Přehled hlavních výměnných P2P systémů - sdílené sítě stále straší všechny producenty filmů a hudby

Internet | 01.10.03

Výměnné systémy jsou jedním z fenoménů internetu poslední doby. Ačkoliv majímnoho odpůrců, kteří proti nim protestují a dokonce podnikají právní kroky proti jejich fungování, na ...





Výměnné systémy jsou jedním z fenoménů internetu poslední doby. Ačkoliv mají
mnoho odpůrců, kteří proti nim protestují a dokonce podnikají právní kroky
proti jejich fungování, na světě jsou desítky milionů jejich spokojených
uživatelů. V tomto tématu se dočtete, jaké výměnné systémy jsou v současné době
nejpoužívanější, jak fungují a také jak jich můžete využívat. Můžete si přečíst
také něco o úskalích výměnného světa, právních i uživatelských.

Oblíbeným omylem některých odborníků a obchodním tahem společností
provozujících výměnné sítě je zaměňování pojmů "aplikace" a "síť". Zatímco
výměnná síť je představována souhrnem aplikací pro výměnu a sdílení souborů
založených na stejném protokolu, nebo jej alespoň využívajících, aplikace jako
taková síť nepředstavuje. Proto neexistuje žádná síť KaZaa nebo třeba Grokster,
a už vůbec ne Shareaza. To jsou pouze aplikace zprostředkující služby jedné
nebo více sítí. V současné době existuje mnoho protokolů pro sdílení, avšak jen
několik z nich lze považovat za velké hráče v pestrém světě výměny souborů.
Mezi ně patří FastTrack, Gnutella2, do jisté míry ještě eDonkey a
DirectConnect. Mnoho dalších, menších má význam pouze pro omezenou komunitu
uživatelů, protože slouží buďto k proprietárním potřebám, nebo jen úzkým
skupinám zájemců o určitý druh obsahu.


Jak měřit výměnné sítě?

Existuje několik kritérií, podle kterých můžeme říci, zda nějaká síť nebo
klient je nebo není v reálu použitelná a nakolik. Základním kritériem je to,
kolik má daná síť uživatelů, a co více, jak velký objem dat tito uživatelé
sdílejí. Právě množství souborů a také jejich kvalita jsou klíčové pro správnou
funkci výměny, pro snadné hledání a stahování souborů. Většina klientských
aplikací velkých výměnných sítí je v současné době vybavena schopností
hodnocení obsahu. Každý uživatel může určit, nakolik stažený soubor technicky i
obsahově odpovídá tomu, co se původně snažil najít. Některé protokoly umožňují
navíc zjistit, kolik uživatelů se na síti v daný okamžik nachází, a jaké
množství dat či souborů sdílejí. U jiných je to však technicky nemožné.

Dalším důležitým kritériem je samotný použitý protokol. V současné době
existují tři hlavní směry vývoje. Prvním z nich jsou protokoly založené na
skupině serverů spravujících index, tedy katalog nabízených souborů spolu s
přehledem dostupných zdrojů. Dalším typem jsou sítě zcela decentralizované, bez
jakýchkoliv serverů nebo ústředních bodů. Tyto sítě jsou obecně sice méně
efektivní při vyhledávání, je však velice obtížné je vypnout a vznikají
především jako obrana před odpůrci výměny souborů, hlavně z řad zástupců
fonografického a vůbec zábavního průmyslu. Třetí typ pak představují protokoly,
které jsou někde na pomezí mezi oběma předchozími. Mohou sice využívat velkých
center, v zásadě jsou však na nich nezávislé.

Posledním důležitým kritériem je technologická dostatečnost v rámci některého z
výše uvedených řešení. Vytvořit například nový protokol je velice obtížnou
záležitostí, a tak i dobré nápady mohou ztroskotat na jejich špatné
implementaci.


