Firma
iCraveTV.com se brání tím, že nemůže žádné licenční poplatky platit, neboť
neexistuje žádný zákon, který by omezoval vysílání po Webu, a tudíž ani nejde
licenční poplatky vypočítat. Nedávno vydaný americký zákon, zakazující přenos
po Internetu a jakékoliv další úpravy pořadů, se firma iCraveTV.com snaží
obejít tím, že omezila možnost připojení ze strany Američanů. Zákazníci totiž
musí pro spojení použít kanadské telefonní číslo. Zatím se jen hrnou, za první
týden se jich přihlásilo 360 000, byť kvalita obrazu kolísá od výtečné po
mizernou, obraz je zmenšený a doslova obalený všudypřítomnými reklamami. S
hrozící záplavou žalob je však budoucnost značně chmurná.
Interaktivní televize

Václav Větvička

Televizi blízké budoucnosti čekají hned tři významné změny. Jednou z nich je
přechod z analogového signálu na signál digitální, druhou je přechod na
televizi s vysokou rozlišovací schopností (HDTV) a třetí je pak nástup
interaktivní televize.
HDTV

HDTV není žádnou mimořádnou novinkou, prototypy jsou známy již řadu let a v
některých zemích jsou již patřičné televizní přístroje na trhu. Jedná se v
podstatě o rozlišení 1 280 x 720 nebo dokonce 1 920 x 1 080 pixelů. K nějakému
masovějšímu rozvoji však zatím nedošlo, televizní stanice se celkem úspěšně
brání změnit celé zařízení, neboť není jasné, kdo by pokryl obrovské náklady, a
jednotliví zákazníci se také zrovna nehrnou do nákupu nových, výrazně dražších
přijímačů. Až donedávna to znamenalo zaplatit 600 dolarů za dekodér a dalších
nejméně 3 000 dolarů (ceny se pohybují podle velikosti obrazovky od 2 700
dolarů až po neuvěřitelných 100 000 dolarů) za vhodnou televizi. Normální
modernější televizní přijímače jsou sice schopny zobrazit HDTV signál v téměř
dokonalé podobě, nicméně dojde ke zmenšení obrazu, takže ten připomíná
širokoúhlý film.
Celou situaci se dnes snaží změnit firma ATI Technologies, známá jako největší
světový výrobce grafických čipů. Její nový čip Rage HDTV umožňuje totiž po
namontování do běžných set top boxů, nutných pro příjem kabelové televize,
příjem pravého digitální signálu s výrazně větším rozlišením. Samotný čip stojí
pouze 30 dolarů a celý digitální top box pak jen 199 USD.
Celý problém HDTV je ve Spojených státech poměrně složitý. O své místo na
slunci se hlásí hned 18 různých formátů, takže finanční nároky na set top box
schopný konvertovat všechny formáty jsou stále příliš vysoké. Celých 67 procent
amerických televizních diváků je napojeno na kabelovou televizi, takže dokud se
do systému HDTV nepustí kabelové společnosti, k masovému rozšíření nemůže
dojít. A kabelové televize zatím nejsou nuceny přidat vyšší rozlišení ke své
nabídce. Kabelové společnosti navíc nehodlají vyvinout své krabice pouze pro
HDTV, ale chtějí současně nabídnout i plně interaktivní televizi včetně
možnosti brouzdání po Internetu, posílání elektronické pošty a her on-line. K
tomu pochopitelně potřebují vysoce výkonné grafické čipy. A to je hlavní důvod,
proč se do tohoto odvětví hrne firma ATI Technologies. Její marketingové
oddělení totiž vypočítalo, že počet set top boxů vzroste z 13 milionů prodaných
v roce 1998 na 47 milionů již v roce 2003.
Prakticky o totéž se snaží i další firmy Ravisent Technologies a Conextant
Systems, které podepsaly smlouvu o spolupráci na společném vývoji čipu Fusion
878A, schopného převádět videosignál na streaming formát a dále na softwaru
CineMaster HDTV, dekódujícím formát MPEG-2. I tento systém však zatím musí
využívat čip Rage HDTV.
Interakce v USA

