Snadná práce s Linuxem

Internet | 01.10.05

S operačním systémem Linux se v různých distribucích a podobách setkává stálevíce bežných kancelářských uživatelů PC. Umíte v něm pracovat se základními komunikačními služba...





S operačním systémem Linux se v různých distribucích a podobách setkává stále
více bežných kancelářských uživatelů PC. Umíte v něm pracovat se základními
komunikačními službami? Pokud ne, naučíme vás to.

Jádro operačního systému Linux, jehož první verzi na počátku devadesátých let
vytvořil Linus Torvalds během studií na univerzitě v Helsinkách, bylo původně
jen studentským pokusem, ale položilo základ nového operačního systému. Systém,
který je na něm založen, mohl na rozdíl od tradičního unixového prostředí
fungovat bez problémů na počítačích s obyčejnými procesory třídy x86, tedy na
běžně dostupných PC a laciných serverech. Právě na serverech se uchytil více a
na ně se soustředil jeho další vývoj.
V průběhu devadesátých let bylo možné se s Linuxem setkat na běžném stolním
počítači prakticky jen na univerzitách a u technických nadšenců. Přestože po
necelých deseti letech vývoje již Linux obsahoval grafické uživatelské rozhraní
(GUI), napodobující některé funkce z Microsoft Windows a některé další z
desktopových systémů pro UNIX, jeho využití pro normální kancelářskou práci,
brouzdání na internetu nebo hraní her bylo přinejmenším velice omezené. To se
ale mělo změnit.
Na konci devadesátých let a počátkem nového milénia nastala, především v USA,
tzv. "dot-com horečka". Finančníci tehdy investovali do velké řady firem, které
své podnikání chtěly založit na webových a komunikačních službách. Tyto firmy
musely fungovat s pokud možno co nejmenšími náklady, proto se snažily šetřit
mimo i na operačních systémech, k čemuž se Linux přímo nabízel. Vývoj desktopu,
tedy sady funkcí potřebných k tomu, aby byl Linux použitelný na běžném počítači
a k běžným činnostem, dostal silný impulz.
Dot-com horečka skončila v roce 2001 pádem většiny malých firem a poklesem
indexu technologické burzy Nasdaq. Několik z těchto společností přežilo a
existuje dodnes (jako třeba Google, Amazon či Yahoo!), většina však skončila v
propadlišti dějin. Vývoj Linuxu, který byl díky nim urychlen, se s koncem
tohoto období poněkud zpomalil, ale rozhodně nezastavil. Jestliže však tento
operační systém byl s obtížemi vhodný pro běžnou práci již před začátkem
zmíněného boomu, po něm se z Linuxu stal naprosto použitelný operační systém.

