Korea - nadějná brněnská RTS

Hry | 01.09.03

Hráli jsme taktickou RTS z české kuchyně a přinášíme vám první dojmy. Nutno podotknout, že virtuální podoba války v Koreji v podání brněnského vývojářského týmu Plastic Reality Technologies rozhodně má co nabídnout a vypadá velmi zajímavě.





Jak název této realtimové strategie zdůrazňuje, válka v Koreji patří mezi ty „zapomenuté“ – dnes ji připomíná vlastně jen televizní seriál M.A.S.H. Jméno projektu bohužel zafungovalo jako „nomen omen“: hodně lidí na něj nahlíží, jako by i on měl krátce po svém vydání upadnout v zapomnění.



Hra Korea: Forgotten Conflict však má mnohem vyšší ambice, než být pouze členem anonymního tuctového davu. Možná neotřese základy svého žánru, ale mělo by být v jejích silách udržet vás u monitoru až do samotného konce – a tím se nemůže pyšnit každý titul. Není tedy divu, že jsme prezentaci ve studiích společnosti Plastic Reality Technologies opouštěli jen velice neradi.



Kolektivní amnézie

Svým konceptem připomíná Korea ponejvíce slavné Commandos. I zde dostanete pod své velení několikačlennou speciální jednotku, s níž provádíte záškodnické akce v nepřátelském týlu. Ale zatímco série od španělských Pyro Studios kladla velký důraz na dokonalé načasování a návaznost jednotlivých akcí, čímž připomínala spíš logickou hru, má dílko brněnských Plastic Reality Technologies mnohem blíže ke svým strategickým kořenům.

Děj hry je zasazen do počátku 50. let minulého století. Znepřátelené velmoci USA a Sovětský svaz se zapletly do původně drobné šarvátky na Korejském poloostrově a už už se zdálo, že konflikt přeroste do mnohem větších rozměrů. Naštěstí k tomu nedošlo – to by náš svět asi vypadal jinak. Právě prostřednictvím Forgotten Conflict se můžete částečně dozvědět, co všechno předcházelo uzavření vratkého míru. Ovšem neočekávejte žádnou pekelnou zápletku, která by vám vyrazila dech svou propracovaností a překvapivým rozuzlením. Příběh zde funguje vlastně jen jako tmel pojící zdejších patnáct misí do jednotlivých delších tažení. Těch bude nejspíš pět, přičemž každé by se mělo skládat ze dvou až čtyř částí.



Všichni za jeden provaz

Při pohledu na herní postavy v Korea: Forgotten Conflict můžete dospět k názoru, že cílem tvůrců bylo vytvořit titul určený především pro národnostní a jiné menšiny. Vaším průvodcem je asiat, konkrétně Korejec. Lékařskou brašnu u sebe má žena. Odstřelovačskou pušku vtiskli designéři do ruky indiánovi. Svalnatý ranger je černoch. Expert přes demolice je sice běloch, ale nedivili bychom se, kdyby byl homosexuál. Když už mít ve hře minoritní skupiny, tak všechny, ne?

Většinu běžných akcí zvládnou provést vaši vojáci bez ohledu na svou specializaci. Proč také ne – představa vojáka, který by neuměl střílet ze samopalu nebo řídit džíp, je poměrně směšná. Každý z nich ovšem prošel jiným výcvikem, takže například jen pyrotechnik dokáže vyhodit do povětří obří jeřáb, pouze medička odstraní následky otravy jedovatým plynem a Korejec se jako jediný může převléknout do nepřátelské uniformy, aniž by vzbudil nežádoucí pozornost.

Obrovskou výhodou oproti Commandos je možnost zastavit si čas a v klidu svým vojákům jednotlivé akce naplánovat. Díky tomu můžete koordinovat postup všech členů svého týmu a sladit jejich činnosti tak, abyste minimalizovali riziko prozrazení – třeba zlikvidovat tři protivníky najednou, takže ani jeden nemůže vyvolat poplach. Teoreticky by bylo dokonce možné půl hodiny sledovat dění na mapě, detailně rozpracovat celý postup skrz lokaci a pak jen sledovat, jak nepřátelé padají k zemi pod přesně mířenou střelbou a vaši vojáci uklízejí jejich bezvládná těla do temných zákoutí, jak se plíží podél zdí, šplhají po žebřících, mění si zbraně, nasedají do vozidel, vyhazují budovy do povětří a podobně.



