Battlefield 2142

Hry | 01.12.08

Multiplayerová válka tentokrát ve futuristickém hávu Začalo to v roce 1942, pokračovalo současností a brzy se do...







Multiplayerová válka tentokrát ve futuristickém hávu

Začalo to v roce 1942, pokračovalo současností a brzy se dočkáme posunu do futuristické budoucnosti. O čem je řeč? O úspěšné sérii Battlefield od Digital Illusions. Tato válečná akce zaměřená hlavně na boj mnoha hráčů by měla ještě před letošními Vánocemi potěšit akcechtivé hráče dalším dílem. Jak už název napovídá, řežby se tentokrát budou odehrávat v roce 2142. A autoři plánují budoucnost vskutku neradostnou díky globálnímu ochlazení a příchodu druhé doby ledové se totiž zbytky lidstva rvou o místa vhodná k životu i o nerostné zdroje. Hráči si budou vybírat, zda se o lepší zítřky budou prát na straně Euroepan Union nebo Pan Asian Coalition. Obě strany se pochopitelně budou odlišovat hlavně svým vybavením; je jasné, že půjde o různé hi-tech vychytávky. Kromě zbraní a dalšího příručního vybavení si budete moci vyzkoušet i řízení futuristických bojových strojů včetně populárních "mechů". Samozřejmě si budete vybírat z různého zaměření vašeho hrdiny od opraváře strojů přes bojové třídy až po velitele. Na připravených mapách se utká 16, 32 nebo 64 hráčů. Bude to asi slušná řežba, takže se těšme.

CivCity: Rome

Staňte se vládcem Říma

Pro příznivce budovatelských strategií máme dobrou zprávu! Sid Meier, ostřílený matador herní scény, se pustil hned od několika nových titulů. Kromě datadisku k nejnovější Civilizaci a vlakové hry Railroads! je to i variace na oblíbené téma budování antických měst. V titulu CivCity: Rome se budete moci vypracovat ze starosty malé nezajímavé osady až po vládce mocného Říma. Jako obvykle se musíte postarat o spokojenost obyvatel a saturování všech jejich potřeb spokojený měšťan (který vám pak rád zaplatí daně) potřebuje ke štěstí práci, dostatek zboží a samozřejmě i kulturní vyžití. Klasicky se tedy co chvíli poperete s tím, zda postavit novou manufakturu, zvětšit tržiště či oblažit obyvatele novým amfiteátrem. Na řadu přijde i vynalézání nových technologií a budov. A nebyl by to Sid Meier, kdyby nepřišel s něčím novátorským; poprvé budete moci v žánru budovatelských strategií nahlížet nejen na město jako celek, ale podíváte se i do interiérů budov. Vychutnáte si tak rodinný život svých měšťanů pěkně zblízka. Je ovšem otázka, zda tuto možnost nějak výrazně využijete pro své rozhodování, nebo půjde spíš o estetickou třešničku na dortu. To už brzy zjistíme sami hra by se totiž na trhu měla pod hlavičkou Firaxis a Firefly Studios objevit již letos v létě.

Paradise City

Gangsterem snadno a rychle

Zdá se, že gangsterky v poslední době táhnou. Ohlášené Paradise City však letošní sbírku mafiánských her nerozšíří Focus Home Interactive totiž tento titul odsunuli až na jaro příštího roku. Jak už to bývá, v roli gangstera budete řídit tým kriminálníků a postupně se snažit ovládnout město; můžete krást, loupit a vydírat. Se získáním prestiže a vlivu budete mít stále více podřízených a otevřou se vám nové možnosti, jako je například uplácení úředníků. Kromě singleplayerové kampaně odehrávající se ve fiktivním městě Paradise City odtud název hry se dočkáme i režimu hry pro více hráčů, a to jak po lokální síti, tak po internetu.

Neverwinter Nights 2

Návrat na Mečové pobřeží

Titul Neverwinter Nights patří mezi oblíbená fantasy RPG a není proto divu, že jeho autoři z Obsidian Entertainment pilně pracují na pokračování. Druhý díl by měl hráče opět zavést na Mečové pobřeží, kde se ve městě Neverwinter stejně jako v prvním dílu zamotáte do složitého příběhu, ve kterém až do poslední chvíle nebudete vědět, kdo stojí na vaší straně. Z chlapíka z venkova se v průběhu hry pomocí sbírání cenných zkušeností v mnoha bojích může stát obávaný válečník, mocný kouzelník nebo třeba záludný zloděj. Bude záležet jen na vás, jakou specializaci vycházející z oblíbené stolní hry Dungeons and Dragons na začátku vyberete. Kromě vylepšování postavy a mnoha bojů vás samozřejmě čeká i spousta rozhovorů, obchodování, prozkoumávání starobylých podzemních kobek a další činnosti klasických fantasy hrdinů.

Další odklad PlayStation 3

Dočkáme se konzoly nové generace alespoň na Vánoce?

Uvedení next-gen konzoly PlayStation 3 na trh je už poněkolikáté odsunuto. Nyní je za termín uvedení označován listopad tohoto roku. Odklad údajně vznikl díky prodloužení prací na protikopírovací ochraně na médiích Blu-Ray. Další odklad následovníka slavné PlayStation 2, které se mimochodem celosvětově prodalo více než 100 miliónů kusů, může mít pro Sony neblahé ekonomické důsledky. Zvlášť proto, že konkurenční Xbox 360 od společnosti Microsoft na trhu již je a další herní konzola Revolution (pracovní název) od firmy Nintendo má být na trh vypuštěna během tohoto roku.

Podmořský sci-fi thriller

Bioshock

Pokud patříte mezi znalce počítačových her, bude vám možná název Bioshock zlehka povědomý. A ne náhodou. Studio Irrational Games, které má vývoj tohoto titulu na svědomí, se totiž v herní branži proslavilo výtečným RPG thrillerem System Shock 2, který postavil hráče do role člena posádky vesmírné lodě, na jejíž palubě se dějí opravdu nepěkné věci. A právě na kvality tohoto sci-fi eposu chtějí vývojáři ve svém novém díle částečně navázat. Děj Bioshocku bude zasazen do podmořského města Rapture, které je sice nabito různými technologickými vychytávkami, ale přesto není bezpečné, právě naopak. Důvodem je konflikt mezi armádami dvou vědců, genetické pokusy a závislost lidstva na droze ADAM. Hráč se ocitne v roli pasažéra, který jako jediný přežije pád dopravního letadla do moře, shodou okolností právě v blízkosti města Rapture. Herní svět bude obývat mnoho různých frakcí a ne všechny se k vám budou chovat přátelsky. Přímé konfrontaci s nepřáteli budete sice moci předejít plížením nebo třeba použitím robotů, ale samozřejmě dojde i na přestřelky, ve kterých bude záležet nejen na zručnosti hráče, ale i na vybavení jeho virtuálního hrdiny. Hra by se měla na trhu objevit v průběhu roku 2007 a vzhledem k tomu, že Irrational Games nejsou žádná ořezávátka, máme se pravděpodobně na co těšit.

101 hodin bez přestávky

Nový rekord v kontinuálním hraní

Od pátečního dopoledne se pokoušelo pět hráčů v liberecké herně Jaguar Bar překonat český rekord v délce kontinuálního hraní, který doposud činil rovných sto hodin. Předběžně bylo stanoveno, že účastníci budou hrát až 105 hodin, přičemž na každou hodinu připadala pětiminutová pauza. Nakonec sice na předem vytyčených 105 hodin nedosáhli, ale i tak se jim podařilo rekord pokořit. Nový český rekord v kontinuálním hraní tak činí úctyhodných 101 hodin, přičemž této hranice dosáhli hned tři hráči z pěti účastníků. Držiteli nového rekordu 101 hodin jsou Jakub Dušánek (22 let), Stanislav Muller (21 let) a David Suchý (18 let). Pokořitelé rekordu budou zapsáni v České knize rekordů, neboť akci sledovala Agentura Dobrý den, s. r. o.

