ADSL: zle matičko, zle - Jaký vliv má agregace na kvalitu připojení zákazníků k internetu?

Internet | 01.12.03

ADSL, tedy Asymetric Digital Subscriber Line představuje alternativu zajištěníinternetové konektivity, do které bylo a jistou měrou stále ještě je vkládáno mnoho nadějí zejména domác...





ADSL, tedy Asymetric Digital Subscriber Line představuje alternativu zajištění
internetové konektivity, do které bylo a jistou měrou stále ještě je vkládáno
mnoho nadějí zejména domácností a malých firem, kterak přijít poměrně lacino a
přitom kvalitně k přístupu na síť. Bohužel, zavádění této technologie se u nás
setkává s celou řadou potíží, větších či menších, do jisté míry takových, že
potenciální uživatele dokonale odrazují.

Prvotní myšlenkou ADSL služeb je zprostředkovat internet s využitím stávajícího
metalického vedení pevné telefonní sítě. Technologie je koncipována tak, aby
odbourala dva největší problémy konvenčního vytáčeného připojení, zvaného
dial-up. Především se jedná o časovou tarifikaci, tedy závislost výše poplatků
za připojení na době jeho trvání. Druhým problémem je nízká rychlost a
spolehlivost, a to i na digitalizovaných linkách. Kromě toho ADSL umožňuje díky
frekvenčnímu rozdělení integrovat trvalý přístup k síti s využitím stávajících
telefonních služeb, a to v reálném čase. Jinými slovy, klasický telefon lze
používat i tehdy, je-li aktivní připojení k síti a naopak.

Použití ADSL linky vyžaduje několik věcí. Především se jedná o upravenou
telefonickou koncovku, frekvenční dělič zvaný též Splitter. Koncové zařízení
(ADSL modem) zprostředkuje napojení počítače nebo sítě k rozvodu a navázání
spojení s ISP.

Poskytovatel připojení zajišťuje svému klientovi konektivitu k internetu za
pomoci technologie ADSL. Nejdůležitějším a nejproblematičtějším bodem připojení
však stále zůstává pevná metalická síť patřící Českému Telecomu (ČTc), bývalému
monopolnímu telekomunikačnímu operátorovi. Právě odtud vycházejí takřka všechny
potíže, které u nás ADSL má.

Aby se zabránilo přetížení vedení nadměrným provozem, tedy aby se ušetřily
náklady spojené s vytížením sítě, uplatňuje ČTc ve své části provozu takzvanou
agregaci. Jedná se vlastně o nasazení techniky, která rozděluje jedno fyzické
vedení o stanovené rychlosti mezi více uživatelů. Teoreticky lze linku bez
problému "prodat vícekrát, než kolikrát existuje". Vychází se z principu, že v
jednom okamžiku nejsou nikdy připojeni všichni klienti, a ti kteří ano, nebudou
vždy linku využívat na její plnou kapacitu. Tu tak lze rozdělit na více
koncových bodů, než pro kolik je teoreticky určena, a zároveň s tím významně
snížit náklady.

První spuštění agregace v síti ČTc vyvolalo obrovský problém. Rozdělování linky
si vyžaduje buď nasadit tvarování provozu (tzv. shaping), nebo zahazování
paketů na spojovacích zařízeních. Necitlivé nastavení techniky vedlo k tomu, že
reálná rychlost ADSL připojení na mnoha místech klesla z deklarovaných stovek
kilobitů za sekundu na zlomek této hodnoty, a přiblížila se tak kritizovanému
vytáčenému připojení a v některých případech spadla až pod ně. Z rychlé a
neomezené možnosti přístupu na internet se tak stala možnost pomalá, omezená a
takřka nefunkční, zejména pro použití služeb s vysokým nárokem na rychlost
hovoříme o IP telefonii, streamování videa, hraní některých on-line her atd.
Proto ČTc přistoupil k vypnutí agregace. To vedlo k opětovnému nárůstu
rychlosti pro uživatele a ke zvýšení kvality služby. ADSL se stalo tím, čím
mělo od počátku být.


