X-Men Legends II

Hry | 14.01.06

Parta zmutovaných superhrdinů a jeden šílený zloduch si to rozdají v komiksové akční mlátičce se stylovým příběhem, grafikou a nepřeberným množstvím možností. Skvěle hratelný mix vám servírují vývojáři z Raven Software.





Parta zmutovaných superhrdinů a jeden šílený zloduch prahnoucí po zničení celého světa. Vypadá to, že tenhle večírek se pěkně protáhne…



X-Men již dávno přestali být zábavou pro pár komixových nadšenců, ale skutečným a nefalšovaným byznysem. Krom dvou celovečerních ztvárnění na filmovém plátně se tito mutantíci čím dál častěji prohánějí i po herním poli a nutno říci, že se jim to daří. Ono se ostatně není moc co divit, těžko bychom k tomuto účelu hledali ideálnější materiál. Jeden superhrdina nudí. Když se jich ale v jednom titulu nakupí desítky, je o frenetickou akční řež na několik dní beze zbytku postaráno…



Použitý příběh patrně většinu hráčů nepřekvapí. Co jiného byste čekali od čistokrevného komixu než pikle, zradu na každém kroku a pořádně prohnilého záporňáka, který vám bude přes hordy svých pohůnků unikat až do konce hry, kde se mu v závěrečné epické bitvě postavíte. Tím zloduchem tentokrát není nikdo jiný než první mutant, Apokalypsa. Dosáhl požehnaného věku několika tisíců let, a tak se z trucu nad svou nesmrtelností rozhodl shromáždit armádu a podrobit si ty růžové mluvící opice, co jich jsou plné ulice. Tomu pochopitelně musíte zabránit.



Paleta prostředků, jak toho dosáhnout, je široká. Vzhledem k tomu, že za nastalých okolností rivalské týmy X-Men a Brotherhood vykouřily dýmku míru, máte vám k dispozici necelou dvacítku mutantů v plném rozpuku. A neočekávejte nějaká polovičatá řešení ve stylu dvou postav lišících se pouze barvou spoďárů, každý z nabízených mutantů představuje unikátní kousek sám o sobě.



Kromě čtveřice základních statistik (síla, odolnost, rychlost, energie) se jedná především o deset speciálních mutantských schopností, kterými se každá postava liší. Například Wolverine to umí se svými ocelovými drápy, a tak se tematicky v průběhu hry učí další a další nové údery, kterak rozkrájet nepřítele. Kyklop krájí oponenty také, ale pro změnu za pomoci svého laserového zraku, navíc dokáže jako rozený velitel notně povzbudit okolní spolubojovníky k ještě lepším výkonům. To samé platí o Magnetovi, Bouřce, Pyrovi, Gambitovi a zbytku party. Jelikož však všechny vycházejí ze známých dovedností jednotlivých superhrdinů, nepovažujeme za nutné vás unavovat jejich podrobným popisem, protože X-Men Legends II nabízejí mnohem víc.



Do každé mise si můžete vybrat jenom čtyři postavy, přičemž aktivně ovládáte pouze jednu z nich (samozřejmě že mezi nimi můžete dle libosti přepínat). Zbylí tři mutanti se tedy musejí spolehnout na výpočetní výkon vašeho stroje. AI a možnosti jejího nastavení se pohybují na přijatelné úrovni. Je pravdou, že se nijak extrémně neprojevují a spolubojovníci jen víceméně krouží kolem vás a buší hlava nehlava do okolních protivníků. Můžete však nastavit alespoň takové důležitosti jako stupeň agresivity nebo kdy používat drahocenných léčivých lektvarů.



Boj samotný sestává z obyčejného diablovského procházení úrovní a vybíjení všeho v dohledu, veškerá taktika tudíž spočívá na bedrech vývoje postav a rozdělování zkušenostních bodů. Nepovažujeme to však za chybu. Uplynulá léta prokázala, že i na jednoduchých principech je možné postavit perfektní hratelnost a titul X-Men Legends II to potvrzuje. Remcalům zde autoři servírují skvělé možnosti kombinování úderů a speciálních schopností do sérií a komba s ostatními členy týmu (za jejichž praktikování dostanete bonusové zkušenostní body). Ke zdolání některých protivníků se to navíc stává nutností, protože ti jsou jinak téměř nezranitelní.



Inspirace Diablem tu ostatně zaznamenáte na každém kroku. Každá z pěti kapitol se honosí domovskou základnou, kde si doplňujete zásoby (zpravidla především léčivé a „manové“ lektvary, kterých není nikdy dost) a ze které vyrážíte plnit mise. Průběžně také objevujete portály, přes které mimo jiné můžete tuto oázu klidu a míru navštívit. Dalším rysem jsou náhodně generované předměty v klasických barvách podle vzácnosti – bílé, modré a zlaté. Pokud máte opravdu štěstí, možná naleznete i nějaký ten unikátní kousek.

Na rozdíl od Diabla jsme se ale v záplavě předmětů od začátku trochu ztráceli. Dojem zmatenosti navozuje hůře zvládnutá manipulace s inventářem a všemi ostatními nabídkami vůbec. Hra možná až příliš upjatě přihlíží k možnosti ovládání pomocí gamepadu a zvyknout si bude pro některé skalně myšoidní hráče větší výzvou než zdolání hry samotné. Snad poprvé jsme tak uvítali možnost automatické správy předmětů, která se díkybohu chová poměrně inteligentně a na postavy navléká to nejlepší, co momentálně mezi předměty máte.



