Codename: Panzers - Phase One

Hry | 20.11.04

Téma druhé světové války není ve strategických hrách ničím novým. Nedávno vydaná 3D RTS Codename Panzers od vývojářského týmu Stormregion však dokázala, že okoukaná válečná atmosféra dokáže uchvátit ještě dnes.





Strategickým armádám operujícím v reálném čase v letech 1938 až 1945 velí pevnou rukou generál Blitzkrieg. Má pro to všechny předpoklady. Je nelítostný. Bez taktického uvažování si s desítkami jednotek pod jeho velením neporadíte. Je přesný. Drží se zuby nehty historických faktů. Má dokonalé vystupování. Jeho zevnějšek tvořený kombinací 2D a 3D grafiky je stále skvělý. Pokoří někdo tohoto Rommela žánru RTS?



Vyzyvatel se našel – vysoce postavený ambiciózní důstojník z rodiny maďarských aristokratů Stormregion. Vystupuje pod krycím jménem Panzers – Phase One a brousí si zuby na dobře opevněnou pozici Blitzkriegu. Je chytrý. Dobré vlastnosti, pro které jsou současnému vůdci jeho muži věrní, hodlá použít proti jemu samému. Zůstává nelítostný a bez taktiky provázené častým ukládáním jste v jeho očích ztracení. Jeho nároky jsou však o něco nižší než u Blitzkriegu, protože velíte menším skupinám. Zachovává si přesnost, ovšem nedrží se tak tvrdě historických faktů, čímž je přístupnější širším vrstvám stratégů, kterým navíc přináší docela zajímavý příběh. Jeho uniforma je však stejně špičková jako u jeho staršího konkurenta v době jeho nástupu k moci. Žádné 2D/3D kompromisy, ale kompletní trojrozměrné zobrazení se všemi výhodami, které to přináší. Stromy konečně nejsou pro pancíře překážkou a boj o světovládu se posouvá zase o kus dál.



Hans, Alexander a Jeffrey

Začíná to už zmíněným příběhem. Ten se pomalu dostává do všech žánrů a ve strategiích se v určité podobě objevoval vždy. U titulů z druhé světové války býval ale spíše výjimkou. Panzers však dokazují, že své pevné místo má i zde. Evropskými bojišti projdete v kůži třech válečníků. Hans von Gröbel svoji zářnou kariéru začne v Polsku, kde se brání agresi nebezpečné polské armády proti nic netušící Třetí říši. Do své sbírky postupně přidá medaile za úspěchy v Belgii, Francii a Řecku a rozloučíte se s ním ve zlomovém Stalingradu. Není to ale jeho poslední vystoupení ve hře, jak se později dozvíte z jedné z mnoha pěkných, v enginu hry zpracovaných předělových scén.

Chvíli před tím, než vám Hans zmizí z očí, vstoupí do děje s rudou hvězdou na čepici při obraně Moskvy a následném vítězném tažení přes Stalingrad a Budapešť na Berlín Alexander Vladimirov. Z druhé strany Evropy mu pak ve třetí z kampaní vyrazí naproti Američan Jeffrey S. Wilson, jenž se z Normandie probojuje až k vítěznému konci. Kromě nich v Panzers vystoupí ještě několik dalších postav a nechybí tu, světe div se, ani lovestory. Děj je vyprávěn zmíněnými animovanými sekvencemi, zápisy v denících či živou a jaksepatří nabroušenou korespondencí mezi Jeffrey Wilsonem a britským důstojníkem Jamesem Barnsem.



Ostřílení mazáci

Hrdina není jen průvodce příběhem – je i zdatným bojovníkem, jehož se nevyplatí držet vzadu. Časem ale přibudou další ostřílení vojáci, protože vaši muži s každou bitvou získávají nové zkušenosti. Autoři se při vývoji hry chvástali jasnými rozdíly v chování mazáků a bažantů, ale moc znát to není. Na rozdíl od účinnosti střelby. Proto se vyplatí dávat na ostřílené bijce pozor, zvláště ve chvílích, kdy přijdou o bezpečí pancíře. Stačí jim zatopit plamenometem či několika lahvemi Molotovova koktejlu, a okolní prostředí plné svištící oceli najednou začne připadat posádce přátelštější než jejich stroj.

