Nový web - návod jak přežít

Internet | 01.03.02

Pro dot comy nastaly těžké časy uživatelé, dávejte si pozor! Zde je návod, jakvyužít v budoucnosti Síť co nejlépe. Nuže, dost dlouho šlo vše dobře. Události uplynulého roku však...





Pro dot comy nastaly těžké časy uživatelé, dávejte si pozor! Zde je návod, jak
využít v budoucnosti Síť co nejlépe.

Nuže, dost dlouho šlo vše dobře. Události uplynulého roku však na informační
dálnici zanechaly hodně hrbolů i výmolů a na konečné výsledky stále čekáme.
Ekonomika však stále vyřazuje ze hry špatné myšlenky, mizerně provedené
podnikatelské plány a nerealistická očekávání, a proto začínáme vidět dopravní
značky ukazující cestu k zemi ležící před námi. Namísto, "Příští zastávka:
Restaurace u Rozvařilů, najezte se zdarma výměnou za vaše osobní informace,"
tyto značky hlásají: "Vše, co můžete sníst bude výměnou za tolik peněz na
dřevo, kolik jsme vám schopni naúčtovat."

Pro uživatele se web nápadně liší od toho, co bylo před rokem. Přináší více
nebezpečí, kterým je třeba se vyhnout, a obtížná rozhodnutí, která je třeba
učinit jak zajistit soukromí, zaplatit za dříve bezplatné služby a posoudit
spolehlivost sídel, s nimiž se pustíte do podnikání. Vůbec nic už není jisté.
Jen uvažte ohromný počet on-line společností, které potkala hromadná havárie:
EToys, Inc., Furniture.com, Inc., Kozmo.com, Inc., Pets.com, Inc., Quokka
Sports, Inc., Webvan Group, Inc., Zing Network, Inc., a mnoho dalších.

Vyhledávací enginy a katalogy nyní nabízejí privilegované umístění on-line
společnostem, jež jsou za to ochotné vydat nějaké peníze. Širokopásmová aréna
se také rapidně mění, protože někteří provozovatelé DSL končí svou existenci a
trh kabelových modemů se konsoliduje.

Zákazníci z toho rovněž nevyšli beze šrámu. Někteří klienti on-line peněžní
služby Flooz a maloobchodního sídla CyberRebate.com ztratili nikoli bezvýznamné
částky v nejhorších případech tisíce dolarů když tyto společnosti zanikly. A
jiní uživatelé, kteří naletěli na neuvážené sliby nedočkavých poskytovatelů
širokého pásma, zůstali trčet na krajnici, aby si počkali, až je někdo odtáhne.

Na této cestě však nebylo vše špatné a na webu je stále dost věcí, z nichž
můžete mít radost dáte-li si pozor na slepé uličky a ošidné podmínky. Zde je
mapa cesty, kterou máte před sebou.


Nakonec se to neobejde bez placení

Až na několik výjimek jež se týkají např. několika informačních služeb
zaměřených na určitou oblast (Consumer Reports Online) a různých hazardně-
herních sídel nedopadly předplatitelské webové služby na Síti moc dobře. Ale
ani sídla, která nabízejí bezplatné služby. Společnosti, jež se ze všech sil
snaží najít nové zdroje příjmů, jsou nuceny měnit své strategie. To, co bývalo
zadarmo, nyní často dostanete za peníze. Zdá se, že neexistují dvě sídla, která
by měla stejný přístup k vybírání peněz od zákazníků za zboží, jež bylo dříve
zdarma. Několik let mnoho sídel nabízelo omezený rozsah bezplatných služeb a
obsahu, přičemž účtovalo poplatky za "nadstandardní" verze s mimořádnými
vlastnostmi navíc. Po nalákání zákazníků na bezplatný produkt tato sídla
doufala, že je přesvědčí, aby přešli na placenou verzi. Nyní to vypadá tak, že
bezplatných verzí bude v mnoha sídlech ubývat.