Interaktivní televize není v Americe také nic nového. První pokusy však
skončily značným krachem, vzpomeňme třeba Full Service Network, se kterým
přišel v devadesátých letech Time Warner v Orlandu. Divákům tehdy nabídl
možnost objednávat filmy, nakupování a další služby, po pouhých šesti měsících
však systém zkrachoval pro naprostý nezájem diváků. Jedním z důvodů byla
pochopitelně i cena set top boxu, která dosáhla 2 500 dolarů.
První salvu směrem k interaktivní televizi vypálila firma General Instruments,
když koncem minulého roku představila svůj nejnovější set top box Surfview. S
cenou pod 100 dolarů se jedná o nejlevnější set top box na trhu, a to nemluvíme
o zcela unikátních možnostech. Za zatím neurčené, nicméně prý nízké měsíční
poplatky, bude možno počátkem dubna zažít první komerční interaktivní televizní
vysílání. General Instruments se pravděpodobně spojí s Motorolou, smlouva s
firmou WorldGate Internet Service je již podepsaná, takže se jistě máme na co
těšit.
Zájem o interaktivní televizi však začíná být patrný i u větších firem. WebTV
ve spolupráci s firmou Sony připravuje první pokusné vysílání, a díky
popularitě některých televizních soutěží je celkem pochopitelné, že prvními
pořady budou televizní soutěže Wheel of Fortune a Jeopardy. Sony nehodlá
Microsoftu přenechat monopol a připravuje vlastní set top box. Ostatní
satelitní stanice chystají podobný systém.
Miliony diváků jsou připraveny

Zdá se, že skutečně pořádně se do toho hodlá pustit internetový gigant America
Online (AOL). O novém televizním systému AOLTV, připravovaném na léto, jsem se
již zmínil. Spojení s firmou Time Warner (ano, s tou, která s podobnou
myšlenkou zkrachovala na Floridě) totiž AOL dodalo patřičnou zásobu filmů, show
a dalších televizních pořadů. Time Warner vlastní ledacos, od CNN až po všechny
nejpopulárnější show americké televize posledních desetiletí, takže naděje na
rychlý přesun milionů zákazníků je opravdu velká. Mluvčí AOL slibují hodně
diváci sledující finanční pořad CNNfn si budou moci nejen prohlížet v reálném
čase jak jsou na tom jednotlivé akcie na burzách, ale rovnou akcie koupit nebo
prodat, podle toho, jakou zprávu právě slyšeli z obrazovky. Diváci přihlížející
poslednímu dílu show Pohotovost si zase budou moci prohlédnout, o co přišli v
minulém dílu, nebo přečíst nejnovější novinky o hvězdách seriálu. Miliony lidí
platících AOL za připojení budou pravděpodobně mít zájem o nový systém, už
jenom proto, že se s jeho pomocí budou moci spojit se všemi kluby, které znají
z internetové AOL. A i rozhraní nové televize bude to staré dobré známé z
jejich počítače. A aby měla AOL krytá záda, investovala 1,5 miliardy dolarů do
rozvoje satelitní firmy Hughes Electronics Corp., která mimo jiné vyvinula pro
AOL nový set top box.
Microsoft vidí v televizi budoucnost

Microsoft se samozřejmě nehodlá vzdát bez boje, a jelikož má oprávněný pocit,
že má díky zavedenému systému WebTV náskok, bojuje dál. V prosinci minulého
roku oznámil spolupráci s firmou Excite@Home, a současně investoval závratných
5 miliard dolarů do firmy AT&T. Tato firma vedle toho, že je největší americkou
společností na trhu dálkových telefonních hovorů, vlastní i většinu firmy
Excite@Home a navíc je jednou z největších firem, zabývajících se kabelovou
televizí. A díky své investici má Microsoft přislíbeno, že v nové generaci set
top boxů od AT&T bude operační systém Microsoft CE. Celá tato spolupráce je
poněkud zvláštní. Firma Excite@Home sice získala možnost stavět svůj nový
systém na vyzkoušené platformě Microsoftu, na druhé straně si ale softwarový
gigant z Redmondu musel přístup ke kabelové televizi vlastně koupit, neboť od
samého počátku kabelové firmy odmítaly s Microsoftem spolupracovat. Samotný
Bill Gates tvrdí, že interaktivní televize je jediná televize budoucnosti, a
set top box nové generace bude již brzy hrát neodmyslitelnou roli v našem
obývacím pokoji. Přinese nám totiž interaktivní televizi, hudbu, on-line hry,
digitální fotografie a elektronickou poštu, a to vše v jedné krabici s jedinou
televizní obrazovkou. Microsoft proto vidí televizi jako oblast svého
největšího potenciálního růstu.
Představy se různí

