Thief: Deadly Shadows

Hry | 10.10.04

Zlodějský mistr Garrett se vrátil se vší parádou, aby potěšil všechny příznivce vynikající série Thief. Pokud vás oslovily první dva díly, jistě přijdete na chuť i nedávno vydanému pokračování, které přináší několik zajímavých novinek.





Provozování zlodějského řemesla není vůbec snadné živobytí. Musíte se neustále plížit ve stínu, mít hbité prsty a dávat si pozor, aby vás přes ně někdo nepraštil. Pokud se z vás však stanou skuteční mistři svého oboru, půjde všechno jak po másle a dokážete neobyčejné věci.



Podívejme se třeba na zkušeného harcovníka Garretta, nejschopnějšího zlodějíčka, jakého kdy planeta spatřila. Už v roce 1998 jsme spolu s ním prožili ve hře Thief: The Dark Project první kroky na cestě za nehynoucí slávou ve zlodějském podsvětí. Po krátké pauze se k nám vrátil v titulu Thief II: The Metal Age, kde se mimo jiné setkal s temným záhrobím. Konečně si Garrett i do třetice našel cestu na obrazovky monitorů v nejnovějším pokračování, nazvaném Thief: Deadly Shadows.



Návrat k původnímu pojetí

Za vznikem populární zlodějské herní série nestál nikdo jiný než společnost Looking Glass Studios v čele s geniálním Warrenem Spectorem. Tito vývojáři se přitom už předtím proslavili vytvořením legendárních titulů Ultima Underworld či System Shock. Není proto divu, že první Thief způsobil v době svého vydání na poli akčního žánru malou revoluci. Svým originálním pojetím, nahrazujícím přímočaré střílení nepřátel opatrným plížením ve stínech, dal v podstatě vzniknout nové odnoži počítačových her, dnes nazývaných jako stealth akce. Úspěch titulu si po dvou letech vynutil pokračování, které se vzhledem k přehnanému výskytu zombíků a jiných záhrobních potvor stalo pro mnohé hráče menším zklamáním.

Rok 2000 také znamenal rozpuštění Looking Glass Studios a představa případného třetího dílu Thiefa se rozplynula v nedohlednu. Nicméně většina zaměstnanců zaniklého studia včetně samotného Spectora našla místo v týmu Ion Storm, pod jehož hlavičkou dokončila geniální akční RPG Deus Ex. Z Ion Stormu také zhruba před rokem doputovala k příznivcům zlodějského mistra Garretta radostná zpráva o chystaném pokračování. Nedávné vydání poněkud rozporuplného Deus Ex: Invisible War však vyvolalo ve skalních fanoušcích obavy, zda se třetí Thief rovněž nestane obětí komerčního tlaku, jehož vinou by specifickou atmosféru zlodějského řemesla pohltila bezhlavá akce, oslovující širokou masu konzumentů zábavního průmyslu.

Thief: Deadly Shadows se nyní konečně objevil na pultech obchodů a vy si můžete společně s námi zhluboka oddechnout. Třetí díl se vývojářům opravdu povedl a zábavností se vrací do dob původního Thiefa. Hned první kroky ve hře vás přesvědčí o tom, že máte opět co do činění s tím starým známým Garrettem, pro něhož není žádný šperk natolik střežen, aby se ho nemohl zmocnit. Plížení podél kamenných zdí v temných uličkách, zhášení hořících pochodní a prolézání okny střídá přepadávání a omračování strážných, otevírání zámků paklíčem a neodmyslitelné loupení cenných předmětů. Bezuzdné rabování cizího majetku probíhá v perfektně designovaných lokacích a provází jej navíc napínavý příběh s lehce hororovým nádechem.



