Joint Task Force

Hry | 18.03.06

Válka v přímém přenosu! Nejmodernější bojová technika, sledována nejmodernější žurnalistickou technikou, bojuje o vítězství a přízeň diváků v chystané realtimové strategii. Joint Task Force vás vezme do epicentra nejžhavějších konfliktů současnosti.





Válka v přímém přenosu. Nejmodernější bojová technika sledována nejmodernější žurnalistickou technikou bojuje o vítězství a přízeň diváků.



Bývaly doby, kdy potkat ve hře T-34 nebo Tiger znamenalo svátek. Druhá světová válka netáhla. Pak ale nastal zlom, pár úspěšných titulů a monitory se zaplnily uniformami Spojenců, Němců a časem i Japonců, Italů a mnoha dalších vzájemně se vraždících národů. Stejnokroje i výsledky bitev jsou však jasně dány, takže pro neznalé oko může být dnes potíž jednotlivé hry z tohoto období rozlišit. Druhá světová válka je sice zajímavá svojí neopakovatelnou historickou atmosférou, ale také už se trochu okoukala. Proč se pořád vyloďovat v Normandii, hnát tanky ke Kursku či vztyčovat vlajku nad Reichstagem? Ve finále jsou si tituly podobné jak džípy sjíždějící z výrobního pásu. Ještě pořád se na staronové bitvy těšíme, ale už jich je moc.

Že to chce změnu, jako jedni z prvních pochopili autoři multiplayerového Battlefieldu, jejž z roku 1942 přesunuli do současnosti. Nyní jej následuje fenomenální strategie Codename Panzers: Phase One. Abychom však byli přesní, nejedná se o Phase Two. To se jenom tým stojící za touto skvělou hrou trhl od Stormregionu, své pancíře zaparkoval před sídlem vývojářského domu Mithis a začal vytvářet další pecku. Ani v jejich připravovaném díle se ale bez tanků neobejdeme – Shermany však vystřídají Abramsy, Jeepy zase Humvee, Spitfiry nahradí Apache, jen na ty T-34 možná ještě narazíme. Přepněte na zpravodajství CNN, Joint Task Force vás hodlá vzít do epicentra nejžhavějších konfliktů současnosti.



Střední východ, Bosna, Kolumbie, Somálsko, Afghánistán – krásné země, kam bohužel není moc bezpečné jezdit na dovolenou. Joint Task Force však není tycoon a nerozvíjíte v něm cestovní kancelář. Vývojáři dělají, co umějí nejlépe: virtuální válku z pohledu generála a strategii v reálném čase. Doba se však změnila, už není tak jasné, kdo je nepřítel, a za každým rohem může číhat partyzán nebo také novinář, jenž rád přinese světu informace o vašich úspěších i průšvizích. Spletli jste si školu s hlavním štábem povstalců? Pak máte problém. Zabíjení civilistů se neodpouští, to se prostě v moderní „humánní“ válce nedělá.

Televizní štáby mezi vojáky nejsou moc praktické – nejenže na vás všechno napráší a ještě si to přikrášlí, ale ještě ke všemu na ně musíte dávat pozor. Jinak se ve vysílání měnícím se podle vašich činů ukážete jako vrazi nevinných a daňoví poplatníci vám už nepošlou ani dolar. Tahle premisa je základem Joint Task Force – vámi kontrolovaná válka v přímém přenosu. Podle toho, jak o vás informují média, jste odměňováni. Zabíjíte padouchy? Dobře. Vraždíte civilisty? Špatně. Bouráte bunkry? Dobře. Ničíte obytné domy? Špatně. Svět vás vidí a určuje, kolik posil si do bitvy můžete povolat.