Nutno říci, že tato taktika funguje spíše počítači, jelikož se mu ve zmatku většinou snáze než vám daří připlížit k vašim strojům. V případě vašeho plamenného útoku pro změnu umělá inteligence vaše plamenometčíky mezi pěchotou okamžitě pozná a často je zastaví dříve, než vůbec stačí škrtnout zápalkou. Tito hoši jsou také dosti drazí, takže je mnohdy výhodnější ušetřit, házet na nepřátele zápalné lahve a koupit si raději tank.



Krásné smrtící stroje

Nemluvíme ale o penězích vyždímaných z ministerstev války, nýbrž o bodech utržených za vaše úspěchy. Za každý splněný úkol a vybojovanou bitvu dostanete pár desítek prestižních bodíků, které můžete mezi misemi v centrálním skladu vyměnit za posily či modernější techniku. Je z čeho vybírat. Hra nabízí na 90 dokonale vymodelovaných tanků, děl, aut i letadel (ta jediná si nemůžete koupit, ale jen zavolat na pomoc jako průzkumníky nebo bombardéry). Autoři si vyhráli se silou plechů na různých částech vozidel, takže couvat tankem od nepřítele je mnohem rozumnější, než na něj vystrkovat mizerně pancéřovanou záď. Pod své velení můžete dostat všechny zásadní dopravní prostředky druhé světové války západních spojenců, Sovětů i wehrmachtu. Mnohdy není třeba válčit, stačí se kochat pohledem na stroje valící se cestou necestou.

Milovníkům historických bitev srdéčko radostí poskočí i při zmínce o pěchotě. Vojákům velíte po jednotkách, přičemž na výběr je devět typů – od obyčejných střelců přes raketometčíky až po snipery. Dovybavit je můžete granáty, Molotovovými koktejly, různými minami nebo nafukovacími čluny. Bohužel při zadávání misí, jichž je dohromady ve třech kampaních 30, nedostanete k dispozici mapu, která by poradila, co bude nejlepší ze skladu nafasovat. Takže musíte ze slovního popisu uhodnout, zda budou lodě co platné či jestli nebude lepší vyměnit smrtící, ale zranitelné Kaťuše za samohybné dělo, jež je například ve městě mnohem užitečnější.



Od domu k domu

Bojů v zástavbě si užijete měrou vrchovatou. Je to dobře, protože je to nejsilnější deviza Panzers. Vývojáři slibovali strhující potyčky od domu k domu a dodrželi slovo. Když se s několika obrněnci a pár desítkami mužů probíjíte městem plným barikád z ocelových ježků, tramvají (které bohužel nejdou rozdrtit a přejet) a dalšího harampádí, vždycky na vás může zpoza rohu vyjet stíhač tanků a z okna pokropit kulomet. Právě v těchto momentech ukazuje hra svoji největší sílu. Autoři šli se zpracováním budov co nejdál. Pokud pošlete pěchotu do domu, zmizí mu střecha a vy uvidíte své muže buď postávat mezi nábytkem, nebo pálit do původního osazenstva. Bohužel nemůžete do budov umístit více než jednu jednotku. Tou může být sice třeba pět samopalníků, ale také třeba jeden jediný sniper.

Při kradném postupu ulicemi i na otevřeních pláních oceníte další vychytávku, na níž jsou Stormregion hrdí – schopnost vojáků slyšet nepřítele. Díky tomu máte přehled i o prostorech, kam nikdo přímo nevidí. Děje-li se zde něco, zobrazí se v daném místě ikonka, znázorňující, jestli jde o pěchotu, automobil nebo obrněnce, čímž získáte více času na útok nebo útěk. Svou roli při rychlosti zmerčení soupeře hraje i měnící se počasí. Temný podvečer střídá šedé ráno s průtrží mračen, aby na nejkrvavější bitvu vysvitlo slunce. Atmosféra je díky tomu strhující. Nejvypjatější momenty provází dramatická hudba, jež se slévá se štěkáním kulometů a duněním děl.

Může se vám ale snadno stát, že doduní. Stačí, aby vám došly náboje. Nesmíte tedy podcenit zásobování a ve skupině je třeba mít servisní a muniční vůz. Jejich zásoby však nejsou bezedné, takže nejtvrdší boje jsou nejednou sváděny o sklady schopné opravovat a zásobovat techniku, případně uzdravovat mužstvo. Bohužel nikdy nevíte, kolik skladišť na mapě bude, takže se stává, že vám náhle začne docházet munice, což je třeba u mocné Rudé armády čistící Berlín docela ostuda.