Blíží se Temný věk

Vše začíná rutinním vloupáním do domu jednoho zámožného občana. Záhy se seznámíte také s temnými ulicemi středověkého města, v němž se následně celý příběh odehrává. Zjistíte, že máte před sebou unikátní svět, v němž se nadpřirozené jevy, magie a hlasy ze záhrobí mísí s využíváním raných technických vynálezů, jako jsou různé mechanické stroje, potrubní přívody páry nebo pouliční plynové osvětlení. Technický pokrok ztělesňuje rytířský řád Hammeritů, který svými kladivy účinně udržuje ve městě spravedlnost a vedle jejichž kostelů se tyčí vysoké komíny moderních dílen. Na opačné straně barikády stojí Pohané, jež vyznávají sílu magie a přírodních rituálů. Obě organizace se mají rády asi jako pes a kočka, a proto musejí rovnováhu ve městě udržovat moudří Strážci, jejichž knihovna obsahuje snad veškeré lidské vědění.

Než se nadějete, ocitnete se v nezadržitelném víru událostí. Jakmile se vám na žádost Strážců podaří ukrást velmi důležité artefakty z pokladnic Hammeritů i Pohanů, obě frakce vám okamžitě začnou dýchat na záda. Krom toho vám Strážci poodhalí předpovědi o nadcházejícím Temném věku. Hledání důkazů a následná snaha o zastavení neblahého proroctví se na dlouhou dobu stane vaší noční můrou. Postupně skládáte mozaiku brilantního příběhu, v němž nechybí zrada, falešná obvinění a nakonec velmi nečekané rozuzlení. Abyste poznali, kdo stojí na straně dobra či zla, budete muset spolupracovat se spoustou zajímavých osob a oplátkou za vykonání jistých služeb můžete využít i pomoci jedné ze znepřátelených frakcí.



Není zloděj jako zloděj

Garrett, který kdysi opustil řady šlechetných Strážců, hraje nesmírně důležitou roli nejen v příběhu, ale jak se později ukáže, tak i ve starodávném proroctví. Během samotného hraní se však seznámíte především s Garrettovou osobností. Nutno říci, že je to zloděj tělem i duší. Jakmile se třeba z nějakého útržkovitého vzkazu dozví, že se v právě „navštíveném“ domě skrývá jakákoliv drahocennost, nikdy si nenechá takovou příležitost k obohacení vlastní kapsy ujít. Většinu podobných událostí navíc komentuje se sobě vlastním cynickým humorem, přesně jak ho známe z prvního dílu. A že Garrettovi není nic svaté, se z jeho úst dozvíte například ve chvíli, kdy se musíte tajně vypravit pro důležité listiny do útočiště Strážců: „Přece když už se tam budu muset plížit, tak si také vezmu něco navíc pro sebe.“

Loupení se tak stává skutečnou alfou a omegou celé hry. Cesty příběhu vás totiž vždycky nakonec svedou k misím, jejichž úkolem je ukrást tu důležitý artefakt, otevírající knihu proroctví, jindy zase nashromáždit důležité důkazy apod. Každá mise má klasické schéma, kdy se musíte nepozorovaně proplížit dovnitř zadaného objektu a uvnitř objevit požadovaný předmět. Dost často se však původní úkol během mise komplikuje, přibývají dílčí cíle a zdárné zvládnutí mise vyžaduje značnou dávku trpělivosti. Všechna důležitá místa jsou bedlivě střežena po zuby ozbrojenými, i když někdy značně opilými strážci, jejichž přítomnost by však zloději Garrettova formátu neměla činit potíže. Stačí chvíli pozorovat jejich pohyb a v pravou chvíli se kolem nich proplížit ve stínu, jehož sílu opět snadno poznáte podle světelného diamantu ve spodní části obrazovky.

