Freemail jak ho neznáme

Internet | 01.07.04

Kdo by neznal Google. Nejnavštěvovanější vyhledávač a jeden z nejznámějšíchwebových serverů na internetu nedávno přišel se dvěma převratnými novinkami. Pustil své akcie na burzu ...





Kdo by neznal Google. Nejnavštěvovanější vyhledávač a jeden z nejznámějších
webových serverů na internetu nedávno přišel se dvěma převratnými novinkami.
Pustil své akcie na burzu a otevřel si vlastní freemailovou službu. Hlavně
druhá novinka byla doslova bleskem z čistého nebe.

Soumrak bezplatných e-mailů
Freemaily, které v současné době existují a které jsou známé, trpí již po delší
dobu obecně jednou chronickou, špatně léčitelnou chorobou. Touto nemocí je
problém, jak z nich dostat peníze. To, co je pro uživatele příjemnou a vítanou
službou, je pro poskytovatele množstvím dat, která každý den protečou jeho
serverem, množstvím strojového času, který tento server spotřebuje, nehledě na
servisní náklady a na peníze, které stojí naprogramování a příprava dalšího
"bezplatného" mailu. Proto je potřeba, aby se tato služba, byť je poskytována
bez nároku na peníze, nějak zaplatila.
V ne tak dávné minulosti sázely mimo jiné i freemaily místo na peníze na cosi,
čemu se říkalo podíl na trhu. Až do splasknutí velké internetové bubliny v roce
2000 stály před společnostmi poskytujícími freemail i další služby sponzoři a
chtěli do nich investovat své prostředky jen za to, že slyšeli, že daná
společnost má například padesátiprocentní podíl na trhu. Pak přišlo
vystřízlivění.
Ukázalo se totiž, že reklama, na kterou se v rámci WWW serverů hodně sázelo,
není tak účinná a nevydělává tolik, jak tvůrci těchto služeb předpokládali.
Zdaleka nepřinášela dost peněz. Pak nastal konec "dot com bubliny" a s krachem
velkého množství začínajících internetových firmiček, "start upů", se musely i
freemaily poohlédnout po nějakém opravdu ziskovém způsobu obživy.
Základ příjmů současných freemailů představuje reklama na jejich stránkách,
kombinovaná s reklamou vsazenou do zpráv. To ale nestačí. Proto můžeme u mnoha
freemailů v poslední době pozorovat velice razantní snahu dostat nějaké peníze
rovněž ze zákazníka - tedy z uživatele, který e-mail "zadarmo" používá. Na
různých serverech má tato snaha různou podobu. Většinou vše probíhá tak, že
služby, které byly dříve poskytovány zcela bezplatně, se oklešťují. Základní
"zadarmo" freemail obsahuje nejen mnohem méně úložného prostoru pro došlé i
odeslané zprávy, ale především mnohem méně elementárních funkcí. Po
zákazníkovi - uživateli - je pak vždy nějak vymáháno, aby si za služby, které
jsou jaksi mimo tento základní standard, připlatil.
Placení má u různých služeb různou podobu, ale setkáme se s ni na každém kroku.
Schránky u freemailů Seznamu si například můžeme prodloužit zavoláním na
telefonní číslo se zvýšenou sazbou. U jiných služeb zase musíme zaplatit za
aktivaci POP přístupu, za to, že doručená pošta bude skenována na viry, za
možnost e-maily třídit a v některých případech dokonce za to, že nám schránku
po krátké době naší neaktivity nezruší (Hotmail). Vzhledem k tomu, že tento
trend není otázkou několika dnů, ale spíše dlouhodobého směrování freemailových
služeb, se posledních několik měsíců mělo všeobecně za to, že e-maily v
dohledné době zhynou na úbytě, že se transformují v běžné placené služby s
jistým naprosto minimálním bezplatným základem (jak je to třeba oblíbené u
účetních programů) a že ve své původní nezměněné podobě časem zaniknou.

