Neúčinné antispamové filtry

Internet | 01.06.04

Problém nevyžádané pošty je jedním z největších problémů, se kterými sesoučasný IT svět musí prát. Ještě nedávno se zdálo, že ochrana uživatelů vítězí. Nyní se však kart...





Problém nevyžádané pošty je jedním z největších problémů, se kterými se
současný IT svět musí prát. Ještě nedávno se zdálo, že ochrana uživatelů
vítězí. Nyní se však karty začínají obracet.

SPAM, neboli nevyžádaná pošta jsou reklamní, propagační, ale také třeba
podvodné e-maily rozesílané v milionech exemplářů na e-mailové adresy, jejichž
majitelé takové zprávy nechtěli a které tyto zprávy obtěžují. Odesilatelé
využívají speciální software, který jim umožňuje získat seznamy mnoha adres z
veřejných služeb, z webových prezentací, z konferencí a dalších míst. Pak
posílají své nevyžádané zprávy na tyto adresy. Jejich majitele poškozují jednak
přímo na čase, který musí u třídění takovéhoto odpadu strávit, než jej
identifikují a oddělí od skutečně hodnotné pošty, či vlákáním do podvodu. Mimo
to však SPAM poškozuje IT infrastrukturu nepřímo. Využívá mnoho jejích
systémových prostředků, narušuje její fungování, komplikuje transakce
nevyhnutelné k přenosu autorizované pošty. Jinými slovy, SPAM patří k hlavním
problémům a ten, kdo by vymyslel ideální řešení proti němu, řešení, které by
bylo stoprocentní, by si zřejmě zajistil velmi pěkné živobytí i nekonečné
uznání až do konce života.
Proti nevyžádané poště existují již nyní desítky různých obranných prostředků.
Mezi nejjednodušší patří blokování adres, z nichž je tato pošta odesílána. Děje
se tak buďto na serverech, nebo v klientech elektronické pošty. Kromě toho je
možné blokovat i přímo počítače, z nichž se odesílání děje, nebo analyzovat
strukturu zpráv technikou podobnou heuristické analýze v antivirových systémech
a na základě této analýzy se rozhodovat, máme-li co do činění s vyžádanou, nebo
nevyžádanou poštou. Kromě toho existuje mnoho dalších možností odstranění
nevyžádané pošty. Některé z nich se minoritně využívají, jiné jsou ve stadiu
teorie, další jsou upotřebitelné pouze v měřítku uzavřených nebo neveřejných
sítí, další se nakonec ukáží jako nefunkční nebo nepoužitelné.
Velkou změnu na poli boje proti nevyžádané poště přinesly v uplynulém roce dvě
věci. První z nich bylo vytvoření inteligentního a přitom uzavřeného
heuristického filtru. Tento filtr je schopen s vysokou přesností rozlišit
nevyžádanou poštu na základě analýzy jejího obsahu. Neváže se na konkrétní text
ten totiž může být velice proměnlivý ale vyhodnocuje zprávu na základě
souběžného výskytu mnoha znaků indikujících spam. Druhým objevem pak byla
integrace takového filtru do serveru elektronické pošty. Nevyžádané zprávy je
díky němu možné odstranit z e-mailové schránky předtím, než se k nim uživatel
vůbec dostane. To mu ušetří čas, práci, a navrátí dávný komfort nakládání s
elektronickou poštou známý z dob, kdy nás nevyžádané zprávy v takovém měřítku
jako dnes ještě netrápily.
Protože serverový filtr není možné mít nastavený na maximální citlivost, stává
se, že pouští, již ze svého principu, část nevyžádané pošty dál. Je to proto,
že maximální stupeň ochrany před nevyžádanou poštou by v jeho případě vedl k
odchytávání také regulérních zpráv jako spamu a k jejich likvidaci, nebo
přesouvání do k tomu určených složek. Zprávy, u nichž si serverový filtr není
jistý, si klienti mají možnost buďto prohlédnout (což ale nechceme), nebo
stáhnout klientskými aplikacemi do počítačů nebo jiných zařízení.
Aby bylo čištění pošty od spamu dokonalé, objevily se i inteligentní filtry
integrované do čtecích programů, nebo závislé na využití určitého protokolu.
Pravděpodobně nejznámější aplikací s obsaženým filtrováním nevyžádané pošty je
nejpoužívanější klient, aplikace Microsoft Outlook 2003. Kromě něj však
existují i další programy, podporující odstraňování nevyžádaných zpráv (Mozilla
Mail), nebo také samostatné aplikace, které analyzují chování na portech
poštovních protokolů a jsou schopny eliminovat nevyžádané zprávy přenosy přímo
na nich.
Tato dvojkombinace serverové klientské ochrany před nevyžádanou poštou, spolu s
aktivní a aktuální ochranou před konvenčními červy představovala donedávna
takřka spolehlivou ochranu. Šťastný uživatel, v českých podmínkách například
velmi dobře chráněného, Seznam Mailu v kombinaci s Outlookem 2003 a aktuálním
antivirovým systémem jiným než Nod32 (který je součástí Seznamu), se mohl cítit
takřka úplně v bezpečí. Problém nevyžádané pošty se jej netýkal prostě proto,
že přes velmi silnou vrstvu ochrany se k němu žádná nedostala.