Použití a rizika výměnných systémů

Základním principem výměnných systémů je "dej a dostaneš". To znamená, že by
nemohly fungovat, pokud by od nich uživatelé vyžadovali pouze přísun souborů a
sami do nich ničím nepřispívali. U decentralizovaných systémů se participace
jednotlivých uživatelů na jejich provozu navíc ještě zvyšuje o podíl na udržení
indexu. Ten je totiž, v nepřítomnosti centrálních serverů, delegován do
jednotlivých klientů, obvykle asymetricky v závislosti na jejich technickém
vybavení a momentální síťové dostupnosti. Každý uživatel by tak v ideálním
případě měl být aktivním prvkem sítě, využívajícím jejích možností a zároveň se
podílejícím na jejím rozšíření.

Obecně platí, že po nainstalování kteréhokoliv výměnného klienta jsme vyzváni k
určení dvou adresářů. První z nich slouží k ukládání stažených souborů. Ten
druhý má obsahovat soubory, určené ke sdílení. Je důležité vědět, že sdílet
smíme jen takové soubory, k nimž máme oprávnění autora nejen je využívat, ale
také dále bezplatně šířit. V opačném případě se uživatel výměnného systému
vystavuje riziku trestního postihu, protože může porušovat zákony země, v níž
výměnného systému využívá. Faktem, který zde nemůžeme zamlčet ovšem je, že
drtivá většina výměnných systémů funguje právě díky masové distribuci
neautorizovaného obsahu. Problematika práva a etiky v tomto případě by
vystačila na samostatné téma, a koneckonců již zde byla několikrát rozváděna.
Nakolik je tato skutečnost závadnou a nakolik se jedná jen o novou formu
chápání vlastnictví a obsahu, není možné jednoznačně určit, hranice mezi
normálním jednáním a krádeží je příliš tenká.

Jiným problémem je potenciální riziko šíření škodlivých kódů po výměnných
systémech. Kromě tradičních virů a červů bylo zachyceno již několik exemplářů,
které pro svou distribuci využívaly právě výměnných sítí. I když část aplikací
obsahuje primitivní metody ochrany proti zavlečení škodlivých kódů, nebo
dokonce vlastní antivirová řešení, je samozřejmostí využívat je společně s
vyspělými antivirovými balíky a firewally. Jedině tak lze dosáhnout nejen jisté
úrovně bezpečí, ale také anonymity, která je mnoha uživateli výměnných systémů
vyžadována.



Co je to regionalizace?

Regionalizace je problém většiny současných výměnných sítí, který vychází z
jejich decentralizace. Pokud je seznam souborů udržován mnoha malými body, má
konkrétní klient šanci komunikovat jen s některými z nich. V rámci regionů, jež
se přibližně kryjí s kontinenty, je pak možné velmi rychle najít takřka
jakýkoliv soubor, který je zde sdílen. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy
některý klient požaduje obsah, jenž v jeho "domovském" regionu není. Hledání
mezi jednotlivými indexovými prvky, huby, supernody, je dlouhé a omezené. V
důsledku toho může hledání obsahu, který je na síti reálně přítomen, vést k
negativnímu výsledku, a to i po několikerém opakování. Ačkoliv existují
způsoby, které mají regionalizaci omezit (například v KL je to možnost měnit
aktuální supernode), ve skutečnosti tento problém není ani zdaleka zažehnán a
ještě nějakou dobu vážnou potíží zůstane.



Protokol FastTrack

Domovská stránka: http://www.projectfasttrack.com

FastTrack patří mezi relativně staré výměnné protokoly. Jedná se o komerční
řešení, jeho implementace do aplikací podléhá stále licenčním poplatkům.
Základním principem FastTracku je vytvoření sítě se dvěma různými typy uzlů.

Tzv. nody, neboli uzly jsou základním prvkem sítě. Jsou to počítače, které
nabízejí obsah a také tento obsah stahují. Komunikace probíhá zpravidla
obousměrně, nody si ale nedokáží samy najít to, co jejich uživatelé požadují,
ani nijak propagovat vlastní obsah přímo jiným nodům.

