Valkyria Chronicles - válečná tahová strategie

Hry | 26.01.09

Alternativní Evropa třicátých let minulého století se stává dějištěm podobně alternativního válečného konfliktu. Jelikož ale při tom všem půjde především o tahovou strategii, nemusíte z kasáren zase tolik chvátat.





 

V nabitém předvánočním období se na našem trhu objevila zajímavá strategie od Segy, cílená exkluzivně na konzoli od Sony. Její rámec tvoří fiktivní válečný konflikt prezentovaný přitom v půvabné kreslené grafice. Jelikož tato je dílem japonských výtvarníků, asi nikterak nepřekvapí styl vyobrazení postav, potažmo lehce snové ladění. V hlavní roli je cosi, co by se dalo svým způsobem charakterizovat jako nerostné bohatství, a malý neutrální státeček, který kvůli tomu čelí invazi svého mocného souseda. Vy se tady pochopitelně ujmete role outsidera a ve více než dvou desítkách misí budete s nevelkým oddílem vámi vybraných vojáků pravidelně bojovat proti početní přesile. Během půtek, jako v nějaké šachové partii, popostrkujete své figury po poměrně velké herní ploše. A snažíte se střelnými zbraněmi, evokujícími ty z druhé světové, porazit podobně vyzbrojeného nepřítele. 

 

Celé zdejší válčení je oživeno pěkně stylizovaným příběhem, vyplňujícím přestávky mezi jednotlivými bitvami. Nutno ovšem říci, že tahle válka vás posunuje vpřed po předem daných kolejích, ze kterých není vůbec kam uhnout.  Teprve na začátku samotného střetu získáte určitou manévrovací svobodu - v tom, jaké postavy vlastně vyberete do příchozí akce. Máte tu pět diametrálně odlišných typů. Takový skaut sice neoplývá moc velkou útočnou silou, ale díky své mimořádné pohyblivosti dokáže lokalizovat postavení nepřátelských oddílů. Naproti tomu sniper zvládne urazit (s jistou nadsázkou) jen pár kroků, ale zase mu nečiní potíže eliminovat útočící hrozbu na hodně velkou dálku. Zvláštní kapitolu tvoří tank, který máte do začátku sice jenom jeden, ale jde o zcela klíčovou jednotku. Za jeho pásy se totiž může relativně bezpečně vyvézt pěchota - pro následný rychlý a patřičně devastující výpad.

 

Nyní bychom si konečně mohli více říci o soubojovém systému. Vše probíhá na fáze, nejprve je aktivní jedna strana a až poté ta druhá. Na začátku fáze máte k dispozici určitý počet akčních bodů, které lze přetransformovat do aktivity vybraných postav. Každý akční bod můžete využít pro přesunutí vámi žádaného vojáka po herní mapě, kterážto činnost probíhá v real-time a nabízí řadu překvapení. Do téhle kapitoly patří především automaticky vedené protiútoky ze strany soupeře, do jehož zorného a palebného úhlu se takhle dostanete. A dále povědomí, že rozpohybování není zrovna top-notch, a že i díky tomu jde o moment, který sem mohl být zapracován lépe.

V rámci každého přesunu můžete jednou zaútočit na vybraný cíl, vaši úspěšnost ale ovlivňuje řada okolností. Pokud atak vedete ze strategicky výhodné pozice a nebo vedle postavy, která je s tou vaší nějak spřízněná, získáváte signifikantní bonus. Svou roli však hraje i skutečnost, jaký typ postavy vlastně útočí a kdo se brání. A nelze opomenout ani interakci herního prostředí. Pokud totiž zničíte otravnou barikádu z pytlů s pískem, dramaticky stoupají šance poslat předtím schovaného vojáka hodně rychle do horoucích pekel. Tvůrci tu pamatovali na dílčí vylepšování vašeho zbrojního arzenálu, potažmo samotných postav. Tomu se děje také skrze zpřístupnění speciálních dovedností, kam patří třebas dočasné posílení ataku konkrétní figury. Hraní se tak postupem času stává více komplexní a tím pádem i mnohem zajímavější.  Soubojový systém ovšem není navržen úplně ideálně, neboť zřetelně zvýhodňuje stranu, která vyčkává - díky čemuž jí postupně narůstá počet využitelných akčních bodů. Nicméně nepřátelé toho pravidelně nedokážou plnohodnotně využít a prezentují se aktivitami, usnadňující vám vaše snažení. Možná i z toho důvodu zde nakonec není přítomen multiplayer, který by nabídl dosti nevyvážené půtky.

Valkyria Chronicles vás protáhne rozmanitými lokalitami - skrze zničené ulice města, přes prašnou poušť s místy horší viditelností, nebo lesem plným hlídek a světlometů. Jednou je třeba dobýt nepřátelskou základnu, což je nejvzdálenější místo na mapě obehnané už anoncovanými pytli s pískem, v jehož středu je vlajka.  A cestou se vypořádat se silnými kulometnými stanovišti, betonovými bunkry a těžko zdolatelnými tanky. Nebo narazíte na pasáž, kdy se musíte naopak urputně bránit před nečekaně dorazivšími posilami. K misím se lze vracet i opakovaně a vyzkoušet si pak odlišnou strategii a přístup, což výrazně prodlužuje čas, který zde nakonec strávíte.

 

Trailer ke hře:


Plusy: vizuální stylizace, tahový soubojový systém, životnost

Minusy:  často chybující AI soupeře, přílišná předdefinovanost 

 

Verdikt: Příjemná a svým způsobem originální strategie oživující stagnující žánr na konzolích. Není rozhodně bez chyb, ale pro všechny příznivce tohoto typu her představuje více než dobrou alternativu.

Hodnocení: 70%

Hru zapůjčila firma www.playcentrum.cz

 














Komentáře