Scarface: The World is Yours

Zjizvená tvář Al Pacina

Her na motivy filmů jsme již viděli dost a dost a zdá se, že se můžeme těšit na další, rovněž inspirovanou vzorem ze stříbrného plátna. Nový titul, který chystají vydavatelé z Vivendi Universal ve spolupráci s vývojářským studiem Radical Entertainment, bude volně inspirován filmem Zjizvená tvář, v němž se kromě jiných blýskl i Al Pacino. Titul bude gangsterskou akční hrou, ve které půjde o vybudování zločineckého impéria v Miami. Hra by měla poskytnout určitou volnost, hlavní náplň hry by pak měla připomínat sérii Grand Theft Auto budete tedy moci krást auta a jiné dopravní prostředky a plnit rozmanité mise, obvykle za hranicí zákona. Za peníze vydělané nelegální činností si budete moci pořídit třeba silnější auta, lepší oblek zajišťující větší respekt u obyvatel virtuálního města a podobně. Při přestřelkách by měl pomoci systém automatického zaměřování a ve hře by se měl objevit i speciální režim zpomalování času (jako třeba v už několik let staré akční hitovce Max Payne), ve kterém bude snazší vyřídit nepřátele. Hra je vyvíjena jak pro osobní počítače, tak pro konzoly PlayStation 2 a Xbox, na své by si měli přijít i majitelé handheldů. Hra by měla vyjít před letošními Vánocemi.

Axis & Allies Miniatures

Strategické hody na vašem stole

Desková strategie Axis & Allies patří mezi nejznámější tituly svého druhu, dokonce inspirovala i počítačové tvůrce zhruba před rokem a půl totiž studio Timegate vydalo elektronickou obdobu téhle strategické hry. Nyní se do obchodů s deskovými a dalšími hrami dostává zjednodušená verze, Axis & Allies Miniatures, se kterou můžete zažít bitvy druhé světové války ve zkrácené podobě.
Hru vyrábí společnost Wizards of the Coast (tahle světová jednička mezi výrobci strategických a RPG stolních her má na svědomí mimo jiné třeba světoznámou sérii Dungeons & Dragons) a v ČR ji distribuuje firma Blackfire. Balení pro dva hráče obsahuje tucet miniatur bojových strojů a pěšáků a dvanáct odpovídajících kartiček se statistikami těchto jednotek. Dále čtyři mapy pro hraní scénářů, žetony, kostky a pravidla v češtině. Hráči se střídají v tazích, přesunují svěřené jednotky a pochopitelně útočí na nepřítele. Každá jednotka má několik specifických vlastností například rychlost, obranu a několik útočných hodnot (proti vozidlům a pěšákům, navíc rozdělené podle vzdálenosti, na kterou jednotka útočí). Pravidla nejsou úplně triviální, ale v příručce jsou dobře vysvětlena.
Axis & Allies Miniatures je hodně zajímavá záležitost a pokud si chcete s kamarádem strategicky zapřemýšlet a nemíníte přitom zírat do monitoru, je tahle hra dobrá volba. Navíc se jedná i o sběratelský počin: jednotky nejsou ve všech krabicích stejné, takže může být výzvou nasbírat všech 48. Ale samozřejmě jen pro ty, kteří jsou ochotni do takové zábavy investovat dost peněz.

Lara Croft v Guinnessově knize rekordů

Půvabná hrdinka akčních adventur vstupuje do historie

Hrdinka herní série Tomb Raider se zapsala do slavné Guinnessovy knihy rekordů jakožto "Nejúspěšnější lidská hrdinka ve světě videoher". Ať už téhle slečně a celé herní sérii od Eidosu, ve které hraje hlavní roli, fandíte nebo ne, je fakt, že čísla mluví v její prospěch. Za posledních deset let se celosvětově prodalo 28 miliónů kopií, objevila se na pódiu po boku rockové kapely U2 a zaujala pozici na titulních stranách více než dvou set magazínů. Po dvou hollywoodských filmech s Angelinou Jolie coby dobře stavěnou archeoložkou Larou stoupla hodnota licenčních práv nad miliardu dolarů. Slušné, ne?

Test Drive Unlimited

On-linové závodění

Na high-endové konzole Xbox 360 vyjde již letos v létě závodní titul Test Drive Unlimited. Potěšitelná pro všechny pécéčkáře pak je zpráva, že hra se dočká i PC verze a na monitorech našich elektronických miláčků se objeví na podzim. Jedním z nejzajímavějších faktů týkající se těchto závodů je skutečnost, že se bude jednat o tzv. Massively Open Online Racing. Co to znamená v praxi? Jediné vašimi protivníky nebudou závodníci řízení umělou inteligencí, ale hráči ze všech koutů světa, se kterými si to rozdáte pěkně nárazník na nárazník v on-linovém režimu přes internet. Kromě klasického ježdění se ovšem dočkáme i dalších zajímavých činností, které se světem rychlých motorů a vůní benzínu neodmyslitelně souvisejí. Půjde zejména o "tuning", tedy o vylepšování vlastních vozů, o obchodování s automobily, motorkami i jednotlivými díly.

Rainbow Six Vegas

Další taktická akce na motivy Toma Clancyho

Pro mnohé příznivce taktických akcí Rainbow Six byl zatím poslední díl s podtitulem Lockdown trochu zklamáním vyčítají mu zejména málo taktických prvků a přílišný důraz na akční pojetí, připomínající obyčejné střílečky. Ani tyto hlasy ovšem asi neodradí tvůrce od arkádového pojetí dalšího dílu, který je právě v přípravě. Ponese název Vegas a na trhu by se měl objevit již letos na podzim. K dispozici bude nejen verze pro PC, ale i pro herní konzoly nové generace, tedy pro Xbox 360 a PlayStation 3. Speciální jednotka tentokrát bude působit v Las Vegas a jako vždy se pustí do křížku s teroristy, kteří si neváhají vzít rukojmí. Hráč povede kroky velitele týmu, svým spolubojovníkům pak bude moci rozdávat jednoduché i složitější příkazy například určí, jakým způsobem mají otevřít dveře a jak mají postupovat při vstupu do místnosti. Jako vždy autoři slibují i kvalitní umělou inteligenci a špičkové grafické zpracování.

Sensible soccer

Reinkarnace fotbalové legendy

Virtuální fotbalové trávníky okupují v posledních letech zejména Electronic Arts se svojí sérií FIFA a Konami s řadou Pro Evolution Soccer. Chystaný fotbálek od Codemstaers si neklade za cíl těmto dvěma zaběhnutým titulům konkurovat, ale spíše se bude snažit zaujmout hráče novým, značně odlehčeným a odpočinkovým pojetím počítačové kopané. Sensible Soccer přitom bude navazovat na úspěšnou, již více než deset let starou sérii, kterou pamětníci mohou znát nejen z PC, ale třeba ještě ze strojů Amiga. Titul by měl vyjít už letos v létě a nabídne hned několik herních módů, včetně autentických lig a pohárů. Na výběr bude více než tři sta týmů a pět tisíc hráčů z celého světa, kromě hry proti počítači by měl titul hráče přitáhnout zejména možností kooperativního či kompetitivního hraní. Vývojáři z Kuju Entertainment chystají veze pro PC, PlayStation 2 a Xbox.

The Chronicles of Three Kingdoms

Válka po čínsku

Na motivy čínské legendy už bylo vytvořeno několik počítačových her, nejčastěji strategií. Brzy tuto rodinu rozšíří nový kousek, který vzniká ve studiích vývojářského týmu Magitech. Mělo by se jednat o kombinaci strategické válečné hry a procházení příběhu, které je doménou spíše adventur či RPG titulů. Hráč se zhostí role vojevůdce Liu Beie a užije si velitelského rozhodování v mnoha bitvách. Své muže budete moci seskupovat do různých formací a na bitevním poli všelijak taktizovat. Jednotliví generálové pod vaším vedením budou navíc v bojové vřavě získávat zkušenosti a vylepšovat tak své schopnosti. Je pravda, že doposud vydané tituly z dílny studia Magitech (např. strategie Takeda) nepatří mezi největší klenoty elektronické zábavy, ale snad bude nové dílko těchto vývojářů lepší.
Jedna z nejslavnějších herních sérií se chystá na velkolepý návrat, i když pod hlavičkou nového vydavatele i vývojářského studia. Doufejme však, že i v novém provedení naváže na úspěšné starší díly.