Druhým prvkem sítě jsou supernody. Jejich úkolem je kromě již zmíněných
činností běžných uzlů udržovat seznamy souborů. Každá aplikace využívající
FastTrack jako svůj protokol může být jak uzlem, tak i superuzlem. Rozhodování,
kterým z těchto prvků bude, je implicitně automatické. Vždy lze manuálně
zabránit tomu, aby se určitá instalace stala superuzlem, v některých případech
je možné to i vnutit.

FastTrack si udržuje přehled o počtu připojených uživatelů i množství dat, tato
statistika je zobrazena v jeho aplikacích. Bohužel, kvůli některým negativním
vlastnostem sítě je tato statistika značně nepřesná, v jeden okamžik se na
různých místech liší a souvisí s neduhem, který není vlastní jen tomuto, ale i
dalším protokolům, tzv. regionalizací, o níž píšeme ve vloženém rámečku.

KaZaa

Domovská stránka: http://www.kazaa.com

KaZaa Media Desktop (KMD) je nejstarší implementací protokolu FastTrack, v
současnosti obhospodařovávanou firmou Sherman Networks. Aplikace je v nynější
době již velmi stabilní a spolehlivá. Obsahuje zabudovaný reklamní systém a
také druhou, paralelní výměnnou síť Altnet. Ta má sloužit k distribuci
placeného obsahu, souborů chráněných pomocí systému Digital Rights Managementu.

V minulosti mohl Altent sloužit i jako základna sítě distribuovaného počítání,
založeného na čase a prostředcích počítačů uživatelů výměnného systému, tato
funkce však již byla potlačena.

KMD obsahuje vlastní knihovnu lokálních médií s možností jejich třídění podle
rozličných kritérií a také přehrávač. Ten je založen na Windows Media Playeru a
využívá jeho kodeky. WMP proto musí být přítomen v hostitelském operačním
systému.

Bohužel, KMD také obsahuje určitá omezení. Jedná se především o zúženou možnost
vyhledávání, počet pokusů, kdy může být zpracován jeden dotaz. Dalším omezením
je vytváření front. Každý uživatel má svou participační úroveň. Ta se určuje na
základě poměru mezi objemem přijatých a odeslaných dat, svou roli hraje i
aktivita uživatele při klasifikaci obsahu (viz výše). Klasifikovaný obsah
odesílaný z počítače má proti neklasifikovanému dvojnásobnou hodnotu. Pokud
dojde ke konkurenční kolizi, tedy když se jeden soubor z nějakého počítače
pokouší stahovat více než jeden uživatel FastTracku, přednost je dána tomu, kdo
má vyšší participační úroveň. A to i za cenu odpojení jiného uživatele. Podobná
omezení jsou i v systému vyhledávání napříč superuzly.



KaZaa Lite

Domovská stránka: http://www.k-lite.tk, http://www.kazaa.cz

KaZaa Lite (KL) vznikla jako odpověď nespokojených uživatelů na politiku
Sherman Networks vedoucí k omezování některých možností KMD, a původně
především k zavádění reklamních aplikací a spywaru. Jedna se o hack KMD, dnes
již ovšem na velice vyspělé úrovni. KL v sobě nemá žádnou reklamu, spyware ani
Altnet, vyhledávání obsahu chráněného DRM je tedy potlačeno. Místo toho je
zcela neomezeno hledání v síti. KL je v současné době základnou pro množství
doplňků, jež je k ní možné doinstalovat, nebo které jsou již obsaženy v
základní verzi (edici).

Díky nim je možné například snadno vytvářet URL odkazy na soubory nacházející
se ve FastTracku, lépe fungují také náhledy na ještě nestažené soubory.
Specialitou je urychlovač, rutina, která periodicky vyvolává u stahovaných
souborů dohledávání dalších zdrojů. Tak je možné mnohem rychleji stahovat ta
data, jež má na síti pouze malé množství uživatelů, nebo která se nacházejí
převážně ve vzdálených lokacích. Také participační úroveň lze obejít, a to hned
na dvou úrovních. Jednak klient může nastavit tuto hodnotu na maximálních 1 000
bodů (bůh), a to v současné verzi mnohem méně komplikovaně, než tomu bylo dříve.