Myšlenka interaktivní televize je jistě krásná, nicméně problémy, které ji
prakticky od začátku stíhají, stále ještě nejsou vyřešeny. Jedním z nich je
neexistence pravých interaktivních programů: možnost číst si při poslechu zpráv
e-mail nebo se po straně obrazovky dočíst, že se hvězda seriálu bude rozvádět,
nemá s interakcí mnoho společného. Celý systém nutně musí být zabezpečen
patřičnou infrastrukturou: k takové AOL se např. během špičky napojí až 1,2
milionu zákazníků najednou, a přidejme si k tomu dobrých 15 až 20 milionů
diváků, kteří pravidelně sledují nejpopulárnější pořady. Když jenom každý
čtvrtý vznese nějaký dotaz, dokáží to firemní servery zvládnout?
Otázkou také zůstává to, co si vlastně lidé pod pojmem interaktivní televize
představují. Některým stačí, aby se mohli na oblíbený pořad dívat v kteroukoliv
dobu, bez ohledu na to, co je na programu. Těm vlastně stačí systémy jako TiVo
nebo ReplayTV, které jim dotyčné programy automaticky nahrají nebo dokonce
vysílají pouze vybrané pořady. Jiní si naopak představují, že jim televizní
společnosti budou připravovat show na míru, něco jako býval Kinoautomat na
světové výstavě v Montrealu. A ti co se pohybují nejvíce v budoucnosti
očekávají, že budou moci pomocí interaktivní televize ovlivnit i výsledek
utkání ve fotbale, takže domácí tým vyhraje bez jakéhokoliv ohledu na realitu
na hřišti.
Rádio žije a vede se mu dobře
Václav Větvička

Rádio je přes svůj kmetský věk stále ještě nejpopulárnějším americkým médiem.
Američané vlastní neuvěřitelných šest rozhlasových přijímačů na jednu
domácnost, celkově více než 550 milionů. V Americe se vám také jen výjimečně
podaří vstoupit někam, kde by rádio nehrálo, od auta po výtah, kancelář nebo
podnikový záchod. Rozhlasové přijímače jsou doslova všudypřítomné, od budíků na
nočním stolku až po walkmany. A všechna tato rádia vysílají analogově, takže i
když poslech zrovna nepřipomíná dědečkovu krystalku, k dokonalému zvuku to má
zcela určitě daleko. Je tedy jasné, že musí dojít ke změně.
Některé stanice již začínají testovat použití digitální technologie a
předpokládá se, že by k prvnímu digitálnímu vysílání mělo dojít zhruba v
polovině příštího roku. Není tomu ani tak proto, že by se jednotlivým stanicím
nechtělo investovat do nové technologie, spíše se jedná o snahu dát jednotlivým
výrobcům rozhlasových přijímačů čas na vývoj nových přijímačů, schopných využít
výhod digitálního přenosu. Není daleko doba, kdy digitální radiopřijímač
najdeme v palmtopu nebo mobilním telefonu.
Nové možnosti

