Mass Effect 2

Hry | 10.02.10

Smrt je krásná! Obmotá si vás kolem prstu a nechá vás přivonět k její nevyhnutelnosti. Udusí vás svou nicotností a vaše ostatky sfoukne přidrzlým poryvem větru. Než si vás však vezme, mám pro vás jeden úkol, Shepparde...





Jen těžko si lze přestavit horší pozici, než má druhý díl trilogie. Mezitím co první díl disponuje oslnivým momentem překvapení a díl třetí zase drtivým dopadem spojeným s uzavřením série, dvojka musí navázat na jedničku, být stejně dobrá, ne-li lepší, a zároveň neprozradit nic moc z dění v trojce. Člověk by si až myslel, že s tak svázanýma rukama a docela striktně nalinkovanou budoucností  nemůže vzniknout úžasná hra... Zkuste to říct vývojářům z BioWare!



Na rozdíl od jiných her, kde si vývojáři veškeré informace o rozsahu nechávají pro sebe, byl Mass Effect už od samého začátku uváděn jako trilogie. A podle toho se mu také dostalo péče v podobě oprášení dávno zapomenutého systému přenášení uložených pozic. Pokud se vám tedy někde na disku povaluje finální save z jedničky, párkrát se přátelsky poplácejte po rameni a pochvalte za svou nepořádnost vytrvalost. Pokud final save nemáte, ale hra jako taková se u vás nachází, rozhodně doporučujeme ji nainstalovat a před hraním dvojky projít. Je totiž až k nevíře, jak moc se na vašem herním zážitku onen osudový save podepíše. Všechna vaše rozhodnutí mají dalekosáhlé následky a pocit, že jste formovali osudy planet, ras, či jednotlivců je až neskutečně krásný. Autoři si toho samozřejmě byli vědomi a tuto přednost maximálně vytěžili. Vaše minulost na vás bude postupně dýchat ze spousty koutů a nezřídka se během těchto „shledání“ přistihnete, jak se samou radostí uculujete.



Vzhledem k potenciálním rozuzlením, která vzešla z vašich dřívějších rozhodnutí, se jen těžko popisuje příběh. Pravda je však taková, že i přes veškerý váš dřívější heroismus, není galaxie o nic bezpečnějším místem, než byla. Hrozba Reaperů je stále více reálná, kolonie mizí a všechno nasvědčuje tomu, že některým věcem se nedá zabránit, ať už se snažíte sebevíc. A právě tento pocit nevyhnutelnosti se na hře projevil tolik, že by se mohl stát její ochrannou známkou.



Oproti minulému dílu, kde se o nějaké katastrofě prakticky až do konce nevědělo a většinou se jen tak vesele poletovalo vesmírem, ve dvojce je hrozba zcela evidentní. Všechno je proto temnější, hlavní hrdina drsnější a veškeré vaše putování je zastíněno finální sebevražednou misí. Ať už tedy děláte cokoliv, neustále vám nad hlavami visí vidina smrti. Jestli vás to bude motivovat k akci, nebo naopak k obezřetnosti a zdráhavosti, je už jenom na vás.

Ať už váš však ona vidina nakloní, kam chce, pokaždé se pro vás ve zdejším světě najde adekvátní vyžití. Vy akčnější můžete bezhlavě vběhnout do každé bitvy a zkoušet se prostřílet, třebaže se nakonec uvrhnete do náruče smrti. Naopak s obezřetností k vám přijdou nesčetná vylepšení jak výbavy, tak vaší lodě. Lepší zbroje, silnější zbraně, posílené plátování... Je toho spousta a na konci se vám to všechno bude hodit. A to samé platí i o vaší skupině, kterou si pro finální akci musíte sestavit.