Druhou možností, jak do FastTracku pomocí KL zavádět "rovnostářství", je
obcházení pořadí. KL lze donutit, aby nepouštěla u nahrávaných souborů
uživatele s vyšší participací před ty s nižší. To má své výhody, ale i
problematické stránky a použití těchto funkcí nemusí být, zejména k uživatelům
klasického KMD, příliš fér.

KL je obecně méně stabilní než KMD. Čas od času u ní dochází k samovolným pádům
a také k "zapomínání" spuštěných downloadů. To je zvláště v případech, kdy
stahujeme velké soubory, velmi nepříjemná vlastnost. Jako kosmetické vady se v
jejím stínu jeví další nedostatky KL, třeba občasné zúžení sloupců v okně s
průběhem síťových operací na nulu.

Pokud jde o výběr mezi KL a KMD, pak lze začátečníkům nabídnout jednoznačně
spíše KMD, zatímco pokročilým uživatelům sítě zase KL. KaZaa Lite je však
počeštěna, a to poměrně velmi dobře. Výběr je tak čistě individuální.



K-Lite codec Pack

Hovoříme-li o KaZaa Lite, pak nemůžeme nezmínit ještě jedno "geniální dítě"
jejích tvůrců. Jedná se o balíček kodeků. Na síti FastTrack se mimo jiné
nachází velké množství filmů, televizních seriálů a dalšího videomateriálu,
včetně značného množství pornografie. Tento obsah je kódován různými kodeky, v
poslední době převážně založenými na variacích technologie MPEG4. Pro
přehrávání tohoto obsahu je v počítači nutné mít instalován kodek. Kodeků je
hodně, instalátorů taky, a tak se spuštění nějakého exotického formátu může
stát zdlouhavou a náročnou prací. K-Lite codec Pack je balíček obsahující
takřka všechny v současné době využívané kodeky v jediném instalátoru. Existuje
v několika verzích, některé bohužel obsahují také pirátské kopie komerčního
softwaru, respektive nástroje na obejití jejich ochran. V každém případě ale ta
základní stojí určitě za stažení a instalaci.




Protokol Gnutella

Domovská stránka: http://www.gnutella.com

Gnutella je dítě autora nesmrtelného přehrávače Winamp Justina Frankela
(Nullsoft). Jedná se opět o zcela decentralizovanou síť. Původní Gnutella se
dnes již používá málo, její místo zaujala aktualizovaná verze protokolu
Gnutella2. Tento protokol kromě zdokonalení vzájemné komunikace jednotlivých
částí také přináší možnosti maskování P2P komunikace, využití různých
transportních vrstev apod. Prvky v síti se v případě tohoto protokolu dělí na
lístky "leaves", obsahující jak části indexu, tak i obsah, a "huby", které
zprostředkovávají index a také vzájemnou komunikaci jednotlivých lístků. Na
rozdíl od FastTracku je Gnutella volně dostupnou technologií, a proto pro ni
vzniklo veliké množství různých klientů. U této sítě nelze určit množství
připojených prvků, pouze počet těch, se kterými má daný klient v určitý okamžik
navázanou komunikaci. Prvky nespolupracují hierarchicky, ale již na úrovni
lístků jsou si rovny a huby tvoří spíše podpůrné prvky, než nadřazená zařízení
v rámci diverzifikované sítě. Vzhledem k tomu je ovšem komunikace na síti
Gnutella relativně pomalejší než na konkurenčním FastTracku.

To, co má G2 navíc, je paradoxně tím, co oproti FastTracku postrádá. FastTrack
je totiž vybaven ochranným opatřením. V případě, kdy by bylo hypoteticky nutné
vyměnit všechny klientské aplikace, typicky s cílem upgradu na vyšší verzi
protokolu, je možné na síť vyslat požadavek, aby klienty vyhovovaly určitému
číslu hlavní verze. V případě, kdy by se tak do sítě dostal požadavek na
neexistující verzi klienta, FastTrack by prakticky přestal fungovat (celá tato
problematika je však o něco složitější, než zde můžeme popsat). Nic takového
Gnutella nemá. Síť nejenže nemá své centrum, ale ani vlastníka, její řízení je
plně v rukou uživatelů. Možná právě proto v Gnutellu a ne v jiné sítě vkládá
mnoho odborníků budoucnost výměnných systémů.