Digitální rádio bude využívat technologii IBOC, přičemž bude pracovat na dnes
běžně využívaných frekvencích středních vln a VKV. Díky tomu zůstanou vlnové
délky stanic (které spolu se čtyřpísmennou zkratkou tvoří reklamní logo
stanice) zachovány. Co nezůstane zachováno, bude kvalita; u středních vln
dosáhne dnešní kvality VKV, u VKV se očekává kvalita odpovídající CD. A to bude
pouhý začátek, přenos e-mailu, kalendáře nebo paging na sebe nenechají dlouho
čekat. Samozřejmě nic není tak jednoduché, jak by se zdálo nebo jak by mohlo
být. Dvě společnosti, Lucent Digital Radio a USA Digital Radio vyvíjejí dvě
odlišné verze technologie IBOC, a bude na komisi federální vlády, aby rozhodla,
který systém bude použit. Jelikož USA Digital Radio je společně vlastněna dvěma
ze tří hlavních amerických stanic (ABC a CBC), přisadil bych si na to, že se
komise přikloní k jejich nabídce.
A pokud to někomu není dost, sesterské pobočky Lucent Digital Radio vzhlížejí
vzhůru a připravují digitální přenos rádia přes síť satelitů. Nejdříve se
zaměřili na autorádia a za měsíční poplatek 9,95 USD nabízejí signál v
digitální kvalitě. Tato myšlenka má něco do sebe, protože místní stanice živené
výhradně příjmy z reklam nijak nestojí o to, aby je bylo slyšet dál než za
hranicemi města, v nejlepším případě okresu, takže při delší cestě neděláme nic
jiného, nežli lovíme nové a nové stanice. Možnost poslouchat jednu oblíbenou
stanici po celé cestě z New Yorku do San Franciska je rozhodně lákavá.
Na Internetu je rušno
Internet samozřejmě nemůže nečinně přihlížet tomu, jak v oblasti rozhlasového
vysílání začíná konečně vyšlehávat plamínek digitální revoluce. Poslouchat
rádio prostřednictvím počítače napojeného na Internet není nic nového. I moji
američtí spolupracovníci si dávno přivykli nezvyklému jazyku, který zní z
reproduktorů na mém stole. Celkový počet dostupných stanic však není nijak
velký a kvalita, nezbytný faktor pro skutečné rozšíření, je povětšinou nevalná,
zvláště ve chvíli, kdy počítač použijeme k současnému brouzdání po webové
grafice. Co si budeme povídat, jsme odkázáni na dostupnou šířku pásma.
Jednotlivým čiperům to však nedá spát, takže se stále rozrůstá nabídka
nejrůznějších speciálních možností jak poslouchat mluvené slovo a hudbu linoucí
se z prostředí Internetu.
Rádio na ulici

Zvláštní obdobu internetového rádia si mohou prohlédnout turisté, courající se
jednou z hlavních atrakcí amerického města New Orleans. Uprostřed Bourbon
Street narazí na diskžokeje ve skleněné boudě, která je ověšená webovými
kamerami jako vánoční stromeček ozdobami. A tak si posluchači nového webového
rádia FastBand GlobalCast mohou současně poslouchat hudbu a prohlížet zvědavce,
kteří okukují diskžokeje. Někteří šťastlivci z řad turistů se dokonce mohou
dostat dovnitř budky a pobesedovat si na téma, které se v rádiu právě probírá.
Majitelem stanice je ambiciózní internetový server FastBand, Inc., jenž plánuje
ještě letos otevřít pobočky v Los Angeles, Amsterdamu, Edinburghu, Rio de
Janeiru, Bangkoku a Sydney. Ve chvíli, kdy se podaří otevřít všech 7 poboček,
firma plánuje vysílat z každé pobočky živě tři hodiny a tím vlastně pokrývat
celý svět. A jelikož se jedná o firmu čipernou, nahrávky místních autorů je
možné stáhnout z webové stránky za relativně lidovou cenu 1,5 dolaru.
Úplně jinak