Míru pozornosti a všímavosti strážců si můžete sami zvolit nastavením obtížnosti před každou misí. Střední úroveň přitom slouží spíš jako seznámení se zlodějskými schopnostmi hlavního hrdiny. Skalní příznivci Thiefa však zcela jistě nastaví laťku obtížnosti o stupeň nebo dva výš, kdy jste nuceni nejen nasbírat podstatně větší procento cenných předmětů, ale také umělá inteligence nepřátel se začne nebezpečně blížit realitě. Strážní reagují na každý podezřelý hluk, pokud za sebou zapomenete zavřít dveře, okamžitě prohledávají okolí, a stejnou reakci vyvolá také zmizení cenného předmětu, kolem nějž strážný pravidelně prochází. Na vyšších obtížnostech už si rovněž nevystačíte pouze s odnášením těl do bezpečí, ale budete muset ze země odstranit každou krvavou skvrnu, která by mohla vyvolat poplach.



Sbalte si fidlátka a hurá na lup

Se všemi obtížnými situacemi se však jistě dokážete vypořádat především díky Garrettovu speciálnímu vybavení. V první řadě se jedná o známý obušek, který uspí i toho největšího hromotluka. Častokrát také sundáte ze zad dřevěný luk, jehož speciální šípy vám usnadní cestu vpřed. Střela s ocelovým hrotem pošle dobře mířenou ranou protivníka na smrt, vodními šípy pozhasínáte hořící pochodně nebo vyčistíte krvavou stopu a mechová střela utiší vaše kroky na určitém místě nebo na chvíli vyřadí nepřítele, který se začne svíjet v záchvatech kašle. Ohnivá šipka zneškodní nemrtvé bytosti a neocenitelným pomocníkem se stane i plynová střela, uspávající protivníky na dálku. Kromě toho má Garrett v zásobě spoustu dalších hraček, jako jsou miny, láhve s olejem nebo plynové granáty. Ve třetím dílu zmizela z výbavy vystřelovací kotva s provazem. Avšak nemusíte zoufat, neboť ji nahradily speciální pavoučí rukavice, které vám na jinak nedostupná místa stejně dobře umožní vyšplhat po zdech.

V krajních případech může Garrett vytasit ostrou dýku a pustit se do otevřeného boje. Tato možnost však nic neřeší a většinou skončí velkým fiaskem. Garrett není žádný válečník, aby dokázal skolit cvičené ozbrojence. Právě tato vlastnost hry je největší předností třetího dílu Thiefa. Zatímco v řadě současných stealth akcí (např. Hitman: Contracts, Splinter Cell: Pandora Tomorrow) lze dost často vystoupit z utajení a s trochou štěstí a přesné mušky postřílet všechno živé, tady to prostě nefunguje. Garrett na boj muže proti muži nemá, a proto jste nuceni soustředit se výhradně na jeho zlodějské schopnosti a speciální vybavení.



Procházka středověkým městem

Mezi jednotlivými misemi se pohybujete v ulicích docela rozlehlého města, tvořeného několika oddělenými čtvrtěmi. Najdete zde chudinskou čtvrť, v níž se nachází i Garrettův pronajatý byt, část s rezidencemi boháčů nebo třeba uzavřené doky, z nichž přicházejí zprávy o podivné nemoci a pohybu nemrtvých. Po městě jsou rovněž rozmístěny důležité obchody s vybavením. Na rozdíl od minulých dílů už totiž zlodějské náčiní nedostanete na začátku mise, ale musíte si jej předem pořídit přímo u příslušného obchodníka. Tím dostalo smysl i shromažďování cenností z misí. Svůj lup totiž proměňujete za peníze, za něž samozřejmě nakoupíte vše potřebné.

Menší problém nastane ve chvíli, kdy zjistíte, že například zlaté nádoby od vás vykoupí pouze šmelinář sídlící na opačném konci města než překupník s uměním. Podobné pravidlo platí i v případě zlodějského náčiní. A tak se chtě nechtě budete muset donekonečna prodírat ulicemi, jenom abyste doplnili zásoby. Když si uvědomíte, že na každém druhém rohu visí vaše podobizna s vypsanou odměnou a všudypřítomní strážní neznají slitování, stane se z nakupování dost frustrující a zdlouhavá záležitost.