Dámy a pánové, přichází...
A do tohoto poklidného, dalo by se říci tlejícího stavu přišel Google, když
oznámil cosi na první pohled naprosto neuvěřitelného: záměr začít poskytovat
nový freemail, a to s neuvěřitelnou kapacitou 1 GB uživatelského prostoru.
První snímky tohoto freemailu ukázaly, že vývojáři Googlu přistoupili k
problému již od pohledu netradiční cestou. E-mailová aplikace Googlu má totiž
vlastnosti, se kterými se běžně setkáváme spíše v off-line poštovních
klientech, a to ještě těch sofistikovanějších (Lotus Notes, Evolution). Zprávy
zobrazuje běžně formou konverzace, tedy ne podle "složek", které jsme si
definovali sami, nýbrž podle jejich vzájemné logické souvislosti. Google je sám
o sobě vynikající vyhledávač a tvůrci e-mailu z tohoto zjevně čerpali. Ke každé
zprávě je totiž schopen najít adekvátní další odkazy na internetu pomocí
vlastního vyhledávacího stroje. A to nejlepší - reklama, kterou známe jako
veliké barevné bannery a texty u ostatních služeb, se v tomto případě omezuje
pouze na velice decentní proužek textových odkazů, vypadající jako samotné,
všem dobře známé výsledky vyhledávání. Všichni se ptali, jak toto může fungovat?

Gigabajt je vábnička
Tak především, co znamená ohromná kapacita Googlova bezplatného e-mailu? Jeden
gigabajt vypadá na první pohled jako prostor, který se jen tak rychle
nevyčerpá. Středně zkušenému uživateli internetu ihned při tom pomyšlení
vyvstanou všechna možná použití, která by pro tak velikou schránku bylo možné
najít. Například by se do ni bez problému vešel film v populárním kodeku DivX.
Minimálně jedno kompletní ISO kompaktního disku. Nebo také ohromné množství
běžných zpráv, dokumentů, dalších dat. Gigabajtový e-mail by šel nádherně
využít pro on-line archivaci nejen e-mailové konverzace, ale prakticky
čehokoliv dalšího.
Tak to ale pochopitelně není. Freemail sice má onu obrovskou kapacitu jednoho
GB, avšak omezení, respektive absence základních služeb pro řízení schránky
poněkud snižují její použitelnost. Ani protokol POP3, který se běžně používá k
výběru e-mailových schránek, není pro přenos dlouhých souborů právě ideální.
Rozkládání binárních dat na znaková způsobuje prodloužení čehokoliv, co
stahujeme z e-mailové schránky a není to text. Nemožnost navázat spojení, které
se nám v polovině zprávy přerušilo, a nutnost takovou zprávu včetně všech
jejich příloh "rozjíždět" znovu komplikuje stahování i poměrně malých souborů
(okolo jednoho megabajtu) z POP serveru. V takovém případě by se samozřejmě o
stažení ISO souboru představujícího celý kompaktní disk nedalo v žádném případě
hovořit.
A ani nemusí, protože POP přístup není v Googlově e-mailu implementován.
Příčina je prostá - přinutit lidi, aby používali webové rozhraní a zároveň jim
pokud možno zabránit, aby si z gigabajtového prostoru udělali svůj soukromý
archiv pirátského softwaru a filmů. Vždyť rozhraní je tak jednoduché a pohodlně
se používá.
Jako sklad tedy gigabajtový e-mail nevyužijeme, jako schránku určenou pro práci
s Outlookem také ne. Proč tedy tak ohromný prostor? Příčina je jednoduchá,
abychom nemuseli mazat své zprávy. Po pravdě řečeno, my je totiž s Googlem ani
mazat nemůžeme.

Jak vydělat
Každý freemail nabízí možnost mazání starých zpráv. Je to nutné pro zachování
volné kapacity schránky. Jakmile by se totiž zcela zaplnila, začala by schránka
další doručenou poštu odmítat a tak bychom se stali e-mailem nedosažitelnými.
Funkce mazání je u různých serverů vylepšena o různé metody archivace. Od
možnosti nahrát všechnu poštu určenou k vymazání na disketu nebo najednou
lokálně stáhnout do počítače, přes její hromadné přeposlání na jinou e-mailovou
adresu až po možnost, že vám provozovatel freemailů vaše zprávy vypálí na CD a
to pak za mírný poplatek pošle až domů. Googlův freemail funkci úplného
odstranění starých zpráv nemá. Oficiálním zdůvodněním je jeho veliká kapacita.
Proč byste něco mazali, když máte pro archivaci svých starých zpráv více než
jedno celé CD prostoru? Při průměrné velikosti e-mailové zprávy včetně hlavičky
a těch částí, které nevidíte, zhruba 3KB, by se vám jich do Gmailu mělo vejít
skoro 350 000, v takovém případě skutečně není nezbytné škudlit místem.
Toto je oficiální vyjádření. Ve skutečnosti nabízený prostor úzce souvisí se
způsobem, jak hodlá Google na svém freemailu vydělávat peníze. Staré zprávy se
nemažou - pouze archivují. Jak jsme si řekli, v uživatelském rozhraní je
proužek s textovou a nepříliš obtěžující reklamou. Tato reklama má ale ve
srovnání s proužky na klasických freemailech něco navíc, je přesně cílená.

