Peer-to-peer sítě

Internet | 01.10.02

Ačkoli princip fungování peer-to-peer sítí je starý téměř jako samotnýinternet, k obrovskému rozmachu využívání jejich služeb dochází až od konce 90. let, kdy se začaly tyto sít...





Ačkoli princip fungování peer-to-peer sítí je starý téměř jako samotný
internet, k obrovskému rozmachu využívání jejich služeb dochází až od konce 90.
let, kdy se začaly tyto sítě používat ke sdílení a následnému vyhledávání a
stahování MP3 skladeb.

Princip libovolné peer-to-peer (P2P) sítě spočívá v propojení neomezeného počtu
uživatelů, kteří mají přístup ke všem sdíleným souborům všech připojených
uživatelů. Používání těchto sítí je pak stejně jednoduché jako jejich princip
stáhnete si z internetu tzv. klienta, což je program umožňující se připojit k
dané peer-to-peer síti, nainstalujete a spustíte. Poté nasdílíte složky, ke
kterým chcete, aby měli ostatní přístup, zadáte přezdívku (nickname), pod níž
vás ostatní uživatelé uvidí, a můžete začít hledat a stahovat.


První byl Napster

Prvním programem a zároveň i sítí byl dnes již kultovní program Napster. Jako
takový sice nebyl čistým peer-to-peer řešením, neboť informace o sdílených mp3
souborech (ano, Napster umožňoval pouze sdílení audiosouborů v tomto formátu
žádné filmy, žádný software: to vše mělo teprve přijít) byly umístěny na
centrálním serveru. V praxi to vypadalo tak, že jste se pomocí klienta
připojili na centrální server, vyhledali skladbu, o kterou máte zájem, a ten
vás spojil s počítačem uživatele, jenž souborem disponoval. I když používání
této sítě nebylo příliš komfortní, Napster nastínil cestu, kterou se využívání
internetu bude ubírat. Ke škodě Napsteru si jej brzy všimla RIAA, což je
americká copyrightová organizace, k žalobě se přidaly i některé hudební skupiny
či interpreti (což jim ale popularitu nezvedlo, ba naopak otevřeně se tímto
totiž přiznaly, na čem jim záleží víc ne na posluchačích, ale na penězích). Na
druhou stranu je třeba říci, že množství dalších kapel se postavilo za Napster
a začalo se spekulovat, kdo zabíjí hudbu internet, nebo obří vydavatelské
firmy? Napster stanul před soudem a tím de facto skončil. Koupil jej sice
německý vydavatelský dům Bertellsman, který chtěl na jeho bázi začít nabízet
placené stahování hudby, ale vzhledem k marketingu a finanční politice byl
zatím odsouzen k neúspěchu. Napsteru se však podařilo přitáhnout obrovské
množství uživatelů, kteří si zvykli jej používat, a po jeho konci se zákonitě
ptají: co dál?


Síť Gnutella (http://www.gnutella.com)

Gnutella je již čistým decentralizovaným peer-to-peer řešením firmy Nullsoft
(tvůrce WinAmpu) a prosadila se v době úpadku Napsteru. Pikantní skutečností
je, že uvolněná verze klienta byla pár hodin nato, co byla zpřístupněna na
serveru, stažena internetovou společností AOL, pod kterou patřil i Nullsoft,
ovšem oněch pár hodin stačilo, aby se klient rozšířil mezi potřebné a po jeho
stažení se šířil dál mezi uživateli internetu. Každý uživatel se použitím této
sítě stává klientem i serverem zároveň, nabízí svoje soubory a má přístup ke
všem sdíleným souborům ostatních uživatelů. Pro připojení do sítě potřebujete
pouze znát IP adresu libovolného počítače připojeného do sítě Gnutella, po
nalogování se vám zpřístupní všechny ostatní dostupné adresy. Tato síť se již
neomezuje pouze na mp3 soubory, takže sdílet můžete takřka vše. Mírnou
nevýhodou hlavně pro uživatele, kteří se připojovali pomocí modemu, bylo
omezení přenosového pásma, protože sítí Gnutella každým okamžikem proudila
kvanta informací o připojených uživatelích, o sdílených souborech, přípojných
uzlech a tyto údaje podstatnou část přenosového pásma zabraly pro sebe. V
současnosti došlo k drastické optimalizaci, která tuto vlastnost sítě
zredukovala na naprosté minimum. Zastavení tohoto projektu se tedy nezdařilo a
jeho vývoj probíhá dál a připojit k němu se může každý, kdo má zájem. Pro tuto
síť existuje množství klientů, my se zaměříme na dva nejpoužitelnější (a
nejpoužívanější). Těmi jsou BearShare a nová verze klienta Morpheus 2.0.


