Spellforce

Hry | 21.03.04

Vývojářský tým Pandemic dokázal vytvořit nefalšovaný mix RPG a RTS vynikajících kvalit. Pokud máte rádi tyto žánry a holdujete fantasy, neměli byste si nedávno vydaný Spellforce nechat ujít. Vrhněte se do boje proti zlu, rozhodně nebudete litovat.





Pokusů o dobrou kombinaci fantasy strategie s RPG se za posledních pár let urodilo poměrně hodně, ale ať už se jednalo o dílka zdařilá, méně zdařilá, nebo česká a slovenská, vždycky jsme měli tu čest se strategií s několika prvky RPG. Spellforce se naproti tomu zcela neférově vymkla zaběhlému škatulkování a pořádně nám zamotala hlavu. "Dělám anketu o nejlepší hry roku. Kam mám dát Spellforce – strategie, nebo RPG?" "Těžko říct, ono je to tak napůl." "Tak čeho je tam víc, RPG, nebo RTS?" "To je právě to, co nevím."



Kde už jsme to jen viděli?

Do bombastického počátku příběhu apokalypsy značně neúsporných rozměrů, jež z naší staré dobré Země nadělala pár ostrůvků vzájemně komunikujících jen několika portály, vás uvede také přiměřeně bombastické intro. Uvidíte krásně vyrenderovaná stohlavá vojska lidí, jak se ženou na snad ještě početnější hordy orků, tajemného zakuklence v souboji se současným vládcem, doplněném o efektní pád do průrvy s lávou. Nechybí ani nastínění fyzikální otázky "Padá rychleji kouzelná kniha, nebo člověk?" a vyšperkování zpomalováním času a otáčení kamery. Kdybychom nechodili do kina a nehráli počítačové hry, asi by nám nezbylo, než jen s pootevřeným ústy valit oči na nádherně animované scény. Takhle jsme se ale výborně bavili sázkami na počet obšlehnutých titulů, které do konce úvodního videa stihneme napočítat. Ostatně, ona inspirace Age of Mythology, Warcraftem, filmovým Pánem prstenů a Matrixem nezůstala jen u intra. Naštěstí později ve hře přestala být jen k smíchu a ukázala, že kopírování doplněné o vlastní výborné nápady může dopadnout více než dobře.



Učení matkou RPG

Nejdůležitější součástí téhle hry je bezesporu hrdina. Bez jeho pomoci byste nemohli aktivovat magické portály a přivolávat si jimi k ruce pomocníky, ať už se jedná o řadové pracanty a bojovníky nebo o padlé hrdiny. A jako nenahraditelnou komponentu si ho také musíte řádně hýčkat, starat se o jeho výchovu a dopřávat mu ten nejlepší vercajk, jaký se vám dostane pod ruku.

Vaše postava disponuje šesti základními charakteristikami (síla, obratnost, inteligence atd. - však to znáte, je to stejné jako nesčetněkrát předtím), jejichž hodnoty určují, které schopnosti si při přechodu na novou úroveň můžete zlepšovat. Ty tady neslouží jen k sesílání kouzel, ale také k tomu, abyste mohli používat jednotlivé typy zbraní a zbroje. Kromě tří bodíků na rozvíjení osobnosti vám samozřejmě pokaždé přibude trocha životů a many a dostanete i pět bodů na navýšení základních atributů.

Výborně vypadající vývoj postavy (a nutno podotknout, že se na něj nejen dobře kouká, ale kupodivu také k plné spokojenosti funguje) trochu však kazí ležérnost vašeho virtuálního alter ega.



Bez želez ani do Spellforce nelez

Zatímco všechny ostatní postavičky na obrazovce tasí meč, loví šípy z toulce a rozcvičují prsty na sesílání kouzel hned, jak zmerčí nepřítele, váš hrdina přitrouble stojí a čeká, dokud do něj někdo pořádně nepraští. Případně, pokud se vám náhodou v nastoleném chaosu hemžících se orků, nemrtvých a lidských zlounů podaří kurzorem ukázat na toho pravého bídáka, uráčí se občas učinit vám radost a uposlechnout manuálního příkazu. Ale jen do té chvíle, než onen jediný chudák z desítek dalších definitivně opustí myšlenky na přebývání ve svém těle. Jakmile to s ním skoncuje, nedbaje okolní vřavy a umírání soukmenovců, vrátí se ten váš rozmazlenec ke svému neochvějnému přesvědčení, že jeho se ten zmatek vůbec netýká.

