Abeceda rychlého přístupu k Webu

Internet | 01.03.01

V naší redakci amerického PC WORLDu jsme již dlouho předpovídali příchodvšeobecně rozšířeného velmi rychlého přístupu k Internetu. Nyní konečně můžeme říci toto: Po letech t





V naší redakci amerického PC WORLDu jsme již dlouho předpovídali příchod
všeobecně rozšířeného velmi rychlého přístupu k Internetu. Nyní konečně můžeme
říci toto: Po letech tápání a slepých uliček je široké pásmo zde.

Díky lepší technologii, zkušeným poskytovatelům služeb a stabilní poptávce
zákazníků slibuje rok 2001, že bude prvním rokem, kdy můžete získat rychlý
přístup k Síti téměř z kteréhokoliv místa Spojených států. Kromě toho Síť
konečně široké pásmo využívá. Nová webová sídla, přizpůsobená
vysokorychlostnímu přístupu, poskytují rozmanitý obsah, finančním
zpravodajstvím počínaje a krátkými filmovými klipy konče. Nový laciný hardware
umožňuje, aby několik PC v malé či domácí kanceláři bezpečně a efektivně
sdílelo společné vysokorychlostní spojení.

A jak to vypadá v praxi? Pár problémů se objevilo. V našem průzkumu mezi 500
předplatiteli PC WORLDu disponujícími vysokorychlostním připojením si mnoho z
nich stěžovalo na instalaci a jiné zádrhele. Přesto téměř 90 procent tvrdilo,
že výhody širokého pásma převažují nad mrzutostmi. Čtěte dál, abyste se
seznámili s naším vyčerpávajícím návodem, jak kolem roku 2001 získat v USA (a v
krátké době i v Evropě) rychlý přístup k Síti.


Kabel vers. DSL vers. cokoliv jiného

Široké pásmo představuje souhrn mnoha různých technologií některé z nich patří
k hlavnímu proudu, některé skomírají a jiné jsou ještě v plenkách. Ke které z
nich se dostanete závisí na tom, co je dostupné ve vašem okolí, kolik jste
ochotni platit a jak široké pásmo skutečně potřebujete. Kabelové a DSL spojení
může teoreticky dosáhnout rychlosti 30 Mb/s, respektive 8 Mb/s. V praxi se
mohou obě tyto technologie bez problému vyrovnat rychlosti linky T1 (1,5 Mb/s),
ačkoliv výsledky budou záviset na mnoha faktorech. ISDN a satelitní spojení
stále slouží jako podružné alternativy, a vysokorychlostní bezdrátové spojení
je na cestě.

Kabel a DSL nejsou jen rychlejší než vytáčené spojení. Téměř všechny verze obou
možností poskytují nepřetržitý přístup, takže nemusíte čekat, až se spojení
ustaví. Přístupnost Internetu vylepšují ve skutečnosti natolik, že můžete
konstatovat, že trávíte aktivně více času on-line. Více než polovina uživatelů
DSL, kterých jsem se dotazovali a dvě třetiny uživatelů kabelového spojení
hlásí, že po získání svých širokopásmových spojení tráví on-line mnohem více
času než dříve. Podle studie provedené společností Forrester Research, po
přechodu na široké pásmo vstupují uživatelé do on-line režimu dvakrát častěji a
pobývají v něm dvakrát déle než předtím.

Avšak s pohodlím širokého pásma přichází riziko. Počítač, jenž celé týdny a
měsíce používá stejnou IP adresu, se stává snadnou kořistí hackerů. Uživatelé
PC, kteří se připojují k Internetu, a abonenti širokého pásma především, by se
měli chránit před útokem.


Kabel kraluje

Podle výzkumné firmy Jupiter Communications, kabeloví ISP poskytují tři
čtvrtiny všech domácích širokopásmových připojení. Důvod? Kabel se do
domácností dostal jako první. Zatímco telekomunikační giganti a nezávislí
poskytovatelé se stále potýkali se složitostí DSL, společnosti jako Excite
@Home a TCI (obě byly nedávno pohlceny AT&T), Road Runner a Comcast pilně
šířily své širokopásmové služby po své existující kabelové infrastruktuře.

Tato počáteční výhoda může vysvětlit, proč uživatelé kabelových připojení,
kteří odpověděli na náš průzkum, měli větší štěstí s instalací než uživatelé
DSL. Více než polovina uživatelů kabelu, kterých jsme se dotazovali, hlásila,
že službu měli nainstalovánu a v provozu do týdne po objednání, ve srovnání s
pouhými 17 procenty abonentů DSL. Ačkoliv kolem 10 procent kabelových instalací
trvalo více než měsíc, odpovídající cifra v případě DSL se blíží 40 procentům.
A 15 procent nepříčetných uživatelů DSL nakonec čekalo déle než šest týdnů.
Instalace DSL je ošidnější než v případě kabelu, avšak hlavním důvodem, proč
kabel můžete dostat rychleji, je zkušenost poskytovatele. Je pravda, že před
půl druhým rokem trvalo získání kabelového připojení měsíce, s instalacemi bylo
mnoho nejrůznějších problémů a vázla koordinace dodavatelů.

Kabelová instalace je snadná pro kutily: kabelové služby stále více berou v
úvahu kabelové modemy běžně dostupné v obchodech, které podporují standard
DOCSIS (specifikaci rozhraní datových služeb zprostředkovaných kabelem), čímž
umožňují levnou alternativní instalaci vlastními silami. Pokud vás neuspokojují
pokusy dát dohromady spojení vlastními silami, nechte svého poskytovatele, aby
to udělal za vás touto cestou se vydalo 92 procent uživatelů kabelu, které jsme
mapovali.

Pokud jste se rozhodli, že objednáte kabel, pátrejte po propagačních nabídkách
bezplatné instalace a několikaměsíčních bezplatných služeb. Kabelový model za
nulovou cenu je rozinka na dortu, neboť nájem za modem může váš měsíční účet
zvýšit o 10 dolarů a většina kabelových modemů stojí nyní kolem 250 dolarů.

Kabel je rychlý, ale nikoliv bez potíží. Protože kabelové modemy využívají
sdílená spojení, jsou náchylné ke zpomalování, jestliže je příliš mnoho
uživatelů napojených na konkrétní kabelovou větev on-line současně. Rychlost
není nikdy zaručena, rozhodně se to podobá přílivu a odlivu. V důsledku toho
budete nejrychlejší činnost kabelového modemu pozorovat zpravidla v úzkém
rozpětí ranních hodin, poté, co vaši sousedé uložili své myši ke spánku.