Levná drahá propagace
Reklama na internetu má tím větší hodnotu, čím přesněji ji dokážeme zacílit.
Jedno zobrazení libovolného proužku kdekoliv je takřka bezcenné. Ale pokud
umíme zobrazit proužek s reklamou na nový sporák přímo ženě v domácnosti, o
které víme, že se jí doma sporák rozpadá a už se na internetu dívala po novém,
vyletí cena našeho, byť jediného proužku prudce nahoru. Každý současný freemail
obsahuje dotazník, který musí každý uživatel vyplnit při registraci. Dotazník
se ptá na naše zájmy, zda nakupujeme na internetu, kolik vyděláváme, kde
žijeme. Tato data si freemailový server pamatuje celou dobu, co jej používáme,
a používá je jako základní třídící prvky při distribuci reklamy. Jinak řečeno,
díky tomuto dotazníku se mi jako svobodnému muži do 26 let nebude v rozhraní
freemailů objevovat reklama na dámské hygienické potřeby, ani na prostředek k
léčbě prostaty, protože server ví, že nespadám do kategorie uživatelů, kteří by
takovou reklamu ocenili.
Google však postupuje jinak. Díky nemožnosti e-mail smazat se v našem
přepychovém prostoru o velikosti 1 GB začnou časem hromadit archivované
e-mailové zprávy. K většině z nich se průměrný uživatel nikdy nevrátí, prostě
se spokojí jen s faktem, že tam někde jsou. Výkonné vyhledávací mechanismy
Googlu (prohledávání a hledání relevance zvláště je přece to, co Google umí
nejlépe) se postarají o průběžné indexování mých archivovaných e-mailů a
především pak o sofistikovanou analýzu jejich obsahu, a to včetně běžně se
vyskytujících příloh. Výsledkem toho bude, že Google zjistí co, s kým, o čem a
jak často si píšu, jaké dokumenty s jakými lidmi si vyměňuji, o co přesně se
zajímám. Textové propagační proužky v rozhraní - ano, ty, o kterých jsme řekli,
že jsou docela nenápadné, jsou mi pak jako uživateli směrovány právě na základě
analýzy veškeré mé komunikace. Jinými slovy, Google bude o mé poště vědět vše a
na základě toho mi bude servírovat reklamu. Já získám gigabajt prostoru, který
využiji pro svou poštu a Google k tomu, aby mě poznal a pak na mně vydělal. A
zde je kámen úrazu.

Problémy už na startu
Krátce poté, co Google zveřejnil první údaje o svém gigabajtovém e-mailu a o
principu jeho fungování, zdvihla se proti němu vlna odporu. Není pochyb o tom,
že většinu hlasů rozdmýchávaly společnosti provozující konkurenční freemaily
(zejména v anglosaském prostředí, nás se to tolik netýká). Nicméně některé z
výhrad proti plánovanému postupu Gmailu jsou legitimní. V mnoha zemích je
nezákonné otevřeně někomu číst poštu, byť elektronickou, nebo do ni zasahovat.
To je ale běžné, většina freemailů přece přidává na konec zpráv své reklamní
sdělení. Hlasy skupin na ochranu zákazníků křičely něco o porušování zákonů,
ale hlavně "morálky" ze strany Googlu, postapokalyptičtí vizionáři a fanoušci
románů G. Orwella si museli mnout ruce, že na jejich slova konečně došlo, neboť
"velký bratr" Google, vlastně Gmail, vidí vše.
Gmail se dostal do zkušebního provozu, v němž je i v době psaní tohoto článku.
Diskuze o jeho "legalitě" trvají, avšak několik dalších poskytovatelů freemailů
již oznámilo, že výrazně zvětší prostor pro schránky svých uživatelů. Je to
konkurenční vlna.
Pokud se totiž navýšení v reálné době, ještě dříve než Gmail přejde do plného
provozu, dočkáme, znamená to, že se freemaily o své zákazníky bojí. Reklama
sice nevynáší tolik, kolik bychom od ni očekávali, ale také není zcela
ztrátová. A odliv mnoha uživatelů nepohodlných a maličkých služeb k ohromnému
Gmailu nabízejícímu navíc zajímavé rozhraní, nekonvenční ovládání a archivaci,
by je mohl bolet. Gmail tak má trochu nečekanou možnost rozhýbat svět
bezplatných e-mailových služeb, o kterém byli všichni již přesvědčeni, že jej
čeká pozvolná, ale zato jistá zkáza a nahrazení službami tak či onak placenými.
V současné době není jisté, zda gigabajtový e-mail nebude v některých státech
zakázán. Když se hovoří v souvislosti s jeho používáním o ztrátě soukromí,
přichází představitelé Googlu se zajímavým argumentem. Pošta přece již v
současné době skenována je. A to antivirovým a antispamovým softwarem, stejně
jako dalšími prvky, které nemusíme tak snadno vidět, ale v systémech, kudy
zprávy procházejí, se nachází. To ale nic nemění na faktu, že Gmail to bude mít
velmi těžké. I v ČR je ministerstvem informatiky připravován zákon, který má
znemožnit doplňování komerčních sdělení do zpráv posílaných přes freemaily -
jednalo by se totiž o nemístné zasahování do obsahu soukromé pošty; faktem však
je, že totéž se v současné době docela bez problémů toleruje jako daň za
používání bezplatné služby. Nicméně se lze domnívat, že žádná fatální překážka
unikátnímu gigabajtovému e-mailu v podání Googlu v cestě nestojí a že tento
e-mail bude již brzy sloužit k prospěchu svých uživatelů pokud tedy vědí, do
čeho jdou.

