UFO: Aftershock - první dojmy

Hry | 23.10.05

Vydání taktické strategie UFO: Aftershock od známého brněnského týmu Altar Interactive již stepuje za dveřmi. Vrhněte se společně s námi do boje se zákeřnými mimozemšťany a připravte se na finální verzi hry.





Útoky mimozemských agresorů na Zemi jsou od dob počítačového pravěku vděčným námětem her. Může za to Orson Welles, UFO: Enemy Unknown, série X-COM nebo něco úplně jiného? Tvůrci Aftershocku by vám teď rádi dali odpověď…



Píše se rok 2054, což znamená, že uplynulo přesně padesát let od události, která značně nevybíravým způsobem ukázala lidské rase, že skutečným pánem vesmíru je někdo úplně jiný. Uběhlo rovněž padesát čtyři let herního a cca dva roky reálného času od vydání UFO: Aftermath. Co se od té doby změnilo a co můžeme očekávat od Aftershocku?



Začátek příběhu hráče asi zaskočí. Pokud minulý díl hráli s nadějí na překvapivý zvrat sil a znovunabytí vlády nad planetou Zemí lidmi, příběh druhého dílu výmluvně ukazuje, jakému konci dali přednost vývojáři z Altar interactive. Situace vychází z předpokladu, že lidstvo rezignuje a přenechá Zemi mimozemským vědcům, kteří z ní chtějí vybudovat obrovský žijící organismus. Nad tím by nakonec mělo zaplesat srdce každého zapáleného ekologického aktivisty. Přece jen taková - byť vynucená - alternativa vypadá na první pohled lépe než postindustriální marast, k němuž lidská civilizace neodvratně směřovala. A tady někde začíná samotný děj. Přívrženci zemské rady se tedy usídlí na živém satelitu Laputa, jenž obíhá kolem země a který pro ně velkorysí mimozemšťané připravili. Rebelující část obyvatel planety, tvořená převážně technokratickou inteligencí a jejími přisluhovači, dál zůstává na Zemi, vytváří různá bizarní společenství a podniká proti mimozemskému projektu „živá planeta“ různé diverzní akce.



Hra začne v momentě, kdy cca po půl století začne měsíc Laputa umírat a vy jste nuceni se chtě nechtě vrátit na Zemi, abyste čelili jejím novým pánům znovu. To, že vás jakožto obyvatele satelitu ponechali bez jakýchkoliv zpráv, co se mezitím dělo dole na mateřské planetě, vytváří téměř ideální pozadí pro postapokalyptickou taktickou akci.

Příběhová linie nicméně není jedinou změnou vůči jedničce. Množství zásahů zaznamenal i celý herní koncept, ale většina z nich byla naštěstí vedena pod vlajkou vylepšení hratelnosti. Asi nejzajímavější novinkou se stala implementace budování základen a vaše kontrola nad jejich kompletní správou. To samé platí také o hospodaření se surovinami. Jde sice o relativně drobná vylepšení, která však přesto vnímáme jako velké plus oproti původní hře. Příjemná změna nastala také v možnostech vylepšování vašich jednotek, nově můžete své svěřence upgradovat velkým množstvím implantátů, a za ještě více sympatické považujeme, že sloty pro vylepšení obsahují i zbraně – každý zpravidla po třech.