Shareaza

Domovská stránka: http://www.shareaza.com

Shareaza již byla na stránkách PC Worldu představována, nyní se ale o ní musíme
zmínit ještě jednou. Jedná se totiž o nejdokonalejšího klienta pro sítě
Gnutella a Gnutella2, který je dostupný. Na rozdíl od jiných neobsahuje již od
původní verze žádný spyware, reklamní systém ani DRM. Vzhled aplikace je do
jisté míry odvozen od KMD, v poslední době jde ale již svým vlastním směrem.
Rozložení jednotlivých částí programu je podobné jako u KMD, přítomna je
přehledná úvodní obrazovka typu "today".

Zajímavou a užitečnou vlastností Shareazy je schopnost aktivního prohledávání
sítě. Po otevření vyhledávání jsou nejprve nalezeny ty soubory, které jsou
dostupné v nejvíce zdrojích, a pak další, mimo jiné podle toho, zda se např.
nacházejí za firewallem a podle hodnocení obsahu. Poté, co hlavní hledání
skončí a okno zůstane otevřené, aplikace stále prochází síť ve snaze najít
další zdroje k již nalezeným záchytům. To velmi usnadňuje stahování "vzácných"
souborů, na druhé straně to však vede ke zvyšování zátěže na internetovou
linku. Tato zátěž je u všech aplikací typu Gnutella vzhledem k povaze sítě
vůbec větší než u FastTracku (kde se koncentruje pouze na superuzly).

Shareaza je hezká aplikace se spoustou technických fines. Jednou z nich je
například okno, které lze odloučit od hlavní plochy aplikace a umístit kamkoliv
na obrazovku. Tam pak funguje jednak jako ovladač vestavěného multimediálního
přehrávače (opět založeného na WMP), jednak, a to je důležitější, jako monitor
připojení. V barevném grafu ukazuje, kolik dat se právě stahuje a odesílá,
jinými slovy jde o souhrn aktivity na síti. Největším nedostatkem Shareazy je
totéž, co postihuje některé verze KL. V případě pádu aplikace, nebo zatuhnutí
operačního systému totiž dochází k zapomínání stahovaných souborů. Nedokončený
(a nepoužitelný) soubor zůstává na disku, ale Shareaza o něm neví. Soubor je
sice možné vrátit zpět do seznamu stahovaných a aktivovat, vyžaduje to však
akci, která je mimo možnosti běžného uživatele. Někdy také dochází k
"nevysvětlitelným" pádům aplikace, kdy program samotný sice běží korektně, ale
všechny jeho ovládací prvky jsou zablokovány a je nutné jej nouzově ukončit.



Protokol e-Donkey

Domovská stránka: http://www.edonkey2000.com

Tento protokol patří mezi částečně centralizované. Co to znamená? K udržení
indexu souborů nejsou využívány přímo počítače uživatelů sítě, ale
specializované servery. V případě padlého Napsteru existoval vysoký stupeň
centralizace, a proto jej bylo možné snadno vypojit. Naproti tomu e-Donkey je
síť založena na množství menších serverů po celém světě. K tomu, aby mohla
fungovat, musí každý její klient obsahovat seznam těchto serverů, nebo alespoň
adresy několika z nich. Díky přítomnosti serverů je vyhledávání na ED rychlejší
a snazší než v případě Gnutelly nebo FastTracku. Samotný přenos souborů se
realizuje pomocí techniky podobné FTP, stejně jako tomu bylo u dnes již
neexistující sítě Audiogalaxy. e-Donkey je relativně rychlá a výkonná síť,
oblíbená především v USA a Kanadě. To také určuje obsah, který na ní můžeme
nalézt.