Začínají problémy
V posledních několika měsících zveřejnil Microsoft prostřednictvím své služby
Office Update, která (analogicky s Windows Update) slouží k aktualizaci
produktů jeho kancelářského balíku, již dvě aktualizace antispamového filtru
aplikace Outlook. Kromě toho někteří uživatelé začali pozorovat nápadné zvýšení
množství nevyžádané pošty, která se třeba i přes dvojitou ochranu dostala až do
jejich složky doručené pošty. Původní řešení, jež se k filtraci spamu
používala, tedy především vytvoření seznamu nedůvěryhodných (blacklist) a
naopak důvěryhodných (whitelist) adres, jejichž korespondence byla automaticky
mazána, respektive explicitně přepouštěna přes filtr, jsou v současné době
zcela nepoužitelná a aplikace které jsou založeny na tomto filtrování,
obzvláště na blacklistech, již svou úlohu antispamového řešení neplní.
Whitelisty jsou zase po praktické stránce použitelné pouze v omezené míře,
jejich absolutní nasazení by totiž znamenalo znemožnit uživatelům e-mailu
komunikaci s kýmkoliv, koho neznají, což zajisté není účelem.
Nárůst spamu v doručených složkách i těch klientů, jež byly donedávna proti
nevyžádané poště efektivně chráněny, má jedno nepříjemné, avšak jednoduché
vysvětlení. Spameři rozesílali nevyžádanou poštu, analyzovali filtry, a
podařilo se jim najít způsob, kterak jejich působení obejít. Filtry tak začaly
nevyžádanou poštu považovat za regulérní korespondenci a propouštět ji k
uživateli, čímž rovněž začaly ztrácet svůj smysl.
Výrobci filtrů si tohoto jevu pochopitelně všimli, a do svých produktů
začlenili ochranu proti novým trikům obtížného internetového hmyzu. Nemůžeme
sice odhadovat, co se děje s filtry na serverech, ale potřeba aktualizovat
Outlook z Office Updatu hovoří za všechno. I přes tyto aktualizace se ovšem
spamerům stále daří. Navíc se zdá, že za použití jednoduchých fint.

