Gran Turismo 5 – stará láska nerezaví

Hry | 05.12.10

Čekání. To je slovo, které se v recenzích pokračování slavné série závodního simulátoru Gran Turismo objeví nesčetněkrát. Stálo však za výsledný produkt?





Série Gran Turismo se považuje za jistý kult v rámci exkluzivních titulů pro PlayStation. Jednak jde o jeden z nejzáživnějších a nejlepších závodních simulátorů, které kdy spatřily světlo světa, a jednak taky nabízí nespočet různorodých aut a realistických tratí. Otázkou však není, zda jsme se dočkali osmi set či devíti set vehiklů, ale zda je skutečně Gran Turismo 5 nejlepším závodním zážitkem na trhu, jak tvrdí jeho motto. Pojďme si tedy říct, co všechno ze svých slibů tvůrci dodrželi, a co by naopak mohli do příštích titulů v rámci série zakomponovat.

Postup hrou

Hlavním zaměřením GT 5 je kariérní režim A-Spec, jenž sestává ze 45 různých událostí, kterých se lze zúčastnit. Tyto události jsou, jak už je v Gran Turismo sérii zvykem, složeny z více závodů, přičemž každá taková událost má svoje vlastní unikátní zaměření. Jednou si zajezdíte s pětidveřovými auty, podruhé zase se silnějšími auty. Díky skvěle vytvořené obtížnostní křivce samozřejmě začínáte s horšími a pomalejšími kárami, a propracováváte se k těm lepším a rychlejším. Za každý závod také klasicky dostáváte peníze a zkušenosti, a pokud vítězíte se zlatou medailí, zdarma získáváte i auta do vaší garáže.

Časté vyhrávání vás také může dostat ke speciálním a bonusovým závodům, které jsou v podstatě jakýmsi odstupem od staré známé progrese série. Dočkáte se tedy závodů v motokárách, na tratích NASCAR s komentovaným návodem Jeffa Gordona, ale i testovacích okruhů Top Gear ve VolksWagen autobusech či rallye se slavným Loebem. To všechno ukazuje neuvěřitelnou šířku zaměření GT 5, jež je skutečně znamenitá a dělá ze hry to, čím je.

Ke kariéře v Gran Turismu jistě neodpustitelně patří i B-Spec režim, v němž se stáváte trenérem řidičů s umělou inteligencí, kterým lze přidělit vlastní auto a skrz komunikační prostředky je komandovat při sledování jejich jízdy. Jsou zde jednoduché příkazy jako „předjeď toho před tebou“ či „zpomal do ostré zatáčky“, každopádně musíme přiznat, že AI jezdci nás zvládají zcela bezchybně ignorovat. Na většinu příkazů se totiž vykašlou a jedou si po svém. I tak je tento režim záživný pouze pro ty, kteří si chtějí vydělat o kapku více peněž s uplatněním méně námahy: nakonec tudíž pravděpodobně skončíte s knížkou a hrou puštěnou v pozadí.

Zpět jsou samozřejmě i oblíbené licence, jejichž plnění je samo o sobě vcelku jednoduché, jestliže však táhnete na zlato, musíte jezdit opravdu neuvěřitelně precizně. Mnohdy jde o pouhé setiny sekund, jež je potřeba z vašeho rekordního času odříznout, a jde to většinou vážně těžko. Proto už není vaše dosažená licence vázaná na přístupná auta, jež jsou místo toho zpřístupňována podle vaší řidičské úrovně, stoupající dle dosažených zkušenostních bodů.

1 000 aut

Jedním z nezdůrazňovanějších aspektů je statistické měření, dokazující, že jde ve hře řídit až tisícovku odlišných aut. Aby však tvůrci mohli dosáhnout tak vysokého čísla, museli vehikly rozdělit na třídy standardních a prémiových modelů. Prémiových modelů je přitom ve hře 200, dá se tedy říct, že jsme se dočkali pouze dvou stovek nových vozidel. Nemějte ale za to, že by se auta snad nějak lišily způsobem řízení – ne, jde pouze o jejich vizuální stránku -, jelikož standardní modely nenabízejí možnost pohledu „za volantem“ a obecně vypadají o dost hůře, než ty novější.

Upravování a tuning aut je na podobné úrovni jako v předchozích dílech. Jsou zde klasické generické úpravy jako vzduchové filtrování, vylepšené výfuky nebo různé body kity. Z vizuálních úprav jsme se dočkali jen změny barvy nebo přidání ráfků, nečekejte tedy míru tuningu jako v Need for Speed či Forze. O tom samozřejmě ale Gran Turismo 5 není.

Je hratelnost vším?

Největším zklamáním je nicméně grafická stránka hry. Nepochopte nás špatně, vizualizace prémiových modelů je rozhodně dech beroucí, stejně tak jako zpracování okruhů a prosvítajících paprsků slunce skrz větve stromů. Jedinou vadou na kráse jsou každopádně pixelovaté součástky prachu a občas špatně fungující stíny.

Bohužel, ani online režim nepracuje úplně tak, jak by měl. Je z něj cítit zastaralost, jelikož se pro připojení do závodu musíte složitě proklikávat hráči nebo založit svoje vlastní, přičemž se nedočkáte žádných jiných herních módů, než těch standardních. Naštěstí je zde však dostatek možnosti pro hostitele herního lobby, který může omezovat počet automobilů a nastavovat penalty za havárie.

Změna není život

Když se podíváme na celou hru, vidíme velice povedený závodní simulátor, jenž nabízí přesně to, co by si měl dovolit nabízet. Jsou zde skvělé kariérní režimy, licence a mnohé čerstvé vánky v podobě bonusových tratí. Většina aspektů ale neuspokojí očekávání běžného fanoušky série Gran Turismo, jenž stejně jako všichni ostatní hráči čekal od hry o trošku víc. Je škoda nepovedeného online režimu a občasných much v grafice, jízdní model a provedení okruhů je nicméně vskutku ohromující. Pro fanoušky závodních simulátorů rozhodně doporučujeme.














Komentáře