Heroes of Might and Magic V

Společnost New World Computing je sice synonymem firmy přeslavné, ale momentálně již bohužel neexistující. A to samé lze říci o společnosti 3DO. A proč vlastně o těchto subjektech hovoříme? Třeba proto, že společně stojí mimo jiné za sériemi Might and Magic a Heroes of Might and Magic, perlami mezi všemi fantasy hrami vůbec. Naštěstí není všem dnům Hrdinů moci a magie konec licence odkoupila společnost Ubisoft a vývoj dalšího dílu HoMaM svěřila vývojářům z Nival Interactive, zkušeným tvůrcům počítačových strategií, například výborného titulu Etherlords.
Pokud se alespoň trochu v počítačových hrách vyznáte, jistě víte, o co ve slavných "Heroesech" vždy šlo. Tahle fantasy strategie hráči předloží mapu podrobně prokreslené krajiny, s mnoha městy, mlýny, věžičkami, poklady, artefakty či tajemnými kobkami. Na hráči pak je, aby se svými hrdiny a jejich armádami prozkoumával území, zabíral doly a jiné strategické body, dobýval města a postupně vytlačil všechny nepřátele. A stejný princip nás čeká i v novém dílu.
Základním herním systémem se hra se příliš neliší od svých předchůdců. Nejde o realtimovou strategii, ale o hru rozdělenou na tahy jednotlivých soupeřů, tedy vás a umělou inteligencí řízených protivníků, případně kamarádů, se kterými budete zápolit v multiplayerovém módu. Nikam tedy nemusíte spěchat, vše si lze dobře promyslet. V každém tahu můžete svými svěřenci pohnout tedy armádami, reprezentovanými na mapě hrdinou na koni. Obyčejní vojáci se nemohou pohybovat samostatně, vždy jen pod vedením statečného reka. Abychom byli konkrétní: každé vojsko se může skládat maximálně ze sedmi různých oddílů pod vedením jednoho hrdiny.
Kroky vašich hrdinů budou jistě směřovat k zabírání pil, kamenolomů či jiných zdrojů důležitých surovin, ale také k honbě za poklady a magickými předměty. Těch bude ve hře opět požehnaně a je jasné, že své ostřílené rytíře budete moci ověsit množstvím různé magické zbroje, ochrannými amulety, botami rychlosti a jinými nezbytnými proprietami každého fantasy dobrodružství. Nic ovšem nebude zadarmo a každých pár zlaťáků obvykle bude hlídat nějaká potvora. A pokud chcete projít přes její území, dojde samozřejmě k boji. Krvavá řež se strhne i v případě, že na sebe narazí dvě znepřátelená vojska, vedená drsnými šampióny. Anebo třeba při dobývání nepřátelské tvrze... Příležitostí ke smočení čepelí mečů v krvi nepřátel bude zkrátka dost a dost. I proto je pro šarvátky již tradičně vyhrazen zvláštní taktický režim.
I zde, alespoň co se logiky hry týče, zůstal zachován model ze starších dílů. A to je jedině dobře; koneckonců i kvůli skvěle zvládnutým bitkám je celá série tak oblíbená. Bojiště je rozděleno na jednotlivá pole a navíc je pokryto různými terénními překážkami, které mohou sloužit jako úkryt před nepřátelskými střelci, ale také ztěžují pohyb jednotek. Podle iniciativy se střídají jednotlivé oddíly armády každý se přitom může ve svém tahu přesunout nebo zaútočit. Některé jednotky navíc ovládají speciální síly a kouzla; například andělé mohou oživit část padlých spolubojovníků. Zaklínadla lze navíc v boji sesílat i pomocí hrdiny a opět bude z čeho vybírat. V knize kouzel nebudou chybět ani klasiky typu požehnání, fireball či armageddon. Postupem času a hlavně s dalšími a dalšími vybojovanými bitkami se hrdinové budou ještě zlepšovat. Při postupu na vyšší úroveň budete moci svému hrdinovi přiřadit jednu z mnoha dovedností, které mu usnadní těžký život v nelítostném světě fantasy.
Klíčem k úspěchu je obsazování neutrálních měst a později i vytlačování nepřátelské čeládky z jimi obsazených pevností a hradů. Kromě toho, že tak získáte pro své další dobyvačné choutky opěrné body, můžete ve městech stavět důležité budovy a zvětšovat tak své šance na úspěch. Budovatelské kousky jsou totiž nutné pro další rozmach většina staveb umožňuje rekrutování jednotek, které můžete začlenit do armád vedených zkušenými a ostřílenými hrdiny. Každá rasa disponuje sedmi různými vojenskými jednotkami, přičemž každou lze ještě vylepšit a udělat z nich silnější bijce.
Prostředí je zpracováno poprvé v historii celé ságy v opravdové trojrozměrné grafice, ale přesto opět působí tak pohádkově a kouzelně, jak je v této sérii zvykem. Kromě roztomilého vykreslení potěší i fakt, že krajina je jako živá: stromy se ohýbají ve větru, mlýnské kolo se točí a po obloze poletují ptáci. Díky 3D zpracování lze libovolně natáčet a oddalovat/přibližovat kameru, takže si vždy můžete mapu natočit tak, abyste měli co možná největší přehled. Ve třech rozměrech jsou zpracovány hrady a města, přičemž je opět na co koukat nejde jen o hezkou grafiku, i zde se vše hýbe. Prostě pastva pro oči. Heroes of Might and Magic zatím vypadají velice slibně a mnoho hráčů se na ně doufejme, že oprávněně skutečně těší. Zvědaví jsme i my. A měli bychom se dočkat již brzy.
Kroky vašich hrdinů budou směřovat k zabírání pil, kamenolomů či jiných zdrojů důležitých surovin, ale také k honbě za poklady a magickými předměty.

