Guitar Hero 5 (X360)

Hry | 12.12.09

Guitar Hero 5 se může chlubit tím, že i přestože nesliboval žádné radikální inovace, byl rozhodně velmi očekávaným titulem. Není tomu ani tak moc proto, že měl nabídnout něco převratně zábavného, ale spíše díky reputaci vývojářů, kteří vždy nový díl patřičně okoření a přinesou do něj jistá vylepšení oproti jeho předchůdcům. Stačí to i tentokrát?





Již jsme tu měli úžasný díl Guitar Hero: Metallica, nic moc titul Smash Hits a nedávno recenzovanou odbočku Band Hero. Ani jeden z nich nepřinesl tak obří převrat jako World Tour (částečně inspirován revolucí Rock Bandu), a stejně tak ani Guitar Hero 5 nemá příliš mnoho ještě neviděných atributů. To z něj však nedělá špatnou hru. Vynikající koncept totiž jen zkrášluje 85 nových songů, vylepšené herní režimy a klasicky výborný multiplayer, jak už lokální či po síti.


Pro těch pramálo hráčů, kteří s hrou ještě neměli co do činění, je Guitar hero 5 zajisté optimálním startovním dílem. Pro ostatní bude samozřejmě rozhodující výběr skladeb, ale k tomu až později. Co se týče avizovaných vylepšení, najdete zde kupříkladu mnohem přehlednější menu, skrz které můžete přímo začít hrát vybranou skladbu. Dále je tu typický kariérní mód, který už však nekončí soubojem s metalovým ďáblem jako v GH3, ale je do notné míry zjednodušen a žádnou markantní dějovou linku nečekejte – což je pravděpodobně i dobře – příběhy předchozích dílů byly vždy dost vedlejší a zanedbané. Alespoň si tak titul na nic nehraje.


Co se týče výběru songů, opět je zde k mání rozšířená paleta žánrů. Avšak většina skladeb je na rozdíl od hudebně jednoduššího Band Hero laděna spíše hard rockově. Přes klasické starší hity jako Smells Like Teen Spirit od Nirvany (ve formě nahrávky ze živáku) či Runnin‘ Down a Dream od Toma Pettyho, až po moderní kapely typu Blink-182 či 3 Doors Down. Každý si však může vybrat podle svého gusta.

Zmíněný kariérní režim tedy není všechno, je tu i známý Quickplay, jenž je obohacen o mód Party Play, v němž se můžete kdykoliv v průběhu skladby připojit i odpojit. Také můžete měnit obtížnost, aniž by ostatní museli přestávat hrát. Největší novinkou je však možnost hrát v partě více lidí jen na vybraný nástroj, například všichni na kytary, či někteří na bicí a někteří zase na basu. Dále jsou zde nově head-to-head výzvy jako „Perfectionist“, v které je vaším úkolem trefovat noty co nejprecizněji; a nebo „Streakers“, v níž musíte držet násobení bodů, co nejdéle to jde.


Po vizuální stránce vypadá Guitar Hero 5 výborně, ostatně podobně jako jeho předchůdci. Průběh animací je hladší, všechno vypadá daleko profesionálněji a integrace virtuálních podob opravdových umělců přináší ještě intenzivnější požitek z hraní. K tomu si můžete do hry zakomponovat vašeho Xbox avatar a přímo vystupovat na jevišti. Stejně jako v Band Hero, i tady je menší vadou na kráse hry dav fanoušků, který zrovna moc originality nepobral – občas to vypadá, že se přišel na koncert podívat jeden člověk a pár tisíc jeho klonů.


Protože je tedy Guitar Hero 5 dalším článkem série her, která už se zdá být koncepčně celkem dost vyčerpaná, není proč dále natahovat verdikt. Tento díl do série přináší čerstvý vánek, ale rozhodně se nejedná o nějaký převrat. Možnost Party Play zlepšuje hratelnost a import songů z předchozích dílů, což zajisté není na škodu. Pokud se tedy chcete pobavit v novém interfacu s novými skladbami a vylepšenými režimy, není proč nad koupí váhat.



PLUSY: nové režimy, nové skladby, přehlednější menu, online

MÍNUSY: nic moc nového


VERDIKT: Další povedený díl skvělé série titulů, na níž se nedá nic pokazit, ale také se na ní stěží něco zlepší. Pokud nejste spokojeni s výběrem skladeb v minulých dílech a chcete si zahrát něco nového, pak je pro vás Guitar Hero 5 jasnou volbou.

HODNOCENÍ: 85%















Komentáře