Silent Hunter III

Hry | 21.08.05

Máte-li rádi simulátory ponorek, můžeme vám vřele doporučit nové pokračování série Silent Hunter, které nám doslova vyrazilo dech. Neuvěřitelně realistické zpracování je velkým krokem kupředu a pozadu nezůstává ani hratelnost.





Pár správných chlapů na palubě, a přesto pod hladinou – to může být jedině válečná ponorka. Příznivci a příznivkyně podvodních bojů s bublajícími torpédy a vykukujícím periskopem dostávají po hubených letech opět rozkazy k nalodění. V útrobách ponorek německé Kriegsmarine se vypraví do časů 2. světové války, kdy se spojenečtí námořníci při plavbách více než útesů a bouří obávali nezřetelných stínů v hlubinách.



Termín mokrý hrob nezní jako lákadlo k tomu, aby se mladý muž dobrovolně nasoukal do stísněné ocelové rakve s lodním šroubem a malou nadějí, že se po týdnech strávených v moři vůbec vrátí zpátky do přístavu. Atmosféra zvláštní směsi odvahy a šílenství posádek je ale přesně to, co láká hráče k vojenským ponorkovým simulátorům. Podobné tituly se ovšem poslední dobou zrovna nerojily a novinka jménem Silent Hunter III přichází právě včas, aby na poslední chvíli zachránil herní žánr před vymizením. Od vydání mezi „ponorkáři“ ceněného druhého dílu Silent Huntera dokonce uběhlo tolik času, že si běžní hráči než na něj spíše vzpomenou na pár akčně zaměřených her s alespoň nějakými podvodními plavidly. Co je ale bezpečně zdokumentováno, jsou čtyři roky práce, které osazenstvo rumunské (!) pobočky Ubisoftu věnovalo pečlivé a důkladné práci na Silent Hunter III, přinášejícím revoluční změny do pojetí ponorkových simulací.



Tlačenice na můstku

Hry s válečnými ponorkami dlouho trpěly dědičnou vadou: na rozdíl od všech ostatních počítačových simulací se vizuální prožitek hráče blížil nule. Defilovaly před vámi ploché ovládací panely různých stanovišť uvnitř lodi a něco trochu dynamičtějšího reprezentoval převážně jen omezený výhled periskopem, případně vzácná externí kamera při vynoření na hladinu, pokud nebyla ponorka do třiceti vteřin zázračně objevena a potopena hlídkujícím letounem. Člověk měl spíš pocit, že hraje ponorkový manažer než realistický simulátor.

Silent Hunter III ukázal, že to jde i ve stylu 21. století. Na začátku to je docela šok. Vyberete si misi, spustíte, objeví se velmi pohledné animované intro, ale dál už se nic neděje. Až po dlouhých vteřinách zjistíte, že ten úžasně vymodelovaný trojrozměrný prostor uvnitř ponorky se živými postavami námořníků a důstojníků je už samotná hra. Plně interaktivní „kokpit“ nabízí kromě volného rozhledu také alternativní ovládání hry pohybem ovládacích prvků a tlačítek pomocí myši. Kdo dává přednost klasice, může samozřejmě zůstat u klávesových zkratek. Jediné, co se nedá, je procházet ponorkou jako ve 3D střílečkách, k čemuž interaktivní kajuty vysloveně svádějí. Mezi jednotlivými posty se tudíž přesunujete tradičně přepínáním. Skutečně moderní grafikou hry se rovněž naplno pokocháte z pohledu vnější kamery při plavbě po hladině a možnosti volné rotace a zoomování jsou samozřejmostí. Jenom v programu nehledejte běžná nastavení rozlišení a dalších parametrů, až na pár detailů si hra všechno řídí sama.



Pod hákovým křížem

Sorry, skinheadi, ale žádnou skutečnou propagaci nacismu Silent Hunter III neobsahuje. Nicméně vlajky s charakteristickým symboly vlály vždy, když němečtí kapitáni se svými U-Boaty vyráželi za druhé světové do akce. Tomu se říká historická pravda, kterou hráč okusí na vlastní kůži jako velitel jedné z německých ponorek. Vstup do kampaně si můžete volitelně načasovat od roku 1939 do roku 1943 – čím později, tím narazíte na silnější protivníky. Bez výcviku se ale neobejde žádný voják, takže je záhodno nejdříve absolvovat rozsáhlou ponorkovou akademii, kde naprosté začátečníky i zkušené mořské vlky procvičí a vyzkoušejí ve všem, od kormidlování a pokynů strojovně po navigaci a odpalování torpéd. Úspěšné složení zkoušek přináší i výhodu lepšího technického vybavení do kampaně a stejný bonus získáte rovněž po každém návratu z relativně úspěšné plavby zpátky na základnu. Dovoluje pořídit třeba lepší motory nebo akumulátory pro ponorku, modernější nástavbu a zbraně nebo lepší druhy torpéd. Některé z nich jsou ale jako ve skutečnosti dostupné až v určité fázi války. Totéž platí o dohromady čtyřech typech ponorek v deseti modifikacích, s nimiž se postupně můžete setkat.



Nepřítel nad námi

Velet ponorce je zejména pro nás ze středozemského státu na pohled celkem náročná úloha. Ale Silent Hunter III myslí i na suchozemské krysy a na všechny, kteří se zrovna nenarodili s kapitánskou čepicí na hlavě. Volitelná obtížnost zásadním způsobem zlehčuje a současně ovlivňuje styl hraní, takže to chce uvážlivě vybírat. Hezkým příkladem je třeba torpédování hladinného cíle. Na nejnižší obtížnost stačí loď dostat do zaměřovače v periskopu a stisknout spušťadlo, zbytek obstará program. U historické reálnosti je naopak z odpálení torpéda řešení náročné trigonometrické úlohy v omezeném čase, kdy musíte zjišťovat i přibližnou rychlost nepřítele. Na druhou stranu v průběhu každé mise dynamicky vytvářené kampaně vám dává program velkou volnost v rozhodování, co a jakým stylem chcete s ponorkou podnikat, a to včetně plavby v reálném čase pro skutečné fanatiky věrohodnosti. Jinak se s kompresí času dá celá mise „odjezdit“ za nanejvýš několik večerů i bez ponocování. Ušetřené hodiny nespaní pak můžete využít k vytváření vlastních misí v přibaleném editoru.





Výrobce: Ubisoft

Vydavatel: Ubisoft

Distributor pro ČR: Playman

Cena: 1599 Kč

Lokalizace: manuál

Internet: http://silent-hunteriii.com

Multiplayer: ano

Minimum: CPU 1,5 GHz, 512 MB RAM, HDD 2,8 GB, 3D karta 64 MB

Doporučujeme: CPU 2 GHz, 1 GB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 128 MB

Verdikt: Realistický ponorkový simulátor nové generace předčil obsahem i úrovní zpracování naše nejoptimističtější očekávání. Mít lepší než jen kooperativní multiplayer, už bychom objednávali rundy námořnického grogu na oslavu dokonalosti.



Hodnocení: 92 %











Související články




Komentáře