Když už jsme u těch chybiček, je nutné zmínit se také o ostatních drobných nedostatcích. Docela zamrzí občasné nelogičnosti v jinak perfektní umělé inteligenci oponentů. Voják, který byl ještě před momentem tak opilý, že se sotva držel na nohou, dokáže vmžiku zpozornět a odhalit vaši přítomnost. Osobu dusící se mechem sice můžete snadno omráčit, ale jestliže se dobře netrefíte, kašel jak mávnutím proutku ustane a v rukách soupeře se bleskurychle zaleskne ostrá čepel. Problémy provázejí i přechody z jedné lokace do druhé, kdy za vámi jakoby zamrzne čas, a i když se vrátíte třeba po hodině, najdete stejně rozzuřeného vojáka, mířícího směrem k vám.



Nechte se zcela pohltit

Nad těmito nedostatky ale jistě přimhouříte oči pod tlakem naprosto strhující atmosféry. Zpočátku na vás zapůsobí syrovost temného středověku, dokreslovaná špinavými uličkami a planoucími pochodněmi. Dojem z hraní umocňují věrohodné průpovídky skvěle nadabovaných vojáků i civilistů. Uslyšíte brblání strážce, který se už nemůže dočkat, až si po službě zaskočí na korbel piva, o kus dál škytání a blábolení vojáka, jenž to naopak nevydržel a pod vlivem alkoholu se není schopen ani postavit, nebo také polohlasné mumlání vystrašené dívky, která přesvědčuje sama sebe, aby šla prozkoumat zdroj záhadného zvuku. V některých pasážích se hra náhle změní ve slušný horor, z něhož vás bude nepříjemně mrazit po celém těle. Jakmile navštívíte loď plnou skučících nemrtvých námořníků a hlavně opuštěný sirotčinec, v jehož chodbách jste pronásledováni šíleným dětským pláčem, děsivými skřeky, nenadálým bušením na dveře, jistě nám dáte za pravdu…

Atmosféra jde ruku v ruce s velmi slušným grafickým zpracováním a více než zdařilým designem jednotlivých úrovní. Domy jsou vybaveny rozmanitým nábytkem a různými drobnými předměty, jež prostředí dodávají nádech realističnosti. Vedle toho zde naleznete také množství schodišť, postraních dveří či spojovacích šachet, které téměř vždy nabízejí několik možných způsobů, jak se přes určitý úsek mise dostat. Hra samotná využívá grafický engine z již zmiňovaného titulu Deus Ex: Invisible War. Ten umožňuje precizní vykreslování světel a stínů, jež jsou základním stavebním kamenem celého titulu. Především na grafických kartách s plnou podporou DirectX 9 vypadá vše jako ve skutečnosti. Vizuální stránce lze vytknout snad jen modelování postav, které občas připomínají voskové figuríny.

Jak vidno, návrat na monitory počítačů se zlodějskému mistru Garrettovi vydařil bez nejmenších pochyb na výbornou. Ačkoliv se vývojáři neubránili drobným nedostatkům, třetí Thief svým předchůdcům ostudu nedělá. Právě naopak. Thief: Deadly Shadows se zařadil mezi nejlepší stealth akce současnosti a ukázal, jakým směrem by se měl tento žánr ubírat.





Výrobce: Ion Storm

Vydavatel: Eidos Interactive

Distribuce pro ČR: Cenega Czech

Lokalizace: manuál

Internet: http://www.thief3.com

Multiplayer: ne

Minimum: CPU 1,5 GHz, 256 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 64 MB

Doporučujeme: CPU 2 GHz, 512 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 128 MB

Verdikt: Nadmíru zdařilý návrat zlodějského mistra Garretta, opatřený brilantním příběhem a strhující atmosférou.



Hodnocení: 87 %











Související články




Komentáře