Na výběr dostanete z velmi pestré palety nejrůznějších vrahů, trestanců, legendárních bojovníků, či doktorů a bude jen na vás, kolik si jich nakonec naverbujete, ba co víc – kolik jich přesvědčíte natolik, aby vám byli loajální až za hrob. Právě toto verbování a přesvědčování pokrývá drtivou většinu herní náplně a i když to možná zní planě, opak je pravdou. Každá verbovatelná postava je propracovaná až do těch nejjemnějších detailů. Jejich minulost, přítomnost, vlastnosti, zájmy... Všechno! A co je na tom nejlepší – jsou uvěřitelné! Každé slovo jim budete věřit, rádi jim pomůžete, když si o to řeknou, a jejich slib budete brát smrtelně vážně. Právě tato charakterová vyzrálost spojená s vypravěčským uměním BioWare dělá ze hry klenot, který si však skutečně vychutná pouze dospělé publikum. K prohlédnutí všech intrik, pohnutek, či k pochopení chování jednotlivých charakterů je totiž potřeba jistá dávka životní zkušenosti. Hra nemá rating 18 pro nic za nic...


Ač se to nabízelo, nenechalo se BioWare uchlácholit svými vypravěčskými dovednostmi a zapracovalo i na všech haněných elementech minulého dílu. Zkoumání planet jednotlivých soustav pomocí vozítka Mako proto zcela odpadlo a nahradilo ho skenování nerostných surovin. Naproti zdlouhavému a stereotypnímu ježdění si tak během chvilky rejdění kurzorem po modelu planety naleznete bohatá naleziště nejrůznějších surovin, které využijete hlavně při zkoumání výše zmíněných upgradů. Vylepšena byla i umělá inteligence, díky níž už vaše skupina nenechává všechnu akci vám a nezřídka se stane, že vás právě jejich střelba zachrání před nevyhnutelnou smrtí.


Když už je řeč o střelbě, bylo by dobré podotknout, že ty tam jsou doby téměř neomezeného drcení spouště, neboť přehřívání bylo nahrazeno klasickou municí. Vedle brokovnic, útočných pušek, pistolí a odstřelovaček se objevila také nová třída těžkých zbraní, jenž vám lehce usnadní boje s bossy a "vytuhlejšími nepřáteli". Upraven byl také systém biotik, díky čemuž jsou během bojů daleko použitelnější, než minule.

Jelikož mluvit o technickém zpracování by bylo mrhání znaky (Ve zkratce: Grafika stále výborná, zvuk pomalu lepší, jak filmový.), zaměříme konec recenze na onu nepříjemnost, díky níž možná druhý Mass Effect klesl v očích fanoušků jedničky. Ano, hádáte správně, jde o odklonění od RPG. Pravda je taková, že pokud zahodíte předsudky a otevřete mysl pokrokovým myšlenkám, uvědomíte si, že to nebyl krok špatným směrem. Mít složitou tabulku nejrůznějších dovedností je dobrá věc, pokud ve hře ovládáte více postav a můžete si každou specializovat jiným směrem. Pokud máte postavu jednu, brání vám přehršel vlastností v herním zážitku. Jestliže totiž investujete body do všeho, nemůžete nikdy stvořit dobrou postavu, pouze všehochuť, které nic pořádně nejde. V BioWare se proto rozhodli vývoj postavy utlumit a množství vlastností stáhnout na minimum určené výběrem povolání. Otevírání beden, či hackování terminálů bylo hráči naděleno automaticky za cenu miniher a dialogové možnosti jsou již také standardně široké. Ať se tedy na onen odklon podíváte, jak chcete, vždy by vám měl vyjít vstřícný krok vůči hráči a ne naopak...



Jak tedy recenzi zakončit? Určitě jste si všimli, že se v ní prakticky neobjevila kritika a věřte, že to má opodstatnění. Mass Effect 2 si totiž kritiku nezaslouží. Je to nádherné epické dobrodružství, které vyniká příběhem - jeho vyprávěním, zasazením, rozuzlením i dospělostí. Ať už k němu sednete jako hráč akčních her, či RPG, vždy byste z něj měli být nadšení. Řekněme tedy, že posledních pět procent si necháváme jako rezervu pro třetí díl. Doufejme, že nebudeme zklamání!




PLUSY: příběh, délka, propracovanost, grafika, zvuk, hratelnost

MÍNUSY: čekání na třetí díl

Hodnocení: 95%

VERDIKT: Pokud se vám líbila jednička, nebo máte rádi propracované hry s perfektním příběhem, spoustou zajímavých charakterů a hutnou porcí akce, ať vás ani nenapadne se druhému Mass Effectu vyhnout!














Komentáře