Smutná současnost

Bohužel, nic netrvá věčně. Uživatelé, zejména ti vlastnící nejlevnější varianty
služeb, si zvykli přenášet veliký objem dat. Velký podíl na tom mají zřejmě
výměnné sítě, stahování velkých balíků dat, připojování LAN sítí pomocí ADSL
linek určených pro jednotlivé uživatele, atd. ČTc, který je všeobecně znám svou
neochotou nabídnout univerzální a neomezenou službu přístupu k síti, vyhlásil
"zrychlení", zvýšení maximálních rychlostí ADSL, ovšem se značnými omezeními co
se týká objemu dat s tím, že svou novou nabídku hodlá postupně vnutit všem
uživatelům ADSL u nás. To společně s kontroverzním systémem přihlašování k síti
vedlo k dalším komplikacím při nasazování ADSL.

V polovině října došlo k nové aktivaci agregace. Jak se zdá, následky byly
alespoň ze začátku méně apokalyptické než v prvním případě. Problém s
nadužíváním sítě stále trvá, zejména pokud se "stahovačům" podařilo najít
způsob, jak agregované připojení do jisté míry obejít (využitím více vláken na
downloadu). Pro mnoho uživatelů VoIP a podobných služeb ovšem nastala temná
doba. Jsou fakticky vytrestáváni za snahu zajistit si rychlý a kvalitní přístup
k internetu? Těžko říct. Agregace pomáhá udržet nízké ceny ADSL pro koncové
zákazníky právě tím, že snižuje nákladovost na straně provozovatele klientské
sítě, tedy Telecomu. Její první nasazení bylo prokazatelným omylem a špatným
porozuměním jednak technologii, jednak potřebám uživatelů, kteří za tuto formu
přístupu platí i v nejlevnější variantě více, než kolik by platili za některé
jiné, taktéž obecně dostupné varianty. Druhé nasazení bylo o poznání
citlivější, nicméně stav ADSL v České republice se kýženému ideálu opět
výrazným způsobem vzdálil.


Co bude dál?

Oproti jiným formám přístupu k síti sází ADSL již z principu na svou rychlost.
Na rozdíl od zastaralého, uživateli a odborníky odmítnutého a ČTc donekonečna
prosazovaného ISDN, nabízí časově nelimitované, rozuměj netarifikované
připojení. Zatímco však v případě ISDN se uživatel dočká konstantní rychlosti a
vysoké kvality provozu, u ADSL tady nic takového očekávat nemůže. ČTc v
dohledné době zřejmě nehodlá zavádět řízení kvality služby ani rychlostní dolní
limit, pod který by provoz nikdy neměl poklesnout. Situace pro uživatele vypadá
tak, že má vesměs vlastní kvalitní vybavení s rychlým terminálem, má smlouvu s
providerem vybaveným vysokou konektivitou, nicméně žába sedí na prameni přesně
uprostřed. A to i přes snahy státního regulátora, nezávislých skupin, dokonce i
politiků. Jisté je, že ADSL patří budoucnost, a to z jediného prostého důvodu.
Nikdo nikdy nepostaví tak hustou síť metalického vedení poslední míle, aby se
to jen přiblížilo síti, kterou vlastní Český Telecom. Ve velkých centrech
existuje kabelová televize, v menších pak bezdrátoví operátoři. Telefonní linka
je ovšem jistotou nacházející se i tam, kde všechny ostatní možnosti prakticky
odpadávají. Po ohromné modernizaci a faktické výměně větší části telefonní sítě
jsou tyto linky ve stavu, kdy ve své většině umožňují vysokorychlostní datový
přenos s minimálními nároky na další zásahy do stávající infrastruktury na
straně uživatele, a jen o něco většími (instalace DSLAMů) na straně
provozovatele přenosové sítě. Bohužel se zdá, že boj o funkční variantu takto
rozsáhlé a snadno dostupné služby se neodehrává v hladině hledání a eliminaci
technických nedostatků, vytváření kompromisů mezi únosnou měrou provozu,
agregace a potřeb uživatelů, leč v oblasti ekonomických zájmů, generování zisku
a uživatelských restrikcí. Co by se muselo stát, aby se tento tragický stav
změnil, je ve hvězdách záleží na vzájemné domluvě všech, kteří se na ADSL
podílejí, stejně tak jako na státní regulaci telekomunikací prováděnou Českým
telekomunikačním úřadem, jenž může rozhodování do značné míry ovlivňovat.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.