Úkoly misí jsou vítaným zpestřením jinak nekonečné akce. Budete sabotovat Apokalypsovu válečnou mašinérii, zachraňovat zajatce z obsazeného New Yorku atd. Někdy dokonce narazíte i na drobné podúkoly jako získání důležitých dat pro nastrčeného agenta v Apokalypsově továrně, ve které se „náhodou“ také nacházíte. Nudit se nebudete, a i kdyby ano, můžete si být jisti, že co nevidět narazíte na drobný logický zádrhel nebo jednoho z větších či menších bossů.

Těch po celé hře potkáte opravdu dostatek. Nejdříve vás počastují několika siláckými hláškami o vašem zničení (bla, bla, bla…) a o pár minut později už se s překvapeným pohledem válejí v tratolišti vlastní krve. Znáte to… Sice nepředstavují o moc větší riziko než většina běžných nepřátel, ale potěší, a to obzvláště znalce, protože mnohdy se jedná o staré známé, zlákané vidinou moci na Apokalypsovu stranu. Na konci každé kapitoly vás čeká už o něco větší vytuhlík, k jehož zdolání musíte nezvykle zapojit i myšlení (nezvykle na zde panující poměry). Rasputin, Holocaust, superpočítač postavený na bázi zlého génia Mistera Sinistera, na ty všechny narazíte a v mnoha případech sice zvítězíte, ale opravdu z posledních sil. Jen závěrečný duel s Apokalypsou nám kvůli své jednoduchosti přivodil zklamání, po předchozím průchodu hrou jsme vskutku čekali něco epičtějšího.



Technická prezentace hry je ukázková, to si musíme přiznat na rovinu. Drobné nedokonalosti a vady naprosto drtivě vyvažuje úžasná rozmanitost prostředí, která vám doslova vyrazí dech. I po několikadenním hraní jsme neměli ani v nejmenším pocit, že bychom už na tom a tom místě ve hře ocitli. Džungle, bitevní pláně, jeskyně, rozbořený New York, egyptské pyramidy, prostě vše, na co si jen vzpomenete. Okolí navíc autoři zpracovali s precizní detailností, například v oné zmiňované džungli se hýbe každý lísteček, korunami stromů prosvítají paprsky světla a celé bychom to mohli považovat za ráj na zemi, kdyby za každým keřem nečíhalo hejno obřích mravenců. To samé platí o ostatních lokacích, zvláště rozvaliny New Yorku se schodišti a propadlou kanalizací na každém rohu ukazují použitý engine v tom nejlepším světle.



Ostatní speciální efekty nevypadají o nic hůř. Každá ze speciálních schopností mutantů se vyznačuje vlastním grafickým ztvárněním a kombinace všech čtyř bojujících postav na jedné obrazovce vyvolává často přehlídku grafických efektů, za kterou by se nemusela stydět nejedna čistokrevná 3D akce. Samotné postavy jsou pak lahůdkou nebo třešničkou na dortu, chcete-li. Všechny mají okraje vtipně vytaženy tlustou černou čárou a skutečně vypadají, jakoby právě vyběhly ze stránek komixové předlohy. Navíc vývojáři pro každý z charakterů připravili několik různých skinů, to kdyby už vás ty předchozí omrzely.



Animované sekvence mezi misemi jsou rovněž samostatnou kapitolou. Autoři se kupodivu nenechali zlákat trendem posledních let a příběhové animace provedli v enginu hry jen částečně. Mezi jednotlivými akty vás pak čekají staré dobré renderované animace, jejichž kvalitu bych se kacířsky nebál přirovnat k těm, kterými nás častují chlapci od Blizardu. Málokdy vás vidina blížící se odměny v podobě krátkého filmečku připoutá ke hře natolik, že odložíte i spánek. V tomto případě se tak stalo, a nelze než za to vystřihnout lidem z Raven Software hlubokou poklonu.



Zvuková stránka hry vizuální zpracování vhodně doplňuje. Nejedná se sice ani zdaleka o natolik výjimečnou kvalitu, ale vše se nese na přijatelné úrovni. Hudba, která vás hned v úvodu nažhaví, se postupně zvrhne v prosté a trochu nevýrazné melodie na pozadí, kterých si sotva všimnete. Škoda že to samé platí i o ostatních zvukových efektech, které „pouze“ doplňují dění na obrazovce. O něco více chvály bychom mohli věnovat dabingu, který se až na pár drobných výjimek velmi povedl. Chrapot Wolverina nebo dunivý a sebevědomý hlas Magneta se stal učiněnou trefou do černého.

Ať už pohlédneme na X-Men Legends II z jakéhokoliv směru, stojí před námi adaptace, na kterou by mohla být každá předloha pyšná. Autorský tým sice vykradl, co se dalo - celkové pojetí z Freedom Force, většinu prvků Diabla, bojový systém a comba z konzolových bojových her -, ale směska je to i přes svoji nepůvodnost maximálně zábavná. Bylo by chybou od této hry očekávat něco revolučního, protože takové věci tu nenajdete ani lupou, většině hráčů to ale, myslíme, vadit nebude.





Výrobce: Raven Software

Vydavatel: Activision

Distributor pro ČR: CD Projekt

Lokalizace: žádná

Cena: 1799 Kč

Internet: http://www.xmenlegends2.com
Multiplayer: ano
Minimum: CPU 1,2 GHz, 256 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 64 MB
Doporučeno: CPU 2 GHz, 512 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 128 MB
Verdikt: Komixová akční mlátička se stylovým příběhem, grafikou a nepřeberným množstvím možností. Berte všemi deseti.

Hodnocení: 8.2











Související články




Komentáře