Rozum do hrsti

Jak jsme ovšem řekli, možné to je jenom teoreticky. Ve skutečnosti není něco takového v lidských silách. Lokace jsou totiž velice rozsáhlé (až několik kilometrů čtverečních) a nepřátel je mnoho. A nejen to – chovají se poměrně inteligentně. Když dojdou k názoru, že se děje něco podivného, šmejdí kolem a nic jim neuteče. Při zaslechnutí výstřelu vyhlásí poplach a půjdou po vás. A jestli se někdy utrhnete ze řetězu a vyhodíte do vzduchu třeba velkou nádrž s naftou, začnou se na místo sjíždět vojáci ze širokého dalekého okolí, rozvinou rojnici a pořádně vám zatopí.

Velice (ne)příjemnou skutečností je také fakt, že nepřátelé nejsou hluší. Netýká se to jen výstřelů, ale i kroků. Představte si situaci, kdy musíte přeběhnout přes kus nechráněného území. Strážný je k vám zády, ale víte, že za pár okamžiků se otočí. Musíte si tedy pospíšit – ale ouha, jak se rozběhnete, upoutáte jeho pozornost a je s vámi amen. Jak na to? Snadno. Stačí si počkat, až kolem pojede vlak. V dunění jeho kol vaše spěšné kroky hravě zaniknou.



Stovky krabic

Svébytnou kapitolou je stavba jednotlivých lokací. Jak jsme již uvedli, nejsou zrovna nejmenší – jen přeběhnutí z jednoho konce na druhý vám může zabrat několik minut. Podstatnější však je jejich design. Jsou plné různých budov, zídek, bunkrů, silnic, plotů, věží, jeřábů, aut, kolejí… zkrátka všeho, na co si jen vzpomenete. Při jejich vytváření se tvůrci snažili co nejvíce držet skutečných předloh – například různá nádraží, základny, ostrůvky, majáky a podobně přesně odpovídají realitě. Také interiéry (a že jich ve hře prošmejdíte spoustu) nejsou výplodem fantazie grafiků, ale jsou zpracované podle fotografií a dalších dobových dokumentů.

Aby vypadalo herní prostředí co nejrealističtěji, opakují se jednotlivé předměty co nejméně. Například jen krabic je v používaném editoru několik set druhů. Výrazně se od sebe liší i navštívené lokace. Na vlastní oči jsme viděli přístav plný různých beden, skladů a jeřábů, ostrov s rádiovou stanicí a podzemním bunkrem, vesničku obklopenou rýžovými poli a lahůdku mezi všemi lahůdkami – honičku po střeše jedoucího vlaku.



Korejská krása

Zvykli jsme si, že u strategií se na grafické ztvárnění až tak nehledí. Korea: Forgotten Conflict se však vydává trošku jiným směrem. První zveřejněné obrázky sice nevypadaly nijak úchvatně, ale dnes je situace zcela odlišná. Ostré 3D zobrazení, neuvěřitelně detailní textury, plynulé pohyby postav, dynamické stínování, částicové efekty, volumetrická mlha, realistický fyzikální model automobilů, „rag-doll“ animační systém… to vše jsou věci, na něž nejsme u tohoto žánru příliš zvyklí, ale které použitý engine Typhoon hravě zvládá. Jeho programátoři dokonce prohlašují, že kvalita zobrazení si v ničem nezadá se současnými 3D akcemi. Nebudeme se hádat – těžko bychom hledali argumenty, jimiž bychom toto tvrzení vyvrátili.

Je sice trošku škoda, že interakce s prostředím (ničení předmětů apod.) se omezuje spíš jen na skriptované sekvence, ty jsou ale zase zpracované s notnou dávkou preciznosti. Sledovat například potopení tankeru nebo výbuch vodní přehrady je opravdu zážitek k pohledání.
Vizuální podoba projektu pochopitelně není u strategií to nejpodstatnější. Důležitější je hratelnost, propracovanost a zábava – a jejich úroveň se nedozvíme dřív, než bude vše hotovo. Naštěstí bychom neměli čekat dlouho; hra Korea: Forgotten Conflict by se mohla na trhu objevit v posledním čtvrtletí tohoto roku.











Související články




Komentáře