Chcete-li začít e-Donkey využívat, lze nejvíce ze všeho doporučit obrátit se
spíše na již zmíněnou Shareazu, než na některý z nativních klientů (jako třeba
e-Mule). Ta jej totiž podporuje také společně s možností stahování jednoho
souboru z více různých sítí zároveň (s využitím technologie TigerTree). Jedinou
zvláštností, kterou lze brát spíše jako vlastnost, než jako nedostatek tohoto
systému, je nutnost aktualizovat pokud možno pravidelně seznam serverů. Ty se
totiž neustále mění, vznikají nové a zanikají již stávající. Klient se
zastaralým seznamem serverů tak sice může sítě bez problémů dále využívat, jeho
možnosti jsou však velmi silně omezeny.



Ostatní systémy

WinMX

Domovská stránka: http://www.WinMX.com

WinMX je specifickou sítí, založenou na sdílení hudby, ačkoliv poslední verze
již umožňují pracovat i se soubory jiného typu. Její protokol je založen na
OpenNap variantě původního protokolu Napster a je serverocentristická. Klient
podporuje jak vlastní technologii WPNP, tak OpenNap servery, kterých stále po
světě funguje určité množství. Síť byla koncipována původně výhradně pro
sdílení multimediálních souborů. Tato restrikce vedla k vytvoření solidní
sbírky hudby, která přetrvává dodnes i po jejím uvolnění. Přenos souborů mezi
klienty je poměrně rychlý, vyhledávání také. Bohužel stále ještě dochází k
občasným pádům výměnné aplikace, k nestabilitě, a někdy také ke zbytečnému
spotřebování veškerých dostupných hardwarových prostředků (zejména na
operačních systémech typu Windows NT). Klientská aplikace se svým vzhledem a
ovládáním dosti odlišuje od zaběhnutého standardu `a la KMD a trvá relativně
déle, než si na její ovládání i zkušený uživatel dostatečně zvykne. Dalším
nedostatkem jsou výpadky sítě, její nestabilita a nejasná budoucnost. V každém
případě se ale jedná o zajímavou alternativu pro lidi, kteří se zajímají
především o sdílení a hledání digitální hudby nejen na síti WinMX, ale také na
stále ještě existující skupině výměnných komunit založených na OpenNAP
protokolu.



Earth Station 5

Domovská stránka: http://www.earthstation5.com

Earth Station (ES) je projektem lidí, kteří jej právně umístili do
palestinského uprchlického tábora. Díky tomu je tato síť, která se nijak netají
tím, že byla vytvořena ke sdílení pirátského obsahu, prakticky nežalovatelná.
Klientská aplikace je laděna do hezkého designu kosmické lodi, bohužel tím
veškeré pohodlí končí. O topologii sítě není známo prakticky nic bližšího, s
výjimkou toho, že umožňuje přenášet data šifrovaně a přes maskující proxy
servery.

Tak se i uživatelé sítě stávají prakticky neviditelnými. ES je novým projektem
a v tuto chvíli lze jen velmi stěží říct, jaká jej asi čeká budoucnost. Nápad s
certifikací (i když ta je v jiné formě přítomna již v Gnutelle), maskováním a
šifrováním by dobudoucna mohl být zajímavým. V tuto chvíli však naráží jednak
na technické nedostatky samotné aplikace, jednak na malé množství sdíleného
obsahu.



MediaSeek

Domovská stránka: http://www.mediaseek.pl

Před několika lety, po konci legendárního Napsteru, patřila mezi nejdokonalejší
výměnné sítě Audiogalaxy. Potomkem, který zbyl po jejím uzavření, je polská síť
MediaSeek. Princip je identický jako býval u AG. Program, který slouží ke
sdílení a stahování souborů, je jen jakýmsi agentem prostředníkem, s minimem
ovládacích prvků. Veškeré řízení provozu a stahování se odehrává v okně
webového prohlížeče na stránkách provozovatele serveru. To je velice pohodlné a
přináší to jednu velice kladnou vlastnost. Lze nastavovat stahování souborů i
do počítače, u něhož právě nesedíme, stačí jen, aby byl zapnutý, připojený k
internetu a běžel na něm agent.

