The Godfather - virtuální Kmotr

Hry | 04.06.05

Odstartujte nebezpečnou hru - vstupte do nejslavnější mafiánské rodiny! Pokud máte rádi tituly jako Grand Theft Auto či Mafia, vykouzlí vám úsměv na rtech i tato chystaná akce od Electronic Arts. Ostatně přesvědčte se sami v našem podrobném článku.





Když psal Arthur Hailey některý ze svých románů – třeba nejznámější Letiště – strávil prý několik týdnů studiem prostředí mezi zaměstnanci. Autor thrillerů Stephen King zase pro oblasti, v nichž si není příliš jistý, používá odborné poradce. Takže Mario Puzo, který napsal geniální knihu z mafiánského prostředí Kmotr, měl buď poradce z řad gangsterských špiček, nebo... ano, to je ono! Nebo byl mafiánem on sám a Kmotr jsou vlastně jeho paměti!



Jestli snad někdo nechápe, proč zde probíráme mafiánskou historii díla Kmotr, pak vězte, že anglické slovo „godfather“ znamená v češtině právě „kmotr“. Capisce? No, zanechme lingvistických hrátek a vydejme se do minulého století na přelom čtyřicátých a padesátých let. Do požehnaných dob, kdy v New Yorku nekralovaly rapující černošské gangy, ale stará dobrá Cosa Nostra. A protože rodící se hra The Godfather je ještě v plenkách a do jejího vydání zbývá pěkných pár měsíců, máte spoustu času, abyste si trošku rozšířili kulturní obzory. Režisér Francis Ford Coppola totiž zpracoval knižní veledílo do vynikající filmové trilogie s hvězdným hereckým obsazením. Neviděli jste ji? Tak to ne, vy ignoranti, to se vám zatrhne! Pěkně se vydáte do obchodu nebo do půjčovny, seženete si ji – nejlépe v pětidiskovém DVD vydání – a několikrát (!) se na ni podíváte. Za prvé jsou všechny tři díly skutečně vynikající a za druhé si hru potom užijete mnohem více.



Itálie v Americe

Počítačový Kmotr totiž nekopíruje filmovou (nebo chcete-li knižní) verzi, ale svým způsobem ji spíše rozšiřuje a doplňuje. Měl by se sice striktně držet původního příběhu, ale ukáže vám jej z docela jiného pohledu. S pomocí technologie modelování postav použité v Tiger Woods PGA Tour si vytvoříte zcela novou postavu, jaká se ve filmu nevyskytovala. Samozřejmě zde existují jistá omezení – bude to muž s etnickou příslušností k Italům, takže zapomeňte na „blondýnky něžné“ či árijské typy s modrýma očima. Jelikož děj hry se rozprostírá v úseku zhruba deseti let, váš chlapík se bude postupem času měnit, na jeho tváři přibudou vrásky, vlasy protkají šediny a postava se poněkud zaoblí po kaloricky bohatých italských těstovinách.

S tímto prozatím „bezejmenným“ se vydáte do italských čtvrtí města přezdívaného Velké jablko. New York v roce 1945 ovšem vypadal naprosto jinak, než jak ho znáte dnes. Vývojáři jsou odhodláni se přizpůsobit historickým reáliím, takže nečekejte ulice přeplněné auty. Těsně po druhé světové válce ani Amerika neoplývala dostatkem pohonných hmot a benzin byl zařazen do přídělového systému. Mafie ovšem tyto problémy dovedla využít pro svoje obohacení a s benzinem čile obchodovala na černém trhu. I tak ale očekávejte spíše pěší akci, ve vozidlech projezdíte pouze zhruba deset až dvacet procent hry. Z tohoto důvodu se vývojáři spíše než na ohromující rozlohu zaměřili na detaily. New York by měl být zkonstruován tak, aby vás bavilo zkoumat ulice a jejich zákoutí a hlavně (a na to se velice těšíme) by měl být živější než v ostatních hrách. Při pohledu na herní styl akce The Godfather vás okamžitě napadnou dvě jiné hry – Grand Theft Auto a Mafia. Ovšem Kmotr půjde mnohem dál než oba tyto dodnes vynikající kousky.



Nezabiješ!

Vezměte si třeba GTA: po ulicích se sice potulují zástupy na první pohled žijících obyvatel, ale ve skutečnosti jsou to jen prázdné lidské skořápky po téměř absolutní lobotomii. Pokud některou z nich srazíte pěstí k zemi a ještě si do ní kopnete, otočíte se, uběhnete pár metrů a pak se vrátíte, potkáte téhož homunkula, v klidu pochodujícího jakoby nic proti vám. To by se vám ve skutečnosti nemohlo stát, živí lidé totiž mají paměť a věděli by už, že jste pro ně nebezpeční. Svět v The Godfather by měl mít také paměť, takže pokud někomu ublížíte, dá si na vás příště pozor. Konečně, co by to bylo za mafiánskou akci, kdyby obyvatelé New Yorku trpěli amnézií, jak byste je pak vydírali a vymáhali výpalné?