V rozdílnosti je síla
Linux je vyvíjen jak celosvětovou komunitou dobrovolníků, tak rovněž komerčními
(i nekomerčními) společnostmi. Pod jejich hlavičkou vznikají nejznámější
distribuce. Distribuce není nic jiného než jádro samotného operačního systému a
další součásti nutné pro to, aby systém bylo možné používat. Nebudeme zde
podrobně vysvětlovat, jak přesně Linux "uvnitř" funguje, musíme se však zmínit
o tom, že aby bylo možné v jeho prostředí surfovat po internetu, je zapotřebí
několika fungujících součástí. Nejnižší a základní je jádro operačního systému,
které se stará o jeho řízení a o komunikaci s okolím. Nad tímto jádrem funguje
grafický server, nejčastěji xFree86, říká se mu také X Server, který jednoduše
řečeno "kreslí okna".
Nad tímto serverem se nachází správce oken - windowmanager. Z původních
jednoduchých správců se v současnosti staly komplexní balíky různých aplikací a
podsystémů, které toho dělají mnohem více, než k čemu byly původně určeny. Mezi
nejoblíbenější správce oken patří systémy nazvané Gnome (www.gnome.org) a KDE
(www.kde.org).
Za předpokladu, že všechny výše uvedené součásti fungují bez problémů, je možné
s Linuxem (správné označení je GNU/Linux) pracovat podobně jako s Windows nebo
Mac OS. Prakticky všechny funkce se ovládají myší a pomocí ikonek, roletových
menu, tlačítek a oken.
Během posledních několika let byl vývoj desktopových systémů na Linuxu
nasměrován tak, že s klasickou vstupní a výstupní metodou, tedy s textovým
terminálem neboli shellem, se běžný uživatel bez administrátorských ambicí
vůbec nesetká. Všechny části systému nebo alespoň nejčastěji používané programy
jsou navíc přeloženy do češtiny, což práci s nimi dále zjednodušuje.
Jak jsme již řekli, existuje celá škála různých distribucí Linuxu. Čím se tyto
distribuce od sebe odlišují? Prakticky ve všech najdeme stejné základní (výše
popsané) komponenty. Rozdíly jsou tak hlavně v dalších, přibalených programech,
v nastavení systému a v jeho konfiguraci. Odlišná bývá také grafika, nápověda,
podpora a mnoho technických jednotlivostí, které se schovávají "pod kapotou"
systému. I přes tyto rozdíly ale lze říci, že jednotlivé distribuce si jsou z
hlediska uživatele ve většině funkcí a vlastností velmi podobné, což nám umožní
popis komunikace v tomto prostředí zobecnit. Níže uvedené příklady předvedeme
sice na systému SUSE Linux, který v současné době vlastní společnost Novell,
přesto programy a postupy, které zde najdete, platí prakticky pro všechny další
distribuce tohoto operačního systému (tedy pro Mandrake, RedHat, Debian atd.).

Proč se tím zabývat, když máme Windows?
Hlavně proto, že je zadarmo, ale vážně. Linux již dávno není jen systémem pro
počítačové nadšence. Pokud si jej nenainstalujete doma a nezačnete používat
sami, je dost možné, že vás k tomu dříve nebo později někdo donutí. Řada firem
a institucí Linux na svých pracovních počítačích zkouší a postupně nasazuje do
provozu. Můžeme se s ním setkat na školách, v bankách a často i ve státním
sektoru. Vlády některých zemí jej částečně z finančních důvodů a částečně
proto, že se chtějí chránit před monopolním postavením Microsoftu, nasazují na
své úřady. Jedná se o nástup, který je trvalý, ale zatím málo viditelný. Doba,
kdy se s Linuxem setkáme například na pracovním počítači, který nám přidělí
zaměstnavatel, nemusí být ani příliš vzdálená, proto je vhodné naučit se s ním
včas zacházet a hlavně se ho přestat bát.

Linux a internet pro laiky
Počítač může být k internetu připojen buď prostřednictvím nějakého
komunikačního zařízení typu modem, nebo prostřednictvím místní sítě. Rozdíl je
v tom, že spojení prostřednictvím sítě většinou není nutné iniciovat - vytáčet.
Jakmile takový počítač spustíte a přihlásíte se k němu, máte k dispozici síť a
tudíž i internet. Modemové spojení, ať je realizováno pomocí telefonní linky,
bezdrátového nebo kabelového adaptéru, je potřeba vytvořit - vytočit. Ve
Windows k tomu dochází obvykle automaticky v okamžiku, kdy je vyžadováno
připojení k síti, nebo pokud je spuštěn patřičný program - vytáčecí skript,
který připojení provede.
Analogicky je tomu i v desktopových počítačích s OS Linux. Zatímco pevné
připojení k internetu je k dispozici neustále a de facto záleží jen na
aplikaci, která je bude používat, vytáčené připojení je potřeba nějakým
způsobem udržovat v činnosti a řídit. K tomu slouží buď nastavení systému, nebo
specializovaná aplikace. Obvyklejší bývá použití jednoduchého programu, který
se o vytáčení a řízení připojení v grafickém prostředí Linuxu bude starat.
Samotné komunikační aplikace můžeme rozlišit do dvou kategorií. První z nich
tvoří ty, které jsou v Linuxu i Windows prakticky stejné, nebo velmi podobné.
Mezi ně patří některé webové prohlížeče, programy pro elektronickou poštu a
další.
Druhou kategorii tvoří programy specifické pro Linux, respektive pro operační
systémy unixového typu. Když pomineme aplikace, které běží v terminálu, jedná
se o různé komunikační nástroje, klienty Instant Messagingu, ale také poštovní
programy a webové nástroje. Řada z těchto aplikací je v současnosti vytvořena
tak, aby se podobala programům Windows a co nejvíce napodobovala jejich chování
a ovládání. Není tak problém se v Linuxu naučit pracovat například s
univerzálním klientem elektronické pošty, který je vytvořen pouze pro něj,
jestliže už umíte pracovat s Microsoft Outlookem nebo s podobnou aplikací.

