Nenechte si ukrást práci pošramocenou online reputací - 1. díl

Internet |

Je docela pravděpodobné, že se řadíte k těm, kteří disponují potenciálně kompromitujícími fotografiemi na Facebooku, profesionálně nevhodnými tweety či veřejně plně přístupným profilem na LinkedIn.

Nenechte si ukrást práci pošramocenou online reputací - 1. díl




Nedopusťte, aby se tyto záznamy vymkly vaší kontrole a zkomplikovaly jinak hladce probíhající proces pracovního pohovoru. Využijte následujících deset tipů pro pozitivní ovlivnění výsledků vyhledávání vašich osobních informací na Googlu, díky čemuž možná nepřijdete o vysněnou pracovní pozici.

Chystáte se na pracovní pohovor. Vypracovali jste si perfektní životopis, napsali bezchybný motivační dopis, máte nachystané reference z předchozích zaměstnání a také sesumírované odpovědi na potenciální otázky. Nicméně – nevynechali jste něco? Třeba „vygooglování“ vašeho jména?

Spousta kandidátů na pracovní pozici stráví hodiny přípravami na důležité interview, ale zapomene věnovat dostatečnou pozornost svému „online resumé“, tedy tomu, jaký obrázek si o nich možný budoucí zaměstnavatel asi udělá na základě prvních 10 výsledků vyhledávání jejich jmen na Googlu. Alespoň to tvrdí Andy Beal, výkonný ředitel společnosti Trackur, která se specializuje na monitoring sociálních médií.

V dnešní době je prakticky jisté, že si zaměstnavatel na internetu vyhledá informace o každém vážném kandidátovi na pracovní pozici a prohlédne si první stranu výsledků vyhledávání. „Jako zaměstnavatel už vlastně ani nedělám background check,“ říká Beal. „Místo toho na Googlu hledám jména kandidátů a zkoumám informace, co se objeví.“

Vytvoření bezchybného image na Googlu může být náročné na čas a energii. Ale nikdy není dost brzy na to s tím vůbec začít. Podívejte se společně s námi na 10 tipů, které vám pomohou udělat další krok správným směrem.

 

1) Dávejte pozor na to, co sdílíte

Enginy vyhledáváčů do hloubky prozkoumávají Facebook, Twitter a další služby sdílející informace, a na základě těchto průzkumů indexují tolik relevantního obsahu o lidech, místech a věcech, kolik je jen možné. Beal k tomu poznamenává, že „osobní informace, jako je datum a rok narození, mohou vyplout na povrch výsledků vyhledávání ve chvíli, kdy to nejméně očekáváte“.

Například jeden hollywoodský producent nedávno zjistil, že se jeho rok narození zobrazoval ve stručné biografii, kterou Google zničehonic začal zobrazovat napravo od výsledků vyhledávání jeho jména (jako součást funkce Knowledge Graph, v jejímž rámci vyhledávač poměrně čestvě zobrazuje životopisy osobností, o nichž si uživatel zjišťuje informace). Tento producent se ale na základě této informace stal obětí ageingu, tedy diskriminace na základě věku, a prozatím neúspěšně se snaží o její odstranění.

„Jakmile je taková Pandořina skříňka otevřena, je těžké ji znovu zavřít,“ říká Beal. „Vypuštěná informace se pak stává součástí veřejného záznamu. Proto také radím každému, aby nic ze svých osobních informací, o nichž nechce, aby byly dříve nebo později zveřejněny, nezaznamenával vůbec nikde v rámci internetu. Když už nic jiného, tak čím více informací si o vás někdo dokáže poskládat dohromady, tím vyšší je potenciál pro krádež vaší identity.“

Obligátně také neumísťujte na Facebook vaše fotografie z divokých večírků nebo jiných aktivit, o kterých byste před zaměstnavatelem raději pomlčeli. Samozřejmě můžete zpřístupnit veškerý obsah svého facebookového účtu pouze přátelům, maximálně přátelům přátel, a dále také „zneveřejnit“ svoje tweety. Nicméně se čas od času stane, že ten či onen poskytovatel změní možnosti nastavení soukromí, takže se vyplatí „intenzitu veřejnosti“ vašich účtů na sociálních sítích pravidelně kontrolovat. Výjimečně se podle Beala také stává, že šéf požádá žadatele o práci o přihlášení do svého facebookového účtu v rámci pohovoru.

 

V druhém díle našeho seriálu si řekneme, kdy byste měli s péčí o vaší online identitu začít a upozorníme vás ne personalizované výsledky vyhledávání.



Úvodní foto: © pressmaster - Fotolia.com













Komentáře