Finty spamerů
Heuristické filtry jsou konstruovány v drtivé většině případů pro anglický
jazyk protože většina nevyžádané pošty je právě anglicky. Pokud si mají poradit
s e-maily v jiných jazycích, nebo třeba jen jazykových sadách, mají potíže a
mohou se orientovat prakticky jen podle některých všeobecných znaků
odlišujících nevyžádanou poštu od běžné korespondence. Tedy se sníženou
přesností. Spam, ačkoliv je rozesílán anglicky, může obsahovat řetězce v
jazykových sadách evropských jazyků, čímž uvádí tento druh filtrů do stavu
mírné nejistoty. Dalším elementem je využívání foneticky stejných, ale graficky
odlišných slov. Pokud se například v nevyžádaném e-mailu vyskytuje čtyřikrát za
sebou slovo "Viagra" a dotyčný e-mail navíc nese další znaky Spamu, je
nekompromisně vyřazen. Stačí ale Viagru nahradit jinak stejnou Viiaagrou, a
efekt rozpoznání je tentam, nebo se mu filtr bude přinejlepším mnohem hůře
přizpůsobovat. Další, méně známou věcí je vkládání znaků, které antispamový
filtr považuje za známku důvěryhodnosti. Takové řetězce jsou na koncích zpráv
nebo jsou do nich umístěny tak, že je uživatel přinejlepším neuvidí. Vrcholem
drzosti je pak to, když spameři své skutečné adresy (které uvádějí v těle
zpráv) maskují v hlavičce e-mailu adresami z národních domén shodných s
doménami příjemců. To totiž dokáže heuristické fitry znejistět ještě více.
Vyjma toho existuje ještě několik dalších "fíglů". Na některé z nich již došlo,
na některé ještě ne.

Najde se řešení?
V důsledku uvedených skutečností přestávají současná antispamová řešení
postupně fungovat, respektive začínají markantně ztrácet na účinnosti. Jejich
dosavadní aktualizace vedou pouze k částečnému zlepšení, brzy jsou zase autory
Spamu odhaleny a nějakým způsobem obejity. Spolehlivý způsob rozpoznání,
podobně jako třeba u virů, neexistuje a vypadá to, že ani není na spadnutí.
Majitelé slabě zasažených schránek jsou poměrně dobře chráněni, avšak chudáci,
v jejichž poště denně přistává stovka nevyžádaných mailů, na tom ani zdaleka
tak dobře nejsou. Jediné, co lze ze strany vývojářů s tímto stavem udělat, je
zdokonalovat a zdokonalovat, především naučit filtry "hovořit" národními jazyky
a rozpoznávat text jiný než anglický či homofony. Uživateli pak nezbývá nic
jiného, než si zachovat s nevyžádanou poštou, přesněji s jejím nedokonalým
rozpoznáním určitou trpělivost, na nevyžádané maily neodpovídat a především,
nešířit je dál. Jedině tak se elektronickou poštu může podařit udržet jako
užitečnou technologii, a ne jako něco, z čeho nás za pár měsíců nebo let bude
všechny bolet hlava.

Tři typy e-mailů
Ne všechny e-mailové adresy jsou nevyžádanou poštou zahlceny stejně. V zásadě
se dá říci, že na internetu v současné době existují tři typy adres e-mailových
schránek. První typ představují ty, jichž se problém nevyžádané pošty týká jen
v minimálním měřítku jsou zasahovány maximálně jednotkami nevyžádaných zpráv
denně. Druhý typ představuje řekněme střední stupeň zamoření. Do takových
schránek chodí řádově jednotky až desítky e-mailů denně. Třetí stupeň
představují silně zamořené schránky, bombardované obrovským množstvím desítek,
někdy až stovek zpráv denně. Zejména takové schránky jsou bez efektivní
dvoufaktorové filtrace nepoužitelné. Je obtížné odhadovat, na čem je množství
zamoření e-mailů závislé v zásadě se dá říct, že faktorů je více. Třeba nakolik
se dotyčná e-mailová schránka nachází ve veřejných adresářových službách, v
konferencích, na webových stránkách, ve strojově čitelné podobě, v databázích
spamerů. Jak často a kým je využívána, jak je aktivní a na spoustě dalších
vlastností, které spolu málokdy souvisí, až právě na skutečnost, že ovlivňují
spam. Všeobecně se dá říci, že efektivní obrana proti němu by měla v důsledku
snižovat i množství nevyžádané pošty, a dobře chráněná schránka by tak časem
mohla přestat být e-maily bombardována. Nakolik ale toto pravidlo platí, je
spornou záležitostí.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.