Trocha kritiky neuškodí

Do bojů ve městech sklady docela hezky zapadnou, při operacích v otevřené krajině však vypadají podivně. Síla těchto velkých map je spíše v kooperačním multiplayeru, jímž se autoři rádi vytahují. Zde se může mnoha roztroušených vojáků ujmout několik lidí a s rozmyslem vést velké bitvy. Pokud ale hrajte sami, je i přes možnost zastavit čas a rozdat povely nejlogičtější shromáždit jednotky okolo skladu a za neustálého zásobování bojovat v kruhu, stylem osadníků proti indiánům. Panzers prostě na velkolepé bitvy mnoha strojů ve stylu Kursku moc nejsou. Kameru nelze dostatečně vzdálit, takže velet na několika frontách je utrpení, nehledě na to, že nepřítel má vždy drtivou přesilu a neustále se na vás valí, což relativně uvěřitelně vypadá jen při útoku Sovětů.

Nedostatky se najdou i v ovládání. Že jednotkám nejdou určit formace, to u takhle malých počtů ani nevadí, ale mohly by tu být alespoň příkazy pro semknutou nebo rozptýlenou skupinu. Prospělo by také jiné pojetí povelů k zapojení a vypojení děla, případně naložení a vyložení vojáků. Problémem je nemožnost zadat příkaz „dojeď na místo a připrav dělo k palbě/vylož posádku“, případně opačně. Musíte napřed určit, kam má auto dojet, a v cíli zadat povel k odpojení děla/vystoupení.

Jisté chyby má též řazení do očíslovaných skupin. Zatímco Blitzkrieg označuje číslem skupiny jednoduše vždy jen lidi (a je jedno, zda sedí v autě, obsluhují dělo nebo běží), v Panzers lze do skupiny zařadit i prázdný stroj, který je k ničemu. Ještě nešikovnější jsou náklaďáky, jezdící samy (s řidičem, jenž nemůže vystoupit). Tím pádem není možné skupině šest zavelet nastup do auta a přes číslo ji někam poslat, protože auto samotné již není s ostatními (světlou výjimkou jsou lehká vozidla typu džípu). To samé platí u tanků – pokud posádka z obrněnce vystoupí (nebo je vystoupena plamenomety), ztratí stroj číslo skupiny, což by bylo logické, kdyby ovšem zůstalo posádce. Se skupinami je v Panzers obecně kříž. Necháte-li ji vlézt do domu, už ji nemůžete přes číslo vyvolat a je třeba ji najít, klinout na ni a teprve pak jí zadávat povely.



Perfektní rozpohybování

Skončeme ale s kritikou, Panzers toho mají mnohem více ke chválení. Kompletně 3D grafika je špičkou mezi strategiemi. Budovy, stromy a všechno ostatní je precizně detailní. Animace strojů jsou srovnatelné s jakoukoli střílečkou a totéž platí o postavách. Miniaturní, při maximálním zoomu ovšem pěkně vypadající vojáčci při výbuchu efektně odletují a po zásahu kulkou se realisticky hroutí. Škoda jen, že se nedají přejet tanky. Což je poslední nedostatek, který ovšem ve velké skrumáži pěkně naštve.

Stejně dobrý pocit jako z dění na monitoru máte i z vlnění linoucího se z repráčků. Zvuky jsou autentické a hudba jako vystřižená z válečných filmů. Oni jsou také Panzers vlastně strategicky pojatý válečný film, podobně jako Call of Duty mezi akcemi: co ubírají na realističnosti, to přidávají na atmosféře. Nejvyšší velení strategických vojsk v reálném čase sice asi ještě chvíli zůstane Blitzkriegu, protože je dokonalým válečníkem. Panzers ale nejspíš získají přízeň většího množství virtuálních vojevůdců.





Výrobce: Stormregion

Vydavatel: CDV

Distributor pro ČR: Cenega Czech

Lokalizace: titulky

Internet: http://www.panzers.com
Multiplayer: ano
Minimum: CPU 750 MHz, 256 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 32 MB
Doporučujeme: CPU 1,8 GHz, 512 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 64 MB
Verdikt: Do detailu propracovaná strategie kladoucí důraz na atmosféru a maximální hratelnost při zachování pořádné dávky realismu.

Hodnocení: 86 %











Související články




Komentáře