Například přede dvěma lety poskytovalo sídlo FreeDrive, zajišťující úschovu
dat, bezplatně 20 MB paměťového prostoru. Nadstandardní nabídky vám umožňovaly
koupit si více prostoru za úhradu. Ale dnes vám FreeDrive nabízí jen
odstupňovaný systém předplatitelských plánů, jejichž ceny dosahují až 10 dolarů
měsíčně, a uživatelé musí souhlasit s akceptováním inzerce zasílané e-mailem.
Konkurenti FreeDrive Driveway, I-drive a My Docs Online své bezplatné služby
rovněž pozastavili.

Úctyhodná Encyklopedie Britannica na sebe řadu let upozorňovala bezplatnou
nabídkou kompletního obsahu svých svazků ve svém webovém sídle
(www.britannica.com). Avšak vloni v červenci, uprostřed série propouštění ve
společnosti, sídlo změnilo svou politiku. Nyní za přístup k encyklopedii účtuje
8 dolarů měsíčně nebo 50 dolarů ročně. Je pravdou, že tato změna byla úspěšná,
když si ji mnoho uživatelů dříve bezplatné služby předplatilo.

On-line časopis Salon.com je dalším sídlem poskytujícím obsah, které zavedlo
předplatitelský plán. Ačkoli některé články tohoto sídla zůstávají bezplatné,
za 30 dolarů ročně mohou čtenáři získat plný přístup ke všem zprávám sídla,
politickým aktualitám a sloupkařům. Vedení tvrdí, že poplatky byly čtenáři
dobře přijaty. Během prvních šesti měsíců po spuštění plánu si časopis
předplatilo 20 000 předplatitelů. Objem provozu směřujícího na tyto webové
stránky po této změně nepoklesl.

Další strategií, kterou některá sídla uplatňují, je účtovat služby, jež jsou
někde jinde dostupné bezplatně. Například sídlo www.555-1212.com nyní účtuje
různé částky za své služby umožňující hledat v telefonních seznamech obyvatel i
firem. Jednou z možností je zakoupit si blok 100 vyhledání za 10 dolarů. Za 10
centů za hovor je to levnější, než vytočení informační služby pomocí telefonu.
Ale stejné informace můžete samozřejmě získat zdarma na každém velkém webovém
portálu.

Co má tedy znalý uživatel webu dělat? Jako vždy buďte opatrní. Dávejte si pozor
na dlouhodobé závazky, zejména kvůli tomu, že tolik dot comů mizí bez varování.
Pozorně si přečtěte podmínky jakékoli placené nadstandardní služby, než své
peníze svěříte komunikačnímu kanálu.


Platební plány

Trend směrem k předplatitelským službám znamená pro uživatele více potíží. I
když jste ochotni platit za webový obsah zanedbatelný poplatek, sledování
spousty předplatitelských plánů může být obtížné.

Zaveďte mikroplatby myšlenka, jejíž čas nadešel, ale asi se neuchytila.
Mikroplatby vám umožňují platit za obsah, k němuž se dostanete tu 50 centů za
článek z Wall Street Journal Online nebo onde dolar za PDF soubor obsahující
nějakou tržní analýzu.

Mikroplatby (jež nikdy nepřekročí 10 dolarů a mohou činit jen několik centů)
jsou odčerpávány z kreditního nebo debetního účtu udržovaného buď webovým
maloobchodním prodejcem, který vám prodává výrobek či službu, nebo třetí
stranou, která spolupracuje s on-line maloobchodními prodejci, aby spravovala
jednotlivé mikroplatby zákazníků. Řada mediálních společností například
Consumer Reports Online, The New York Times a The Wall Street Journal Online
používá platební systém s názvem Qpass. Hledáte-li archivovaný článek, který je
více než týden až dva starý, můžete zaplatit malou částku prostřednictvím svého
účtu Qpass, abyste k tomuto článku získali přístup. Qpass jednoduše sleduje
veškeré vaše mikroplatební nákupy různých publikací, a poté vám měsíčně vše
vyúčtuje oproti vaší kreditní kartě. Avšak mikroplatby se mezi prodejci příliš
nerozšířily. Mnoho poskytovatelů webového obsahu již má své vlastní metody
dodávky a účtování a brání se přejít na platební metodu, v níž hraje roli třetí
strana.

