Ghost Master

Hry | 04.10.03

Máte rádi realtimové strategie, ale jste již znuděni neustále vycházejícími klony stařičké Duny 2? V tom případě byste si neměli nechat ujít originální Ghost Master, který vás zavede do mystického světa duchů. Připravte se na děsivou show!





O úrovni hratelnosti a originality výplodů soudobého herního průmyslu bychom mohli rozvíjet sáhodlouhé debaty, při nichž by vzduchem létala jistě i peprnější slova než jen plagiátorství, nedostatek invence a tupá zábava pro tupé masy. Množství starších hráčů by nostalgicky přikyvovalo, zatímco většina těch mladších by nechápavě vrtěla hlavou. Naštěstí v tomto případě můžeme nabroušené jazyky s klidným svědomím nechat odpočívat, protože Ghost Master mezi bezduché tituly rozhodně nepatří.



Ba právě naopak – jak již sám název dává tušit, duchy je prošpikován skrz naskrz. A hráč se ujme role jejich šéfa, pána všech nekalých záhrobních rejdů, jehož jediným úkolem je strašit, děsit a mentálně týrat nebohé smrtelníky, kteří udělali osudovou chybu, jež je bude stát střechu nad hlavou nebo rovnou duševní zdraví: narodili se ve vašem městě. Tedy ono vaše samozřejmě zpočátku není, coby čerstvě vyvolaný duch si budete muset všechnu slávu tvrdě vydobýt.



Armáda příšer

Je nad slunce jasné, že šedá eminence vašeho kalibru si nebude špinit pařáty přízemním bafáním a lekáním ubohých smrtelníků, na černou práci tady máte přece své poddané, kteří ji rádi vykonají za vás. Do hry vklouznete se základním oktetem strašidel, ovšem nebojte se, o variabilitu v tomto směru není nouze. Celkový počet všech víl, vílů, hejkalů, bubáků, elementálů, strašáků, děsů a běsů se blíží úctyhodné padesátce, což jistě uspokojí i ty nejnáročnější.

Vaši námezdní pracovníci se od sebe liší nejen vzhledem a schopnostmi, nýbrž také tzv. poutem, které spojuje astrální bytost s určitým prvkem a určuje, kde můžete toho či onoho bubáka použít. Duchy tak můžete umísťovat jednoduše buď uvnitř domu, nebo venku, ale pouta mohou být i mnohem specifičtější. Například vzdušné víly se spokojí i s míčem či pneumatikou, poltergeist se rád přilepí na nevinné dítko, elektrického skřítka strčíte do jakéhokoliv elektrospotřebiče a hrůzyplnější potvory lze připoutat k předmětům nesoucím nějaký emocionální náboj, punc smrti či dávno zapomenuté vraždy (napadla by vás vycpaná hlava jelena či staré piano?).

Jednotlivé duchy ovšem nefasujete, nýbrž v každém kole se setkáte s několika uvězněnými kandidáty, netrpělivě čekajícími na příležitost rozšířit vaše řady. Pokud se vám podaří nějakým způsobem (často přičiněním jiných duchů či smrtelníků) přerušit jejich pouto, s trochou šikovnosti se vaše sbírka po každém dokončeném kole rozroste o několik nových přírůstků.



Děs je vážná věc

Konečně se dostáváme k té nejdůležitější činnosti – k vlastnímu útoku na psychické zdraví obyvatel „vašeho“ malebného městečka. Bylo by až příliš jednoduché šoupnout ducha do domu, přibouchnout za ním dveře a jen počítat bodíky za obyvatele vyskakující hrůzou z oken. Kromě již zmíněné nutnosti přemýšlet, kam které strašidlo umístit, hrají nezanedbatelnou roli samotní obyvatelé, konkrétně jejich psychická odolnost. Ta je charakterizována třemi různě vysokými barevnými sloupci, jež představují atributy děs, šílenství a víru. Pokud během strašení barevný sloupec přeroste bílý podklad, človíček s jekotem odeběhne kamsi do tmy nebo se coby rozklepaný uzlíček nervů zhroutí k zemi s nesmyslným mumláním a pěnou u úst. Víra určuje rychlost, s jakou smrtelník podlehne záhrobnímu mámení, a tak zatímco na děti, upištěné studentky a některé důchodce (ti všichni mívají vysokou hodnotou víry a nízkou hranici děsu či šílenství) stačí několik pouťových triků, policisté, lékaři a emancipované ženy (s přesně opačnými vlastnostmi) se neleknou ani levitujícího nábytku či hořících domácích mazlíčků (nebo je to naopak?). Na ty je třeba použít mnohem komplikovanější strategii a zpočátku volit schopnosti, které zvýší jejich hodnotu víry, případně ochutnat jejich auru, a přímo tak zjistit, čeho se bojí nejvíce.



