Internet a regiony

Internet | 01.01.04

Internet je koncipován jako mezinárodní informační síť, která spojuje světadílyvzdálené od sebe tisíce kilometrů a prakticky tak mezi nimi onu prostorovou hranici boří. Teoreticky by...





Internet je koncipován jako mezinárodní informační síť, která spojuje světadíly
vzdálené od sebe tisíce kilometrů a prakticky tak mezi nimi onu prostorovou
hranici boří. Teoreticky by se i při špatných podmínkách mělo dát odeslat
informaci odkudkoliv kamkoliv, využívat zdroje, nacházející se na velmi
vzdálených místech, prostě kdekoliv. To je teorie. Praxe však v poslední době
vypadá trochu jinak. Internet se nám regionalizuje. Rozděluje se do menších
celků, v jejichž rámci je komunikace bezproblémová, ovšem z vnějšku jsou
některé zdroje zcela nedostupné, nebo sice dosažitelné, avšak velmi špatně.
Existují pro to jednak technické, jednak také sociální a politické důvody,
každopádně konečným výsledkem je, že síť po některých stránkách není schopna
plnit svůj účel.

Technika a omezení

Koncepce internetu vskutku v principu umožňuje díky systému unikátních adres,
bran a směrovačů dopravit různě rychle, ale nakonec vždy jakoukoliv informaci z
jakéhokoliv místa na jakékoliv jiné. Existují ovšem omezení, která to zásadním
způsobem limitují, která znemožňují využívat všem uživatelům všechny služby.
Prvním z nich je nedostatečnost vyhledávačů. I když např. nejznámější Google
(http:/www.google.com) je schopen indexovat a dokonce archivovat gigantické
množství stránek systému WWW, nepokrývá a technicky ani nemůže pokrývat vše. Na
úrovni regionů jsou na tom mnohem lépe místní vyhledávače, ty však jsou pro
změnu často vázány na jediný, státní či národní jazyk, a stávají se tak
prakticky nepoužitelnými, nejde-li o angličtinu čili mezinárodní řeč pro
mezinárodního uživatele. Totéž platí i pro velké množství samotného obsahu. I
při nasazení automatického překladu zůstávají informační zdroje, často velmi
cenné a unikátní, použitelné jen ve velmi omezené míře. To se netýká ani tak
zpravodajství, ale především odborných a vědeckých prací, recenzí atd.
Jiným problémem regionalizace jsou výměnné sítě. V poslední době patří mezi
velmi cenné, i když také velmi kontroverzní informační zdroje právě ony.
Decentralizace těchto sítí, především pak největších z nich byla provedena
jednak pro odlehčení technické zátěže na provozovatele, jednak proto, aby se
omezila možnost jejich cílené deaktivace zejména ze strany subjektů chránících
autorská práva. Tato decentralizace bohužel také vede k omezení funkčnosti
sítí, především ve vztahu k vyhledávání obsahu. Tento problém je markantní
zejména u sítě Gnutella, kdy se vyhledávání omezuje často jen na jednu vrstvu
systému klientů a indexových "nadklientů". Prakticky tak není možné nalézt ani
po delším vyhledávání data, jež jsou na síti fyzicky přítomna, avšak v jiném
vyhledávacím okruhu, než který je aktuálně procházen, respektive ke kterému je
daný klient připojen. Totéž platí v různých obměnách i pro další největší sítě,
Fastrack, e-Donkey. Mezi jednotlivými výměnnými systémy sice existují
přechodové brány a mosty v podobě hybridních klientů, souběžně běžících na
stejných systémech, avšak i ty jsou nedostatečné. Výsledkem toho je značná
segregace obsahu, neexistence reálně univerzálního řešení využití P2P.
Výčet problematických služeb je krátký, a rozhodně ne vyčerpávající. Potíže
související s regionalizací internetu lze nalézt u mnoha dalších funkcí a
aplikací. Výhodou technických nebo jazykových nedostatků je to, že je možné je
překonat. Optimalizací algoritmů a protokolů, zdokonalováním technologie
přenosu, vytvářením elementárních standardů, které jdou napříč různými mutacemi
různých aplikací přizpůsobeny různému prostředí.