Objevila se technologie pro podporu mikroplateb téměř na jakékoli úrovni, ale
neexistuje jakýkoli reálný vážný zájem ze strany poskytovatelů obsahu přijmout
ji. A to nás vrací zpět na začátek množství účtů u různých poskytovatelů.

Mikroplatby by mohly mít význam jako systém třetí strany, jenž je spíše
metrickým modelem. "Tato osoba např. odposlouchala x procent svého přídělu
downloadovatelné hudby" nebo "přečetla x procent článků od zúčastněných
vydavatelů." Čas ukáže, zda bude tento typ nákupního modelu přijat širokou
veřejností.


Obchodování se zaniklou službou

Důsledky měnícího se webu mohou být mnohem bolestivější pro zákazníky, kteří
jednoduše přecházejí z bezplatných na placené služby. Jen se zeptejte Dawn
Czajakové, jež přišla o několik set dolarů, když šla ke dnu společnost
Flooz.com.

Společnost Flooz, která prodávala on-line dárkové poukázky, jež spotřebitelé
mohli používat k nákupu zboží od sesterských on-line maloobchodních prodejců,
zbankrotovala vloni v srpnu. Tato událost zanechala tisíce lidí na holičkách s
bezcennými poukázkami, které maloobchodní prodejci odmítli uznávat, protože
nemohli inkasovat úhradu za nákupy od společnosti Flooz.

"Nakoupila jsem (měnu Flooz) za 650 dolarů," říká Czajaková, "a ze svého účtu
jsem utratila jen 124,94 dolaru, když společnost Flooz ukončila podnikatelskou
činnost. Pokusila jsem se ji použít několik týdnů předtím, než šla společnost
Flooz skutečně ke dnu, ale její webové sídlo přestalo bez jakéhokoli vysvětlení
fungovat a neexistoval žádný způsob, jak společnost kontaktovat."

Týden poté, co se složila společnost Flooz, oznámilo podobné sídlo poskytující
dárkové poukázky, Beenz.com, že jeho členové mají deset dní na výkup své
on-line měny.

Právníci radí zákazníkům, aby z programů, jež se ocitnou v nesnázích, včas
stáhli své peníze, dříve než začnou úřadovat zákony o bankrotu. Je třeba
pozorovat varovné signály pokud propustí polovinu svého personálu, mělo by to
vzbudit vaši pozornost. Je třeba převést vše na nějaký ekvivalent z reálného
světa (je-li to možné) na skutečné letecké kilometry, tvrdou měnu a zboží nebo
papírové dárkové poukázky.

Pravděpodobně nejvyhlášenější případ, kdy nějaký dot com strhl zákazníky při
svém pádu s sebou, nastal, když vyhlásila bankrot společnost CyberRebate.com a
nahlásila 200 000 zákazníků se slevami v hodnotě více než 80 milionů dolarů.
Dokud neklesla ke dnu, nabízela společnost CyberRebate.com zákazníkům lákavý
obchod: stoprocentní slevy na elektroniku a zboží pro domácnost, které
prodávala. Háček byl v tom, že ceny sídla byly vyšší než v jiných
maloobchodních sídlech a museli jste čekat 90 dní po nákupu, než jste dostali
své peníze nazpět. Tato myšlenka se rozšířila rychleji než počítačový virus v
jedné chvíli byla společnost CyberRebate webovým maloobchodním prodejcem číslo
tři, za EBay a Amazon.com. A nejméně celý první rok společnost CyberRebate
(která byla založena v roce 1998) plnila to, co slibovala. Spotřebitelé, kteří
přišli brzy, získali empirický důkaz, že nejde o podvod obdrželi své zboží a
dostali svou slevu. Ale nakonec se tento plán zhroutil.