Hellgate: London

Je zajímavé, že většina herních vizí budoucnosti či alternativní minulosti je více méně katastrofická. Je ovšem pravda, že hrát hru, ve které se na sebe lidé usmívají a nehrozí jim žádné nebezpečí, by asi byla dost nuda. Chystaný titul Hellgate: London rozhodně nuda nebude, protože lidé se v něm opravdu příliš neusmívají a nebezpečí jim hrozí na každém kroku. Souvisí to s takovou malou drobností konkrétně s tím, že v Londýně se zčista jasna otevřela pekelná brána a na náš svět jí proudí davy démonů a jiných příšerných stvoření. Lidé je ani se svými moderními zbraněmi nedokáží účinně zastavit. Řád Templářů, který po staletí střežil tajemství boje s pekelnými mocnostmi, se už za vlády Filipa IV. musel stáhnout do ústranní a nyní, při příchodu Apokalypsy, je slabý a má jen několik členů. Po porážce konvenční armády se zbytky obyvatel Londýna stáhly do podzemních úkrytů a vedeni Templáři připravují odboj.
Autoři si Londýn nevybrali náhodou; podle jejich názoru je velice vhodný pro pochmurnou atmosféru a navíc kombinuje mnoho stylů jak ve městě samotném, tak v podzemních labyrintech pozůstatcích katakomb a tajných chodeb. Důležitou informací budiž také to, že základ vývojářského týmu tvoří lidé, kteří stojí za dnes již legendární řežbou Diablo, jednoho ze členů síně slávy akčních RPG. A ani v Hellgate: London nebude o akci nouze.
V úvodu hry si budete moci vybrat svého hrdinu, jehož očima poté budete sledovat dění v ponurém herním světě. Herní lokace a jejich náplň by měly být při každém rozehrání jiné. Stejně jako v Diablu, i zde bude prostředí částečně náhodně generováno. Jelikož se děj hry bude odehrávat v jedenadvacátém století, dočkáme se mnoha moderních prvků. A to nejen co se týče lokalit, ale i v oblasti zbraní a vybavení. Pekelné stvůry budete posílat tam, kam patří, pomocí pistolí, kulometů, pušek a podobných hračiček. Kromě toho ovšem přijdou ke slovu i chladné zbraně meče, katany, sekery a podobné kousky. Kromě kinetické energie na pekelné potvory platí také oheň, jed či třeba elektřina. Své zbraně si hrdina může vylepšovat pomocí různých upgradů a docílit tak ještě smrtelnějších účinků. Dojde i na magii konec konců ta je v boji s démony účinnější nežli konvenční zbraně. Kromě běžných zbraní a dalších předmětů budou ve hře i unikátní artefakty či celé sady předmětů, po jejichž zkompletování se váš virtuální avatar může těšit na speciální bonusy. Hlavní hrdina se bude moci ohánět buď jednou těžkou zbraní, nebo dvěma lehčími.
Hellgate: London sice bude nabitý akcí a tuhými boji s démony, ale přece jen se nejedná o čistokrevnou střílečku. Stejně jako Diablo, i Pekelná brána by měla patřit mezi akční RPG. V praxi to znamená, že souboje závisí nejen na postřehu a rychlých reakcích hráče, ale značnou měrou i na použitém vybavení a schopnostech virtuálního hrdiny. A právě vývoj vašeho avatara bude, kromě odhalování příběhu, jedním z hnacích motorů celé hry. Se zabíjením nepřátel a plněním různých úkolů bude vaše postava získávat zkušenosti, které se čas od času projeví zvýšením úrovně a vylepšením jejích dovedností. Postupem času si hlavní hrdina osvojí i různá kouzla, jako je třeba léčení vlastních zranění, ochranné aury či telekinetické přitahování vzdálených nepřátel.
Jednou ze silných stránek připravované hry by mělo být technické zpracování. Na obrázcích, které jsou zatím k dispozici, vše vypadá opravdu dobře. Zajímavá londýnská architektura mísící se s rozvalinami a pekelnými stvůrami vytváří opravdu originální atmosféru. Hráč si bude moci temné prostředí vychutnat ve dvou různých režimech. Pokud si do rukou vezme střelnou zbraň, bude se na svět dívat přímo očima svého hrdiny a hra tak bude připomínat klasickou střílečku, čili First Person Shooter (FPS). Pokud se však vybaví třeba palcátem nebo podobným nástrojem určeným pro kontaktní boj, bude hru sledovat z pohledu třetí osoby.
I když by hlavní těžiště hry mělo spočívat v příběhu pro jednoho hráče, myslí autoři i na ty, kteří dávají přednost skupinové řežbě. Vývojáři připravují kooperativní režim pro 32 hráčů, ale také souboje a žebříčky nejlepších šampiónů. Datum vydání titulu zatím není upřesněno, ale autoři se každopádně chtějí se svým dílkem pochlubit už letos. Uvidíme.
Shrňme si fakta, která známe ze školy. V Londýně stojí Big Ben. Protéká jím Temže. A také se v něm nachází pekelná brána. Cože, řekl jsem něco špatně?
Se zabíjením nepřátel a plněním různých úkolů bude vaše postava získávat zkušenosti, které se čas od času projeví zvýšením úrovně a vylepšením jejích dovedností.

Splinter Cell: Double Agent

Sam Fisher, známý svým neústupným postojem vůči teroristům a další pakáží, se dostává za mříže. Že je to neuvěřitelné? To máte pravdu. Jedině, že by... ano, modří už vědí. Jedině, že by to byla jen habaďůra a způsob, jak věrohodně proniknout mezi zločince.
A přesně o to půjde. Sam Fisher díky své identitě zločince pronikne do teroristické skupiny, která si říká Armáda Johna Browna. Musí se pochopitelně snažit odhalit její úmysly, pokud možno je nakonec překazit a zlikvidovat vůdce těchto darebáků. Vše začíná útě-kem z vězení, při kterém se "náhodou" seznámí s jedním z členů tohoto uskupení.
Práce agenta v přestrojení, nebo lépe řečeno dvojitého agenta, ovšem rozhodně není procházkou růžovou zahradou. V praxi to mimo jiné znamená, že nebude ve spojení se svojí mateřskou agenturou Third Echelon. Nečekejte tedy podrobné briefingy a vedení na dálku pomocí vysílačky. Sam se bude muset mnohem více spolehnout na svůj vlastní úsudek a schopnost improvizace. A věřte, že nepůjde jen o to, jestli se do okna vyšplhá po okapu nebo vyskočí z nedaleké bedny. Volba, která se před ním leckdy otevře, může být mnohem zásadnější například zda zabije rukojmí (čímž zvýší svoji důvěryhodnost u teroristů, ale naopak si to pěkně slízne od skutečných nadřízených), nebo nezabije (což bude mít samozřejmě za následek přesně opačnou reakci obou stran). Hra bude mimo jiné o tom, jak vybalancovat své akce, abyste napáchali co nejméně škody mezi civilisty, ale zároveň neupadli v podezření u teroristů, pro něž momentálně makáte na hlavní úvazek.
Autoři se údajně snaží titul Double Agent zpracovat v temnější a filmovější atmosféře, než jakou se vyznačovali jeho předchůdci. Což o to, téma o teroristech prahnoucích po zničení Spojených států a o osamělém agentovi, na jehož bedrech závisí osud světa, je k tomu více než vhodné. Navíc díky práci na vlastní pěst a nutnosti hrát zlého muže se ve hře objeví mnohem více násilí a brutality. Nebude už naprosto nezbytné používat ostré zbraně jen v nouzových situacích, zabíjení k tomuhle řemeslu prostě patří. Atmosféře by měl přispět i pečlivý dohled Toma Clancyho, odborníka na špionážní problematiku, nad scénářem celé hry.
Základem hry samozřejmě stále budou špionážní a záškodnické mise ve stylu stealth-akce, dobře známé z minulých dílů série Splinter Cell. Ovšem vzhledem k okolnostem je to vcelku pochopitelné se většinou nebude moci spolehnout na sbírku hi-tech vychytávek, jimiž byl dříve ověšen. Pár kousků sice bude schopen sehnat, včetně brýlí pro noční vidění z druhé ruky, ale samozřejmě to nebude špičková kvalita, na kterou je rozmazlený agent zvyklý. O to větší roli bude hrát vše, co bude po ruce. Prostředí a jednotlivé "obyčejné" předměty vůbec budou mnohem důležitější než dříve. Pokud bude chtít Sam přežít, sáhne leckdy po čemkoliv, co bude v dosahu, mnohem častěji také asi bude využívat různých přirozených úkrytů.
A navíc Sam je dosti ničivou zbraní sám o sobě, a nyní mu pro práci v terénu navíc autoři dali k dispozici i pár nových pohybů, včetně různých typů útoku na blízko. Dojde i na spolupráci s dalšími postavami sice ne třeba na takové úrovni jako v sériích Rainbow Six či Ghost Recon, ale alespoň vám parťáci na předem daných místech pomohou. Sice naskriptovaným způsobem, ale i tak to zvýší realistický požitek ze hry. A dojde dokonce i na milostnou zápletku, což bychom u chladného a citově lehce otupělého Sama zrovna nečekali, že?
Vývojáři opět mysleli i na multiplayer, i když žádných zásadních změn se nedočkáme. Opět proti sobě budou stát speciální agenti, disponující podobnými dovednostmi jako Sam, a žoldáci Upsilon Force, kteří se spoléhají zejména na dobré vybavení včetně několika nových a dříve neviděných kousků. A opět budete tichošlápky ovládat v režimu pohledu třetí osoby, vojáky naopak jako v klasických FPS z pohledu vlastních očí. I tak by ovšem měl režim hry pro více hráčů nabídnout kvalitní a v lecčems i nový zážitek třeba proto, že minule bylo agentům i žoldákům ve dvoučlenných týmech asi smutno a nyní se do sebe tedy mohou pustit i tříčlenná družstva. Při svých akcích zavítáte do poměrně rozmanitých částí světa: obligátními Spojenými státy počínaje a Afrikou či Šanghají konče. Vzhledem k tomu, že je Splinter Cell vyvíjen nejen pro PC, ale (mimo jiné) také pro next-gen konzolu Xbox 360, máme prý očekávat supermoderní zpracování. Je pravda, že všechny ukázky ze hry vypadají více než dobře, otázkou je, jak bude titul na osobních počítačích náročný na hardwarové vybavení. Ale to bychom měli již brzy zjistit na vlastní kůži.
Pokud bude chtít Sam přežít, sáhne leckdy po čemkoliv, co bude v dosahu, a mnohem častěji také asi využije různých přirozených úkrytů.

