Až vyrostu, chci být také zombie

Hry | 10.02.09

Kam až sahá jejich původ, jakým vývojem prošly a jak by se čistě teoreticky dala z člověka taková zombie udělat?





 

Pro většinu z nás je zombie pouhá lidská schránka, s neutuchající chutí po lidském mase, která se dá vcelku snadno uzemnit jedním výstřelem do hlavy. Ovšem pravdou je, že každá taková zombie má za sebou tak pestré kulturní pozadí, až vás to překvapí. Už jenom o původu slova zombie se vedou sáhodlouhé diskuze. Jedni tvrdí, že je odvozeno od západoindického jumbie, což v překladu znamená duch. Druzí tvrdí, že má svůj původ v Kongském nzambi - duch zesnulého. Asi nejblíže se však do významu dnešního slova zombie trefuje zonbi, jenž má svůj původ v Haitském a Louisianském domorodém nářečí. Je jakousi charakteristikou pro zesnulého, který byl přiveden zpět k životu, bez schopnosti mluvit a myslet. Pomineme-li veškeré handrkování okolo původu slova, zůstane nám jedno z nejznámějších náboženství, díky kterému se zombie proslavily - troufneme si říct - po celém světě.

 

Voodoo

 

Pokud byste čistě teoreticky byli členy tohoto náboženství, bude vám do hlavy už od mládí vtloukáno, že smrt není ona pomyslná poslední zastávka a že mrtvé tělo lze přivést zpět k životu. Jediné co proto musíte udělat je stát se takzvaným bokorem - mágem. Mrtvá těla, která si jako bokor přivedete zpět k životu, vás budou poslouchat a vyplní každé vaše přání.

Mnoho vědců se pokoušelo vysvětlit původ této části náboženství. Objevily se vědecké teorie tvrdící, že dojde-li ke smíchání dvou chemických látek v krevním oběhu (neprozradíme vám jakých - nezkoušejte to na svých dětech - my víme, že byste všichni doma chtěli mít jednu zombii na hraní), díky nimž lze u jedince navodit hloupost, tupost, paralýzu a dokonce i smrt. Nicméně jiná vědecká vysvětlení tuto teorii popírají tvrzeními, že se chemickými látkami nedá navodit onen hladový trans, jímž jsou zombie tak proslulé. Tato vysvětlení svádějí chování „zombifikovaných lidí" na nemoci jako je schizofrenie. 

 

Zombie-móda

 

Ať už je pravda na jedné, druhé, či obou stranách, nic to nemění na tom, že se ze zombií (aniž by to chtěly) staly celebrity. A můžou za to hlavně lidé, kteří si na jejich pověsti a krvežíznivosti vybudovali svou pověst. Pokud vás nikdo takový nenapadá, pak asi nejzářivějším případem je John Romero. Známý to muž, díky jehož filmu Noc oživlých mrtvol (Night of the Living Dead) se roku 1968 slovo zombie dostalo do slovníku obyčejných lidí a to odstartovalo všeobecné okouzlení těmito přítulnými "mrškami".

Doba šla dál. Zombie se na filmových plátnech zabydlovaly čím dál víc a začaly se objevovat jejich nejrůznější odnoše. Ty se sice držely onoho základního achretypu - mrtvé tělo probuzeno k životu bez mysli, ale zato s pořádnou chutí na lidské maso, nicméně jejich původ už byl většinou rozostřený, nebo kompletně fiktivní. Jen pro ilustraci - John Romero prosazuje ve svých filmech myšlenku, že peklo už je plné a tak musí mrtví kráčet mezi námi. Z herního pohledu se stačí poohlédnout například za takovým Residet Evilem a jeho věhlasným virem T. Apropos, když už jsme sklouzli až k těm hrám a konkrétně k Resident Evilu, pak bylo záhodno se také zmínit o tom, že to byla první hra, která, mimo jiné, hlavně na zombiích postavila svou hratelnost. Pokusy o chodící mrtvoly tu samozřejmě byly už dříve například v prvním Wolfensteinovi a temná atmosféra už na hráče také dýchala z Alone in the Dark, ovšem pro zombie byl stěžejní právě Resident Evil. A posléze i jeho další dvě pokračování.

 

Revoluce

 

Neúprosná doba však šla dál a lidi už tak nějak přestávalo bavit zabíjení ucouraných pytlů hnijícího masa. Tento okamžik se stal zombie-revolucí. Pomalá a tupá hnijící těla byla vystřídána super rychlými stroji na zabíjení, které už nebylo tak jednoduché zabít a představovaly pro hráče, či diváky daleko větší zábavu. Reakcí na tuto revoluci je i, mimo jiné, celosvětově opěvované čtvrté pokračování Resident Evilu (evidentně je vidět, kam tíhnou naše srdce). Zombie už se v tomto dílu totiž prakticky nevyskytují. Jsou zde jenom nakažení lidé, kteří si zachovávají svou rychlost a sílu. V dnešní době už zombie nejsou tak slavné, jako kdysi. Filmy v nichž hrají jednu z hlavních rolí, většinou zapadají do odpadu a hry jsou na tom podobně. Přesto nemůžeme nepoukázat na velice slibný Resident Evil 5, zběsilý Dead Rising a opravdu lahůdkové Left 4 Dead. Tyto tituly jsou totiž jedny z mála, které drží módu herních zombií stále nad hladinou.

 

Závěrem bychom si sice mohli zkusit zaspekulovat, co bude ona pomyslná kapka, díky které dojde k další revoluci, ovšem určit k jakému obrazu si my lidé chodící mrtvoly přetvoříme, aby nás stále přitahovaly, je asi tak těžké, jako představit zombiím krásu zeleniny...

 

 

 

Zombie Walk - když zombie pochodují městem

 

O tom, že i v dnešní době mají zombie vcelku hodně zastánců, svědčí také fakt, že se celosvětově v nejrůznějších metropolích pořádají Zombie Walky, při nichž se kupa lidí přestrojí za nemrtvé a pochoduje skrz město. Ušetřena nezůstala ani naše matička Praha.

 

 














Komentáře