Co je předinstalováno a co budeme muset doplnit?
Jednotlivé distribuce se odlišují tím, co v nich již najdeme předem
nainstalováno. Webový prohlížeč představuje standardní základ, bez něhož si
není možné žádnou distribuci představit. V drtivé většině případů najdeme v
čerstvě nainstalovaném operačním systému hned několik prohlížečů. Jejich
použití se odvozuje od toho, pro jakého správce oken se rozhodnete, ačkoliv ve
většině případů jsou schopny fungovat i v jiném než v tom svém "domácím". Něco
podobného platí i pro poštovní programy, v omezené míře i pro nástroje Instant
Messagingu. V následující části se podíváme na nejobvyklejší komunikační
programy používané v systémech typu Linux. Probereme:
( vytáčené připojení k internetu (QInternet),
( prohlížení webu (Mozilla Firefox, Konqueror),
( práci s elektronickou poštou (Mozilla Thunderbird, Novell Evolution),
( práci s Instant Messagingem (Gaim).

Připojení k internetu
Jedním z jednoduchých a přitom užitečných dial-up manažerů pro Linux je program
QInternet. Jeho základní okno je tvořeno jediným jednoduchým tlačítkem, jež
slouží k navazování (a ukončování) připojení a současně funguje jako indikátor
stavu tohoto připojení. Pokud je aplikace nakonfigurovaná, stačí pro navázání
spojení jednou klepnout na řídící tlačítko. Ikonka na něm se změní, což značí,
že proces připojování byl aktivován. Další změna pak již znamená, že připojení
je navázáno nebo že došlo k nějaké chybě.
Konfigurace programu se provádí po klepnutí pravým tlačítkem myši do jeho okna.
V nabídce je možné vybrat, co přesně chcete nastavit. QInternet je použitelný
pro jakékoliv vytáčené připojení, od klasického přístupu pomocí modemu, přes
kabelové a speciální modemy až po bezdrátová připojení (GPRS, CDMA), pokud k
nim pro vaši distribuci Linuxu neexistuje samostatný software.
Jakmile je připojení navázáno, QInternet zobrazuje jeho stav. Z kontextového
menu je možné zobrazit rychlost aktuálního připojení a jeho vytížení. Klepnutím
na stejnou ikonu, tedy do hlavního okna aplikace, dojde k ukončení stávajícího
připojení. Pokud ukončíte aplikaci, budete dotázáni, co se má stát se samotným
připojením (zda má být ukončeno nebo zachováno).