Gmail ve zkratce

Bombastický a nablýskaný freemail
Mohl to být jen další obyčejný freemail. Služba, která poskytuje svým
uživatelům bezplatné služby výměnou za to, že se povinně dívají na reklamu ve
stránkách, z nichž se tato služba ovládá, a také na konci každé ze zpráv, která
freemailem proteče. Takovýchto služeb jsou na internetu desítky. Fungují
většinou již roky a jejich uživatelé jsou s nimi spokojeni. Freemail v podání
Googlu ovšem nemá být jen tak něco, nýbrž malý technologický, ale především
obchodní zázrak. Mimo jiné proto leží mnohým v žaludku.

Freemail od Googlu, čím je zvláštní?
• Nabízí kapacitu 1 GB (respektive 1000 MB) pro uložení zpráv,
• zprávy nemaže, ale archivuje,
• díky pokročilé funkci vyhledávání je schopen automaticky řadit zprávy do
logických celků, vytvářet "virtuální konverzace",
• pro uživatele se nabízí jednoduchá forma "dolování dat" ze zpráv,
• e-maily jsou skenovány včetně svých příloh v běžných formátech,
• na základě jejich obsahové analýzy je uživateli nabízena reklama,
• tato reklama má pouze textovou, nijak přehnaně obtěžující formu,
• Gmail nepodporuje protokol POP, pro jeho použití je tedy nutné využít
webového rozhraní.

Co způsobil Gmail?
Všeobecně se soudilo, že nastává soumrak freemailových služeb. Příchod Gmailu
ale ukázal, že tomu tak vždy být nemusí. Servery, které si vynucovaly za
základní dodatečné služby platby uživatelů, budou nyní muset reagovat na
konkurenci. A tak se dá očekávat, že příchod Gmailu zamíchá vodami rybníčku,
který byl již všeobecně považován za zatuchlý a postupně vysychající.

Gmail a právo
Skenování doručených zpráv za účelem přesnějšího zacílení reklamy je sice
velice lukrativní, ale právně sporné. V některých zemích podléhá e-mail
poštovnímu zákonu. Do jeho obsahu tak není možné nahlížet, ale ani zasahovat,
což se však vkládáním propagačních textů v současné době již děje. Také v ČR se
připravuje zákon, který by toto vkládání zakázal. Organizace na ochranu
spotřebitelů proto před Gmailem zasahujícím do soukromí uživatelů varují.
Pravdou ale je, že výběr e-mailové služby je svobodnou volbou každého uživatele
a že každý uživatel předtím, než začne něco používat, dostane alespoň formálně
k odsouhlasení licenční smlouvu, kterou by si měl přečíst (což ovšem většina z
nás stejně nikdy neudělá).

Jaká je situace?
V současné době (konec května 2004) prochází Gmail testovacím provozem s tím,
že datum zahájení ostrého provozu nebylo jednoznačně stanoveno. Vyskytlo se již
několik problémů, hlavně technického rázu, ale ty jsou průběžně řešeny.
Konkurenční freemaily oznamují zvětšení prostoru pro své zákazníky, aby o ně
díky Gmailu nepřišly.

Adresa
http://www.gmail.com (http://gmail.google.com)












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.