Rychlý přístup není nikdy garantován. Joe Schutte z Westlandu, stát Michigan,
abonent MediaOne, se dva roky těšil z vynikajících služeb, aby jednoho večera
zjistil, že přístup k adresám na Západním pobřeží se zpomalil na úroveň nižší
než u vytáčeného spojení problém byl zřejmě způsoben zahlcením tras MediaOne.
Schutte si opakovaně stěžoval, o několik měsíců později však zkonstatoval, že
poskytovatel neučinil slibovanou nápravu, ačkoliv vrátil měsíční poplatky.
Říká: "Zaplatil bych dvakrát tolik za rychlé, spolehlivé a stabilní spojení,
zdá se však, že poskytovatelé širokopásmových služeb počítají s tím, že se lidé
smíří spíše se špatnou službou než s žádnou."

Eventuální noví abonenti by si měli uvědomit, že většina poskytovatelů drží
rychlosti uploadu na významně nižších úrovních než rychlosti downloadu.
Důsledkem toho je, že kabel je obvykle mnohem rychlejší při získávání informací
ze Sítě (řekněme při zobrazování webové stránky nebo při downloadování souboru)
než při uploadu dat do Sítě (např. při odesílání e-mailu). Toto ale není vážný
problém, pokud připojení používáte převážně za účelem surfování po Webu, může
to však problém být, pokud máte v plánu stěhovat masivní soubory tam a zpět,
např. mezi PC v kanceláři a doma.


Jděte do DSL

Na první pohled se DSL velmi podobá kabelu. Tato technologie je rychlá, používá
dráty, které již vedou do vašeho domu (v tomto případě telefonní linky, na
rozdíl od vodičů kabelové televize) a obvykle stojí 20 až 60 dolarů měsíčně.
Zde však podobnost končí. Ačkoliv uživatelé DSL, jichž jsme se tázali,
pokládali instalaci za problematickou, hlásili méně provozních výpadků a
stabilnější rychlost. Třicet procent uživatelů DSL hlásilo v průměrném měsíci
stálou rychlost, ve srovnání s pouhými 15 procenty uživatelů kabelu. A přestože
10 procent uživatelů DSL hlásí denně se opakující zpomalování, tento počet je
mezi uživateli kabelu ještě vyšší 18 procent.

Uživatelé DSL čelí dvěma hlavním dilematům: Rozhodnout se, jaký typ si objednat
a jakou službu si vybrat a koupit. V případě kabelu bude ve městě ve hře
pravděpodobně jediný poskytovatel. V případě DSL tomu tak není. Většina států
vyžaduje, aby místní telefonní společnost, která je majitelem drátové
infrastruktury, tuto infrastrukturu zpřístupnila konkurenčním společnostem.
Pravděpodobně nejlepším způsobem jak vyhledat poskytovatele DSL (zatím v USA)
je navštívit webové sídlo DSL Reports (www.dslreports.com), jež přináší
informace o obrovském množství poskytovatelů s celostátní působností.

Na rozdíl od kabelu je DSL obvykle k dispozici v několika variantách s různou
cenovou úrovní. Můžete si vybrat mezi ADSL (písmeno A znamená asymetrii), s
rychlostmi uploadu nižšími než downloadu, SDSL (písmeno S znamená symetrii) se
shodnými rychlosti uploadu a downloadu, a IDSL (písmeno I znamení ISDN), kdy
DSL spojení překrývá ISDN. IDSL, navzdory omezení na 144 Kb/s, obchází striktní
omezení vzdálenosti, jimiž se vyznačují ostatní dvě možnosti. Ve většině
případů nesmí být přípojky ADSL a SDSL ve vzdálenosti větší než cca 5,5 km od
centrály telefonní společnosti. V důsledku toho budou častěji k dispozici v
městských a hustě osídlených příměstských oblastech.

Který typ DSL získáte, závisí na rychlosti, jakou potřebujete v obou směrech a
na vaší poloze. V případě ADSL mohou přenosové rychlosti downloadu dosáhnout
hodnoty 1 500 Kb/s nebo vyšší, avšak rychlosti uploadu jsou nižší. Čím
rychlejší připojení máte, tím samozřejmě více platíte. Totéž platí pro
připojení pomocí SDSL, která jeví sklon být dražší než ADSL, lépe se však hodí
pro podniky, jež potřebují přenášet mnoho souborů mezi svými servery, nebo pro
ty podniky, které jsou nuceny přistupovat k virtuální privátní síti (VPN). IDSL
je východiskem z nouze pro lidi, kteří nechtějí kabel nebo rychlejší DSL.

Pomocí DSL se také můžete připojit sami. Čtyřicet procent uživatelů DSL, jichž
jsme se tázali, si celou instalaci provedlo vlastními silami. Jejich odpovědi
podtrhují další domněnku: uživatelé DSL často patří mezi technicky zdatnější.

DSL má ovšem také své vlastní problémy, z nichž mnoho lze vystopovat v souhře
mezi telefonní společností, poskytovatelem DSL a (často) i ISP použitým ve
funkci zprostředkovatele služeb. Dave Pasquantonio z města Mills ve státě
Massachusetts měl takové množství problémů s instalací DSL, kterou prováděla
firma Bell Atlantic, že nakonec utekl ke kabelovému připojení. "Šlo o jednu z
takových situací, kdy pokaždé, když s někým hovoříte, uslyšíte docela jinou
pohádku o tom, v čem spočívá problém," říká. "Tentýž den, kdy byla moje služba
odpojena, jsem od firmy dostal vítací dopis a další DSL modem. Žádné oddělení
nevědělo, co dělají jiná oddělení ve firmě."


Také slouží

Jestliže ve vašem okolí není k dispozici ani kabel, ani DSL, stále máte další
možnosti. Pokud bydlíte ve vzdálenosti větší než 3 míle (cca 4,8 km) od
centrály telefonní společnosti, stále máte možnost získat ISDN, nabízející
přenosovou rychlost 128 Kb/s v obou směrech a zahrnující dvě analogové
telefonní linky. ISDN však může být drahou možností a má svůj zenit za sebou, a
tak pravděpodobně neseženete žádné slevy ani speciální nabídky.