Série The Elder Scrolls patří do zlatého fondu RPG a není tedy divu, že kolem čekání na aktuální díl Oblivion vypuklo doslova šílenství. Nyní už jsou všechny spekulace o výsledku několikaletého snažení autorů zbytečné jedno z nejlepších fantasy dobrodružství vůbec je totiž hotové.The Elder Scrolls IV:

Oblivion

Pokud jste hráli předchozí díl s podtitulem Morrowind, asi vás příliš nepřekvapí, že herní svět v aktuálním Oblivionu je neskutečně rozsáhlý a příběh hráče nijak nesvazuje v jeho konání. Ano, hlavní děj je pochopitelně hnacím motorem, ale přece jen méně než v některých lineárně pojatých hrách. Jak už to tak bývá, hlavní hrdina je jedinou osobou, která může odvrátit katastrofu, řítící se na celé království. Konkrétně katastrofu v podobě démonických stvoření z pekelné roviny bytí (Oblivionu), která se do pokojné říše dostává pomocí magických bran. Už to, že se váš virtuální avatar na počátku hry ve vězení setkává s císařem naznačuje, že vás čekají velké hrdinské skutky.
Větší kouzlo než sledování příběhové linie však spočívá v prozkoumávání světa a plnění mnoha nepovinných úkolů. Obrovská říše je doslova prošpikována nejen civilizovanými místy, jako jsou velká i menší města, vesničky a usedlosti, ale i lokacemi, které přímo volají po prozkoumání odvážným dobrodruhem. Tu narazíte na důl zamořený gobliny, jinde na zapomenutou hrobku, po níž nepokojně rejdí duchové zemřelých, onde zase na zříceninu, ve které nalezli úkryt bandité přepadávající obchodníky na nedaleké kupecké stezce.
Na tato a další místa narazíte, pokud se budete procházet či koňmo projíždět po krajině v honbě za dobrodružstvím. Do podzemních prostor vás zase pošlou někteří obyvatelé s konkrétním zadáním například dostanete za úkol najít ztracený amulet jisté kouzelnice nebo jste požádání o pronásledování a zneškodnění hledaného zločince. Takové úkoly sice nemusíte nutně plnit, ale obvykle jste za ně odměněni nějakým zlaťákem, magickým předmětem či třeba informací. S tím, jak pomáháte obyvatelům jednotlivých měst říše, stoupá i jejich náklonnost k vám. Oblibu u ostatních postav můžete zvyšovat i v rozhovorech pomocí "ukecávací" mezihry. Pokud jste někomu sympatičtí, nabídne vám třeba své zboží v obchodě levněji (můžete ovšem i smlouvat) nebo vám prozradí něco, co obyčejným lidem na potkání neříká. Většiny postav se můžete zeptat na pár obecných věcí, třeba na klepy a drby nebo na místní poměry. Speciální postavy vám pak mohou poskytnout i další cenné údaje.
Ne s každým si ovšem můžete bezstarostně poklábosit. Při procházce krajinou vás může přepadnout vlk či medvěd, v podzemních kobkách číhají zombie a kostlivci a v horách si na vás bude chtít pochutnat ogre. A nepřátel je pochopitelně ještě mnohem víc. Boje s nimi probíhají v reálném čase a mají spád, ale při větším množství bojujících jsou trochu nepřehledné. Také ovládání spočívající v přepínání zbraní a kouzel klávesovými zkratkami není úplně ideální, zvláště proto, že ve hře není žádná lišta, která by připomínala, jaké klávese máte přiřazenu jakou zbraň či kouzlo. V některých podzemních prostorách na vás kromě nepřátel budou číhat i zrádné pasti, při postupu chodbami je tak potřeba dávat pozor na podezřelé otvory ve zdi, motouzy přes cestu a podobné nástrahy.
Aby vám nebylo smutno, můžete se přidat do několika společenství. Klasickou volbou je bojovnická gilda a kouzelnický cech. S plněním úkolů postupujete po profesním žebříčku a získáváte různé výhody. Například po získání doporučení od všech představených kouzelnického spolku jste vpuštěni na magickou univerzitu. Tam naleznete nejen schopné učitele a dobře zásobené obchodníky, ale rovněž si můžete vytvořit vlastní kouzlo či sestavit magickou zbraň podle svého přání (ovšem není to zrovna snadná a levná záležitost). Pokud máte černé svědomí, můžete se pokusit vstoupit také do řad zlodějské gildy či dokonce cechu vrahů je prostě jen na vás, jakou životní cestu si v obrovském fantasy světě zvolíte.
Hrdina může být zaměřen mnoha různými směry k dispozici jsou rozmanité magické školy, bojovnické dovednosti s různými zbraněmi, štítem či brněním, zlodějské postupy spočívající v plížení a odemykání zámků, ale i univerzální dovednosti, jako je třeba výřečnost, smlouvání, akrobacie či atletika. Zejména na začátku samozřejmě nemůžete být mistrem ve všech oborech, na druhou stranu i bojovník občas použije slabé magické léčení a třeba kouzelník se může pokusit o odemknutí nějakého jednoduchého zámku. Jednotlivé schopnosti totiž trénujete jejich používáním pokud budete například v boji používat výhradně meč, nezlepšíte se ve střelbě z luku ani po týdnu hraní. Vaše volba, kterou uskutečníte v podstatě už v úvodních momentech hry při specifikaci své postavy, se tím pádem samozřejmě bude odrážet ve stylu hraní. Zvlášť proto, že při používání hlavních dovedností a jejich zlepšování se postavě zvyšuje i celková úroveň, s čímž souvisí i možnost zvyšování základních vlastností jako je třeba síla, obratnost, rychlost či inteligence.
Postupem času si ovšem nebudete vylepšovat jen své schopnosti, ale pochopitelně upotřebíte i lepší brnění a silnější zbraně. Užitečných předmětů jsou ve hře stovky; některé koupíte u obchodníků ve městech, jiné seberete z mrtvol zabitých nepřátel a další objevíte třeba v zapomenutých truhlách. Pokud si navíc nebudete lámat hlavu s dodržováním zákonů, můžete spoustu věcí ukrást nic netušícím občanům měst přímo z kapes, nebo se trochu porozhlédnout po jejich příbytcích. Nic ovšem není bez rizika obyvatelé jsou na své věci poměrně opatrní a pokud vás přistihnou při krádeži, zavolají stráže. S těmi se sice můžete pustit do křížku, ale tím vše jen zhoršíte a za chvíli nebudete moci vystrčit nos na ulici, aniž by po vás vojáci nešli. Moudřejší je vzdát se a zaplatit pokutu nebo si jít posedět do vězení. Úskalí krádeží spočívá i v tom, že chmatáctvím získané zboží můžete prodat jen několika členům zlodějské gildy, běžní obchodníci si s lupem ruce špinit nebudou.
Propracovanost hry jde tak daleko, že si můžete pomocí alchymistických přístrojů vyrábět i vlastní magické nápoje. Musíte být ovšem zběhlí v alchymii a disponovat potřebnými surovinami. Těch je opravdu požehnaně byliny můžete sbírat v krajině, vzácnější ingredience (jako například roh minotaura) obvykle tak snadno nezískáte. Kromě zbraní, brnění a lektvarů se ovšem neobejde bez mnoha dalších předmětů za všechny jmenujme svitky se zaklínadly, paklíče, nářadí na opravu výzbroje či pochodně. Nepodceňujte ani knihy, které najdete v každém domě obsahují zajímavé informace z historie a mytologie celého herního světa, některé navíc po přečtení hrdinovi zvýší některé dovednosti.
TES IV: Oblivon je opravdu velmi komplexní a je až neuvěřitelné, kolik nápadů vývojáři vměstnali do jediného titulu. Za všechny vychytávky jmenujme třeba možnost koupit vlastní sídlo (respektive hned několik domů), které vám budou sloužit k odpočinku a skladování věcí. Nebo fakt, že v souboji s některými potvorami můžete chytit nějakou nemoc. A také vás může nakazit upír pak se takovým nočním tvorem sami stanete, se všemi pozitivy i negativy spojenými s tímto stavem. Potěší i to, že obyvatelé říše mají svůj vlastní režim a rozhodně tupě nestojí stále na stejném místě v noci jdou spát, ráno vstanou, něco snědí a jdou pracovat na pole nebo do obchodu, kolem poledne si dají pauzu a opět něco slupnou, večer si po práci zajdou pokecat do hospody. Škoda jen, že civilistů není ve hře zrovna moc a některá města tak působí trochu mrtvým dojmem.
Jak už jsme zmínili, ve hře je celá řad zajímavých míst a úkolů. Abyste se neztratili, připravili autoři přehlednou mapu lokality, ve které se právě nacházíte, i celé říše, v níž jsou zakreslena všechna města a další důležité lokality, které objevíte. Pomocí této mapy lze i rychle cestovat stačí zvolit cílové místo. S mapou je propojen také deník, obsahující mnoho důležitých informací, včetně popisu všech úkolů, které vám ostatní postavy zadají.
Další aspekt, který si zaslouží velkou pochvalu, je technické zpracování hry. Krajina vypadá fantasticky a opravdově, nezaostávají ani výborně zpracované interiéry, ať už se jedná o domy, hrady či třeba podzemní kobky. Autoři si dali záležet nejen na technické kvalitě, ale i na chytrém a uvěřitelném designu, díky němuž se hráč opravdu vžije do role svého virtuálního hrdiny. Výtečně též vypadají nepřátelé i civilisté, kteří se navíc tváří podle toho, jak jsou vám nakloněni. Hra je pochopitelně nabita různými efekty, odlesky a stínováním. To vše ale, zvláště při nastavení vysokého rozlišení a dolaďovacích efektů, jako je třeba anti-aliasing, klade značné nároky na výpočetní výkon vašeho stroje. Hardwarové nároky této hry skutečně nejsou nejmírnější.
Hra jako celek funguje znamenitě, skvěle vypadá a ještě lépe se hraje. Bez přehánění můžeme říci, že se jedná o jedno z nejlepších RPG posledních let. Pokud máte jen trochu rádi fantasy dobrodružství a láká vás neomezený svět, pak je pro vás Oblivion jako stvořený.
V některých podzemních prostorách na vás kromě nepřátel budou číhat i zrádné pasti a při postupu chodbami je tak potřeba dávat pozor na podezřelé otvory ve zdi, motouzy přes cestu a podobné nástrahy.