Prohlížení webu v Linuxu
Prohlížečem, který v současnosti můžete najít v mnoha distribucích Linuxu, je
starý známý Mozilla Firefox. Ačkoliv se používá také balík Mozilla Application
Suite, Firefox se stal druhým nejpoužívanějším webovým klientem v prostředí
operačních systémů MS Windows a tato skutečnost silně napomohla jeho rozšíření
pod operačními systémy typu Linux.
Firefox v Linuxu vypadá a chová se prakticky stejně jako na Windows. Má své
záložky, panely prohlížeče a má také české menu (lokalizovaná verze je k
dispozici na adrese http:// www.czilla.cz/download/). Je třeba mít na paměti,
že tento prohlížeč musíme čas od času aktualizovat, v nejlepším případě
stažením nové verze a novou instalací. Jakmile je Firefox jednou v provozu, lze
jej používat způsobem, který je obvyklý ve Windows. Ve verzi pro Linux funguje
korektně většina funkcí, klávesových zkratek, ale také podpora zobrazení
většiny stránek, jež fungují ve verzi pro Windows. Jestliže vaše distribuce
Linuxu nemá potíže se zobrazováním češtiny, nebude je mít ani Firefox.
Na druhou stranu se ale musíme připravit na několik odlišností. Většině
uživatelů se Firefox na Linuxu zdá pomalejší než na Windows. Déle může trvat
jeho start, ale také načítání stránek a zobrazování obsahu (což je dáno
odlišnou systémovou architekturou). V praxi se již vyskytly potíže s některými
rozšířeními a dokonce i grafickými tématy. Problematické může být také
zobrazování češtiny na některých webových stránkách.
Stejně jako ve Windows, i na Linuxu funguje Firefox jako panelový prohlížeč,
tedy aplikace, která je schopna zobrazovat obsah webu v panelech v rámci
jediného okna. Jestliže je ale otevřeno více oken, může docházet k nestabilitě
prohlížeče (pod některými verzemi SuSe, ale také Mandrake Linuxu). Situace, kdy
prohlížeč přestane reagovat, se v Linuxu řeší podobně jako ve Windows, tedy
nouzovým ukončením její činnosti.
Existují i jiné prohlížeče než Mozilla Firefox. V mnoha distribucích se lze
setkat s balíkem Mozilla Application Suite. Ten byl sice oficiální nadací
Mozilla de facto ukončen, jeho vývoj ale pokračuje dále pod názvem projekt
Seamonkey (najdete jej na adrese http://www.mozilla.org/projects/seamonkey/).
Specifikem Linuxu, respektive grafického prostředí KDE, je webový prohlížeč
Konqueror (www.konqueror.org). Tento prohlížeč je ve skutečnosti multifunkčním
nástrojem, jenž slouží pro práci s různými typy obsahu, podobně jako je
Internet Explorer univerzálním správcem Windows. V systému KDE se Konqueror
používá jako výchozí správce souborů, archivů, ale také jako webový prohlížeč.
Faktem je, že neposkytuje tak širokou škálu kompatibility jako produkty
společnosti Mozilla nebo některé další komerční prohlížeče. Lze jej však použít
k surfování po většině stávajících webových serverů a k používání velké části
aplikací. U některých stránek však mohou nastat problémy s jeho kompatiblitiou,
přesněji s tím, jak je zobrazován obsah serverů nebo jak se program chová v
některých aplikacích. Konqueror je jednodušší než například Firefox (pokud jde
o vnitřní provedení, ne z hlediska dalších funkcí), jeho jádro KHTML se stalo
základem prohlížeče na počítačích Apple Macintosh. Konqueror standardně najdete
ve všech instancích KDE, kde má implicitně umístěnou ikonku ve spodní liště
systému. Kromě těchto prohlížečů existují i další, přesněji řečeno existuje
mnoho dalších webových programů pro Linux. Liší se od sebe technologickou
úrovní, původem, licencí, ale také dostupností podpory různých jazyků a
kompatibilitou. Vzhledem k tomu, že jak Konqueror, tak Mozilla (Firefox) jsou
prohlížeči s otevřeným zdrojovým kódem, existuje množství přepracovaných verzí
a derivátů, s nimiž je možné se setkat jak pod Linuxem, tak i pod dalšími
operačními systémy.