BearShare (http://www.bearshare.net)

Tento klient pro výše uvedenou peer-to-peer síť Gnutella zaujme hlavně
uživatelskou přítulností, jednoduchostí nastavení a také příjemným grafickým
rozhraním. Instalace a připojení do sítě proběhnou naprosto pohodově díky
průvodci, BearShare nabízí i provoz za firewallem či proxy serverem, což má
sice své omezení, ale tato vlastnost je každopádně vítána. Již nemusíte na
internetu hledat IP adresu pro první přihlášení, BearShare tuto nutnost vyřeší
za vás po spuštění se totiž jako první přihlásí ke službě GnutellaHosts, která
sleduje připojené počítače, a klient poté naváže pevné spojení se sítí. Klient
BearShare je robustní a přitom komfortní, každou chvíli vychází nějaký update
(aktuálně verze 4.0.4) a hlavně, neobsahuje žádný spyware! Je sice pravda, že
obsahuje reklamní bannery a možnost instalace programů třetí strany, ovšem
podle ujištění tvůrců tyto programy neshromažďují žádné informace, pouze
nabízejí různé služby. Reklamní verze klienta je nabízena ke stažení zdarma,
čistá verze klienta (bez reklam a dalšího softwaru) pak za poplatek cca 20 USD.


Morpheus 2.0 (http://www.morpheus.com)

Tento klient má velice pohnutou historii. Původně byl založený na síti
FastTrack, kde se mohl směle srovnávat s klientem KaZaa, ovšem kvůli neplacení
poplatků za používání tohoto protokolu se firma vyvíjející Morphea rozhodla k
úniku na síť Gnutella. První verze tohoto klienta na GnutellaNetu dopadla
velice bídně, vlastně se jednalo o vykradený zdrojový kód klienta Gnucleus, a
to bez vědomí skutečných autorů, navíc přeplněný reklamami a spywarem. Aplikace
byla těžkopádná, překypovala chybami a rychlost (či spíše pomalost) byla
zoufalá. Šlo ovšem o překlenutí přechodné doby, která trvala asi půl roku. Nyní
se tento populární a rozšířený klient objevil ve verzi 2.0 a musím uznat, že
dílo se autorům povedlo. Zčásti na tom má sice podíl i fakt, že síť Gnutella se
dost optimalizovala a zmodernizovala (rozšíření datového pásma pro samotný
přenos, vyhledávání podle meta tagů v souborech atd.), ale ani přínos Morphea
nemůžeme popřít. Aplikace je již téměř bez spywaru, obsahuje pouze prográmek na
stahování reklamních bannerů. Jedinou nevýhodou tohoto klienta je náročnost na
systémové prostředky a nutnost Java Runtime Library pro úspěšnou instalaci a
chod programu. Uvidíme, jak se nový Morpheus chytne mezi uživateli a jestli
dokáže navázat na svoji slavnou minulost. Každopádně společně s BearSharem jde
o nejlepší klient sítě Gnutella.


Síť FastTrack (http://www.fasttrack.nu)

Síť FastTrack je stejně jako Gnutella decentralizovanou peer-to-peer sítí, kde
servery pouze sledují aktivitu uživatelů a zabezpečují vyhledávání uživatelem
zadaných souborů. Jde o velice rychle se rozrůstající síť, kde se v současné
době sdílí nějaké 3 PB (petabyte = 1 000 TB (terabyte=1 000 GB)) dat. Na této
síti není problém najít téměř cokoliv, i když je zapotřebí mít se na pozoru
před falešnými soubory. To platí zejména při stahování softwaru, kdy kupříkladu
celý den stahujete dlouho očekávanou demoverzi nové hry a po ukončení downloadu
zjistíte, že jste si stáhli něco úplně jiného (ovšem s falešným názvem
souboru). Síť FastTrack je samozřejmě také trnem v oku RIAA a jiným
copyrightovým společnostem, včetně největších hudebních vydavatelství. Ta
nedávno přistoupila ke svérázné taktice, jak omezit efektivitu peer-to-peer
sítí, takže se občas setkáte se zmrzačenými mp3 soubory, což jsou hudební
skladby o stejné délce jako původní skladba, ale jde vlastně jen o 20sekundovou
smyčku, která se několikrát opakuje. Je zajímavé, že většina uživatelů se k
síti FastTrack dostala díky klientu Morpheus, který ovšem, jak je uvedeno výše,
před časem přesedlal na síť Gnutella. V současnosti je nejpoužívanějším
klientem KaZaa Media Desktop, a to nejen v síti FastTrack, ale ve všech
peer-to-peer sítích vůbec.