MediaSeek není ani zdaleka tak velkou sítí, jakou bývala Audiogalaxy. S jeho
funkčností je to taky poněkud sporné. V některých obdobích lze na MS najít
velké množství zajímavého obsahu, jindy síť nefunguje vůbec, nebo jen s
největšími potížemi. Je tak použitelný spíše jen na pokusné hledání toho, co
jinde opravdu nelze nalézt.



BitTorrent Coupling (BT)

Domovská stránka: bitconjurer.org/BitTorrent/download.html nebo
http://www.btsites.tk

BitTorrent je často omylem řazen mezi výměnné systémy, i když jím ve
skutečnosti není. Nelze v něm hledat, nelze určit jeho velikost. BT je systém
odkazů na soubory, které lze hledat na počítačích podporujících mimo jiné jeho
technologii po celém světě. Seznamy odkazů jsou uloženy na speciálních WWW
serverech, stačí se třeba jen podívat do Googlu. BT je ideální technologií pro
vícenásobné stahování různých souborů, ale za skutečnou P2P síť nemůžeme tuto
technologii považovat. Ale určitě stojí za to ji vyzkoušet.



DirectConnect

Domovská stránka: http://www.dcplusplus.com

DirectConnect (DC) je velmi svéráznou formou výměnného systému. Všechny
předchozí byly koncipovány jako velké globální sítě, umožňující svému uživateli
najít snadno a rychle jakýkoliv obsah, který se nachází v rámci sítě kdekoliv
na světě. DC je jiný. Netvoří jednolitou síť, ale spíše volné sdružení malých,
samostatných ostrůvků okolo jednoho silnějšího počítače, hubu. Ten je vlastně
centrálním serverem malé P2P sítě, udržujícím její seznam nabízených souborů a
umožňujícím vzájemnou komunikaci klientů.

Maximální kapacita takového hubu je dána kapacitou stroje, který jej tvoří.
Právě proto je DC ideálním zázemím pro relativně malé komunity uživatelů se
zájmem o specifický typ obsahu, jako třeba okrajové hudební žánry.
Administrátoři jednotlivých hubů mohou určit, za jakých podmínek je uživatelům,
vybaveným standardní klientskou aplikací, umožněn vstup a tedy i sdílení a
stahování souborů. Obvykle je takovou podmínkou určité minimální kvantum
nabízeného obsahu (typicky v gigabajtech), minimální kapacita přenosové linky a
také typ nabízeného obsahu. I když všechny tyto hodnoty lze na úrovni klienta
padělat, a tak si vynutit i přístup do těch uzlů, které by jinak byly danému
uživatel uzavřeny, v reálu se to příliš často neděje.

Pro vstup do hubu je také nutné znát jeho název nebo IP adresu. I když klient
opět obsahuje funkci centrálního adresáře, zdaleka ne všechny huby jsou v něm
uvedeny. K jejich adresám se však lze dostat například na různých IRC kanálech,
v chatech a podobně.



Morpheus

Domovská stránka: http://www.morpheus.com

Morpheus je dalším klientem sítě Gnutella (kam utekl od FastTracku). Kdysi se
jednalo o aplikaci s velkým potenciálem, ty doby jsou však bohužel již pryč.
Používá zastaralý protokol G1, obsahuje spyware, na pomalejších počítačích je
takřka nepoužitelný. I když stabilita aplikace je vysoká a její vzhled také
patří mezi solidní, celkově vzhledem ke konkurenci není o co stát.


Závěrem

Výměnných sítí existuje velké množství a uživatelů na nich také. Pokud chcete
využívat tyto sítě ke své plné spokojenosti a jste laik, obraťte se na KMD nebo
Shareazu. Pro odbornější uživatele je vhodnější KaZaa Lite v kombinaci se
Shareazou nebo DC++. Hudebním fajnšmekrům poslouží WinMX, experimentátorům
všechny ostatní. Sítí je samozřejmě mnohem více, než mohlo být postihnuto v
tomto krátkém seznamu, vyčerpávající přehled ale také nebyl jeho cílem.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.