Další novinkou je tentokrát docela detailní systém vývoje postav, kromě optimalizace RPG prvků stojí za zmínku také vylepšení soubojového systému. S ním jde navíc v ruku v ruce armáda nových druhů nepřátel, zbraní a také munice. Co se týče možností výzkumu a výroby, autoři nicméně slibují provázaný, značně rozvětvený vývojový strom, takže by snad mělo být z čeho vybírat. Nicméně pokud si vyberete libovolnou vývojovou větev, ostatní se zablokují, a vy musíte pokračovat v tom, co jste začali. A to i v případě, že by se to ukázalo pro nějakou situaci, která nastane, jako nevýhodné. Trend nutit hráče, aby si neustále volil pro sebe nejvýhodnější cestu, se však projevuje i v jiné věci: objektů, které můžete stavět, existuje ve hře nepoměrně více než prostoru, který vám k tomu zbývá. Na územích, která obsadíte, se nacházejí ložiska tří surovin, v každé misi se však vyplatí těžit zpravidla pouze jednu nebo dvě. Každá surovina se váže k jedné z humanoidních ras (profesí). Mezi nimi naleznete člověka, kyborga a psionika. Toto rozdělení nápadně připomíná ten nejtypizovanější způsob klasifikace hrdinů v RPG hrách. Člověk je obratný, ale slabý – ideální zloděj. Kyborga charakterizuje symbióza hory masa s implantáty, zejména pak s brněním, za které by se nemusel stydět ani tank, zkrátka válečník k pohledání. A psionik vypadá jako vědec s paranormálními schopnostmi – tedy vlastně úplně obyčejný čaroděj.



Prvek diplomacie se stala dalším zajímavým přínosem do hry. Už jsme nastínili, že na své rodné planetě potkáte tu a tam zbytky lidské civilizace, do frakcí se však rozdělili i mimozemšťané, kteří teď mezi sebou vedou urputné boje o nadvládu nad planetou. Jak už to tak bývá, když se dva perou, třetí se může přidat na stranu slabšího, aby zvrátil rovnováhu sil a později sám vylízal všechnu smetanu. Přestože můžete ve hře poměrně složitě intrikovat při uzavírání spojenectví, nakonec vám stejně nezbude jiná možnost, než definitivně ovládnout celou planetu sami a se všemi bývalými spojenci se jednou pro vždy vypořádat. Většina akcí se odehrává současně, takže prostoru pro falešná spojenectví a jiné diplomatické podrazy máte opravdu dost. Mimozemšťané však od minule udělali značný evoluční skok - tedy alespoň co do inteligence. Nepřátelé už vám nenabíhají do rány, víc navzájem spolupracují, kryjí se a léčí a vůbec dělají věci, kterými vás často dost nemile překvapí ve chvílích, kdy to nejméně čekáte.



Na rozmanitost misí, jež by měly zahrnovat celou řadu aktivit, od hledání významných artefaktů přes rekvírování a obranu nových území až po hledání zdrojů a diverzní či průzkumné akce na území nepřítele, se rovněž velmi těšíme. Tady hra disponuje překvapující volností v pohybu, tvůrci se rozhodli nenechávat potenciál globálního konfliktu pouze jako pozadí příběhu, ale naopak se vám snaží, pokud to je alespoň trochu možné, zanechat volné pole působnosti po celé planetě . Určitým zklamáním zůstává opět chybějící multiplayer a také vizuální stránka hry, jelikož grafický engine hry příliš výraznými změnami neprošel a na dnešní poměry působí přece jen poněkud nevábně. O to více nás překvapily enormní hardwarové nároky, 1024 MB operační paměti a 250 MB na grafice nám připadá jako trochu vysoká daň za pár dynamických světel a realistické stínování. Na druhé straně došlo k docela zajímavému propojení ve hře vyvíjených technologií s grafickým výstupem na obrazovce. Pokud používáte například termovizi, můžete svoje vojáky v akci sledovat jako barevné skvrny poukazující na tepelný zdroj, což docela výrazně umocňuje zážitek ze hry.

Uvidíme, jestli se autorům pro finální verzi podaří ještě aspoň trochu snížit hardwarové nároky, protože jinak bychom se se stávajícím grafickým zpracováním smiřovali asi hůře. Nicméně i tak se už nemůžeme dočkat, až vtrhneme do komplexního světa UFO: Aftershock.



Poznámka: Tento článek vyšel v říjnovém čísle GameStaru. Anglická verze UFO: Aftershock vyjde již v pondělí 31. října 2005.











Související články




Komentáře