Společnost CyberRebate musela udržovat rostoucí ceny (aby mohla vyplácet slevy,
které začaly být splatné), do bodu, kdy vyrostly až na desetinásobek obvyklé
maloobchodní ceny. Když musíte získávat nové lidi, abyste mohli platit starým,
říká se tomu "letadlo". Výsledkem je ztráta, kterou utrpí spotřebitelé, a je to
ztráta velká.

Jedna z obětí CyberRebate, Janice Leverentzová, přišla o 4 300 dolarů, když
společnost zkrachovala. "Nebránila jsem se zaplatit výrazně nafouklé ceny,
protože jsem si spočítala, že bych mohla svou časovou a peněžní investici
zhodnotit asi o 10 procent," říká. Leverentzová se obrátila na společnost,
která spravuje její kreditní kartu, aby jí ztrátu vykompenzovala nebylo to nic
platné. Poskytovatelé úvěru jsou povinni vyšetřovat, má-li držitel karty
problém s nákupem provedeným na úvěr. Neexistuje však žádná záruka, že váš
věřitel nebo společnost spravující kreditní kartu bude souhlasit s tím, že jste
byli podvedeni. Zdá se, že poskytovatelé úvěrů říkají dostali jste vaše zboží,
není naší chybou, že jste nedostali slevu. Je nejasné, zda společnost
CyberRebate udělala něco nezákonného, ale konečné výsledky jsou odrazem
výsledků pyramidového schématu: zákazníci, kteří se do něho dostali zpočátku,
uspěli a ti, kteří přišli později, pohořeli. Poučení jestliže to vypadá příliš
dobře na to, aby to mohla být pravda...


Chystají se placená umístění

Měnící se ekonomika webu rovněž produkuje řadu méně patrných ale potenciálně
stejně znepokojujících účinků. Spolehlivý vyhledávací engin, věc téměř tak
stará jako samotný web, prodělává významnou změnu, protože některá vyhledávací
sídla začínají požadovat úhradu od jiných sídel za jejich uvádění na svých
stránkách s výsledky vyhledání.

V této oblasti se využívají dvě praktiky: placené zahrnutí a placené umístění.
Placené zahrnutí znamená, že webové sídlo platí za to, že se dostane do seznamu
výsledků vytvořených vyhledávacím enginem pro příslušné téma. Placené umístění
znamená, že sídlo platí za výhodné umístění na seznamu v blízkosti horního
okraje stránky s výsledky vyhledání. Obě tyto praktiky jsou běžné u téměř
každého známého vyhledávacího enginu nebo webového portálu.

Placené umístění není novinkou. Vaše místní Zlaté stránky jsou nedigitální
formou stejné věci. Tato praxe se ale stává záludnou, pokud vyhledávací engin
jasně nerozlišuje mezi výsledky, které byly zakoupeny a těmi, které nebyly.

Společnost Overture Services www.overture.com ( dříve GoTo.com), jež sdružuje
svou službu s tisíci jiných vyhledávacích služeb, zcela spoléhá na placené
umístění. Průkopník této praxe, společnost Overture, je natolik otevřená, že
vedle každé položky na stránce s výsledky oznamuje částku, kterou toto nalezené
sídlo platí společnosti Overture pokaždé, když uživatel klikne na tento odkaz.

Jiné vyhledávací enginy, jako např. AltaVista, LookSmart a Lycos, jsou méně
otevřené, pokud jde o to, kdo zaplatil a kdo ne. Tyto společnosti označují
platící sídla jako sponzorované odkazy nebo ještě více dvojsmyslně jako
zajímavé výčty. Commercial Alert, součást spotřebitelské skupiny The Ralph
Nader, podala u Federální obchodní komise stížnost, která požadovala, aby
vyhledávací enginy musely jasně vyznačit jako reklamní všechny uvedené odkazy,
za něž musely třetí strany zaplatit.