Kudy na poštu
Webovému prohlížeči Mozilla Firefox většinou sekunduje Mozilla Thunderbird. I
tuto aplikaci najdeme pro Linux v české verzi, a to na adrese
http://www.czilla.cz/download/. V případě Thunderbirdu je ale v současné době
(léto 2005) třeba zapomenout na instalátor. Program však stačí stáhnout (ve
formátu archivu .tar.gz, který je běžně rozpoznáván a zpracováván souborovými
manažery i grafickým prostředím), rozbalit a spustit. Chování Mozilly
Thunderbird je v Linuxu podobné jako u Firefoxu. Prakticky vše, na co jste
zvyklí z prostředí Windows, je možné používat i v prostředí KDE či Gnome. To se
týká i přenosu nastavení, složek, češtiny a podobně. Mozilla Thunderbird může
spravovat více poštovních účtů, je kompatibilní s nejčastěji používanými
servery typu POP3 a IMAP, umí korektně pracovat s přílohami v e-mailech a
zvládá off-line režim. Co je však v poslední době velmi důležité, obsahuje
adaptivní filtr nevyžádané pošty, který je schopen po určitém "zaučení"
rozpoznávat spam.
Mozilla Thunderbird je ale v prostředí Linuxu spíše alternativou než
protežovaným hlavním poštovním programem. Thunderbird vzniknul jako
opensourcová reakce na program Outlook Express a kopíruje většinu jeho funkcí.
Nejbližším příbuzným pro Linux je poštovní aplikace Kmail, vyvíjená jako
výchozí klient pro grafické prostředí KDE. Kmail (jeho stránka se nachází na
adrese http://kmail.kde.org/) je plně vybaveným klientem, který je
naprogramován "do dvojice" s prohlížečem Konqueror. Nechybí mu podpora
základních standardů, umí pracovat s textovými i s formátovanými e-maily, s
přílohami. Značnou výhodou oproti Thunderbirdu je skutečnost, že Kmail není
potřeba stahovat a instalovat do operačního systému, protože v rámci KDE je
jeho součástí. Ani jemu nechybí podpora práce se servery typu IMAP a může být
počeštěn.
Nedostatkem Kmailu je (v některých verzích byla) stabilita. Poštovní klient
nejen padal, ale míval tendenci zapomínat obsah již stažených zpráv. Problémy
se vyskytly také s tříděním doručených zpráv a se složkami na IMAP serverech.
Nevýhodou Kmailu je i to, že je pro Linux, respektive pro KDE (které může
fungovat na libovolném operačním systému UNIX) specifický, zatímco předchozí
Thunderbird je více multiplatformní.
Předchozí dvě aplikace byly "pouze" poštovními klienty. Ve Windows je velmi
používanou aplikací Microsoft Outlook. Na rozdíl od verze Express je Outlook
více než jen e-mailovým klientem. Umí pracovat s kalendářem, úkoly, poznámkami,
projekty atd.
Analogií plného Outlooku v prostředí Linux byla aplikace Ximian Evolution.
Tento program, podobně jako Outlook, kombinuje funkci poštovního klienta,
kalendáře a klienta, který může pracovat společně s groupwarovým serverem pro
koordinaci týmové spolupráce.
Evolution (který nyní patří společnosti Novell) můžete najít ve většině
moderních distribucí Linuxu, kde bývá výchozím poštovním klientem v rozhraní
Gnome. Je možné jej ale provozovat i pod KDE a dalšími windowmanagery. Na
rozdíl od předchozích programů poskytuje mnohem komplexnější paletu služeb,
které jsou navázány na práci s e-mailem a se skupinovými systémy. Evolution
není potřeba do Linuxu instalovat. Pokud umíte pracovat s aplikací Microsoft
Outlook, budete schopni pracovat i s ním. Totéž se týká konfigurace a
základního nastavení účtů, složek a pravidel. Pokud jde o kombinaci prohlížeč/
poštovní klient, je Evolution samostatnou aplikací, která se hodí spíše k
Mozilla Suite. Tento prohlížeč ale obsahuje vlastní poštovní program. Mezi
nevýhody Evolution patří opět horší stabilita v některých verzích a v našem
prostředí i problematická podpora češtiny.