Potřebujete-li širší pásmo než 128 Kb/s, přemýšlejte o přístup k síti
prostřednictvím satelitu. DirecPC od firmy Hughes Network Systems, dlouhou dobu
jediný hráč, obvykle za službu účtuje 30 až 80 dolarů měsíčně, v závislosti na
tom, jak dlouhou dobu strávíte on-line (satelitní anténa se dá pořídit těsně
nad 100 dolarů). Ačkoliv rychlost downloadu 400 Kb/s, kterou nabízí DirecPC, je
téměř shodná s reálnými přenosovými rychlostmi kabelu i DSL, toto spojení je
pouze jednosměrné. Veškerý provoz směrem do Sítě běží přes vytáčené modemové
spojení, což způsobuje znatelné zpoždění, když klikáte na ikony nebo jiným
způsobem komunikujete se vzdálenými servery. Nepokoušejte se pomocí satelitního
spojení hrát na Internetu Quake. Bum, a už jste mrtvý.

Toto omezení se však může rozplynout, jakmile Hughes zavede obousměrnou verzi
DirecPC. Obousměrná služba by měla být k dispozici v prvním čtvrtletí roku 2001
a bude nabízet download rychlostí 400 Kb/s a upload rychlostí 256 Kb/s.
Současní uživatelé DirecPC si budou muset pro tuto službu koupit nové zařízení.
Ceny této nové služby a zařízení jsme v době předání článku k tisku neměli k
dispozici (podrobnosti viz www.direcpc.com).

Mezitím na trhu oboustranného satelitního spojení možná nad firmou Hughes
zvítězí izraelská společnost Starband. Tato firma, jejímiž partnery jsou
společnosti RadioShack a Echostar, nabídne obdélníkovou anténu umožňující
download rychlostí 500 Kb/s a upload rychlostí 150 Kb/s v jakémkoliv místě v
kontinentálních Spojených státech za 60 až 70 dolarů měsíčně. Naneštěstí
RadioShack striktně vyžaduje, abyste si současně s anténou Starband koupili
značkové PC Compaq, což celkovou cenu hardwaru zvedá na 1 200 dolarů.

Nemáte pocit, že si kupujete zbrusu nový počítač jen proto, abyste získali
širokopásmové připojení? 20 000 maloobchodních prodejců firmy Echostar v USA
brzy nabídne anténu a satelitní modem pro zavedení služby Starband do
jakéhokoliv PC. Měsíční poplatek bude podobný jako v případě RadioShacku, avšak
základní zařízení a instalace bude stát mnohem přijatelnějších 300 až 500
dolarů. Echostar doufá, že mnoho ze zákazníků využívajících jeho DishNetwork
přesedne do dostavníku jménem Starband, aby to však mohli udělat, budou si
muset koupit nový talíř o průměru 60 až 90 cm, schopný navázat spojení se všemi
satelity.

Bezdrátové technologie jsou další novinkou na širokopásmovém trhu. Služba
Ricochet společnosti Metricom, nabízející rychlost 28,8 Kb/s, je zde již řadu
let, nyní však společnost svůj systém upgraduje na 128 Kb/s a rozšiřuje službu
za hranici jedenácti dosud pokrytých velkoměstských oblastí. Tato praktická
trvale dostupná služba je vynikající možností pro mobilní uživatele, za 70
dolarů měsíčně však nejde o nijak levnou záležitost.

V minulosti několik společností nabízelo jednoúčelová (a velmi drahá) pevná
bezdrátová připojení pojmenovaná po přijímací anténě zaměřené na vysílací věž.
Nyní společnost AT&T nabízí univerzální pevnou bezdrátovou službu, přinejmenším
na jednom testovacím trhu v Texasu. Při šířce pásma downloadu a uploadu 512,
respektive 128 Kb/s, včetně jedné telefonní linky, za cenu kolem 60 dolarů
měsíčně, může tato služba AT&T uspokojit poptávku po širokém pásmu v oblastech,
do nichž se nemůže dostat kabelové ani DSL připojení.



Malý sen o streameru

Nejlepší širokopásmová sídla

Široké pásmo vše mění. Zapomeňte na text a statické obrázky. Stačí jediný letmý
pohled do vybraných sídel, jež dnes lidé umisťují na Web, a staré věci se budou
zdát prakticky stejně překonanými a neaktuálními jako psí sukně. Připravte se
na sídla, která se hýbou, mluví, zpívají a hladí vaši duši jako hebký letní
vánek.

Ale ne každé sídlo ušité pro široké pásmo vyhrává. Ve skutečnosti většina z asi
tak stovky sídel, která jsem navštívil pomocí DSL připojení ze své domácí
kanceláře, dodávala ne příliš podmanivý obsah nebo byla tak silně naládovaná
reklamou, že jsem se nemohl dočkat, až z nich uteču. Nicméně jiná, například
taková jako přitažlivé AtomFilms.com, generovala v mých testech neuspokojivou
přehrávku videa proměnlivé kvality.

Nakonec jsem našel hrstku sídel, která skutečně využívají výhodu širokého pásma
k poskytování obsahu se seriózním obsahem, buď informačním, nebo zábavným. Mezi
okamžikem, kdy o nich píšu a dobou, kdy si to přečtete, tato sídla bezpochyby
projdou nespočetnými metamorfózami. Tuto variabilitu však samozřejmě není třeba
vnímat jako problém: To že nikdy nevíte, co naleznete při jejich příští
návštěvě, jednoduše patří k zábavě.


Zprávy/informace

Ukazatelem trendů konvergence televizních zpráv a zábavy s Webem může být
NBCi-Broadband (speed.nbci.com). Samozřejmě propaguje programy NBC, nikoliv
však výhradně nebo nadmíru horlivě. Získáte standardní personifikované
informace spolu s místními zprávami, týkajícími se měst po celých Spojených
státech. Videosekvence obsahují především nejnovější zprávy, plus rozhovory s
představiteli podniků a osobnostmi zábavního průmyslu, ačkoliv jsem našel i
několik odkazů do jiných videosídel obsahujících krátké filmy a animace.
Vysokorychlostní část sídla nejde příliš do hloubky, má však skutečně široký
záběr.

Jiná zpravodajská/informační sídla: Sídlo ON24 Financial Network (www.on24.com)
nabízí skupiny videosekvencí, k nimž patří besedy u kulatého stolu a rozhovory
s CEO a stratégy. V sídle Zatso (www.zatso.com) můžete pozorovat a poslouchat
videosekvence obsahující zprávy kterékoliv z několika tuctů místní televizních
zpravodajských stanic, jakož i celostátní zprávy, předpovědi počasí, zprávy z
podnikatelských kruhů, technologické a zdravotnické informace.