Placené umístění je užitečné pro spotřebitele při určitých druzích vyhledávání.
Pokud jde o vyhledávání transakčních informací pro komerční účely nebo
maloobchod ano, je to pro spotřebitele dobré. Například v reakci na náš dotaz
ohledně "pojištění motocyklů" sídel AltaVista, LookSmart a Overture byly
uvedeny bez rozdílu v horní části seznamu placené odkazy na vnitrostátní
pojišťovny, které nabízejí a/nebo se specializují na pojistné krytí motocyklů.
Placené klasifikace mohou být méně rozpoznatelné, než by být mohly, ale
výsledky jsou užitečné, hledáte-li konkrétní položku nebo službu, kterou chcete
koupit vyhledávací enginy s placeným umístěním zobrazí webová sídla, která
chtějí prodávat. Stejný dotaz v sídle Yahoo zobrazil jako výsledek hledání
několik pojišťovacích společností, jež však byly promíchány se stránkami FAQy o
motocyklech (často kladené dotazy) a sídly motocyklových fanoušků.

Hlavní nevýhoda placeného umístění se projeví, když na webu hledáte jednoduché
informace a musíte se brodit řekou e-komerčních výčtů, abyste se dopracovali k
obsahu, kde by se mohla užitečná rada nacházet.

Například v reakci na dotaz "J. D. Salinger" vedlo všech pět nejvyšších odkazů
v sídle Overture do on-line knihkupectví, která nabízejí k prodeji literární
díla tohoto autora. Na druhé straně redakčně řízené Yahoo vrátilo zdravý průřez
akademickými sídly, bibliografickými zdroji a stránkami obdivovatelů. Je třeba
poznamenat, že Yahoo nedovoluje provozovatelům komerčních webových sídel platit
za uspíšení prověřovacího postupu, při němž Yahoo zvažuje zahrnutí sídla do
rejstříku katalogu.

Vyhledávací služby, které poskytují placené i neplacené odkazy, by měly oba
tyto typy odkazů jasně označit. Spotřebitelé by měli dát provozovatelům
vyhledávacích enginů vědět, když to nemohou rozeznat. Je třeba mít se na
pozoru, je-li použito placené umístění. Pamatujte si, že zahrnutí a umístění
placeného odkazu na stránku s výsledky vždy neznamená, že odkaz patří k
nejvýznamnějším nebo nejpoučnějším výsledkům.


Široké pásmo se zužuje

Jako kdyby se naplnily naše obavy: Stagnace high-tech ekonomiky rovněž
ovlivnila dostupnost a ceny širokopásmových připojení k Síti (v USA).

Nyní je tomu již několik let, co americký PC World upozorňuje na výhody DSL
(Digital Subscriber Line) oproti kabelové službě například na větší
spolehlivost a lepší bezpečnost. Naneštěstí byl obor DSL těžce zasažen měnícím
se ekonomickým klimatem nedávných měsíců. V uplynulém roce zbankrotovalo mnoho
celostátních a regionálních poskytovatelů DSL, včetně 360networks, PSINet,
Rhythms NetConnections a Winstar Communications (opět se to týká USA). Další
velký hráč, společnost NorthPoint Communications, měla více než 100 000
zákazníků, podnikatelů, když náhle skončila a ponechala své klienty napospas
nehostinné krajině vytáčených spojení.

Někteří poskytovatelé DSL obviňují velké telefonní společnosti, že se je
pokoušejí vytlačit z jejich podnikatelského prostoru. Baby Bells, stejně jako
Verizon a SBC Pacific Bell, musí podle zákona poskytovat pronajaté telefonní
linky a jiné služby poskytovatelům DSL třetí strany. To však neznamená, že to
musí dělat bezproblémově především Baby Bells nabízejí své vlastní, konkurenční
nabídky DSL. Loni v létě několik poskytovatelů internetových služeb (ISP) v
Kalifornii podalo příslušným regulátorům stížnost, která viní společnost
Pacific Bell z toho, že se nečestně pokouší potlačit hospodářskou soutěž na
vysokorychlostním internetovém trhu.