Komunikujte instančně
Používáte-li ICQ, pak v prostředí Linuxu jistě oceníte podobnou aplikaci.
Jednou z nich je program Gaim, který funguje jako brána do ICQ a AIM sítě (a
několika dalších). Domácí stránky tohoto projektu najdete na adrese
http://gaim.sourceforge.net/. Gaim bývá často předinstalováván do linuxových
distribucí, a proto jej obvykle není třeba stahovat a samostatně uvádět do
chodu.
Filozofie této aplikace je jednoduchá: poskytovat přístup k sítí Instant
Messagingu s minimem uživatelských znalostí. Pokud do přihlašovacího dialogu
zadáte své číslo v systému ICQ a heslo, aplikace vás během několika okamžiků
nejen přihlásí, ale stáhne i váš seznam kontaktů. Veškerá práce s programem je
k nerozlišení od klasického ICQ. Je ale potřeba upozornit na skutečnost, že ne
všechny služby je možné s programem Gaim používat stejně jako s ICQ. Většina
lidí využívá program Instant Messaging především pro komunikaci prostřednictvím
textových zpráv, což funguje bezproblémově. Ale s posíláním pohlednic, s VoIP
komunikací a dalšími akcemi podobného druhu mohou být problémy. Předností Gaim
je především vysoká stabilita a spolehlivost, uživatelsky se skládá z několika
tlačítek, které mají jednoznačný význam a není potřeba jej nijak složitě
konfigurovat.

Nebojte se Linuxu
Komunikační programy, jež jsme právě popsali, představují minimální základ
každého uživatele internetu. Tedy práci s webem, elektronickou poštou a Instant
Messagingem. Existuje množství dalších aplikací - jak těch specifických, tak
známých z prostředí Microsoft Windows. Snažili jsme se zde ukázat ty
nejznámější, základní a nejsnáze použitelné.
Dá se říci, že pokud umíte s internetem pracovat ve Windows, naučíte se to i v
Linuxu. Nejčastější potíže, ke kterým může dojít, jsou nekorektně zobrazené
webové stránky, nefunkční aplikace (ty, které jsou svázány s programem Internet
Explorer nebo se systémem Windows) nebo jen částečné překlady grafického
rozhraní komunikačních programů. I to ale pro většinu uživatelů představuje jen
několik kosmetických nedostatků, které se na samotném používání Linuxu jako
kvalitního, snadno dostupného a hlavně vždy legálního operačního systému
neprojeví.
Více o Linuxu najdete na: www.root.cz - server věnovaný Linuxu a opensource
www.abclinuxu.cz - další zajímavý informační zdroj.

Nebojte se jiných verzí
Aplikace pro Linux se většinou vyvíjejí rychle. Dochází k průběžnému vydávání
nových verzí a díky tomu i k jejich proměňování. Něco, co zde bude popsáno,
nemusí již za několik měsíců úplně platit, ale princip většinou zůstává
podobný. Důležitým elementem práce s dále uvedenými programy je vždy tak trochu
i experimentování. Můžeme vám však doporučit se tohoto experimentování nebát,
jen málokdy může znamenat ztrátu nebo poškození dat či operačního systému.

Slovníček
( Desktopový počítač - stolní počítač, používaný pro kancelářskou činnost, pro
domácí práci nebo pro hraní her.
( Pevné/vytáčené připojení pevné připojení je realizováno pomocí místní sítě.
Počítač "má" internet neustále. Vytáčené je potřeba nějak spustit (vytočit).
Zdaleka nemusí jít jen o modem.
( Window Manager - původně jen správce oken fungující "nad" X Serverem. Dnes se
jedná o komplexní balíky.
( X Server - část operačního systému typu UNIX, která se stará o vykreslování
grafiky a interakci s uživatelem v grafickém režimu.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.