Film/Video

Do sídla digitálního filmového festivalu (www.dfilm.com) byste se ještě
snadněji zamilovali, pokud byste téměř na každé jeho straně nenaráželi na
trčící jméno sponzora sídla, dodavatele alkoholických nápojů. Jakmile se však
dostanete k filmům, zapomenete na jméno veliké značky a dotěrnou proužkovou
reklamu. Videosekvence můžete buď streamovat pomocí QuickTime, nebo je
downloadovat pro pozdější přehrávání (často s možností výběru dvou nebo tří
rozuzlení). Nabídka filmů se pravidelně obměňuje. Další charakteristické
vlastnosti: primitivní tvůrce filmů, jenž vám umožňuje vytvářet uživatelské
videoklipy, a 90minutový cestovatelský festival sestávající z dvaceti krátkých
filmů nebo úryvků z delších, vše k dispozici pro download. Máte-li rádi video,
zejména takové, které nemá komerční potenciál, určitě si Dfilm zamilujete.

Další filmová/videosídla: Ifilm (www.ifilm.com) se pokouší být Amazonem
internetového filmu, je však přespříliš reportérem Hollywoodu a neobsahuje pro
mě dostatečně hratelné filmy. On2 (www.on2.com) nabízí téměř celoobrazovkové
přehrávaní videa. Nejprve si však musíte nainstalovat pro toto sídlo
proprietární přehrávací aplikaci, a nad to musíte disponovat širokopásmovým
připojením s rychlostí downloadu nejméně 256 Kb/s.


Animace

Animace v sídle Wildbrain (www.wildbrain.com) rozmazávají hranici mezi
kreslenými filmy a uměním (ačkoliv někteří fandové mohou namítnout, že taková
hranice ve skutečnosti nikdy neexistovala). Krátké kreslené filmy jsou v sídle
Wildbrain k dispozici jak ve formátu RealPlayer, tak i Windows Media Player, a
můžete si vybrat mezi třemi rychlostmi downloadu. Nejvíce mě zaujal Romanov,
malý chlapík s obličejem připomínajícím jin a jang, jehož adventury směšují
prvky Chaplina, Kafky a inspektora Clouseau. Ačkoliv toto sídlo obsahuje méně
animací než některá jiná, stále zde naleznete množství zajímavé náplně, která
vás pobaví. A až vás to unaví, můžete určitý čas strávit hraním některých her
též z nabídky tohoto sídla.

Další animační sídla: Kreslené filmy v sídle Heavy.com (www.heavy.com) spíchnou
dohromady snad všechny nedostižné vzory populární kultury. Stěží ukryt za zdí
cynismu a břitké satiry se zde však nachází zářivý úspěch života. Prostě
legrace. Nose Pilot (www.nosepilot.com) je 15minutové elegantní dílko, které
tančí, zpívá a poskakuje, a pak vás nechá si zahrát se zařízením podobným
stroji Rube Goldberga. Jedno varování: Ani Wildbrain, ani Heavy.com není pro
lidi se slabým srdcem parodie Smashing Pumpkins nazvaná " Behind the Music" (Za
hranicí hudby), umístěná v sídle Heavy, byla tak jedovatá, že vyvolala bojkot
rozzuřených fanoušků této skupiny.


Umění

Jste-li schopni trávit celá odpoledne v nějakém muzeu umění světové úrovně,
dejte si pozor na ArtMuseum.net (www.artmuseum.net). Nenavštěvujte je těsně
před důležitou schůzkou nebo jmenováním, pro případ, že byste se stali zajatcem
myši a ztratili pojem o čase. Ze tří expozic v sídle, v době, kdy jsem toto
psal, se mou nejoblíbenější stala expozice "The American Century: Art &
Culture, 1900-2000" (Století Ameriky: umění a kultura, 1900-2000),
konfrontující americké umění a umělce s kulturními mezníky každého desetiletí.
Její sjednocující časová osa je zázrakem webového designu. Dalšími významnými
expozicemi jsou "Bill Viola: Vybraná díla 1972-1996", laureát Webby Award, "
Van Gogh: Mistrovská díla z Van Goghova muzea v Amsterodamu," Osvěžení: Umění
Screen-Saveru," a "Jedno zastavení ve Warholově dílně." Další sídla s uměním:
Artchive.com dává k dispozici abecední seznam umělců a reprezentovaných období,
jakož i virtuální expozici a fotografie uměleckých obrazů s vysokým rozlišením,
včetně schopnosti zoomu. National Gallery of Art (Celostátní galerie umění)
(www.nga.gov) vám umožňuje navštívit vybrané expozice a vyhledávat mezi 100 000
položkami v jejích sbírkách podle umělců, názvů, námětů, míst původu nebo
přístupových čísel.


Několik slov o přehrávacích programech

Můžete si myslit, že vaše PC je vybaveno nejnovějšími mediální přehrávacími
programy. Navštivte však zde uvedená sídla či jiná specializovaná širokopásmová
sídla a rychle zjistíte, jaké množství dalších přehrávačů existuje, o nových
verzích starších přehrávačů nemluvě. A tak otázka zní: downloadovat přehrávač,
nebo nedownloadovat přehrávač? Jestliže vás sídlo vyzývá, abyste aktualizovali
vaši stávající verzi přehrávače QuickTime, Flash, RealPlayer, nebo Windows
Media Player, pravděpodobně nebude od věci tak učinit. Na druhé straně
instalace jednoho nebo více obskurních přehrávačů, k nimž patří například
proprietární videopřehrávač v sídel On2, pravděpodobně nestojí za námahu, pokud
často nenavštěvujete sídlo, které takový přehrávač používá. A dokonce i tak
nepostradatelný přehrávač jako RealPlayer může být otravný, když umisťuje své
ikony na každý váš desktop a plní vaši e-mailovou stránku spamem. Je-li to
možné, rozhodněte se pro několik oblíbených mediálních sídel a přikloňte se k
přehrávačům, které tato sídla vyžadují.