Zatímco je to jasně katastrofální situace pro poskytovatele DSL, má to
nepříznivý vliv i na spotřebitele. Mnoho zbylých poskytovatelů DSL, nyní
napjatých až k prasknutí, jen stěží poskytuje základní zákaznickou podporu. A
dlouhodobý nedostatek konkurence bude pravděpodobně znamenat vyšší ceny, horší
služby a méně propagačních výhod pro spotřebitele.

Baby Bells chodí kolem horké kaše, protože jde v podstatě o monopol, kterému
bylo řečeno, že má své linky zpřístupnit konkurentům. Otevřou-li se konkurenci,
existuje jen jeden směr, kterým se může ubírat jejich podíl na trhu, a to dolů.
Je to jako známá dětská reakce: "Můžete mě přinutit to udělat, ale nikoli s
radostí."

Aby se situace ještě zhoršila, potíže provozovatelů DSL zbavily kabelové
modemové služby konkurence větší měrou, než se očekávalo. Nedávná záplava
značných zvýšení cen (až o 25 procent) velkých poskytovatelů je pravděpodobně
výsledkem tohoto nedostatku konkurence.

Kabelový průmysl se může dále konsolidovat. Kabelový obr Comcast se loni v létě
pokusil koupit AT&T Broadband a povídá se, že AOL Time Warner plánuje též
učinit nabídku na odkup. Nakonec by mohla zbýt pouze jediná firma ovládající
obrovské procento širokopásmového přístupu a to je špatná zpráva pro uživatele.

A jak se tedy toto vše podepsalo na uživatelích širokého pásma? Donuceni vybrat
si z tenčícího se počtu poskytovatelů DSL, konsolidujících se kabelových
modemových služeb a hrstky vzdálených třetích možností, například satelitních
připojení, se uživatelé možná budou chtít uchýlit do bezpečí velkých
společností, které pravděpodobně nezkrachují. Mít mnoho možností mezi menšími
operátory není pro spotřebitele tak důležité jako to, aby byli schopni vybrat
si to, co chtějí, z hrstky spolehlivých, vzájemně si konkurujících
poskytovatelů širokého pásma. Použijeme-li jako historický příklad trh
dálkových telefonních hovorů v USA, tak po diverzifikaci existovaly tisíce
malých společností spravujících dálkové hovory. Po čase se sloučily a nakonec
zbyli tři hlavní a několik podružných hráčů. K tomu pravděpodobně dojde i v
tomto prostředí.


Jak přečkat bouři

Šokující návrat zpět do neradostné ekonomické reality byl bolestivý, ale mnoho
analytiků věří, že může být pro web vcelku přínosný. Kolaps dot comů je
nezbytný vyřazovací proces. Přežijí jen ta sídla, která úspěšně zužitkují silné
stránky webu. Podstata internetu, webová sídla vytvořená pro stejně smýšlející
lidi nadšenci pro nadšence zde stále budou. Budeme svědky změny zaměření
bezplatných sídel a projektů osobního publikování sídel s užitečným obsahem
provozovaných specializovanými lidmi. Budeme pozorovat stabilní a rostoucí
měrou vizionářské využívání webu zavedenými společnostmi a dobře financovanými
ale nikoli radikálními menšími firmami. Obecně půjde o citlivější používání
webu k rozjíždění nových modelů zábavy a zásobování informacemi.

Staré zlaté časy webu se nevrátí. Ale nový web bude pravděpodobně silnějším
výtvorem s robustnější vnitřní ekonomickou základnou. To může znamenat, že
budete muset za některé věci zaplatit nebo vzdorovat dotěrnější reklamě. Ale
web sám o sobě se dá do pořádku.

Uplynulo již 11 let od první úspěšné implementace webu, kdy prohlížeč oslovil
server a dostal odpověď. Web ale dosud nevyrostl z dětských střevíčků.