KaZaa Media Desktop (http://www.kazaa.com)

Tento klient převzal pomyslné žezlo po smrti Morphea a od té doby se množství
jeho uživatelů zvyšuje geometrickou řadou. Běžně je v jednu chvíli připojeno
okolo 2 000 000 uživatelů, sdílených je běžně okolo 3 000 000 souborů. Za
tohoto klienta je zodpovědná firma Sharman Networks, která formálně sídlí na
ostrově Vanuatu v Tichém oceánu, kde úspěšně odolává všem pokusům o zavlečení
do nekonečných soudních sporů. KaZaa Media Desktop nabízí optimalizované
vyhledávání souborů, takže v prvním kole vyhledávání prohledá nejdostupnější
uzly, a teprve poté začne prohledávat veškeré připojené počítače. Rychlost
downloadu není omezena ničím jiným než rychlostí vašeho připojení, je možné
stahovat soubory z několika umístění naráz, samozřejmostí je navázání na
přerušený download. Klient taktéž obsahuje integrovaný přehrávač, pomocí
kterého si můžete přehrát stahovaný audioči videosoubor. Jednou z nevýhod
klienta KaZaa bylo vždy množství reklamy a spywaru, který jednu dobu dokonce
využíval veškerý volný procesorový čas připojených uživatelů ke vzdáleným
výpočtům. Tomuto je v nejnovějších verzích naštěstí konec, uživatel se může
rozhodnout, jestli chce nainstalovat přidaný software. Jestliže nechce,
nainstaluje se pouze vlastní prográmek pro zobrazování a stahování reklamních
bannerů. Jediným omezením klienta KaZaa tak zůstává nabízení hudebních souborů
s maximální rychlostí 128 Kb/s, vyšší bitrate si KaZaa rezervovala pro hudební
soubory svých partnerských sítí, které nabízejí digitální hudbu oficiálně.


KaZaa Lite (např. http://www.kazaalite.nl)

Tento klient je osekanou pirátskou verzí původního KaZaa Media Desktopu. Je
zbavený veškeré reklamy a spywaru, a navíc odstraňuje i omezení týkající se
maximální rychlosti přenosu nalezených audiosouborů. Klient má taktéž znatelně
menší velikost zabírá pouze něco málo přes 1 MB (oproti plné verzi KaZaa Media
Desktop, který má necelé 4 MB) a práce s ním je znatelně rychlejší. Instalační
balík taktéž obsahuje sympatickou utilitku SpeedUp FastTrack Accelerator, jež
zefektivňuje vyhledávání a stahování souborů v síti FastTrack.


Direct Connect - král peer-to-peer sítí

(dawnload.net/p2p_software/p2p_applications/dcplusplus.cfm)

Direct Connect je sítí i klientem zároveň. Tato síť byla vyvinuta a zprovozněna
firmou NeoModus a dle mého skromného názoru je tím nejlepším, co kdy v oblasti
peer-to-peer sítí existovalo. Dá se tu najít absolutně vše, ale zároveň zde
platí přísná pravidla. Jednotliví uživatelé jsou sdružováni do tzv. kanálů
neboli hubů, které mají svůj jedinečný název a většinou popis toho, co se v
nich dá nalézt. Většina hubů má též nějaký povinný limit sdílených souborů,
nejčastěji potřebujete 5, 10, 15 či 20 GB nasdílených dat, abyste se mohli k
danému hubu připojit a hledat. Instalací asi 3MB souboru a následným spuštěním
klienta se dostanete do sítě, pouze zvolíte svoji přezdívku, nasdílíte jedonu
či více složek a můžete se pustit do vyhledávání či stahování. Vyberete si hub,
do kterého se chcete připojit, po pravé straně uvidíte seznam všech
přihlášených uživatelů, přičemž dvojklikem na libovolné uživatelské jméno se
vám objeví jakýsi průzkumník, kde se můžete dle libosti hrabat v souborech
zpřístupněných vám daným uživatelem! Jak již bylo řečeno, Direct Conect nabízí
asi nejvíce sdílených dat a to logicky tím, že většina hubů vyžaduje minimální
sdílený limit, což je podle mne v zásadě jen dobře. Sháníš něco? Pak něco
nabídni, jinak nemáš šanci. Proti vtipálkům a lamerům, jež sdílejí nic
neznamenající či falešná data, jsou zde správci (či operátoři) jednotlivých
uzlů, kteří mají dostatek pravomocí takovéto povedené ptáčky vykopnout a
zároveň jim třeba na určitou dobu zakázat přístup. Dále je třeba zmínit, že
vlastní uzel si může vytvořit každý, kdo má rychlé připojení, potřebný software
je totiž k dispozici přímo v instalaci klienta.


Závěrečné shrnutí

Jak je vidět, nabídka různých peer-to-peer sítí se stále zvětšuje, stejně jako
počet uživatelů, kteří nějakou z nich používají. Z nich mnou popsané tři
rozhodně patří mezi největší a nejpoužívanější, přičemž za ideální kombinaci
považuji Direct Connect ve spojení s KaZaa Lite. Tyto aplikace vám umožní najít
na internetu cokoliv a stáhnout v přijatelném čase s veškerým komfortem, jako
je například navazování přerušeného downloadu, stahování z více lokací apod.
Navíc neobsahují žádný otravný spyware. Případné použití sítě Gnutella
ponechávám na vás, nenabízí nic extra, čím by zahanbila Direct Connect nebo
FastTrack. Zajímavou se zcela jistě stane, pokud se klientu Morpheus 2.0 podaří
obnovit uživatelskou základnu, kterou disponoval na FastTracku, pak by se zcela
jistě zvednul počet uživatelů Gnutelly a tím i množství sdílených souborů.
Ovšem to nám ukáže až čas.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.