Širokopásmové směrovače - Sdílení pásma

Doplnění vaší malé kanceláře o širokopásmový přístup je velkým krokem k
efektivnímu vykonávání podnikatelské činnosti prostřednictvím Internetu.
Jakmile však vyřešíte problém s šířkou pásma, vyvstane před vámi další: levný
DSL nebo kabelový modem poskytuje pouze jediný port pro připojení vašeho
počítače. Abyste udrželi náklady na služby vašeho ISP co nejnižší, budete chtít
k tomuto novému širokopásmovému spoji připojit všechna vaše PC a budete chtít,
aby tato do sítě propojená PC byla bezpečná před nájezdy hackerů.

To, co potřebujete, je internetový směrovač hardwarové zařízení, které vám
umožní propojit do sítě více počítačů, chránit je firewallem a připojit k
Internetu.

Dříve než získalo oblibu připojení k Internetu pomocí DSL a kabelu, byly
směrovače drahými zařízeními, navrženými pro rozsáhlé kancelářské sítě. Nyní si
však můžete koupit směrovač, jenž propojuje čtyři počítače což je perfektní
kapacita pro domácí nebo malou kancelář za méně než 200 dolarů. Pokud již
vlastníte rozbočovač nebo přepínač, můžete si koupit levnější produkt typu
brány, jenž dodává schopnosti firewallu a sdíleného připojení. Jestliže se rádi
pohybujete, můžete k jednomu z takových směrovačů nebo k jedné takové bráně
připojit bezdrátový rozbočovač a sdílet šířku pásma mezi počítači propojenými
na Ethernetu a počítači schopnými připojit se bezdrátově.

Alternativně byste mohli vyzkoušet windowsovou utilitu pro sdílení
internetového připojení od Microsoftu (Internet Connection Sharing), avšak
tento přístup vyžaduje, abyste tento hostitelský počítač udržovali v
nepřetržitém provozu, aby se jiní uživatelé mohli dostat na Síť. Naproti tomu
pokud použijete směrovač, musí zůstat nepřetržitě v provozu pouze on, neboť
vašim počítačům zprostředkovává přístup k Webu.

Sdílení souborů a tiskáren jsou dvě obvyklé výhody plynoucí z vytvoření malé
sítě, avšak v případě současného nepřetržitého připojení všech vašich PC k
Internetu nabývá na významu především ochrana firewallem. Téměř všechny
testované produkty sloužící k připojení k Internetu zahrnují firewallové
funkce, které vám umožní mít pod kontrolou provoz mezi vaší sítí a Internetem.
Vaše pécéčka můžete před Sítí kompletně ukrýt nebo můžete ve firewallu
selektivně otevírat díry, umožňující přistupovat k PC ve vaší interní síti
zvnějšku což je velice užitečná schopnost, pokud si přejete provozovat např.
webový server.

Podívali jsme se na čtyři směrovače pro malé a domácí kanceláře: FriendlyNet
FR3004LC od firmy Asanté za 208 dolarů, RT314 od firmy NetGear za 161 dolarů,
širokopásmovou internetovou bránu NBG600 Broadband Internet Gateway od firmy
SOHOware za 166 dolarů a SOHO od WatchGuardu za 340 dolarů. Testovali jsme také
širokopásmovou bránu NetLine Broadband Gateway od firmy Farallon za 154 dolarů,
doplněnou o přepínač Farallon s pěti porty (výrobek za 70 dolarů, jenž
poskytuje síťové porty, ale nenabízí některé vlastnosti jako např. firewall
Broadband Gateway jej má). Na jednom konci spektra se nachází SOHO od firmy
WatchGuard, poskytující množství bezpečnostních funkcí pro ochranu malých
kancelářských sítí, při zachování snadné konfigurace, na opačné straně je pak
NBG600 od firmy SOHOware, výrobek usilující o trh domácností, jenž klade velký
důraz na dokumentaci, rodičovskou kontrolu a snadné nastavování avšak s menším
důrazem na bezpečnost.

Naší nejlepší koupí byl router FriendlyNet FR3004LC od Asanté. Konfiguruje se
snadněji než většina konkurenčních směrovačů a nabízí záložní modemový port
spolu s integrovaným tiskovým serverem (ačkoliv jsme zjistili, že tiskový
server s mnoha tiskárnami nepracuje). Levnější verze směrovače Asanté, FR3004
za 175 dolarů, je identická, s výjimkou toho, že postrádá poslední dvě
vlastnosti. Může být lepší alternativou, dokud Asanté nebude schopna vyřešit
problém s tiskovým serverem u dražšího modelu. Pro kupující, kteří potřebují
vyšší bezpečnost, je zde SOHO od firmy WatchGuard, jenž stojí více, ale
poskytuje lepší ochranu proti hackerům.


Bez čeho se sítě neobejdou

V našich formálních testech jsme pozorovali malé rozdíly mezi rychlostmi
downloadu jednotlivých směrovačů všechny byly dostatečně výkonné na to, aby se
vypořádaly s několika počítači současně browsujícími po Webu. A tak by se mělo
naše rozhodnutí ohledně nákupu opřít o vlastnosti, které jednotlivá zařízení
nabízejí.

Aby se mohl připojit k Internetu, musí mít každý počítač jedinečnou síťovou
adresu (známou jako IP adresa). Poskytovatelé internetových služeb vám však
obvykle přidělí pouze jednu IP adresu pro lacinou asymetrickou digitální
předplatitelskou (ADSL) linku nebo kabelový internetový účet (ačkoliv si můžete
přikoupit další). Aby byl tento problém vyřešen, všechny směrovače, které jsme
testovali, byly závislé na schopnosti pracovat s překladem síťových adres
(Network Address Translation NAT) a dynamickým hostitelským konfiguračním
protokolem (Dynamic Host Configuration Protocol DHCP). NAT umožňuje více
počítačům sdílet jedinou externí IP adresu a DHCP umožňuje dynamické
přidělování interních IP adres jednotlivým počítačům na Síti. Jakmile se
nabootuje, dostane každé PC přidělenu IP adresu, což mu umožní připojit se k
Internetu.

Každý produkt, který jsme zkoumali, může být použit buď se statickou IP adresou
(takovou, která se nikdy nemění), nebo s dynamickou adresou, která vychází z
přihlašovací rutiny. Většina kabelových účtů vyžaduje, abyste se při každém
vstupu do on-line režimu přihlásili. Tudíž využívají dynamickou IP adresu.
Mnoho účtů DSL používá techniku nazývanou PPPoE (Point to Point over Ethernet =
z bodu do bodu prostřednictvím Ethernetu), která dělá totéž. Se statickou IP
adresou můžete provozovat webový server nebo kancelářský e-mailový server
dokonce s použitím svého vlastního jména domény, pokud chcete.