Hodní hoši jsou na tom zkrátka dobře a pořídí si to nejlepší, co moderní vojenství může nabídnout. Detailně vymodelovaná výzbroj a výstroj předvádí špičkové technologie, nechybí ani satelitní špionáž a další informační kanály moderní války. Špatným hochům mateřská zem nepošle nic, dokud se nepolepší, a tak musí improvizovat a trochu krást – vyhnat nepřítele z tanku, ukořistit pár samopalů a ani nějaký ten pick-up s kulometem není k zahození. Obohatit se takhle na účet soupeřů je správné, jenže… Když jste cvičení pro ovládání supermoderního Abramse, tak postarší T-72 znamená problémy a na výsledcích vašeho snažení se to pozná. Takže, krást se má, ale šikovnější je pořídit si vlastní výbavu.

Zásoby přiletí na palubě vrtulníku – pokud se jedná o pěchotu, tak kamkoliv si budete přát – nebo je přivezou letadla, ovšem jen na letiště. V obou případech se musíte postarat, aby se na místo přistání vůbec dostaly a někdo jejich cestu k zemi neurychlil. Vůbec se vyplatí dávat na své válečníky pozor. Každou bitvou se totiž zlepšují, takže je dobré veterány hýčkat a nejlepší pak vyznamenat titulem hrdiny. Vývojáři nám sice neřekli čeho, ale Socialistické práce ani Sovětského svazu to nejspíš nebude. Hlavně si je ale můžete převelet z kampaně do kampaně, kterých bude celkem pět, takže ti nejdrsnější bojovníci si zabojují po celém světě.



Písečné bouře v pouštích, padající sníh ve velehorách, déšť v džunglích i temnotu jeskyní uvidí skutečně jen ti nejlepší. Těšit se mohou na dynamicky se střídající denní a noční dobu a měnící se počasí, jež ovlivní hru samotnou, chování umělé inteligence, a možná dokonce i fyzikální model. Ale i když nebude led klouzat a písek se sypat, pořád se dočkáme skvělého využití nejmodernějších technologických postupů včetně reálné destrukce budov i techniky rag-doll u zasažených postav. Abychom se ale nenudili, nebudou chybět ani spektakulární výbuchy a vůbec efektní hollywoodská produkce ničení, vše v maximálních detailech. Při běžném pohledu na hru – tedy z kamery pár desítek metrů nad zemí – je sice neuvidíte, ale v intrech provedených v herním enginu a samozřejmě také při maximální přiblížení si je parádně užijete. V rámci krásných titěrností zůstal zachován též z Panzers osvědčený způsob obsazování staveb. Po otevření dveří jim zmizí střecha a uvnitř se odhalí hromada vybavení, nebo... banda naštvaných nepřátel, která se dobrovolně stěhovat nehodlá. O strategicky výhodné palbě z oken, stejně jako možném ukrytí se v budově, nemá snad ani smysl hovořit. U kvalitních RTS je to samozřejmostí.



Nová dimenze RTS, tak o svém díle mluví autoři. Fandové tohoto žánru, mající „ertéesky“ v malíčku, se ale nemusejí bát, zas tak novátorské Joint Task Force nebude. Nejzajímavější, byť ne zcela originální inovací je zapojení médií a šikovné se zdá i vlastní vytváření hrdinů, kteří doplňují vojáky ze zatím utajovaného příběhu. Hezky zní slibované rozšiřování map o další segmenty během hry. Dokonce i v samotné náplni misí se můžete kromě klasických obran a útoků, záchran rukojmích, průzkumů, doprovodů něčeho či někoho důležitého těšit na novinku v podobě originálních humanitárních misí pod hlavičkou OSN. Těžko říct, jak si je autoři představují, ale v každém případě si účastí na nich zajistíte přízeň veřejnosti, a tedy pořádnou výbavičku do akčnějších akcí.

Zdá se, že jedinou vadou na kráse Joint Task Force je datum vydání, ohlášené někam do druhé čtvrtiny roku. Tahle hra vypadá opravdu skvěle a čím dříve tu bude, tím lépe.











Související články




Komentáře