Výše uvedené řádky asi snadno napoví, k čemu vám bude lučištník, případně mág specializovaný na útočná kouzla. Pokud nechcete přijít o nervy (tedy vlastně o myš, a pokud ji máte bezdrátovou, tak i okno), bude nejlepší, když si vychováte klerika s automaticky sesílanými kouzly kombinovaného s kontaktním bojovníkem.



Nejen mlácením a čarování živ jest hrdina

Ve Spellforce na vás kromě tradičního zbavování životů nekonečných přívalů nepřátel, na RTS už méně tradičního plnění výborně řešených vedlejších úkolů, spousty písmenek rozhovorů a rozšiřování nepořádku v inventáři u hojně se vyskytujících kupců čeká i netradiční (tentokrát pro změnu pro RPG) budování základen. Ty sice vypadají jako v každé strategii, ale je tady pár RPG háčků. Dokud totiž odněkud nevyšťouráte stavební plány a návrhy jednotek, nepostavíte ani kůlničku na dříví a nenajmete ani prašivého psa. Design misí se v tomto ohledu vývojářům povedl na výbornou, protože se pokaždé budete těšit na nová vylepšení produkce a účinnější jednotky. A když už konečně odhalíte veškerá tajemství stavařského řemesla, naleznete krystal nové rasy a opět zjistíte, že vůbec nic nevíte.

Pracanti a nepersonifikovaní bojovníci totiž nepřicházejí na svět v intimním přítmí chýší či naopak v příjemné společnosti u ohně, ale jednoduše tak, že krystalem aktivujete portál příslušné rasy a pak vyvoláváte, vyvoláváte a vyvoláváte. A abychom opravdu nevěděli, jestli Spellforce zařadit mezi RTS, nebo RPG, podstrčili autoři do hry magické šutráky, které se nejen liší rasou, ale také svou úrovní. Zatímco si tedy na počátku hry budete připadat jako odporní otrokáři zneužívající slaboučká nedochůdčata, v pozdějších fázích hry budete velice vděční za svou pracně nakradenou a nakoupenou výbavu, díky níž si můžete bez obav na vlastní poddané vyskakovat, aniž by vám hrozila satisfakce od kdejakého opilého kopáče.



Dobré hry zakázat

Podobně je to i s krystaly dalších hrdinů. Ti stejně jako vy mohou nosit zbroj, fintit se magickými prsteny a vzít do rukou vše, co jim jejich schopnosti dovolí, ale v jedné podstatné věci se od vaší postavy přece jen liší. Nezískávají žádné zkušenosti, a nemůžete jim proto nijak vylepšovat personální profil. Pokud společníci přestanou zvládat vaše stále nesnesitelnější rozmary, prostě prohodíte krystaly a najmete si někoho jiného.
A když už máte za každým rohem novou partu, byl by hřích ji pořádně nevyužít na vedlejší úkoly. Ty se tady nevztahují jen na mapu, na které vám byly zadány, ale jejich vyřešení vás může překvapit až ve chvíli, kdy už jste se smířili s tím, že jste to někde prošvihli. A nejedná se jen o stokrát omleté "najdi, zabij nebo vyřiď". Nemine vás skládání artefaktů či podlé trávení spících obrů.

Že to vypadá zatraceně návykově? Máte pravdu, navíc Spellforce se nejen výborně hraje, ale také výborně vypadá a ještě lépe se poslouchá (což se ovšem nemile podepsalo na hardwarových nárocích). Ještě štěstí, že se mu nevyhnulo pár brouků v podobě ne úplně dotaženého ovládání a vyložené ignorantské nátury hlavního hrdiny. Také stále narůstající zástupy nepřátel přestává být v pozdějších fázích hry zábavné pořád usměrňovat, jelikož se díky nutnosti jejich mlácení pomalu nedostává na vedlejší úkoly. A dobře tomu tak. Jinak bychom nebyli schopni každé ráno ve tři hodiny s tou hrou už konečně praštit a jít se před nástupem do práce alespoň trochu vyspat.




Výrobce: Phenomic

Vydavatel: JoWooD

Minimální konfigurace: CPU 1 GH, 256 MB RAM, HDD 2 GB, 3D karta 32 MB

Doporučujeme: CPU 2,4 GH, 512 MB DD RAM, HDD 2 GB, 3D karta 128 MB

Multiplayer: ano

Internet: http://spellforce.jowood.com

Verdikt: Pokud má nějak vypadat originální kombinace RTS a RPG, pak takhle.



Hodnocení: 84 %











Související články




Komentáře