Tomb Raider: Legend

Půvabná a vyvinutá archeoložka Lara Croft je sice ikonou herního světa, nicméně v poslední době to s kvalitou jejích dobrodružství šlo od desíti k pěti. Šestý díl s podtitulem Angel of Darkness se sice pokusil do upadající série přinést některé nové prvky, ale výsledek byl spíše negativní.
c?erstvý vítr do plachet lehce zahnívající série Tomb Raider nyní přináší nový vývojářský tým Crystal Dynamics, který dostal důvěru vydavatelského domu Eidos. Sedmý díl nazvaný Legend je už od počátku vývoje prezentován jako návrat ke kořenům a autoři svůj slib nakonec dodrželi. Hlavní náplní hry tak opravdu je procházení starobylých chrámů, tajemných hrobek a jiných, pro dobrodružně laděnou archeoložku jako stvořených lokalit.
Poměrně zajímavě je do hry implementován příběh: paralelně s aktuálním dějem se totiž budeme vracet prostřednictvím vzpomínek do Lařina mládí a zejména pak ke klíčovým událostem z minulosti zmizení matky v podivné magické bráně ve starobylých ruinách a tragédie, při které Lařina kamarádka Amanda zdánlivě přišla o život. Ale více už z dějové zápletky prozrazovat nebudeme, připravili bychom vás o mnohá překvapení.
Jak už bylo řečeno, Lara se bude věnovat zejména průzkumu různých zřícenin a jiných historických míst. Jelikož tahle anglická slečna není žádné ořezávátko, bude samozřejmě tradičně předvádět akrobatické triky, hodné vystoupení v cirkuse Kludský. Kromě různého šplhání a skoků má v repertoáru i několik nových kousků. Třeba při likvidaci protivníků určitě využijete podmet nebo kop ve výskoku. Lépe vypadají i kotouly, pohyby na tyčích a další kratochvíle. Kromě přírodních překážek a všemožných pastí samozřejmě budou naší hrdince život znepříjemňovat i padouši a potvory všeho druhu. Souboje doznaly četných změn, nicméně nepůsobí příliš kompaktně a leckdy jsou až nepřehledné, zvláště kvůli Lařiným chaotickým pohybům. Při některých akrobatických kouscích zase zamrzí nedořešená kamera jak už to u některých "skákaček" bývá, zmatené zabírání obrazu může vést ke zřícení krásky do bezedné propasti. Stačí jen, když kvůli natočení kamery skočíte jiným směrem, než si představujete. Oproti Angel of Darkness se ovšem ovládání notně zlepšilo. Kromě skákání a laškování s nepřáteli si užijete třeba i honičky na motorce nebo logické puzzly, jako je třeba různé přesouvání beden a podobně.
Pokud jste s dobrodružstvím půvabné archeoložky alespoň trochu seznámeni, asi víte, že nechodí do akce s prázdnými kapsami. Její vybavení navíc i v novém díle prošlo několika renovacemi. Často určitě využijete magnetickou kotvu, která slouží nejen k zaháknutí za příhodný skalní výčnělek a zhoupnutí se po provazu, ale přijde vhod i ve chvíli, kdy si potřebujete přitáhnout předmět, na který jinak nedosáhnete. Kovový konec můžete dát ochutnat i svým protivníkům, i když výhodnější je přece jen používat klasické hračky přímo určené k posílání nepřátel na zasloužený odpočinek. Lara samozřejmě může vytasit svoje dvě oblíbené pistole, ale ohánět se umí i brokovnicí, automatickou puškou, kulometem či granátometem. Je to zkrátka dívka s dobrým vychováním. Kromě toho najdete v jejím baťohu také kapesní svítilnu a moderní PDA (slouží pro záznam důležitých informací), na škodu není ani dalekohled s infračerveným viděním. Navíc máte neustále nasazenou headsetovou vysílačku pro spojení se dvěma přáteli na telefonu a je pravda, že rada od bývalého hackera nebo zkušeného historika občas docela píchne.
Grafika je samozřejmě o dost lepší než v minulém díle, i když k úplné současné špičce bychom ji nezařadili. Pokud ovšem máte výkonný (tím myslíme opravdu výkonný) stroj, můžete si zapnout takzvaný Next Generation Content celá hra pak vypadá díky lepším texturám a HDR efektu mnohem lépe, ale vaše grafická karta a celý počítač dostává pořádně zabrat. I bez této volby však vypadá o dost lépe než dříve zejména hlavní protagonistka. Působí nejen více lidsky a je detailněji vykreslena, ale potěší třeba i pestrý šatník a další speciality.
Pokud patříte ke zkušeným "tombraidrářům", nezabere vám hlavní příběhová linie více než jeden poctivý víkend. Na druhou stranu hra skrývá spoustu bonusů a překvapení, jejichž objevování zábavu o fous protáhnou. Suma sumárum lze říci, že nový Tomb Raider rozhodně nezklamal. Naopak, Lara dokázala oprášit již téměř zašlou slávu a opět může své ladné tělo v klidu rozvalovat na výslunní herního byznysu.
Kromě skákání a laškování s nepřáteli si užijete třeba i honičky na motorce nebo logických puzzlů, jako je třeba různé přesouvání beden a podobně.
Na černou práci je v partě kapitán OBrian, příslušník takzvaných Zelených baretů. Z nepřátel je schopen nadělat řešeta s elegancí a lehkostí matrixového Nea.

