Zbytečná cesta k upgradu

Hardware | 01.02.04

Upgradem je v počítačové hantýrce myšleno náhlé zušlechtění či vylepšenípočítače výměnou jedné nebo více komponent, které by mělo vést ke zvýšené funkčnosti či k nárůs...





Upgradem je v počítačové hantýrce myšleno náhlé zušlechtění či vylepšení
počítače výměnou jedné nebo více komponent, které by mělo vést ke zvýšené
funkčnosti či k nárůstu výkonu. Ne vždy se tento postup vyplatí.
Pro mnoho uživatelů je možnost upgradu jedním z hlavních parametrů, které
rozhodují o koupi příslušných komponent. Faktem ale zůstává, že v mnoha
případech by bylo lepší tuto vlastnost zbytečně nezdůrazňovat a spíše se
orientovat na dobrou spolupráci jednotlivých součástí počítače a na vyvážení
celé sestavy. Dobrý příkladem, na kterém se tento přístup dá demonstrovat, je
volba základní desky.
Pohledem uživatele fascinovaného upgradem by bylo nejlepší pořídit tu
nejmodernější desku a do ní vložit některý z levných procesorů, aby bylo možné
provést za několik let "výhodný" upgrade na vyšší a v té době levnější čip.
Stejně tak by mohlo být výhodné pořídit celou paměť v jediném modulu, aby zbyly
často 2-3 další paměťové sloty na další upgrady paměti v průběhu času.
Problémem je v tomto případě grafická karta, neboť zde jednoduchý upgrade
nepřichází v úvahu, a tak si náš uživatel zvolí nejspíše některý laciný
akcelerátor s tím, že v budoucnu si opět pořídí v té době výběhový model, který
ovšem dnes stojí třeba dvě desítky tisíc korun.

Strasti dané vývojem

Bohužel realita je velmi odlišná jak od proklamací výrobců, tak i od názorů
mnohých uživatelů. Jednoduchý upgrade je totiž ve skutečnosti velmi složitý.
Začneme-li od základní desky, tak i přestože se výrobci procesorů snaží
dodržovat standardy procesorových patic, přicházejí rozdíly v jednotlivých
čipech s odlišností frekvence sběrnice, nepodporovaného typu jádra čipu či
dalších parametrů. Když jste si například před 2 lety, na jaře roku 2002,
pořídili v té době nejlepší desku pro procesory AMD s čipsetem nVidia nForce a
instalovali do něj laciný Duron na nízké frekvenci, budete mít dnes s upgradem
procesoru vážné problémy. Na první obtíž narazíte v momentě, kdy budete chtít
nahrát nový BIOS, abyste zajistili rozpoznávání a správnou funkci nových
procesorů v desce. Poslední verze BIOSu bude nejspíše z jara či léta loňského
roku, protože výrobce desky podporuje své produkty obvykle zhruba 18 měsíců od
data uvedení.
Ze současné nabídky procesorů značky AMD budete limitováni především frekvencí
FSB ta v případě původní nForce může činit pouze 200 či 266 MHz. Nejvýkonnějším
současným čipem s tímto kmitočtem sběrnice je model Athlon XP 2400+, což je
sice sám o sobě poměrně silný procesor, ale ve spolupráci se zastaralou
základní deskou jen těžko může ukázat svůj potenciál. Proti původnímu, dejme
tomu 1,2GHz Duronu, bude praktický rozdíl při používání počítače nevýrazný.
Nejinak je tomu v případě volby desky pro procesory od Intelu, kde špičkou byl
před dvěma lety čipset Intel 850, vybavený v té době vrcholnou 400MHz sběrnicí.
Dnes jsou 400MHz sběrnicí vybaveny pouze Celerony a při případném upgradu
nebude nárůst výkonu příliš významný. Navíc by uživatel musel zůstat věrný dnes
už obtížně dostupným RDRAM paměťovým modulům.

