Squatteři a jak na ně - Žalujeme

Internet | 01.06.03

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme si řekli něco málo o tom, co to jeproces uplatnění práva a jak důležité je vědět o příslušných procesních pravidlech, dříve než se p...





V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme si řekli něco málo o tom, co to je
proces uplatnění práva a jak důležité je vědět o příslušných procesních
pravidlech, dříve než se pokusíme za pomoci právních nástrojů odradit squattery
od jejich jednání, případně hnát je k zodpovědnosti za škody, které svými
aktivitami způsobili. Už také víme, že z hlediska použití právních donucovacích
prostředků velice záleží na tom, pod jakou doménou první úrovně (zda národní či
generickou) je příslušné doménové jméno registrováno.

Zatímco v prostředí pod vládou ústřední doménové autority ICANN je obecným
řešením sporu rozhodčí řízení (takzvaná arbitráž), řeší se spory o doménová
jména pod doménou .cz formou soudního řízení. To upravuje zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ).


Kam s ní?

První otázkou k zodpovězení je, kterému soudu naši žalobu adresovat. Tím, že
soustava soudů je v naší zemi jednotná, máme situaci usnadněnu v tom, že
nemusíme vybírat mezi různými typy specializovaných soudů. Postačí, pokud
budeme vědět, který soud má spor rozhodovat z hlediska instanční příslušnosti.
Jak jsme si již v minulých dílech připomínali, budou se spory o doménová jména
týkat zejména:

- otázek ochrany jména či obecně dobré pověsti ! 9 odst. 2. písm. a) OSŘ

- ochrany firmy ! 9 odst. 3. písm. n) OSŘ

- ochrany proti nekalému jednání v hospodářské soutěži ! 9 odst. 3. písm. k) OSŘ

- nebo ochrany práv z takzvaných zapsaných označení (například ochranných
známek ! 9 odst. 3. písm. o) OSŘ.

Ve všech citovaných typových případech jsou v prvním stupni příslušné k
rozhodování krajské soudy (v Praze pak Městský soud).

Co se týče takzvané místní příslušnosti, tu řeší OSŘ zejména v rámci
ustanovení ! 84 a ! 85. Platí přitom, že žalobu zasíláme tomu soudu, v jehož
obvodu má žalovaný sídlo nebo bydliště. Se zvýšením kvality registrační
procedury u CZ.NIC se v poslední době zlepšila i možnost dohledat údaje o tom,
kdo příslušné doménové jméno registroval. Pokud se nám ale squattera,
respektive údaje o jeho jméně (firmě) či bydlišti (sídle) nepodaří dohledat,
nemusíme zoufat jak jsme si již jednou říkali, žalobu lze v takovém případě
podat proti samotné doménové autoritě, která se po případně prohraném sporu
bude muset na squatterovi hojit sama prostřednictvím takzvaných regresních
nároků.


Rubrika

Psaní samotné žaloby nevyžaduje žádné zvláštní formální dovednosti. OSŘ nám v
této souvislosti pouze vypočítává, co musí být v žalobě uvedeno (! 42 odst. 4 a
! 79 odst. 1 na tato ustanovení je vzhledem k jejich důležitosti vhodné zvláště
upozornit), přitom však ponechává na vůli žalobce, jakou formu a strukturu bude
žaloba mít. Platí však určité nepsané formální zvyklosti, přičemž první stranu,
nebo alespoň oddíl žaloby by měly tvořit identifikační údaje. Takové části
žaloby pak říkáme rubrika.

Do levého horního rohu rubriky píšeme název a adresu soudu, kterému je naše
žaloba určena. Pravý horní roh ponecháme volný a na toto místo můžeme buďto
nalepit doklad o zaplacení soudního poplatku (kolek, ústřižek složenky...),
nebo zde připíšeme, že soudní poplatek uhradíme na výzvu soudu. Do středu
žaloby pak vepíšeme údaje o stranách, tedy o žalobci a žalovaném. U žalovaného
musí být uvedeno minimálně jeho jméno (firma) a adresa (sídlo), případně další
identifikační údaje jako IČO a podobně. Pod údaj o stranách píšeme název (věc)
našeho podání, tedy například "Žaloba na převod práv k užívání doménového jména
abc.cz." Pod něj pak připojíme údaj o tom, v kolika stejnopisech žalobu k soudu
podáváme platí přitom, že počet stejnopisů musí být alespoň takový, aby mohla
být žaloba doručena každé ze stran a jedno vyhotovení zůstalo jako součást
soudního spisu. Levý horní roh je pak vyhrazen údaji o tom, jaké k žalobě
přikládáme přílohy. Těmi jsou zpravidla originály nebo ověřené kopie listinných
důkazů, kterých se v žalobě dovoláváme. Pokud předkládáme fotokopie, uvedeme
údaj o tom, že originál listiny předložíme na výzvu soudu.


Skutkový stav

V části žaloby, kde soudu líčíme to, co špatného nám squatter udělal, je vhodné
postupovat tak, že uvádíme jednotlivá tvrzení a k nim připojujeme návrhy
důkazů. Příkladně tedy: "Dne 1. 1. 2002 provedl žalovaný registraci doménového
jména abc.cz. Důkaz: výpis z registru CZ.NIC." Je třeba si v této souvislosti
uvědomit, že každé skutkové tvrzení musí být podepřeno důkazem, neboť soud
kromě důkazů nemá jiné prostředky, jak skutečný stav věci zjistit. Pokud nemáme
jiný důkazní prostředek, kterým bychom soudu naše tvrzení dokázali (tedy
například listinu, výslech svědka, nebo v případech sporů o doménová jména
hojně používaný notářský zápis), navrhujeme takzvaný výslech účastníků, v němž
své skutkové tvrzení můžeme podepřít vlastní výpovědí (! 131 odst. 1. OSŘ).


Petit

Jakmile jsme soudu prostřednictvím skutkových tvrzení sdělili, co se nám
přihodilo, musíme mu ještě říci, jak chceme, aby v dané věci rozhodnul. To
zpravidla učiníme tak, že navrhneme soudu přímo výrok, který bychom rádi viděli
v jeho rozhodnutí. Příkladně tedy: Z důvodů výše uvedených navrhuji vydání
následujícího rozsudku: "Žalovaný je povinen převést na žalobce práva k užívání
doménového jména abc.cz" Pod petit pak je ještě nutné připojit datum a podpis
žalobce, a pak už s naším podáním můžeme vesele vyrazit na poštu nebo na
podatelnu příslušného soudu.

Pokud budeme psaní žaloby věnovat dostatečnou pozornost a budeme se při něm
držet ustanovení zákona, případně kvalifikovaných právních rad, může to
znamenat značné urychlení celého soudního procesu. Výzvy k doplnění žalob či
odstranění nedostatků totiž způsobují průtahy v řízení, které zbytečně škodí
jak stranám, tak i soudům.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.