Commandos Strike Force

Ten umí to a ten zas tohle. To věděl už pan Werich a jeho poučka stále platí. I ve virtuální válce.
Představovat sérii Commandos je v případě zkušenějších hráčů asi nošením dříví do lesa, nicméně předpokládejme, že se PC WORLD třeba zamíchá mezi zahrádkářskou literaturu postaršího občana, který o počítačových titulech neví zhola nic, a vysvětleme mu, o co tedy vlastně vždycky šlo. Série Commandos patřila mezi taktickými strategiemi, zasazenými do období druhé světové války, vždy ke klenotům, zejména její první díl způsobil v herním světě malou revoluci. Přinesl mezi gamesky novou myšlenku a jak už to u některých legendárních titulů bývá, inspiroval dokonce i další vývojářská studia. Hráč plnil obtížné záškodnické či výzvědné mise v týlu nepřítele a k dispozici měl několik specialistů, každý z nich přitom disponoval jiným vybavením a schopnostmi. Na řadu přišlo plížení, převlékání do nepřátelských uniforem, tichá likvidace stráží a podobné vylomeniny. Klíčem k úspěchu byl precizní plán, dobré načasování a bezchybná souhra jednotlivých členů týmu.
Ovšem jak už to bývá vývoj směrem k masovému pojetí neúprosně odstavil strategické prvky a nasměroval sérii Commandos na cestu k jednoduše pochopitelné a pro široké publikum přístupnější akční pojetí. Pro fajnšmekry je to změna smutná, ale stejně jako si více lidí přečte krvák od Kulhánka než klasiku od Dostojevského, je z komerčního hlediska akční hra obecně zajímavější nežli mozkolamná strategie.
Žánr se tedy změnil, ale prostředí a hlavní úkoly zůstaly. Opět se tedy podíváme do německých táborů, skladišť a opevnění, opět budeme provádět různé sabotáže, krádeže a podobné kousky. Tým speciálně vycvičených chlapíků se sice smrsknul na pouhé tři členy (navíc v některé misi nemáte k dispozici všechny, ale jen část skupiny), nicméně jistá rozmanitost zůstala zachována. Expertem na boj na dálku je samozřejmě odstřelovač, konkrétně poručík Hawkins. Disponuje sniperskou puškou se zaměřovací optikou a při střelbě dokáže zadržet dech, zklidnit ruku a díky tomu rozsévat v nepřátelských řadách smrt z bezpečné vzdálenosti.
Na černou práci je v partě kapitán OBrian, příslušník takzvaných Zelených baretů. Je to klasický neohrožený zabiják, kterému není cizí ani střelba ze dvou samopalů či pistolí pravá nebo levá ruka, to je zkrátka fuk, z nepřátel je schopen nadělat řešeto s elegancí a lehkostí matrixového Nea. Kromě toho umí používat výbušniny a protitankové střely, takže pokud je v dohledu nějaké pancéřované nepřátelské vozidlo, přichází jeho čas. Úplně jiný přístup zastává plukovník Brown, povoláním špión. Umí například odpoutat pozornost hlídkujících nepřátel a jeho speciálním kouskem je převlek do nepřátelské uniformy. Stačí už jen trochu rozmyslu a nenápadné chování a část mise lze rázem vyřešit bez jediného výstřelu. Příjemné je, že některé úkoly lze opravdu řešit různými postupy je prostě na vás, jestli zaujmete výhodnou pozici se sniperem a zdálky zlikvidujete strategicky rozmístěné stráže, nebo se rozhodnete pro lišácký postup se špiónem, případně si vzpomenete na některý z filmů s kalifornským guvernérem v hlavní roli a projedete nepřáteli s "bareťákem" jako bajonet ledvinami. Ehm, chtěli jsme říci jako nůž máslem.
K využití je připraven poměrně slušný arzenál, přičemž nejste odkázáni jen na to, co vám nadřízení přidělí do mise, ale během akce se můžete obohatit o vybavení, o něž jejich původní majitelé díky průstřelu hlavy či jiné smutné nehodě již nejeví valný zájem. Je však trochu škoda, že takto získané předměty si nemůžete vzít do dalších misí a někdy o něj i přijdete díky "příběhovému obratu" v rámci mise. Trochu krkolomné. Každopádně si vyzkoušíte různé střelné zbraně, od pistolí přes samopaly až po kulomety či těžší kalibry pro likvidaci tanků. Chybět nebudou ani škrtící struny, granáty nebo miny. Během čtrnácti misí se postupně podíváte do několika koutů Evropy, třeba do Francie, Norska a Ruska. Herní svět sledujete očima vybraného hrdiny. Případné parťáky, které máte v misi k dispozici, v tu chvíli ovládá umělá inteligence. Atmosféra druhé světové války je navozena díky velmi pěkné grafice a dobrému designu, což se týká nejen prostředí, ale i postav nepřátel či vojenské techniky.
Celá hra je řemeslně velmi dobře zvládnuta a rozhodně patří mezi nadprůměrné válečné střílečky. Ani taktický nádech a zajímavé využití tří různých vojenských profesí ale nemůže nahradit originalitu starších dílů série, které byly zaměřeny mnohem více strategicky. Herní zážitek je však přesto velmi dobrý.

Jsou nabídky, které se nedají odmítnout. Pokud opovrhnete novým Kmotrem, nikdo vás sice nehodí do moře s betonovými teniskami na nohou, ale i přes některé nedostatky této hry se připravíte o slušnou zábavu.

The Godfather: The Game

Kmotr, to je pojem. Ať už na stříbrném plátně nebo v knižním originále od Maria Puza, jde prostě o jednu z nejslavnějších gangsterek všech dob. Společnost Electronic Arts, která v poslední době seká do svých her licence stejně rychle jako naši politici předvolební sliby v televizi, se do této skvělé značky pustila a výsledkem je nadprůměrně kvalitní titul, v originále The Godfather: The Game, pro nás prostě a jednoduše Kmotr.
Kmotr, to zní poměrně dobrácky, že? Jako takový hodný strejda, který byl zrovna poblíž, když někoho křtili. S touto představou se ale rychle rozlučte. Kmotr Maria Puza sice umí být vlídný a pozorný, ale zároveň je-li potřeba je ne-ústupný a tvrdý jako skála. Akční hra The Godfather na první pohled asi bude evokovat výbornou českou (a dnes již trochu letitou) záležitost Mafia. A ne náhodou prostředí je dost podobné a hlavní postavy jsou prostě a jednoduše mafiáni. A zde podobnost nekončí: vzhledem k tomu, že Kmotr není po technické stránce zpracován úplně na výbornou, bude vám někdy podobný připadat i vizuální zážitek. Nenechte se ovšem mýlit prvním pohledem, schéma hry se totiž od klenotu z Brna v lecčems liší a je svým konceptem podobné spíše sérii Grand Theft Auto. Máte prostě k dispozici obrovské město, které ve jménu rodiny Corleone musíte ovládnout. Hrou se samozřejmě vine dějová zápletka, ale tu můžete kdykoliv na nějakou dobu opustit a věnovat se plnění vedlejších misí, jež jsou ve výsledku ovšem pro splnění cíle také důležité. Ústřední dějová linie se částečně drží licencovaného příběhu (zejména co se týče zásadních dějových zvratů a událostí), dílem je pak výsledkem úsilí herních scénáristů. Což je docela fajn, jelikož znalci knihy a filmu si užijí známé scény, ale zároveň se nemusí bát, že se jedná o stoprocentní kopii, protože autoři si nechali nějaký prostor na překvapení.
Na počátku hry si můžete vytvořit hrdinu podle vlastního gusta. Tvorba virtuálního gangstera je velice propracovaná a variací je mnohem více než v leckterém RPG a to je co říci. Ve vlastní hře si pak užijete docela dost činností, přičemž většina z nich se za legální nedá považovat ani s hodně přimhouřenýma očima. Čeká vás spousta honiček v autech, přestřelek, rabování, úkladných vražd a dalších skopičin. Akční scény se zbraní v ruce jsou řešeny poměrně zajímavě, zvláště díky možnosti výběru zásahové zóny nepřítele můžete tak soupeře picnout do nohy, čímž máte jistotu, že za vámi asi nebude příliš sprintovat, nebo třeba do ruky, čímž ho odzbrojíte. Střílet se dá i do hlavy a hádejte, co se pak soupeři stane... Protivníků je obvykle poměrně dost (a navíc někdy vydrží až nerealisticky hodně olova, než jdou k zemi), takže často využijete možnost přikrčit se za nějakou překážku. Soupeři ovšem také, takže přestřelky nejsou zrovna nejjednodušší. Pokud máte cíl na dosah, můžete provést extra brutální útok, který rezultuje v okamžitou (a obvykle dost drsně zobrazenou) smrt.
Automobilové honičky nejsou nic moc, řekněme si to na rovinu. Jejich arkádové pojetí by možná nevadilo (i když káry ze třicátých let svištící si to skoro rychlostí dnešních vozů jsou trochu silné kafe), podivné dálnice spojující jednotlivé části města bychom snad také překousli. Ale fakt, že vaše auto je vždy pomalejší a počítač tak evidentně švindluje, se odpustit nedá kdyby hra raději vyrovnala šance vozů a přidala na umělé inteligenci protivníkových řidičů, bylo by lépe.
Denním chlebem správného mafiána není jen zběsilá jízda a ještě zběsilejší střelba, ale také vydírání a přesvědčování počestných obchodníků, že právě vaší rodině by měli odvádět díl tržby a zajistit si tak "ochranu". Kromě klasických prostředků, jako je zastrašování či demolice vybavení obchodu, hraje roli i úroveň respektu, kterou jste svými akcemi získali. K ovládnutí města vám ovšem nepomůže jen stahování obchodů a hospůdek do sféry svého vlivu, ale také zabírání dalších klíčových objektů, jako jsou třeba různá skladiště.
Mafiánské aktivity takhle vypadají jako poměrně pestré, ale... úkoly v rámci jedné činnosti bohužel už takové nejsou, což je po nějakém čase hraní frustrující. Takže jedno skladiště vypadá úplně stejně jako druhé, třetí, čtvrté a jakékoliv další. Když navštívíte jeden hotel, jako byste byli ve všech. Stejně tak v případě restaurací. A to je obrovská škoda a asi hlavní slabina celé hry. K tomuto záporu přidejme trochu odfláknuté technické zpracování, nepříliš šikovné ovládání a značně nevyváženou obtížnost. Tahle hra prostě není dokonalá. Na druhou stranu je ale hra Kmotr v lecčems originální, atmosférická a chytlavá. Takže v celkovém účtování nám vychází dobrý nadprůměr.
Denním chlebem správného mafiána není jen zběsilá jízda a střelba, ale i vydírání a přesvědčování počestných obchodníků, že právě vaše rodina jim zajistí "ochranu".