Zcela opačný přístup k problematice rádia a Internetu zvolila firma Sonicbox.
Místo aby se snažila nějakou mimořádně zajímavou službou přikovat posluchače k
počítačům, rozhodla se nabídnout možnost poslouchat oblíbené webové stanice
prostřednictvím domácí stereosoupravy. Za padesát dolarů si můžeme zakoupit
zařízení nazvané Sonicbox Tuner, které po zapojení na širokopásmové internetové
spojení posílá signál internetového rádia do tradičního sterea. Zatímco nová
krabička velikosti hokejového kotouče je pevně připojena k počítači, posluchač
může rejdit po bytě s bezdrátovým dálkovým ovládačem v ruce. Základna vysílá
signál ve vlnové délce normálně americkými stanicemi nepoužívané, takže
nedochází k rušení.
Jak jde na to Kerbango
S další novinkou přichází firma Kerbango. Plánuje totiž představit veřejnosti
samostatné internetové rádio, které nebude potřebovat počítač. Vzhledově se
bude jednat o klasicky vypadající přijímač, pouze místo antény bude celá tato
digitální vymoženost prostřednictvím modemu napojena na Internet. Točením
knoflíku si budeme moci volit jednotlivé webové stanice stejně pohodlně, jako
to dnes děláme u normálního rádia. Příjemnou novinkou bude možnost nastavení
nahrávání některých pořadů. Předpokládá se též možnost stahování vybraných
zvukových souborů ve formátu MP3, což by jistě potěšilo majitele MP3
přehrávačů. Pokud se někomu zdá, že se v tomto případě jedná o digitální
znovuzrození populárního rozhlasu po drátě, není zřejmě daleko od pravdy. Pouze
cena bude poněkud větší, do kapsy budeme muset sáhnout nejméně pro 300 dolarů.
Za své peníze však nedostaneme jednu stanici, jako tomu bylo za zlatých časů
dráťáku, ale závratných 3 000 stanic.
Značně podobný systém konkurenční firmy AudioRamp.com, nazvaný iRad, stojí
ještě více (399 dolarů) a je kompatibilní hned se dvěma systémy s RealPlayerem
od RealNetworks a Windows Media Playerem od Microsoftu. A kdyby se nám náhodou
nic z Internetu nelíbilo, iRad nabízí i místní stanice na středních a VKV
vlnách. Pokud se však stále ještě napojujeme na Internet pomocí 56Kb/s modemu,
moc si asi neužijeme. Díky procesoru StrongARM SA-100 můžeme přehrávat i
nahranou muziku, zabudovaný CD přehrávač potom ukazuje na to, že se firma snaží
nahradit klasickou stereosoupravu.
Rádio a reklama
Internetová rádia samozřejmě magicky přitahují i firmy, které je chtějí využít
k reklamním účelům. Internetové knihkupectví Barnes and Noble, jež se zatím
marně snaží doběhnout vlak, ve kterém jí ujela konkurenční firma Amazon.com,
přichází se stanicí nazvanou BN Radio. Je to vlastně rozhlasový on-line tuner,
jenž posluchačům umožní naslouchat tomu druhu hudby, která je jim příjemná. A
ve chvíli, kdy se jim něco mimořádně zalíbí, kliknutím si CD mohou zakoupit.
Samozřejmě od firmy Barnes and Noble. K poslechu nepotřebujeme nic víc nežli
poslední verzi softwaru Netscape 4.7 nebo IE 5.0 a Real Audi 7. Na rozdíl od
většiny stanic však vždy vidíme název písničky a jméno zpěváka, jedním
kliknutím myši se dozvíme i kompletní seznam CD dotyčného umělce. Na výběr je
hned 17 různých stanic, takže hudební zážitek je řádně rozškatulkován a toužíme-
li třeba po folku, nemusíme poslouchat pro naše duševní zdraví škodlivý rap.
Digitální kvalita

Firma Psion se naopak snaží nabídnout prostřednictvím Internetu klasické rádio
v digitální kvalitě. Za několik měsíců by se pod jménem Wavefinder měl na trhu
objevit digitální audioreceiver. A jelikož je digitální audio přenášeno jako
datový soubor, vedle hudby uvidíme i spoustu dalších informací o zpěvácích a
skupinách, včetně jejich diskografie, současného turné nebo nejnovějších
fotografií. Možnost nahrávání v populárním formátu MP3 bude samozřejmostí,
takže po zakoupení nového přístroje si každý s PC a přístupem k Internetu bude
moci nahrát libovolný počet písniček z normální komerční stanice přímo jako
soubory MP3.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.