Strašíme za stravu

Jak jsme již naznačili, duchové mají různé schopnosti, odstupňované svou efektivitou i nákladností. On totiž socialismus a rovnost mezi všemi neplatí ani po smrti, a i záhrobí se řídí tvrdými tržními principy, které jsou v Ghost Masterovi představovány managementem surovin. Ovšem nemusíte se bát překombinovaných šíleností – jedinou nezbytnou látkou je plazma, tvrdá záhrobní měna, již potřebujete k jakémukoliv výstupu v hmotném světě (ba i k obyčejnému umístění svého nohsleda). Nelze ji získat jinak než trýzní smrtelníků. I proto velice záleží na výběru týmu, protože strašidelnější postavy se silnějšími schopnostmi jsou samozřejmě i náročnější na množství plazmy a zpočátku hry je v menších levelech prostě neuživíte.

Ač vypadají schopnosti duchů zpočátku docela úsměvně a hrom v dáli, prskající toaster nebo zeleně poblikávající prostěradlo s odolnějšími jedinci ani nehnou, postupně si můžete své svěřence vytrénovat – za zlatou plazmu získanou úspěšným splněním misí. A takový Dance Macabre, při němž duch rozehrává zvrhlou loutkohru s několika lidmi najednou, místnosti plnící se krví, mrtvý svářeč šlehající kolem sebe plameny či pohled na sympaťáka Ghastlyho, který si háky přimontovanými místo rukou rozpůlí hlavu – to už dokáže zamávat i docela otrlými povahami.



Kladné stránky hrůzy

Mezi vámi a totální nadvládou nad celým městečkem stojí čtrnáct misí odehrávajících se ve dvanácti lokacích. Nejprve vtrhnete na dívčí koleje, kde charismatu vašich svěřenců vcelku hladce podlehne banda uječených děv. Pohrajete si i se spiritualisty vyvolávajícími ve sklepě ducha, navštívíte místní nemocnici, policejní stanici či luxusní jachtu, a nemusíte se bát, že byste ve všech jen likvidovali a vyháněli obyvatele. Tu je úkolem osvobodit duchy a odkrýt jejich mrtvoly zrakům policie, jinde musíte přilákat skupinku duchařů ke starému grimoáru, aby vám pomohli vyvolat dalšího démona, a nakonec se budete muset postavit i Ghostbreakerům, kteří se snaží vymítit všechny astrální bytosti. To vás donutí využívat i jiných schopností než jen těch strašidelných, důležité je například odkrývání slabostí smrtelníků nebo jejich vábení líbezným zpěvem.

U hry se tak budete muset občas zamyslet, zvlášť při pokusech o osvobození jednotlivých duchů. Přestože jsou tyto puzzly většinou vcelku jednoduché a zajaté přeludy vám samy naznačí způsob řešení (například mozek zalitý ve formalínu osvobodíte rozbitím sklenice pronikavým jekotem), narazíte i na komplikovanější řešení, při nichž musíte spolupracovat s lidmi. Abyste získali opraváře nacpaného v komíně, musíte snížit teplotu v místnosti, obyvatelé si zatopí v krbu, ten ale kouří, takže zavolají údržbáře, který ostatky vytřese.



Pekelné humoresky

Po technické stránce si není nač stěžovat. Přestože například textury by si hra zasloužila hezčí a detailnější, stejně jako třeba okolí domů by rozhodně mohlo být trochu pestřejší, graficky odpovídá Ghost Master lehkému nadstandardu a zpracováním asi nejvíce připomíná veleúspěšné The Sims – ovšem s tím rozdílem, že tentokrát na srdci rozhodně nebudete mít blaho a pohodlí obyvatel.

Přestože si autoři vyhráli i se zvuky, které jsou docela pestré, trošku chudě působí často se opakující dialogy postav. To na druhou stranu vyvažuje výborná hudba, jejíž chytlavost si uvědomíte, až když se přistihnete, jak si na záchodě pobrukujete úvodní melodii.

Co by ale bylo solidní grafické zpracování bez dobré hratelnosti. V tomto směru je třeba uznat, že do hry vklouznete hladce jako po nazelenalém ektoplazmatickém slizu. Pěkný, líbivý design, zajímavé mise, hromada duchů a bezpočet strašidelných schopností tvoří základ, který je navíc jemně dochucen nevtíravým humorem – když budete ve úrovni Full Mortal Jacket prohánět človíčka jménem Obi wan Shinobi, určitě se neubráníte úsměvu. Vcelku hladký průběh většiny misí tak brzdí jen momenty, kdy se musíte spolehnout na počítačem ovládané smrtelníky, kteří dělají vše ostatní. Trochu zamrzí také malé množství klávesových zkratek, to ale vzhledem k nepříliš složitému systému hraní zase tolik vadit nebude. Sick Puppies se prostě povedlo vytvořit zábavnou, leč bohužel trochu krátkou hru, nenásilně spojující výbornou hratelnost s osvěžující invencí.





Výrobce: Sick Puppies

Vydavatel: Empire Interactive

Minimální požadavky: CPU 450 MHz, 128 MB RAM, HDD 650 MB, 3D karta 32 MB

Doporučeno: CPU 1,5 GHz, 512 MB RAM, HDD 650 GB, 3D karta 64 MB

Multiplayer: ne

Internet: http://www.ghostmaster.com

Verdikt: Méně někdy znamená více. Bohužel toto pravidlo neplatí pro délku hry - ještě několik misí navíc, a Ghost Master by škádlil devadesátku.



Hodnocení: 82 %











Související články




Komentáře