Cena rozhoduje

Zajímavý je též pohled na cenu sestavy desky s procesorem. Pokud si uživatel
zvolí špičkovou desku, kterou by mělo jít v budoucnu snadno upgradovat, dá za
ni až 5 000 korun, dříve dokonce o něco více. Laciný procesor přijde na 1 500
(AMD Duron) až 2 500 Kč (Intel Celeron). Dohromady tedy 6 500-7 500 korun,
které by ale bylo možné investovat do průměrné, běžné desky a standardního
procesoru, řekněme střední třídy, tedy v dnešních měřítkách zhruba
2,5gigahertzový čip s cenou kolem 4 000 Kč. Výsledkem by tedy byla sestava
stejně drahá a přitom o dobrých 30 % výkonnější, jejíž upgradový potenciál by
po dvou letech byl přibližně stejně špatný, jako při použití drahé desky.
Podobně je to s pamětí nemá smysl počítat, zda jsou dva paměťové moduly o
stokorunu dražší než jeden s dvojnásobnou kapacitou, spíše bychom se měli
zaměřit na to, aby desky s podporou duálního paměťového řadiče skutečně dostaly
dva paměťové moduly pro vyšší výkon.

Další komponenty k upgradu

A jak s grafickou kartou? Nechcete-li hrát počítačové hry, investujte do ní co
nejméně, ideálním řešením je integrovaná grafika přímo na desce. Jen pro
připojení LCD je vhodné myslet na digitální konektor DVI. Při práci na desktopu
Windows, ve Wordu či v Excelu, dokonce ani při retuši fotografií ve Photoshopu
vám nejnovější GeForce FX 5900 Ultra ani Radeon 9800XT nepřinese žádné
zrychlení! Jste-li ale náruživý hráč, investujte s rozmyslem a vyhněte se tomu
nejlacinějšímu, co je vhodné snad jen na dva roky staré "pecky". S výběrem
správné karty vám určitě pomohou výsledky našich testů.
Existují však komponenty, u kterých se vyplatí počítat s upgradem jednou z
nemnoha jsou pevné disky. Ačkoliv se jednotlivé modely v čase liší svým
výkonem, lze jednoduše přidat další disk na řadič, a dostupnou kapacitu tak
okamžitě výrazně zvýšit. A pokud by nový disk byl výrazně výkonnější než ten
starý, je možné přeinstalovat Windows a z nového diskového přírůstku udělat
disk systémový. Starý pak může posloužit třeba jako datový sklad či pro rychlé
a snadné zálohování.

Jak tedy z toho všeho ven?

Při nákupu nového počítače uvažujte s rozmyslem a nevěnujte možnosti budoucího
upgradu zbytečně mnoho pozornosti. Uvědomte si své finanční limity, do kterých
se chcete vejít, a za tuto sumu si pořiďte to nejvýkonnější, co je možné.
Chytře tedy kombinujte investice do frekvence a typu procesoru, čipsetu
základní desky a kapacity paměti. To jsou hlavní komponenty ovlivňující zásadně
výkon počítače.
Poté, co doběhne životnost počítače, jej raději prodejte a nechte si sestavit
nový. I přesto, že to bude vyšší investice, ve skutečnosti bude rozdíl ve
výkonech obou strojů dobře patrný. Při postupném upgradu zaplatíte sice o něco
méně, ale při práci už mnoho změn nepoznáte, právě kvůli zmíněným omezením ve
volbě nových komponent do starého počítače.
V našich úvahách jsme pracovali s částečným upgradem počítače po dvou letech.
Pokud si ale zvolíte středně výkonnou sestavu, budete s ním moci pracovat často
i tři roky, než definitivně doslouží, ale i tehdy bude mít pro následný
odprodej svou hodnotu. Částečný upgrade je však po této době kvůli změnám
technických parametrů prakticky vyloučený, a nezbude tedy než jej provést
dříve, anebo už také vyměnit kompletně celé PC.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.