Třebaže jednotlivé produkty, jež jsme testovali, fungují podobně, jejich
vnitřní architektura se liší: směrovače WatchGuard a SOHOware používají interní
rozbočovače 10Base-T, které umožňují přenášet data rychlostí nepřekračující 10
Mb/s, zatímco směrovače Asanté, Farallon a NetGear používají sofistikovanější
přepínače 10/100Base-T, které mohou přenášet data rychlostí až 100 Mb/s. Ještě
důležitější snad je, že rozbočovač vysílá síťová data na všechny dostupné
porty, zatímco přepínač je předává pouze počítači, jemuž jsou určeny. Nicméně
jakýkoliv z těchto produktů je schopen sdílet internetové pásmo, stále má k
dispozici dostatek rezervního prostoru a většina dodavatelů souhlasí s tím, že
architektonické rozdíly mezi směrovači mnoho neznamenají, ledaže by těžiště
provozu vaší malé kanceláře tvořily přenosy rozsáhlých souborů (jak by tomu
mohlo být například v grafickém studiu).


Připravit, pozor, teď!

Většina směrovačů, které jsme zkoumali, vám dává možnost konfigurovat je
prostřednictvím webového prohlížeče z jakéhokoliv počítače v síti LAN. Asanté
vám dokonce umožňuje měnit nastavení z prostoru vně firewallu. Výjimkou je
RT314 of firmy NetGear: ten pro základní nastavení používá čaroděje na webové
stránce, potom však musíte použít Telnet textovou aplikaci abyste provedli
konfiguraci firewallu směrovače. Telnet je dostupný na mnoha různých operačních
systémech, jeho použití je však těžkopádné ve srovnání s webovými
konfiguračními utilitami. Zástupce NetGearu nám řekl, že společnost plánuje
uvolnění aktualizované verze firmwaru, která posílí jejich webové konfigurační
schopnosti, ale že tato vlastnost dosud není zralá pro náš test.

Někteří dodavatelé směrovačů se až příliš spoléhají na své nastavovací čaroděje
a škudlí přitom na dokumentaci. Pouze NBG600 od SOHOware a FriendlyNet FR3004LC
od Asanté jsou dodávány s papírovými příručkami, návody pro rychlý start a
elektronickými manuály na CD-ROMu. NetGear a Farallon dodávají stručné brožury
pro rychlý start, nikoliv však vyčerpávající manuály. Ani manuál Asanté není
zcela kompletní. V případě některých nastavení varuje, "Pozor: Tuto vlastnost
by měli používat jen uživatelé, kteří velmi dobře znají TCP/IP." Tyto
záležitosti nejsou dále vysvětleny, ačkoliv příslušná nastavení jsou pro funkci
směrovače důležitá. Jednou z úloh, které se týká toto fiasko, je například
nastavení směrovače tak, aby umožnil vzdálenou správu. I tak je výrobek
FriendlyNet nejsnadněji nastavitelným zařízením v této skupině a lidé od Asanté
prohlašují, že pracují na zlepšení manuálu.

WatchGuard SOHO nenabízí v krabici žádnou dokumentaci ani papírovou, ani CD. V
důsledku toho chcete-li směrovač nastavit, musíte nejprve použít stávající
nastavení, abyste se připojili k webovému sídlu společnosti, vyhledali zde
příslušná nastavení, vytiskli si je, připojili směrovač a pak jej podle
instrukcí nakonfigurovali. Velmi praktické.


Budování firewallu

Jaký typ dat přijímá, to se počítač na Internetu dozví z čísla portu. Například
webový provoz přichází na port 80, zatímco e-mail využívá portu 110. Všechny
směrovače, které jsme testovali, byly dodány ve stavu, v němž jsou všechny
porty skryty pro přístup zvnějšku, avšak směrovače umožňují příchozí provoz
zvenku skrze jakýkoliv port, jestliže si data vyžádá některý počítač ve vaší
lokální síti. A tak když přistupujete k webovému sídlu nebo prohlížíte svou
elektronickou poštu, směrovač umožňuje, aby se stránky a zprávy dostaly do
vašeho počítače. Pokud se však k vašemu počítači snaží přistupovat někdo z
prostoru za firewallem, směrovač nemůže předat data žádnému počítači ve vaší
síti LAN (neboť nebyl učiněn žádný interní požadavek).

V některých případech si možná budete přát ponechat některé porty neutajené.
Například abyste umožnili vnějšímu světu nahlížet do vašeho webového sídla
(provozujíce sever za vaším firewallem), musíte zkonfigurovat směrovač tak, aby
port 80 ponechal otevřený. Od tohoto okamžiku směrovač předává veškerý příchozí
provoz vstupující na port 80 serveru. O této technice se obecně hovoří jako o
přesměrování portu. Možná též budete chtít vytvořit otevřené odchozí porty, aby
počítače ve vaší lokální síti mohli přistupovat k médiím využívajícím datové
proudy (streaming), herním serverům nebo videokonferencím. Abyste vytvořili
obranu proti hackerům, kteří čenichají na Internetu pátrajíce po nechráněných
počítačích, musíte takto vystavených portů ponechat co nejméně.

SOHOware NBG600 však naneštěstí neumožňuje přesměrovávat porty. Místo toho vám
umožňuje vystavit jeden počítač veškerému příchozímu provozu (učinit jej zcela
nechráněným). Další směrovače, které jsme zkoumali, nabízejí podobné funkce.
Úplné odhalení jednoho počítače nezbytně nevytváří bezpečnostní riziko pro
celou síť, pokud vaše citlivé soubory uchováváte na počítačích, které zůstávají
bezpečné. Znamená to však, že NBG600 je méně flexibilní než jiné produkty, jež
vám umožňují odhalit všechny porty nebo selektivně přesměrovávat požadavky na
porty do jednotlivých počítačů. Firma SOHOware tvrdí, že jejich směrovač je
určen pro rodinný trh, a proto se nezaměřuje na sofistikované firewallové
konfigurace.