Na začátku hry jste zelenáčem, nikdo vás nezná, nikdo se vás nebojí a nikdo vás nerespektuje. Protože nechcete až do konce svého života šlapat ulici jako gangster-nýmand, musíte si získat respekt ostatních. To ovšem neznamená, že popadnete bouchačku, rozpoutáte peklo v ulicích a sejmete každého na potkání, takhle byste se daleko nedostali. V běžných střílečkách to vypadá jako na Divokém západě – vítězí ten, kdo vystřelí první. Tady to bude jiné. Uvědomte si, že první díl filmového Kmotra trval téměř tři hodiny, ale přestřelky a ostatní násilí zabraly sotva patnáct minut. Hlavním úkolem nebude postřílet vše živé, ale zmanipulovat civilisty, ovládnout území a udržet vše pod kontrolou. Je to jednoduché, stačí uvažovat stylem „Co z toho budu mít, když někoho zabiju? Není lepší ho nechat naživu?“ Když každého hned zastřelíte, nic nezískáte. Cílem je vytěžit ze svého teritoria maximum – v tomto ohledu měla mafie vždy svou vlastní „morálku“. Pokud je vraždění špatné pro obchod, zapomeňte na ně. Výnosnější je zasít semínko strachu a pečlivě je pěstovat, takže nakonec vám vydíraní budou zobat z ruky a udělají vše, co vám na očích uvidí. Když si budete násilnické choutky bezdůvodně vybíjet na nevinných a bezbranných lidech, obrátí se k vám vaše vlastní „rodina“ zády, a nejenže vás neochrání před rukou zákona, ale raději vás sama potichu odstraní.



Rodina je základ státu

Slovo „rodina“ mělo v mafii vždy svůj specifický význam. Famiglia byla vždy posvátná a jejímu prospěchu bylo podřízeno vše ostatní. Soudržnost rodiny byla dokonce nadřazena i jejím členům. Vzpomeňte si, jak dopadl ve filmu Sonny. (Ne, neřekneme, pěkně se na ten film koukněte!) Peníze, které nahromadíte, a území, jež si podmaníte, nevyužijete pro základ vlastního impéria, ale vše pěkně připojíte k rodinnému majetku. Jedině tak vás rodina vezme mezi sebe a vy můžete postupovat po žebříčku hodností až k nejvyšší pozici kmotra. Skutečnou výzvou je ovšem pozice „capo di tutti cappi“. Kromě rodiny Corleone bylo v New Yorku ještě pět dalších a cílem hry bude postupně všechny získat na svou stranu, ovládnout celou mapu a stát se „kmotrem všech kmotrů“.

The Godfather se snaží vytěžit maximum z atmosféry svého staršího a světem protřelého bratra. Vývojáři získali naprostou podporu u společnosti Paramount, vlastnící práva k filmové trilogii, tudíž nejenže mohou použít cokoliv z příběhové linie, ale ve hře oživnou i známé postavy. Dialogy ovšem nebudou převzaty z filmu, ale herci znovu nadabovali všechny dialogy, takže uslyšíme hlasy Jamese Caana (Santino „Sonny“ Corleone), Roberta Duvalla (consigliere Tom Hagen), a dokonce i nedávno zemřelého Marlona Branda (Don Vito Corleone). Ten namluvil roli pro hru krátce před svou smrtí a pravděpodobně to byl jeho poslední herecký výkon. Tvůrci vzpomínají na práci s ním jako na životní zážitek a byli velice překvapeni, s jakým nadšením se Marlon Brando svého úkolu ujal a jaký měl přehled o počítačové zábavě.

Nedávno se na internetu objevily zprávy o protestech Francisca Forda Coppoly proti počítačové verzi jeho Kmotra. Prý je to znevážení jeho díla, zneužití hereckých výkonů, on sám by s tím nikdy nesouhlasil a od začátku byl proti (viz rubrika Insider v tomto čísle). Podivně pak ovšem působí zprávy od vývojářů, kteří tvrdí, že s Coppolou nejen mluvili a vysvětlili mu svůj záměr, ale on sám je prý dokonce pozval do svého soukromého archivu a ukázal jim spoustu dosud nepublikovaných materiálů z natáčení. Těžko říct, kde je pravda, ale na vývoji hry to pravděpodobně už nic nezmění.

Vzhledem k tomu, že vydavatelská firma Electronic Arts do hry The Godfather investuje obrovské částky a její projekty se neřadí mezi propadáky, mohlo by vše dopadnout dobře. Samozřejmě, že filmová licence sama o sobě nic nezachrání, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že bychom mohli „dostat hru, kterou nebudeme moci odmítnout“.











Související články




Komentáře