Měnící se Síť - Starý web versus nový web

ÚČTOVAT NEBO NEÚČTOVAT: Protože se webová sídla pokoušejí najít nové způsoby,
jak vydělávat peníze, můžete očekávat, že se začne platit za obsah a služby,
které byly dříve nabízeny zdarma. Očekávejte nárůst předplatitelských služeb a
případně mikroplatebních modelů (např. poplatky za jednotlivé položky).

KDYŽ DOT COMY ZANIKNOU: Protože menší, nezávislé dot comy krachují, existuje
nebezpečí, že vás stáhne spodní proud. Máte-li nashromážděné platební jednotky
toho kterého sídla, mějte na paměti, že pokud společnost zbankrotuje, tyto vaše
prostředky spadnou do kanálu.

PLACENÉ UMÍSTĚNÍ: Mnoho dobře známých vyhledávacích enginů, včetně AltaVisty,
LookSmartu a Overtury, umožňuje inzerentům platit za výhodné umístění na
stránce s výsledky vyhledání. Podívejte se dvakrát, abyste se ujistili, že
poznáte rozdíl mezi tím, co je placeno, a tím, co není.

TRÁPENÍ SE ŠIROKÝM PÁSMEM: Nespoutaná konsolidace kabelového modemového oboru a
stabilně klesající počet nezávislých poskytovatelů DSL (v USA) znamená méně
konkurence, pokud jde o širokopásmový přístup k internetu. Menší konkurence se
často promítá do vyšších cen a méně kvalitních služeb zákazníkům.




Na co si musíte dát při prohledávání webu pozor:

Prosazuje se placené umístění

Overture Services (dříve GoTo.com) byly prvním vyhledávacím enginem, který
použil placené umístění. Stránka s výsledky jasně ukazuje, kolik sídlo platí
společnosti Overture za vaše každé kliknutí na odkaz vedoucí k sídlu.

Lycos je méně otevřený než Overture, pokud jde o označení sídel, která
zaplatila za umístění v horní části stránky s výsledky. Vyhledávací engin se na
tyto odkazy dvojsmyslně odvolává jako na "zajímavé výčty."
Dobré obchody na webu




Tři webová sídla, za která se vyplatí zaplatit

Jistě, bezplatná jízda po webu je v nenávratnu. Stále však existují on-line
služby, jimž bychom rádi zaplatili.

1. CARFAX.COM:
Chcete koupit ojetý automobil? Zprávy o historii každého z vozidel v sídle
Carfax.com vás pomohou ochránit před podvody a blamážemi. Za 15 dolarů (jedna
zpráva) nebo 20 dolarů (neomezený počet zpráv v období dvou měsíců) vám
Carfax.com řekne, zda vůz, o němž uvažujete, nebyl dříve nahlášen v souvislosti
s nehodou nebo nepatřil půjčovně. Každá zpráva též popisuje konkrétní minulost,
včetně stavu počítadla kilometrů (zaznamenaného například při zkouškách emisí),
což umožňuje zkontrolovat, zda nedošlo k nezákonnému přetočení počítadla. Co je
na zprávě nejlepší? Pravidelně dochází e-mailem nebo si ji můžete prohlédnout
na webové stránce.

2. FOTO.COM:
Tato tisková služba pro majitele digitálních fotoaparátů v minulosti
poskytovala absurdní množství bezplatných tisků, ale my máme natolik rádi
kvalitní tisky, že bychom nyní za ně s radostí zaplatili (50 centů za každý
tisk 4 x 6 nebo 10 x 15 cm a 1 dolar za každý tisk 13 x 18 cm). Toto sídlo je
dobře navrženo a rychle reaguje na objednávky. A přestože si za tisky nechá
platit, stále nabízí on-line sdílení fotografií.

3. CONSUMERREPORTS.ORG:
Co ještě můžeme říci o praotci publikací pro spotřebitele? Za 24 dolarů ročně
můžete získat všechny vynikající, nezaujaté zprávy o důkladně otestovaných
výrobcích, s nimiž se setkáváte v tištěném časopise, a ušetříte naše lesy. Dnes
působí jako advokát lidu.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.