Aby dále posílil bezpečnost, firewall SOHO od firmy WatchGuard je navíc vybaven
vylepšenou dynamickou filtrací paketů. SOHO zkoumá každý došlý datový paket,
aby ověřil, zda byl zaslán jako odpověď na žádost vyslanou z prostoru uvnitř
firewallu. Pokud paket nebyl vyžádán, směrovač jej odmítne. Ostatní zde
přítomné produkty spoléhají výhradně na neodmyslitelnou schopnost NAT skrýt
počítače za jedinou síťovou adresu. Pro získání přístupu ke skrytému počítači a
napáchání škody musí hacker najít způsob, jak přemluvit směrovač k překladu
skryté adresy což není snadný úkol, ačkoliv řešitelný.

WatchGuard kompletuje zařízení SOHO se svou službou LiveSecurity, která vás
upozorňuje na potenciální hrozby a poskytuje technickou podporu, s cílem pomoci
zajistit bezpečnost. Se směrovačem obdržíte jeden rok bezplatné služby. Každý
další rok stojí 95 dolarů.

Naše doporučení? Ochrana poskytovaná NAT by mohla postačovat většině uživatelů
z domácích a malých kanceláří. Pokud však střežíte obchodní tajemství nebo
finanční soubory vašich klientů, pak zaplatit více za firewall s filtrací
paketů má určitě smysl. Uvědomte si však, že přechod na zvýšenou úroveň
bezpečnosti se neobejde bez určitých zvýšených nákladů. SOHO od WatchGuardu vám
za základní cenu umožňuje připojit maximálně 10 uživatelů. Za upgrade
umožňující připojení až 25 uživatelů zaplatíte dalších 199 dolarů.


Vlastnosti důležité pro podnik

Navzdory své relativně nízké ceně, směrovače, které jsme prověřovali, nabízejí
několik pokročilých vlastností, jež umožňují jejich použitelnost zejména v
malých kancelářích. Všechny, až na WatchGuard, podporují Point-to-Point
Tunneling Protocol (PPTP) rovněž známý jako "průchozí" přístup prostřednictvím
virtuální privátní sítě (VPN) jenž umožňuje počítačům v sítí přistupovat k VPN
serverům společnosti, ale nepodporuje hosting VPN serveru. Produkty firem
Asanté a NetGear též podporují dokonce ještě bezpečnější VPN protokol, IPSec.
WatchGuard SOHO ve své základní konfiguraci přístup prostřednictvím VPN
nepodporuje, avšak můžete si zakoupit verzi směrovače SOHOtc za 450 dolarů,
která zahrnuje VPN, nebo takovou podporu můžete získat formou volitelného
doplňku k základnímu modelu. Chcete-li se dozvědět více o tom, jak VPN funguje,
podívejte se na webovou stránku www.pcworld.com/hereshow/vpn.

FriendlyNet FR3004LC od Asanté nabízí vestavěný tiskový server. Připojíte
tiskárnu k paralelnímu portu směrovače a měli byste být schopni tisknout ze
sítě na jakoukoliv tiskárnu kompatibilní s Windows. Naneštěstí jsme tuto funkci
nebyli schopni rozchodit s tiskárnou Epson Stylus 800. Ani z krabice směrovače,
ani z jeho dokumentace se nedozvíte o jakýchkoliv omezeních, pokud jde o typ
tiskárny, ale společnost nám prozradila, že směrovač podporuje pouze
jednosměrně komunikující tiskárny. Některé tiskárny umožňují potlačit
obousměrnou komunikaci při tisku, avšak tiskárna Epson, kterou jsem testoval, k
nim nepatří. Kromě toho jestliže vypnete obousměrnou komunikaci, můžete přijít
o hlášení týkající se množství inkoustu, varování, že došel papír, a jiné
informace, které tiskárna posílá zpět do počítače. Firma Asanté říká, že tento
problém vyřeší budoucí aktualizace firmwaru (softwarový download, jejž můžete
provést za účelem upgradu schopností směrovače). Směrovač typu FR3004LC vám
rovněž umožňuje připojit modem, který lze použít jako zálohu pro případ, že
vaše DSL nebo kabelové připojení vypadne.

Všechny tyto produkty mohou vytvářet záznamy (logy), jež vám pomohou
odstraňovat problémy s vaším připojením nebo zjistit, zda jste se stali terčem
hackera. Směrovač firmy WatchGuard vám umožňuje tento záznam uploadovat na
vzdálený server, kde bude ve větším bezpečí. NBG600 od SOHOware registruje
webová sídla nikoliv IP adresy takže můžete kontrolovat zvyky dětí, pokud jde o
procházení Internetu. Tento záznam je však omezen jen na 100 položek a ten náš
byl zahlcen vstupy vyvolanými proužkovými reklamami, a na samotné webové
stránky už se prakticky nedostalo. WatchGuard nabízí podobný, avšak silnější
nástroj, WebBlocker, za příplatek 49 dolarů.

Tyto směrovače za svou relativně nízkou cenu nabízejí dosti velkou hodnotu. V
nadcházejících měsících pátrejte po širokopásmových směrovačích, ke kterým je
možno připojit sítě založené na bezdrátových technologiích, USB a/nebo domácích
telefonních rozvodech.




Pečlivě si vyberte připojení

Ačkoliv jsou novější technologie kabel a DSL hlavní soutěžící, starší, jako
např. ISDN a satelity, mohou splnit vaše potřeby lépe.




5 důvodů, proč máme (stále) v oblibě dial-up

Ve světě, který se zbláznil do širokého pásma, vytáčený (dial-up) přístup k
Síti již prostě není sexy. Avšak jednoduchý 56Kb/s modem a dial-up účet u ISP
stále mají své přednosti. Posuďte je sami:

1 Co je levné, je dobré. Širokopásmové služby začínají asi na 30 dolarech
měsíčně a nezbytné modemy mohou stát 250 dolarů nebo více. 56Kb/s modem dnes
stojí pouze kolem 20 dolarů a po celých Státech je hojnost bezplatných ISP.
Máte-li více času než peněz a nejste-li závislí na sbírání MP3 souborů,
stahování posledních verzí Linuxu či sledování BBC on-line, pak vytáčené
spojení není špatné.

2. Nepřipojené PC je bezpečné PC. Většina širokopásmových spojení trvá 24 hodin
denně a sedm dní v týdnu, mnoho z nich přiděluje počítači statickou IP adresu.
Je to podobné, jako když blikající neón křičí do světa "Haló, hackeři tady
jsem!" Vytáčená spojení používají dočasné IP adresy, a protože vaše PC tráví
připojením k Síti méně času, jste ve větším bezpečí.