Je politika mor lidstva?

Jestliže technické problémy regionalizace lze překonávat, a vytvářet tak plně
funkční globální síť, pro politické a ekonomické překážky toto zcela neplatí.
Jsou vytvořeny uměle lidmi, kteří mají z jejich existence užitek mocenský či
finanční, a kromě toho vznikají tam, kde by jejich neexistence vedla ke snížení
tohoto užitku. Tak například služby pro placené stahování multimédií, jako jsou
iTunes, lze používat pouze v USA. Kdekoliv jinde je aplikace funkční pouze ve
velmi silně omezeném režimu, a nelze využívat její hlavní funkci, tj. stahování
hudby z webového obchodu Applu. Důvodem pro toto omezení je jednak obava z
vykrádání obsahu, jednak problematická fakturace stažených souborů klientům,
kteří se nacházejí mimo Spojené státy, a dále také určitá paranoia ze strany
provozovatele. iTunes jsou nejexponovanější z těchto služeb, nicméně podobné
omezení platí i pro mnoho dalších, a to nejen v oblasti multimediální zábavy.
Zcela specifické je regionální filtrování internetu na "závadný" obsah. Některé
státy, vyznačující se především autoritativními a totalitárními režimy, omezují
svým obyvatelům přístup k síti. V Číně, Iránu či Iráku před odstraněním režimu
Saddáma Husajna byl internet omezen. Uživatelé sice měli přístup k síti jako
takové, nicméně některé služby, a především zpravodajské servery byly
blokovány, protože přinášely či přinášejí dle vládců obsah, který je politicky
špinavý, nekorektní nebo představuje opačnou propagandu, než jaká je oficiální.
Totéž v menším platí také pro vnitřní sítě velkých společností a stejně tak
jako v totalitárních státech, i zde může uživatelům hrozit tvrdý postih za
práci se službami či obsahem, které jsou z pohledu exekutivy nevhodné.

Regionalizace naopak

Kromě výše jmenovaných příčin, jež drobí internet do menších celků, existuje i
několik fenoménů, které se staví proti tomuto a využívají právních kliček k
celosvětovému prosazování obsahu, jenž je ve většině míst považován za závadný.
Nejslavnější a pravděpodobně největší server s cracky a nástroji rušícími
ochranu komerčních aplikací před ilegálním zkopírováním sídlí alespoň formálně
v Arménii, kde proti takovéto činnosti neexistuje žádná právní zábrana, a kam
ruce ochránců autorských práv nedosáhnou. Jiný server, zabývající se hackováním
a "počítačovou bezpečností", se pro změnu nachází na Slovensku, nicméně jeho
obsah je přístupný po celém světě. Podobně je to i s dalšími servery a celými
systémy. Výměnná síť Earth Station 5 má své působiště v palestinském
uprchlickém táboře, funguje ovšem, tak jako každá jiná podobná síť, zcela
globálně. Útěk, přinejmenším formální do vzdálených končin, umožňuje takovýmto
službám bez ohledu na jejich legitimitu nebo nelegitimitu přežívat a dlouhodobě
fungovat. Regionalizace, která jinak funguje proti globalitě internetu, tak
poněkud paradoxně účinkuje opačným způsobem.

Globální, nebo kontinentální?

Díky všem předchozím jevům se nám oficiálně globální internet rozděluje do
menších celků. Komunikace uvnitř těchto celků je víceméně bezproblémová,
komunikace mezi nimi navzájem přináší komplikace. V některých případech
zaviněné technikou, v jiných lidmi, ale vždy limitující. Kdybychom měli hledat
nějaký trend pro budoucnost, dopracujeme se nejspíše k tomu, že tato
regionalizace bude nevyhnutelně pokračovat. Možná dojde ke změně tvaru regionů,
možná nedostupnost některých služeb někde zmizí, objeví se zase jinde v jiné
formě. Internet je globální, ale není provázaný tak, jak by být mohl. I když to
můžeme změnit, je otázkou, zda to chceme či nikoliv.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.