Dobrá myšlenka, špatné provedení. Tuto frázi nepoužívají jen komentátoři fotbalových či hokejových utkání, ale čas od času jí musíme pronést i při hodnocení počítačových her.

Etrom: The Astral Essence

A přitom nápad je opravdu poměrně nadějný. V podivném světě, který je jakýmsi mixem fantasy a kouzel s postapokalyptickým sci-fi prostředím, se ujímáte role Etroma, bývalého vojáka, nyní pronásledovaného psance se zvláštními schopnostmi. Dějová zápletka je v podstatě dlouhou cestou za poznáním pravdy o světě, jež Etroma obklopuje, a za odhalením tajemství Astrální esence, kterou v sobě hrdina nosí. Kromě tohoto hlavního příběhu narazíte ve hře i na různé postranní a nepovinné úkoly, které hrdina plnit nemusí, ale připravuje se tak zbytečně o zajímavou odměnu. O světě, ve kterém se děj odehrává, se navíc můžete dozvědět spoustu informací z různých disků nebo z rozhovorů s postavami, které jsou občas opravdu hodně sdílné.
Hra je žánrovým zařazením klasická akční RPG valnou část zabírají boje s nepřáteli, ve kterých jde jak o rychlé klikání, tak o dobré vybavení a trénovaného hrdinu. Akční část hry bohužel není příliš dobře provedená důvodem je zejména velice nešikovná kamera, která z větších bojů dělá peklo, ale i jednotvárnost šarvátek a podobnost nepřátel. Boje nezachraňuje ani poměrně zajímavý režim při použití odstřelovací pušky či možnost pomalého plížení, které může usnadnit přiblížení k nepřátelům.
Na protivníky můžete použít poměrně široký arzenál, který si lze doplňovat vybavením zabitých soupeřů či nákupem v obchodě. Občas narazíte i na nějakou bednu, jejíž obsah si můžete přivlastnit. Etrom může používat různé střelné zbraně od pistolí až po kulomety nebo astrální sekeru, která je jakousi projekcí jeho bojovnické duše. Ve vybavení nechybí ani magické prsteny a amulety či drogy na doplňování zdraví a energie či dočasné posilování Etromových schopností. Etrom musí samozřejmě dbát i na osobní ochranu a nemáme teď na mysli nějaké futuristické verze kondomů, ale pancíře, které zmírní následky zuřivých útoků nepřátelsky naladěných vojáků či potvor.
Jeho schopnosti se samozřejmě postupem hrou zlepšují. Klasicky v RPG stylu získává váš hrdina zkušenosti při zabíjení nepřátele a plnění úkolů. Při nasbírání určitého počtu zkušenostních bodů následuje přestup na vyšší úroveň a rozdělení několika bodíků mezi základní vlastnosti. Etrom si také časem osvojuje magické schopnosti ty působí jednak jako vylepšení astrální sekery a také jako obdoba klasických kouzel třeba útočné blesky, které zasáhnou všechny nepřátele v Etromově nedalekém okolí.
Na hře je poměrně znát, že se autoři částečně inspirovali slavným Diablem. Je to vidět například v možnosti teleportace odkudkoliv do Etromova úkrytu. Smutné je jen to, že v něm sice může nabírat síly, ale nikoliv využít služeb obchodníka. K tomu sice vede z azylu portál, nicméně po jeho použití přijdete o možnost teleportovat se zpět do rozehrané lokace. A jelikož se nepřátelé ve "vyčištěných" prostorách po jejich opuštění znovu objeví, znamená to leckdy několikanásobné procházení některých míst. Lokace jsou si navíc dost podobné a nijak zvlášť dobře zpracované. To ostatně platí o celé hře. Designérům se sice částečně povedlo zachytit ponurou atmosféru drsného a nepřívětivého světa, nicméně pastva pro oči to tedy rozhodně není. Dobré nejsou ani animace postav či speciální efekty, sám za sebe mluví i fakt, že maximální rozlišení, které grafický engine podporuje, je 1 024 x 768.
Etrom: The Astral Essence měl šanci trochu provětrat stagnující žánr akčních RPG, ale svůj potenciál daný zajímavou myšlenkou bohužel zdaleka nevyužil. Hra je kvůli mnoha chybám, špatné kameře při bojích, sterilnímu prostředí a hlavně kvůli opakující se herní náplni dost nudná a poměrně brzy omrzí. A to je škoda, jelikož herní svět včetně míst a historie měli autoři promyšlený velmi dobře.
Etrom musí samozřejmě dbát i na osobní ochranu a teď nemáme na mysli nějaké futuristické verze kondomů, ale tělové pancíře, které zmírní následky zuřivých útoků nepřátelsky naladěných vojáků či potvor.

Pán prstenů: Bitva o Středozem 2

Když se herní vývojáři rozhodnou pro vývoj titulu na základě známé knižní či filmové licence, leckterému znalci světa počítačové zábavy přejede mráz po zádech. Dobrý marketingový tah spočívající v mediální masáži provařeným jménem totiž obvykle nejde ruku v ruce s kvalitním zpracováním hry samotné. Mohli
bychom si vzpomenout na desítky nepovedených her opírajících se o slavné jméno... ale raději se podívejme na jednu podařenou.
Bitva o Středozem, čerpající ze skvělé a (zvláště po uvedení filmové adaptace Petera Jacksona) oblíbené, pro mnohé fanoušky dokonce kultovní fantasy trilogie Pán prstenů J. R. R. Tolkiena, všechny hráče i odborníky příjemně překvapila už před více než rokem. Tato strategie rozšířila skromnou rodinku těch úspěšných licencovaných titulů, jejichž zástupce by snad do té doby spočítal na prstech jedné ruky i dosti nešikovný dřevorubec. Sice se nejednalo o žádnou hardcore záležitost pro nejnáročnější taktiky a virtuální vojevůdce, ale hra měla vše, co si široká hráčská obec žádá: krásnou grafiku, příběh založený na knize a filmu, oblíbené hrdiny i padouchy, chytlavou hratelnost a atmosféru, dokonce se našlo i pár poměrně originálních prvků. Titul se chytil nejen co se singleplayerových kampaní týče, ale značné obliby se t












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.