3. Kabelové a DSL modemy nesnášejí cestování. Ve skutečnosti vůbec necestují,
pokud jste si neopatřili skutečně dlouhatánský kabel. Lze s jistotou vsadit na
to, že uživatelé laptopů budou stále spoléhat na dial-up modemy ještě dlouho
poté, co se široké pásmo stane u stolních PC standardem.

4. Vytáčené spojení je k dispozici kdekoliv. Široké pásmo je mnohem
rozšířenější než před rokem, jestliže však žijete v Simcoe v Severní Dakotě,
máte jen malou šanci si v nejbližší době objednat připojení pomocí kabelového
či DSL modemu. Dokonce i satelitní přístup může být překažen olistěným stromem,
stojícím na nesprávné místě.

5. Jednoduchost. Nepatřím k odpůrcům průmyslového pokroku, ale někdy
nostalgicky vzpomínám na doby, kdy jedinými věcmi, které tekly do mého
počítače, byly e-mail, mé vlastní frenetické bušení do klávesnice a občas
nějaká ta limonáda. Nyní nepřetržitě instaluji nebo odinstalovávám nejnovější,
chybami zaplavený mediální přehrávací software, vypalovačku CD krmím
nekonečnými soubory a sleduji ukázky z filmů. Může snad cokoliv z toho zvýšit
mou produktivitu?




Bezpečnost je nutností

Je on-line režim bezpečný? Je pravdou, že skrze vaše internetové připojení na
vás nikdo nemůže sáhnout a chytit vás za ruku, ale pište si, že hackeři mají ve
zvyku pátrat po připojených PC, jejichž majitelé jsou neopatrní a ponechávají
všechny dveře a okna dokořán. V nejhorším možném scénáři, který by mohl lehce
nastat, by dotěrný "také uživatel Internetu" mohl vypátrat vaše vždy otevřené
připojení, prozkoumat vaše soubory (včetně všech citlivých dat, která
obsahují), měl by možnost mazat soubory, zbořit váš počítač nebo do něho
nasadit trojského koně program, jenž v sobě skrývá zločinný kód a přitom se
navenek tváří jako normální aplikace.

Všechna tato nebezpečí jsou mnohem reálnější pro uživatele disponující širokým
pásmem než pro ty, kteří používají vytáčené připojení pomocí modemu.


Co můžete dělat?

Zaprvé zjistěte, do jaké míry je váš systém zranitelný. Navštivte webové sídlo
Gibson Research specializované na ochranné štíty na adrese grc.com (je
bezplatné), klikněte na odkaz označený Shields Up (ochranné štíty) a nechejte
proběhnout testy zranitelnosti systému. V závislosti na tom, co testy objeví,
nabízí autor, pan Gibson, srozumitelnou angličtinou psaná doporučení, jakým
způsobem zacelit bezpečnostní mezery ve vašem systému. Kdokoliv, kdo používá
Windows a má širokopásmové připojení k Internetu, by si měl rovněž přečíst
Gibsonovu Network Bondage page grc.com/su-bondage.htm která obsahuje pokyny jak
zredukovat nebezpečí na minimum.

K instalaci se nabízí několik produktů: osobní firewall jako např. BlackICE
Defender za 40 dolarů od firmy Network ICE (www.networkice.com), Norton
Internet Security 2001 za 70 dolarů od Symantecu (www.symantec.com) nebo
freewarový ZoneAlarm 2.1 od Zone Labs (www.zonelabs.com). Všechny tři odvedou
dobrou práci spočívající v blokování přístupu k 65 000 adresám síťových portů
vašeho systému a zamaskují váš počítač jako takový. Většina osobních firewallů
zobrazuje v reálném čase pokusy o zkoumání portů vašeho systému, a vy nyní
budete mít možnost tyto pokusy zachytit.

Také můžete být příjemně překvapeni, když zjistíte, že váš poskytovatel služeb
ISP již pro vás sám vytvořil firewall. Když jsem instaloval kopii BlackICE
Defenderu, abych monitoroval kabelové připojení, které jsem nově nainstaloval z
AT&T@Home, ke svému potěšení jsem zjistil, že moje PC nehlásí ani jedinou
sondáž portu či útok. Vypadá to, že alespoň v mých končinách bere společnost
AT&T bezpečnost natolik vážně, že dala dohromady svůj vlastní firewall. Ačkoliv
jediné sondáže, které BlackICE doposud hlásil, přicházely z mých vlastních
počítačů nebo ze sídla Shields Up, spoléhám přece jen radši na svůj osobní
firewall. Stejně jako nikdy nemůžete mít nadbytek šířky pásma, ani internetové
bezpečnosti nemůžete mít nikdy dost.




Hlas lidu:

Jak čtenáři hodnotí kabel a DSL

Pět set čtenářů PC WORLDu disponujících širokopásmovými připojením* jsme
požádali, aby nám řekli, co si myslí o těchto službách. Žádná z forem
vysokorychlostního přístupu se neukázala být jasným vítězem ale konec konců
mnoho uživatelů bylo spokojených.


Zprovoznění

Výhodné: Kabel 54 procent uživatelů kabelu mělo nezbytné zařízení nainstalováno
do jednoho týdne po uplatnění objednávky. 91 procent je dostalo do tří týdnů.
Pokud jde o zprovoznění služby DSL, pouze 17 procent uživatelů DSL bylo
uspokojeno tak rychle. 15 procent z nich se nedočkalo ani po šesti týdnech.


Spolehlivost

Výhodné: DSL 38 procent uživatelů DSL řeklo, že významné zpomalení spojení
zaznamenali maximálně jednou do měsíce. Jen 22 procent uživatelů kabelu
pozorovalo zpomalování tak zřídka.


Celková spokojenost

Nerozhodný výsledek: 86 procent uživatelů DSL řeklo, že služby odpovídají
penězům, které za ně byly utraceny. Stejný pocit mělo 87 procent uživatelů
kabelu.


Měsíční náklady

Nerozhodný výsledek: 93 procent všech respondentů utratilo méně než 60 dolarů
měsíčně za jakýkoliv typ širokopásmové služby.


* Z účastníků průzkumu, kteří nedisponují širokopásmovým připojení, 42 procent
řeklo, že náklady jsou příliš vysoké. 37 procent se vyjádřilo, že v jejich
oblasti není širokopásmové připojení k dispozici. Pouze 6 procent řeklo, že
rychlé připojení k Síti nepotřebují.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.